{"id":213194,"date":"2024-02-28T13:37:14","date_gmt":"2024-02-28T12:37:14","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=213194"},"modified":"2024-02-28T13:37:14","modified_gmt":"2024-02-28T12:37:14","slug":"stara-sumava-praminky-reky-vltavy","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=213194","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: Pram\u00ednky \u0159eky Vltavy"},"content":{"rendered":"<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter wp-image-213195 size-full\" src=\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/01\/14\/PRAM\u00cdNKY-\u0158EKY-VLTAVY-V-\u0160UMAVSK\u00ddCH-LES\u00cdCH....jpg\" alt=\"\" width=\"1100\" height=\"978\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/01\/14\/PRAM\u00cdNKY-\u0158EKY-VLTAVY-V-\u0160UMAVSK\u00ddCH-LES\u00cdCH....jpg 1100w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/01\/14\/PRAM\u00cdNKY-\u0158EKY-VLTAVY-V-\u0160UMAVSK\u00ddCH-LES\u00cdCH...-300x267.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/01\/14\/PRAM\u00cdNKY-\u0158EKY-VLTAVY-V-\u0160UMAVSK\u00ddCH-LES\u00cdCH...-768x683.jpg 768w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/01\/14\/PRAM\u00cdNKY-\u0158EKY-VLTAVY-V-\u0160UMAVSK\u00ddCH-LES\u00cdCH...-1024x910.jpg 1024w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/01\/14\/PRAM\u00cdNKY-\u0158EKY-VLTAVY-V-\u0160UMAVSK\u00ddCH-LES\u00cdCH...-402x357.jpg 402w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/01\/14\/PRAM\u00cdNKY-\u0158EKY-VLTAVY-V-\u0160UMAVSK\u00ddCH-LES\u00cdCH...-543x483.jpg 543w\" sizes=\"(max-width: 1100px) 100vw, 1100px\" \/><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h6>\u0160umava, tich\u00fd sv\u011bdek tajupln\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f. Poslouchejte tu v\u011b\u010dnou p\u00edse\u0148 divo\u010diny, n\u00e1dhernou p\u00edse\u0148 \u0161umavsk\u00fdch les\u016f a hor. Ticho a samota panuje v les\u00edch, jen skupinka d\u0159evorubc\u016f se tu ob\u010das objev\u00ed, s a\u017e neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed zas pohlcena divo\u010dinou \u2013 jakoby ty z\u00e1hadn\u00e9 postavy jen mimochodem zplodila mimo sv\u011bt a mimo \u010das prap\u016fvodn\u00ed s\u00edla stvo\u0159en\u00ed. Asi m\u00e1lokoho p\u0159ekvap\u00ed, \u017ee \u0160umava m\u00e1 tolik ctitel\u016f a obdivovatel\u016f.<br \/>\nJan Neruda n\u00e1dhern\u011b popsal malebn\u00fd a impozantn\u00ed smrkov\u00fd prales p\u016fl roku po vich\u0159ici z roku 1870, jej\u00ed\u017e polomy tehdy prales obklopovaly.<\/h6>\n<p>Po kmenech t\u00e1hnou se a\u017e k zemi chum\u00e1\u010de \u0161ed\u00fdch vous\u016f. N\u011bkter\u00e1 sou\u0161, p\u0159\u00edmo je\u0161t\u011b stoj\u00edc\u00ed, ale ji\u017e bez listu, bez k\u016fry, vypad\u00e1 jako kostra b\u00edl\u00e1. A po zemi tis\u00edcilet\u00e1 generace na tis\u00edcilet\u00e9! Kde noha m\u016f\u017ee k zemi, jako by stoupala po nejm\u011bk\u010d\u00edch koberc\u00edch. Mus\u00ed\u0161\u2010li ale p\u0159es padl\u00e9 stromy, zachytne\u0161 se za kr\u00e1snou girlandu, pnouc\u00ed se ze zem\u011b k v\u011btv\u00edm nebo od kmenu ke kmenu. Dole vid\u00ed\u0161 pr\u00e1chniv\u00edc\u00ed, zelen\u011b om\u017eenou mrtvolu prastar\u00e9ho velik\u00e1na, p\u0159es n\u011bj se p\u0159evalil druh\u00fd, formy t\u011bla jsou je\u0161t\u011b zachov\u00e1ny, ale prstem projede\u0161 cel\u00fdm t\u00edm t\u011blem prohnil\u00fdm, a p\u0159es ten se polo\u017eil zas t\u0159et\u00ed; tak\u00e9 mu ji\u017e opadaly v\u0161echny v\u011btve, le\u017e\u00ed jen pouh\u00fd dlouh\u00fd trup, a z toho vyr\u016fst\u00e1 pades\u00e1t vesel\u00fdch stromk\u016f mlad\u00fdch, \u017eiv\u00edc\u00edch se trouchn\u00ed sv\u00e9ho otce. Ko\u0159\u00ednky jejich obj\u00edmaj\u00ed jej, b\u011b\u017e\u00ed kolem n\u011bho jako obru\u010d k zemi nebo se probodaj\u00ed p\u0159\u00edmo jeho t\u011blem. Budoucnost jich sezn\u00e1te na vedlej\u0161\u00edm<br \/>\np\u011btisetlet\u00e9m mlad\u00edku. Otec pod n\u00edm zmizel, ko\u0159eny tvo\u0159\u00ed cel\u00e9 loub\u00ed \u2013 kapli\u010dku v chr\u00e1m\u011b \u2013 teprve asi s\u00e1h od zem\u011b spojily se v mohutn\u00fd kmen\u2026<\/p>\n<p><strong>Prameny Vltavy<\/strong><\/p>\n<p><em>Pramen do sv\u011bta putuje,<\/em><br \/>\n<em>les marn\u011b u\u017e ho hl\u00edd\u00e1.<\/em><br \/>\n<em>Ne, ni\u010d\u00edm nelze zastavit<\/em><br \/>\n<em>ten proud, co se na cestu vydal.<\/em><br \/>\n<em>I ty sv\u011bt d\u011btstv\u00ed opustils<\/em><br \/>\n<em>a za\u010dal dlouhou pou\u0165.<\/em><br \/>\n<em>jako ten pramen neklidn\u00fd<\/em><br \/>\n<em>chce\u0161 t\u00edsn\u00edm uniknout.<\/em><br \/>\n<em>Dosud t\u011b \u0161umem prov\u00e1z\u00ed<\/em><br \/>\n<em>ten milovan\u00fd b\u0159eh,<\/em><br \/>\n<em>brzy v\u0161ak do nezn\u00e1ma s\u00e1m<\/em><br \/>\n<em>p\u016fjde\u0161 po cest\u00e1ch v\u0161ech.<\/em><br \/>\n<em>P\u0159ed tebou obzor bez konce<\/em><br \/>\n<em>sah\u00e1 a\u017e k oblak\u016fm.<\/em><br \/>\n<em>Bez c\u00edle p\u016fjde\u0161. Ochranu<\/em><br \/>\n<em>ti ned\u00e1 rodn\u00fd d\u016fm.<\/em><br \/>\n<em>Za tebou zd\u00e1li \u0161um\u00ed proud<\/em><br \/>\n<em>a ty se k n\u011bmu skl\u00e1n\u00ed\u0161,<\/em><br \/>\n<em>jde k tob\u011b z rodn\u00fdch \u00fadol\u00ed,<\/em><br \/>\n<em>pozn\u00e1\u0161 ho bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed.<\/em><br \/>\n<em>Je jako p\u0159\u00edtel na cest\u00e1ch,<\/em><br \/>\n<em>d\u00e1l chce t\u011b prov\u00e1zet,<\/em><br \/>\n<em>kde sotva kdo t\u011b jm\u00e9nem zn\u00e1,<\/em><br \/>\n<em>kde ciz\u00ed je ti sv\u011bt.<\/em><\/p>\n<p>Sv\u00e9 jm\u00e9no dostala od star\u00fdch Germ\u00e1n\u016f, kte\u0159\u00ed ji \u0159\u00edkali Wilt-ahwa (divok\u00e1 voda). V po\u010de\u0161t\u011bn\u00e9 podob\u011b se poprv\u00e9 objevuje roku 1125 v Kosmov\u011b kronice pod n\u00e1zvem wlitaua\u201d. Vltava, stejn\u011b jako v\u011bt\u0161ina vodn\u00edch tok\u016f pramen\u00edc\u00edch na \u0160umav\u011b, nem\u00e1 klasick\u00fd pramen a mali\u010dk\u00e9 pram\u00ednky se zakr\u00e1tko d\u00edky des\u00edtk\u00e1m drobn\u00fdch p\u0159\u00edtok\u016f rozroste v pot\u016f\u010dek, kter\u00fd se bude naz\u00fdvat \u010cern\u00fd. Pod t\u00edmto jm\u00e9nem se potok prod\u00edr\u00e1 drsnou krajinou \u0160umavy. Po n\u011bkolika kilometrech m\u00edj\u00ed obec Kvildu, aby za osadou Borov\u00e1 Lada vytvo\u0159il soutokem s Malou Vltavou \u0159\u00ed\u010dku Tepl\u00e1 Vltava. Teprve za Mrtv\u00fdm Luhem, kde se Tepl\u00e1 Vltava spojuje se Studenou Vltavou, te\u010de \u0159eka u\u017e se jm\u00e9nem Vltava.<\/p>\n<p>Z podstatn\u00e9 \u010d\u00e1sti v\u0161ak \u0159eka vznik\u00e1 odvodn\u011bn\u00edm prot\u00e1hl\u00e9ho ra\u0161elini\u0161t\u011b na z\u00e1padn\u00edch \u00fabo\u010d\u00edch hor Str\u00e1\u017e, Hol\u00fd vrch a Holub\u00ed sk\u00e1la. Za sou\u010d\u00e1st prameni\u0161t\u011b lze pova\u017eovat tak\u00e9 prot\u011bj\u0161\u00ed nedalek\u00e9 \u010cernohorsk\u00e9 mo\u010d\u00e1ly. Podle n\u011bkter\u00fdch p\u00edsemn\u00fdch zdroj\u016f se o objeven\u00ed skute\u010dn\u00e9ho pramene pokusil poprv\u00e9 v roce 1840 mineralog N\u00e1rodn\u00edho muzea v Praze Maxmili\u00e1n Zipp. Pramen, o jeho\u017e existenci se domn\u00edval, v\u0161ak neobjevil.<\/p>\n<p>Skute\u010dn\u00e9 prameni\u0161t\u011b by se m\u011blo \u00fadajn\u011b nach\u00e1zet uvnit\u0159 jedn\u00e9 ze st\u0159edov\u011bk\u00fdch \u0161tol, kter\u00fdmi je pr\u00fd \u010cern\u00e1 hora protk\u00e1na. Stopy po dolov\u00e1n\u00ed jsou patrn\u00e9 na v\u00fdchodn\u00edch a severn\u00edch svaz\u00edch \u010cern\u00e9 hory. Mimo jin\u00e9 se toto tvrzen\u00ed zd\u016fvod\u0148uje velk\u00fdm mno\u017estv\u00edm st\u0159\u00edbra, kter\u00e9 voda z pramene pr\u00fd obsahuje. &#8220;Kdo se napije ze skute\u010dn\u00e9ho pramene Vltavy, zplod\u00ed do roka syna nebo dceru\u201c, prav\u00ed star\u00e1 \u0161umavsk\u00e1 pov\u011bst, a tak si opravdu rozmyslete, zda se ze st\u0159\u00edbrem nasycen\u00e9ho pramene opravdu napijete. Pokud ne, nevad\u00ed.<\/p>\n<p>Kdysi \u017eil sv\u011bt legend a pov\u011bst\u00ed d\u00edky vypr\u00e1v\u011bn\u00ed lidov\u00fdch vyprav\u011b\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed m\u011bli dar p\u0159ed\u00e1vat tyto jedine\u010dn\u00e9 m\u00edstn\u00ed m\u00fdty a to v r\u016fzn\u00fdch obdob\u00e1ch. Spojovali motivy, ale tak\u00e9 vytv\u00e1\u0159eli nov\u00e9 a to v z\u00e1vislosti na na sv\u00e9m talentu a invenci. Nejstar\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 regionu je pamatuj\u00ed je\u0161t\u011b ze sv\u00e9ho d\u011btstv\u00ed a \u010dasto se je sna\u017e\u00ed p\u0159edat nebo sepsat av\u0161ak v mluven\u00e9 form\u011b se pomalu st\u00e1vaj\u00ed minulost\u00ed. Sv\u011bt lidov\u00fdch pov\u011bst\u00ed, m\u00fdt\u016f a vypr\u00e1v\u011bn\u00ed propojoval okoln\u00ed sv\u011bt, kter\u00fd lid\u00e9 znali, se sv\u011btem fantazie, sv\u011btem strachu p\u0159ed nezn\u00e1m\u00fdm a se sny o lidov\u00e9m pojet\u00ed spole\u010densk\u00e9 spravedlivosti \u2013 o v\u00edt\u011bzstv\u00ed dobra nad zlem, nevyhnuteln\u00e9mu trestu za k\u0159ivdy a odm\u011bny za konan\u00e9 dobro.<\/p>\n<p>Od po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed pramen Vltavy k nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u016fm \u0160umavy. Proto\u017ee mal\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek pomalu p\u0159est\u00e1val sta\u010dit n\u00e1poru turist\u016f, projevil o \u201eboudu u Pramen\u016f Vltavy\u201c, pat\u0159\u00edc\u00ed i s okoln\u00edmi pozemky pod spr\u00e1vu velkostatku Zd\u00edkov, jako prvn\u00ed z\u00e1jem voly\u0148sk\u00fd Klub \u010deskoslovensk\u00fdch turist\u016f. Na m\u00edst\u011b tohoto p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku byla za pomoci a ochoty okoln\u00edch velkostatk\u00e1\u0159\u016f koncem \u0159\u00edjna 1922 postavena chata. 30. prosince 1922 byla za \u00fa\u010dasti obou stran \u2013 K\u010cT v Praze a Akciov\u00e9 spole\u010dnosti pro u\u017eitkov\u00e1n\u00ed les\u016f a d\u0159\u00edv\u00ed v Praze, seps\u00e1na smlouva, podle n\u00ed\u017e z\u016fstal vlastn\u00edkem chaty velkostatek Zd\u00edkov. Ten ji ale zdarma a bez n\u00e1hrady prop\u016fj\u010dil Klubu \u010deskoslovensk\u00fdch turist\u016f i s p\u0159ilehl\u00fdm pozemkem o v\u00fdm\u011b\u0159e 1000 m\u00b2, kter\u00fd mohl klub neomezen\u011b vyu\u017e\u00edvat a t\u0159eba i postavit zde dal\u0161\u00ed u\u017eitkov\u00e9 stavby.<\/p>\n<p>Velkolep\u00e9 slavnostn\u00ed otev\u0159en\u00ed chaty se konalo ve dnech 28., 29., 30. \u010dervna a 1. \u010dervence 1923 za \u00fa\u010dasti nejm\u00e9n\u011b 200 \u010cech\u016f z bl\u00edzk\u00e9ho okol\u00ed a ze v\u0161ech stran. Dle slov jednatele chaty Jaroslav Victor\u00edna se \u201eod tohoto \u010dasu chata pou\u017e\u00edvala turisty st\u00e1le a st\u00e1le a hlavn\u00ed sezona turistick\u00e1 dok\u00e1zala svou ohromnou n\u00e1v\u0161t\u011bvou turist\u016f, \u017ee \u010desk\u00e1 chata u pramene Vltavy vykonala a bude nad\u00e1le konati \u00fa\u010del, jemu\u017e ur\u010dena byla.\u201c Na kamenn\u00e9 podezd\u00edvce st\u00e1la dvoupatrov\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 n\u00e1stavba. Krom\u011b ob\u010derstven\u00ed nab\u00edzela 9 pokoj\u016f k ubytov\u00e1n\u00ed. Po prvn\u00ed zim\u011b, za spr\u00e1vcov\u00e1n\u00ed truhl\u00e1\u0159e ze Zadova pana Franti\u0161ka Pe\u0161la, se objevily hned prvn\u00ed nedostatky, kter\u00e9 bylo nutn\u00e9 opravit. Jednalo se o nahrazen\u00ed jednoduch\u00e9 krytiny dvojitou \u0161indelovou, postaven\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e9 p\u0159\u00edstavby slou\u017e\u00edc\u00ed jako sp\u00ed\u017e, nov\u00e9ho p\u0159\u00edstavku na d\u0159evo, zbudov\u00e1n\u00ed nov\u00e9, kryt\u00e9 verandy p\u0159ed vchodem slou\u017e\u00edc\u00ed jako chr\u00e1n\u011bn\u00e9 schodi\u0161t\u011b k nocleh\u00e1rn\u00e1m v prvn\u00edm a druh\u00e9m poschod\u00ed a z\u00e1rove\u0148 veranda chr\u00e1nila vstup p\u0159ed de\u0161t\u011bm a sn\u011bhem.<\/p>\n<p>Chata m\u011bla 2 spole\u010dn\u00e9 nocleh\u00e1rny s kapacitou 45 (tak\u00e9 uv\u00e1d\u011bno 53) l\u016f\u017eek. Pot\u0159ebn\u00e9 \u00fapravy provedl tak\u00e9 pan Pe\u0161l po roce 1934, kdy byla chata v dezol\u00e1tn\u00edm stavu a slou\u017eila u\u017e jen pro ob\u010derstven\u00ed a nejnutn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159enocov\u00e1n\u00ed. Po podeps\u00e1n\u00ed nov\u00e9 n\u00e1jemn\u00ed smlouvy m\u011bl K\u010cT r\u016fzn\u00e9 pl\u00e1ny, jak chatu roz\u0161\u00ed\u0159it a vylep\u0161it. St\u00e1vaj\u00edc\u00ed spr\u00e1vce vybudoval d\u0159ev\u011bn\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dky, d\u00edky kter\u00fdm byla rozd\u011blena spole\u010dn\u00e1 nocleh\u00e1rna, a vzniklo zde n\u011bkolik mal\u00fdch pokoj\u016f. Jin\u00e9 \u00fapravy nakonec nebyly zrealizov\u00e1ny.<\/p>\n<p><strong>Chata u pramen\u016f Vltavy byla slavnostn\u011b otev\u0159ena na konci \u010dervence 1923. Ve vlastenecky lad\u011bn\u00e9m \u010dl\u00e1nku v Jiho\u010desk\u00fdch listech ze 4. srpna t\u00e9ho\u017e roku byla tato skute\u010dnost ocen\u011bna jako dal\u0161\u00ed krok v upev\u0148ov\u00e1n\u00ed s\u00edt\u011b \u010desk\u00fdch turistick\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed v dvojjazy\u010dn\u00e9 oblasti \u0160umavy:<\/strong><\/p>\n<p><em>&#8221; Prameny Vltavy poznati bylo doned\u00e1vna mo\u017eno jen odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edm chodc\u016fm. Ale p\u00e9\u010d\u00ed voly\u0148sk\u00e9ho Klubu \u010dsl. turist\u016f byly upraveny ve\u0161ker\u00e9 cesty tam vedouc\u00ed a hlavn\u011b v\u0161ak zbudov\u00e1n\u00edm tamn\u011bj\u0161\u00ed chaty naskytla se nyn\u00ed mo\u017enost i v\u00fdletn\u00edku turistice m\u00e9n\u011b zvykl\u00e9mu, poznati tajemnou n\u00e1dheru t\u011bchto m\u00edst. Turista p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed od boub\u00ednsk\u00e9 dr\u00e1hy, \u010di sl\u00e9zal-li po cel\u00fd den Roklan neb Luzn\u00fd, s povd\u011bkem uv\u00edt\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost spo\u010dinouti na jednom z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst na\u0161\u00ed vlasti. Vystoupiv na prost\u00e9 rozhledi\u0161t\u011b, (rovn\u011b\u017e jmenovan\u00fdm klubem zbudovan\u00e9) rozpozn\u00e1, pro\u010d v\u00e9vod\u00ed Vltava nade v\u0161emi sv\u00fdmi p\u0159\u00edtoky. M\u00e1lokter\u00e1 \u0159eka m\u016f\u017ee se pochlubiti tak mocn\u00fdm pramenem. Vkl\u00edn\u011bna mezi velk\u00fdmi svahy \u010derp\u00e1 vl\u00e1hu po tis\u00edce let z bl\u00edzk\u00fdch ba\u017einat\u00fdch slatin, n\u00edzkou kle\u010d\u00ed porostl\u00fdch, kter\u00e9 jak by p\u0159itahovaly p\u00e1ry nebes pro vltavsk\u00e9 \u0159e\u010di\u0161t\u011b. Kdykoli vystoup\u00ed\u0161 na rozhledi\u0161t\u011b, zmocn\u00ed se t\u011b dojem \u00facty a l\u00e1sky k t\u00e9to na\u0161\u00ed p\u016fd\u011b, od tohoto z\u0159\u00eddla po cel\u00e9 to vltavsk\u00e9 \u00fadol\u00ed s jeho \u010dertov\u00fdmi sr\u00e1zy, jiho\u010desk\u00fdmi oklikami, se zv\u00edkovskou, orlickou n\u00e1dherou, se Svatojansk\u00fdmi proudy a cel\u00fdm \u0161irok\u00fdm tokem od Prahy a\u017e k m\u011blnick\u00e9mu soutoku s Labem. A s pohledem na nedalek\u00e9 hranice, povzbud\u00ed tento dojem ka\u017ed\u00e9ho vlastence k tajemn\u00e9mu slibu, h\u00e1jiti tyto prameny, a celou svoji vlast do posledn\u00edho dechu. \u2013 V chat\u011b u pramen\u016f Vltavy dostane se n\u00e1m chutn\u00e9ho, v\u00fdte\u010dn\u00e9ho posiln\u011bn\u00ed a \u010dist\u00e9ho lo\u017ee, kter\u00e9 t\u00edm rad\u011bji uv\u00edt\u00e1me, byli-li jsme nuceni p\u0159ede\u0161l\u00e9 noci p\u0159espati na m\u00e9n\u011b \u010dist\u00e9 posteli, jak\u00fdch se n\u00e1m dost\u00e1v\u00e1 v n\u011bmeck\u00fdch \u0161umavsk\u00fdch hostinc\u00edch. A kdo k tomu je\u0161t\u011b m\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed setkati se v chat\u011b s jedn\u00edm spolutv\u016frcem chaty, vyhl\u00eddky a \u00fapravy cest \u2013 s jednatelem voly\u0148sk\u00e9ho Klubu panem Viktorinem, kter\u00fd s neoby\u010dejnou ochotou provede n\u00e1s po cel\u00e9m kraji \u2013 v m\u00edsta kam bez jeho pomoci bychom se nedostali \u2013 bude dlouho vzpom\u00ednati, na ten kr\u00e1tk\u00fd pobyt u pramen\u016f a p\u0159edsevezme si p\u0159i nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti, a\u0165 v l\u00e9t\u011b \u010di v zim\u011b na ly\u017e\u00edch, op\u011bt vypraviti se v tato p\u016fvabn\u00e1 m\u00edsta, v\u00fdznamn\u00e1 i t\u00edm, \u017ee zde jest t\u00e9m\u011b\u0159 st\u0159edisko \u0161umavsk\u00fdch hvozd\u016f, odkud lze podniknouti na v\u0161echny strany ony v\u011bhlasn\u00e9 n\u00e1dhern\u00e9 v\u00fdlety \u0161umavsk\u00e9 na Boub\u00edn, Luzn\u00fd, P\u00fcrstling, Roklan, Mader, k Vyd\u0159e atd. \u2013 P\u0159i odchodu odtud ka\u017ed\u00fd turista opravdu se obdivuje t\u00e9 velik\u00e9 l\u00e1sce a oddanosti k v\u011bci a ob\u011btavosti, je\u017e jedin\u011b umo\u017enila prov\u00e9sti zde obt\u00ed\u017en\u00fd a d\u016fle\u017eit\u00fd \u00fakol: upraviti \u0159\u00e1dn\u011b cesty a zbudovati \u00fatulek a rozhledi\u0161t\u011b u pramen\u016f Vltavy. Jen jedno jest zapot\u0159eb\u00ed: aby \u010de\u0161t\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b miliony ob\u011btuj\u00ed na n\u00e1kladn\u00e9 v\u00fdlety do ciziny, p\u0159ipamatovali si t\u00e9\u017e povinnost poznati vlast svoji a jej\u00ed kr\u00e1sy. Kdo t\u00e9to v\u00fdzvy uposlechne, p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed se, \u017ee \u0160umava stoj\u00ed za to, aby ji poznal ka\u017ed\u00fd \u010cech ! &#8220;<\/em><\/p>\n<p><strong>A je\u0161t\u011b pov\u011bst:<\/strong> <em>Kdysi d\u00e1vno se kolem \u010cern\u00e9 hory za Kvildou ochom\u00fdtal \u010dern\u00fd \u2013 zkr\u00e1tka \u010dert. \u010c\u00edhal zde na pocestn\u00e9, l\u00e1kal je t\u00edm, \u017ee jim pod nohy h\u00e1zel zlato. Kdo by je zvedl, ten propadl peklu. Jen\u017ee v zim\u011b tu nebylo \u017eiv\u00e1\u010dka a tak se \u010dert rozhodl, \u017ee si posp\u00ed do jara. Uvelebil se v mo\u010d\u00e1lech a brzy usnul. Jen\u017ee p\u0159i\u0161el siln\u00fd mr\u00e1z a \u010dertovi p\u0159imrzl ocas do sn\u011bhu. Kdy\u017e se cht\u011bl na chv\u00edli prol\u00e9tnout po okol\u00ed, nemohl se odtrhnout od zem\u011b. Nakonec za pou\u017eit\u00ed v\u0161ech pekeln\u00fdch sil vyrazil vzh\u016fru a z jeho pelechu vyrazil mocn\u00fd proud vody \u2013 pramen Vltavy. Snad od t\u011bch \u010das\u016f se jej\u00ed horn\u00ed tok krout\u00ed jako \u010dert\u016fv ocas.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>Zdroj:<\/strong> Prameny Vltavy Jan Neruda Erinnerungen an den B\u00f6hmerwald. Hilde Peyr-H\u00f6warthov\u00e1 autor p\u0159eklad\u016f a \u010desk\u00fdch text\u016f Jan Mare\u0161, elektronick\u00e1 verze Ivo Kare\u0161 Jiho\u010desk\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 knihovna v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch BA\u0160TA, Anton\u00edn. Pr\u016fvodce \u0160umavou. Praha: M\u011bstsk\u00e1 knihovna, 1908. LACINA, Stanislav. Kr\u00e1sy \u0160umavy: turisticko-propaga\u010dn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ka se sv\u011bteln\u00fdmi obrazy. Volyn\u011b: m\u011bstsk\u00e9 muzeum, Pr\u00e1che\u0148sk\u00e9 o.s., 2011. Jiho\u010desk\u00fd p\u0159ehled z roku 1932 (p\u0159\u00edloha V\u011bstn\u00edk Vlastiv\u011bdn\u00e9 spole\u010dnosti jiho\u010desk\u00e9), z n\u011bho\u017e tu zejm\u00e9na \u010derp\u00e1m, &#8220;kdy\u017e roku 1871 tr\u00e1vil Jan Neruda l\u00e9to na \u0160umav\u011b (popsal mimo jin\u00e9 pramen Vltavy)<\/p>\n<p><strong>P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n<p><strong>Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n<hr \/>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; \u0160umava, <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":298776,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/02\/24\/ram-praminky.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/213194"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=213194"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/213194\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":298777,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/213194\/revisions\/298777"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/298776"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=213194"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=213194"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=213194"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}