![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/01\/13\/O-BORKA\u0158\u00cdCH-Z-N\u00c1HORN\u00cdCH-SLAT\u00cd-\u0160UMAVY..jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Rozlehl\u00e1 n\u00e1horn\u00ed luka s temn\u00fdmi skvrnami tu a tam roztrou\u0161en\u00fdch smrk\u016f, n\u00edzk\u00e9 nebe, hradba zaml\u017een\u00e9ho lesa, za n\u00ed\u017e lze tu\u0161it labyrint slat\u00ed a ra\u0161elini\u0161\u0165, nepravd\u011bpodobn\u00e9 fant\u00f3my li\u0161ejn\u00edkem porostl\u00fdch strom\u016f s v\u011btvemi \u2013 \u00fady, vrostl\u00fdmi do tlej\u00edc\u00ed zem\u011b, anebo jezera temn\u00e1 jak \u010f\u00e1blovo sv\u011bdom\u00ed, to v\u0161e v podivn\u00e9m z\u00e1dum\u010div\u00e9m svitu siln\u011b a bezprost\u0159edn\u011b p\u016fsob\u00ed na ustrnulou du\u0161i.<\/p>\n
P\u00edsemn\u00fdch zm\u00ednek o pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ra\u0161eliny jako\u017eto topiva m\u00e1me pro obdob\u00ed st\u0159edov\u011bku minimum. Jeden z t\u011bchto vz\u00e1cn\u00fdch doklad\u016f poch\u00e1z\u00ed z roku 1548 z pera kardin\u00e1la Aenea Sylvia, tehdy pape\u017esk\u00e9ho leg\u00e1ta na dvo\u0159e \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad, zn\u00e1m\u00e9ho v\u0161ak sp\u00ed\u0161e pod jeho pape\u017esk\u00fdm jm\u00e9nem Pius II. Aene\u00e1\u0161 Sylvius ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m textu komentoval holandsk\u00e9 pom\u011bry, kde se top\u00ed ra\u0161elinou pro nedostatek jin\u00e9ho paliva.<\/p>\n
Skute\u010dn\u00e9 zhodnocen\u00ed ra\u0161eliny jako\u017eto hodnotn\u00e9 suroviny p\u0159ineslo a\u017e osv\u00edcenstv\u00ed a pr\u016fmyslov\u00e1 revoluce. Tento p\u0159elom v oce\u0148ov\u00e1n\u00ed ra\u0161eliny souvis\u00ed s po\u010d\u00e1tkem v\u011bt\u0161\u00edho vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ra\u0161elin\u011b p\u0159\u00edbuzn\u00e9 nerostn\u00e9 surovin k otopu \u2013 kamenn\u00e9ho uhl\u00ed a d\u00e1le tak\u00e9 s ub\u00fdv\u00e1n\u00edm z\u00e1sob d\u0159eva v tehdej\u0161\u00edch les\u00edch. Na tyto skute\u010dnosti reagoval tak zvan\u00fd lesn\u00ed patent z roku 1754, kter\u00fd vydala c\u00edsa\u0159ovna Marie Terezie. Tento lesn\u00ed patent ji\u017e po\u010d\u00edt\u00e1 s vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm ra\u0161eliny jako\u017eto paliva.<\/p>\n
(V \u010desk\u00e9m zn\u011bn\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00e9ho patentu je ra\u0161elina naz\u00fdv\u00e1na jako \u201emechem porostl\u00e1 bahnovina\u201c.)<\/p>\n
Av\u0161ak praktick\u00fd dopad na vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ra\u0161eliny v \u010desk\u00fdch zem\u00edch tento patent je\u0161t\u011b nem\u011bl, pon\u011bvad\u017e v t\u00e9 dob\u011b se za\u010d\u00edn\u00e1 prvn\u00ed obdob\u00ed t\u011b\u017eby uhl\u00ed, kter\u00e9 bylo hodnotn\u011bj\u0161\u00edm topivem ne\u017eli ra\u0161elina.<\/p>\n
\u201eRa\u0161elini\u0161t\u011b mohou b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00e1; nikdy tam necho\u010fte sami,\u201c varuj\u00ed n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9. Nutno kr\u00e1\u010det opatrn\u011b, ale rychle, ani na okam\u017eik se nezastavit. Cel\u00e9 ra\u0161elini\u0161t\u011b se zdaleka divoce vln\u00ed, tuh\u00fd p\u0159\u00edkrov se pod nohou hluboce prohne, a sta\u010d\u00ed zav\u00e1h\u00e1n\u00ed, aby se protrhla tenk\u00e1 vrstva, kter\u00e1 plave na vodn\u00ed hladin\u011b, a pomal\u00fd, v\u00e1hav\u00fd chodec by se propadl do neviditeln\u00e9 hloubky a p\u0159\u00edkrov by se nad n\u00edm op\u011bt mohl uzav\u0159\u00edt. Ra\u0161elini\u0161t\u011b tvo\u0159\u00ed slo\u017eit\u00e1 p\u00e1sma pln\u00e1 kan\u00e1l\u016f, potok\u016f a t\u016fn\u00ed. Na hladin\u011b hlubok\u00fdch jezer se m\u016f\u017ee utvo\u0159it hust\u00fd koberec ra\u0161eliny. Tato plovouc\u00ed ra\u0161elina se chv\u011bje pod nohama a dok\u00e1\u017ee pohltit jak lidi, tak zv\u00ed\u0159ata.<\/p>\n
Po\u010d\u00e1tky t\u011b\u017eby ra\u0161eliny v oblasti \u0160umavy jsou op\u0159edeny mnoha pov\u011bstmi. Jedna z nich vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee si kdysi na pastv\u011b u lesa rozd\u011blal pas\u00e1\u010dek dobytka ohe\u0148. Aby se ohe\u0148 neroz\u0161\u00ed\u0159il, oblo\u017eil ho m\u00edsto kamen\u016f such\u00fdmi kusy bl\u00e1ta, kter\u00e9 tu zbyly po vyr\u00fdp\u00e1n\u00ed svodnice. Ale bl\u00e1to sho\u0159elo. A tak lid\u00e9 za\u010dali topit such\u00fdm bl\u00e1tem ze slat\u00ed, kter\u00e9 si r\u00fdpali na p\u0159\u00edstupn\u00fdch m\u00edstech. Z po\u010d\u00e1tku si ka\u017ed\u00fd na slat\u00edch mohl r\u00fdpat ra\u0161eliny tolik, kolik pot\u0159eboval. Lesn\u00ed spr\u00e1va pou\u017e\u00edvala borky nejen pro vlastn\u00ed pot\u0159ebu, ale pozd\u011bji tak\u00e9 prod\u00e1vala jednotliv\u00e9 \u010d\u00e1sti ra\u0161elini\u0161t\u011b dal\u0161\u00edm z\u00e1jemc\u016fm. T\u011bm byly vym\u011b\u0159eny jednotliv\u00e9 d\u00edly, kter\u00e9 byly pronajaty na jedno obdob\u00ed.<\/p>\n
Jedn\u00edm ze star\u00fdch, dnes ji\u017e d\u00e1vno zapomenut\u00fdch \u010dinnost\u00ed m\u00edstn\u00edch obyvatel na \u0160umav\u011b, byli borka\u0159i. Byli to lid\u00e9, kte\u0159\u00ed na slat\u00edch r\u00fdpali borky. Borek je cihla vy\u0159ez\u00e1van\u00e1 z ra\u0161eliny, kter\u00e1 se usu\u0161ila a pak se pou\u017e\u00edvala jako topidlo. T\u011b\u017eba ra\u0161eliny je na \u0160umav\u011b velice star\u00e1. V po\u010d\u00e1tc\u00edch t\u011b\u017eby ra\u0161eliny na \u0160umav\u011b lze hovo\u0159it o tzv. t\u011b\u017eb\u011b divok\u00e9. \u010casto byla m\u011blk\u00e1 ra\u0161elini\u0161t\u011b povrchov\u011b hraban\u00e1 nebo r\u00fdpan\u00e1, tak\u017ee poz\u016fstatkem toho byly nespo\u0159\u00e1dan\u00e9 prohlubn\u011b. D\u0159\u00edve se ra\u0161elina ze zem\u011b vypichovala lopatou, su\u0161ila se a pou\u017e\u00edvala se k otopu obydl\u00ed.<\/p>\n
Systematick\u00e1 t\u011b\u017eba ra\u0161eliny byla na \u0160umav\u011b zavedena teprve okolo poloviny 19. stolet\u00ed. Nebyla ji\u017e vypichov\u00e1na ze zem\u011b lopatou, ale byla vy\u0159ez\u00e1v\u00e1na tzv. ra\u0161elinov\u00fdm no\u017eem, kter\u00fd byl dovezen sou\u010dasn\u011b s touto technologi\u00ed z Bavorska. Podle dobov\u00e9 literatury byl v n\u011bmecko jazy\u010dn\u00e9m Po\u0161umav\u00ed (spolu s p\u0159ilehlou \u010d\u00e1st\u00ed Bavorska) b\u011b\u017en\u00fd rozm\u011br ra\u0161elinn\u00fdch borek s d\u00e9lkou 35\u201350 cm a s \u0161\u00ed\u0159kou 10\u201315 cm, p\u0159i\u010dem\u017e se m\u00edn\u00ed rozm\u011bry such\u00e9 borky. Borka s t\u011bmito \u201e\u0161umavsk\u00fdmi\u201c m\u00edrami se naz\u00fdvala Holzpr\u00fcgelform. Ra\u0161elina se t\u011b\u017eila v\u011bt\u0161inou od m\u011bs\u00edce kv\u011btna. Cihly byly p\u0159ev\u00e1\u017eeny na traka\u0159i a na rovn\u00e9 p\u016fd\u011b byly ukl\u00e1d\u00e1ny jedna vedle druh\u00e9 k vysou\u0161en\u00ed. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b, a\u017e cihly pon\u011bkud proschly a ztvrdly, byla na n\u011b k\u0159\u00ed\u017eem polo\u017eena dal\u0161\u00ed vrstva, co\u017e se op\u011bt opakovalo. Na podzim byly cihly odvezeny dom\u016f.<\/p>\n
Rozs\u00e1hl\u00e1 t\u011b\u017eba ra\u0161eliny nen\u00ed jednoduch\u00e1. Neporu\u0161en\u00e9 ra\u0161elini\u0161t\u011b tvo\u0159\u00ed z 95 procent voda a m\u011blo b\u00fdt takto p\u0159ipraveno a odvodn\u011bno alespo\u0148 rok p\u0159ed samotn\u00fdm za\u010d\u00e1tkem t\u011b\u017eby. Z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed ra\u0161elinn\u00fdch cihel z nevysu\u0161en\u00e9ho pracovi\u0161t\u011b nejen zvy\u0161ovalo lidskou n\u00e1mahu, ale bylo tak\u00e9 nehospod\u00e1rn\u00e9. Kdy\u017e se ra\u0161elina vyt\u011b\u017e\u00ed, nez\u016fst\u00e1v\u00e1 po t\u011b\u017eb\u011b jen zpusto\u0161en\u00e1 zem\u011b. Ko\u0148sk\u00fdmi a volsk\u00fdmi povozy, v zim\u011b i na san\u00edch byla odv\u00e1\u017eena z borkovi\u0161\u0165 vyt\u011b\u017een\u00e1 ra\u0161elina, co\u017e byl pro chalupn\u00edky p\u011bkn\u00fd v\u00fdd\u011blek nav\u00edc. V p\u0159\u00edru\u010dce Josef Kram\u00e1\u0159e z roku 1885, kter\u00e1 m\u00e1 pom\u00e1hat ve veden\u00ed dom\u00e1cnosti a kter\u00e1 podle autora byla sestavena pomoc\u00ed na slovo vzat\u00fdch zdroj\u016f, \u010dteme o ra\u0161elinn\u00fdch bork\u00e1ch: \u201eRa\u0161elina t\u011b\u017ece se roz\u017ehavuje, a tud\u00ed\u017e nejl\u00e9pe, kdy\u017e se na jin\u00e9 ho\u0159\u00edc\u00ed palivo, anebo na roz\u017ehaven\u00e9 uhl\u00ed polo\u017e\u00ed. Jak mile se ale roz\u017ehavila, \u017e\u00edh\u00e1 dlouho a vyd\u00e1v\u00e1 znamenit\u00fd \u017e\u00e1r, pro\u010de\u017e k vyh\u0159\u00edv\u00e1n\u00ed obydl\u00ed velmi dob\u0159e se hod\u00ed; jen \u017ee t\u0159eba, aby kamna, v nich\u017e se ra\u0161elinou top\u00ed, velmi dobr\u00fd tah m\u011bla, jinak c\u00edt\u00edme v obydl\u00ed z\u00e1pach bahnit\u00fd.\u201c<\/p>\n
Dosud je \u017eiv\u00e1 vzpom\u00ednka na vypu\u0161t\u011bn\u00ed jez\u00edrka zvan\u00e9ho “Seeweiher” ve dvac\u00e1t\u00fdch letech. Byl to z\u00e1sah do p\u016fvodn\u00ed krajiny, je\u017e byla kdysi jedn\u00edm velk\u00fdm jezerem a slat\u00ed, z n\u00ed\u017e vyt\u00e9kalo mno\u017estv\u00ed pramenn\u00fdch tok\u016f a je\u017e byla tak\u00e9 rozvod\u00edm mezi Vltavou a Vydrou. Podm\u00e1\u010den\u00e9 pozemky s ra\u0161elinou nikomu nepat\u0159ily, nikdo je necht\u011bl \u2013 le\u017eely ladem a podle nich okoln\u00ed obce Svinn\u00e1, Borov\u00e1 i \u010cern\u00e1 Lada z\u00edskaly sv\u00e9 jm\u00e9no.<\/p>\n
V l\u016fn\u011b Chalupsk\u00e9 slati \u2013 tohoto mal\u00e9ho z\u00e1zraku p\u0159\u00edrody \u2013 jako des\u00edtku uprost\u0159ed ter\u010de tref\u00edme pohledem nejv\u011bt\u0161\u00ed ra\u0161elinn\u00e9 jez\u00edrko v \u010cech\u00e1ch, s rozlohou 1,3 hektaru a hloubkou p\u016fldruh\u00e9ho metru. Cel\u00e9 ra\u0161elini\u0161t\u011b m\u011blo padnout za ob\u011b\u0165 t\u011b\u017eb\u011b, n\u011bkte\u0159\u00ed horlivci dokonce cht\u011bli odvodnit l\u00edbezn\u00e9 Chalupsk\u00e9 jez\u00edrko, zakreslen\u00e9 v map\u00e1ch u\u017e v polovin\u011b osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. Drancov\u00e1n\u00ed ra\u0161elini\u0161t\u011b za\u010dalo o sto let pozd\u011bji a t\u011b\u017eilo se tu a\u017e do roku 1947, kdy za katastrof\u00e1ln\u00edho sucha sla\u0165 vyho\u0159ela. Odhaduje se, \u017ee bylo vyt\u011b\u017eeno asi 400 000 kub\u00edk\u016f ra\u0161eliny! Ra\u0161elina ho\u0159\u00ed i pod povrchem, tak\u017ee ra\u0161elinist\u011b doutnalo n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f.<\/p>\n
Teprve z\u0159\u00edzen\u00edm Chr\u00e1n\u011bn\u00e9 krajinn\u00e9 oblasti \u0160umava v roce 1963 byla hrozba znovu zam\u00fd\u0161len\u00e9 t\u011b\u017eby za\u017eehn\u00e1na. Po vyhn\u00e1n\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva se ru\u010dn\u00ed t\u011b\u017eba na \u0160umav\u011b zastavila \u00fapln\u011b. Nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed obyvatel\u00e9 ra\u0161elinu t\u011b\u017eit neum\u011bli a tak\u00e9 dostatek d\u0159eva jako palivo jek t\u011b\u017eb\u011b nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nepodn\u011bcoval. Nedejbo\u017ee, abychom do jemn\u00e9ho ra\u0161elinn\u00e9ho bahna uklouzli, mohla by to b\u00fdt na\u0161e posledn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva \u0160umavy\u2026<\/p>\n
A co m\u016f\u017eete ve slat\u00edch vid\u011bt…..Z\u00e1hadn\u00e9 \u017elutomodr\u00e9 plam\u00ednky, obecn\u011b zvan\u00e9 bludi\u010dky, pat\u0159\u00ed k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdm jev\u016fm ve spojen\u00ed se slat\u011bmi \u010di jinak mokr\u00e9 p\u016fd\u011b. Jde o \u00fadajn\u00e9 du\u0161e mrtv\u00fdch, nebo nek\u0159t\u011bn\u00fdch d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 se sna\u017e\u00ed \u017eiv\u00fdm ubl\u00ed\u017eit, nebo n\u011bkdy naopak pomoci? Pojem bludi\u010dek z\u0159ejm\u011b pramen\u00ed z tvrzen\u00ed, \u017ee pocestn\u00e9 mihotav\u00e9 plam\u00ednky neodolateln\u011b p\u0159itahovaly tak, \u017ee za nimi bloud\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00fdmi mok\u0159inami tak dlouho, a\u017e se obvykle v mo\u010d\u00e1lech utopili. \u0160lo tedy o bludn\u00e1 sv\u011btla, kter\u00e1 l\u00e1kaj\u00ed sv\u00e9 ob\u011bti, aby zabloudili do t\u011bchto m\u00edst. Ale v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech tak\u00e9 bludi\u010dky lidem pom\u00e1haj\u00ed a ukazuj\u00ed jim spr\u00e1vnou cestu. Pokud jim za to pod\u011bkuj\u00ed, zaraduj\u00ed se a pr\u00fd jasn\u011bji sv\u00edt\u00ed a veseleji tan\u010d\u00ed. Obvykle jsou sv\u011bt\u00e9lka spojov\u00e1na s vlhk\u00fdm a mokr\u00fdm prost\u0159ed\u00edm.<\/p>\n
Ale nap\u0159\u00edklad na \u0160umav\u011b se neobjevovaly plam\u00e9nky jen v ba\u017ein\u00e1ch, ale i v les\u00edch. Byly pova\u017eov\u00e1ny za du\u0161e, kter\u00e9 m\u011bly o\u010distec v n\u011bkter\u00e9m strom\u011b, ale po jeho pora\u017een\u00ed se musela st\u011bhovat do jin\u00e9ho. Ur\u010ditou n\u00e1vaznost maj\u00ed slovansk\u00e9 bludi\u010dky na keltsk\u00e9 kmeny, nebo\u0165 se nap\u0159\u00edklad nevyskytuj\u00ed v n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edch zem\u00edch. V jednotliv\u00fdch na\u0161ich kraj\u00edch a oblastech m\u011bly tyto bludi\u010dky r\u016fzn\u00e1 jm\u00e9na a \u00fadajn\u011b tak\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy ne\u0161\u0165astn\u00fdch \u010di \u0161\u0165astn\u00fdch setk\u00e1n\u00ed. I kdy\u017e byly zkazky u n\u00e1s \u010di jinde ve sv\u011bt\u011b podchyceny a zmapov\u00e1ny, je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee tento d\u0159\u00edve obecn\u011b uzn\u00e1van\u00fd p\u0159\u00edrodn\u00ed zjev nebyl uspokojiv\u011b v\u011bdecky vysv\u011btlen. Ale proto\u017ee pravdu nezn\u00e1me a v\u00fdskyt bludi\u010dek asi nen\u00e1vratn\u011b miz\u00ed, p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt probl\u00e9m aktu\u00e1ln\u00ed. P\u0159esto, pokud by jste se s t\u00edmto \u00fakazem setkali, nezapome\u0148te b\u00fdt na bludi\u010dky hodn\u00ed a za pomoc pod\u011bkovat.<\/p>\n
<\/p>\n
Zdroj:<\/strong> Spirhanzl, Jaroslav: Ra\u0161elina. Jej\u00ed vznik, t\u011b\u017eba a vyu\u017eit\u00ed. Praha 1951, s. 36; Schreiber, Hans: Moore P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Mohu <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":298773,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/02\/24\/ram-borkari.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/213124"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=213124"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/213124\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":298807,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/213124\/revisions\/298807"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/298773"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=213124"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=213124"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=213124"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\ndes B\u00f6hmerwaldes und des deutschen S\u00fcdb\u00f6hmen IV. Band der Moorehebungendes, Kram\u00e1\u0159, Josef: Pou\u010dn\u00fd slovn\u00edk dom\u00e1c\u00ed pro v\u0161elik\u00e9 pot\u0159eby rodinn\u00e9ho i spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota sepsal a sestavil pomoc\u00ed na slovo vzat\u00fdch zdroj\u016f. Olomouc 1885<\/p>\n
\n