{"id":210398,"date":"2025-12-04T17:49:42","date_gmt":"2025-12-04T16:49:42","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=210398"},"modified":"2025-12-04T17:49:42","modified_gmt":"2025-12-04T16:49:42","slug":"stara-sumava-a-posumavi-dlouhe-adventni-vecery","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=210398","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA A PO\u0160UMAV\u00cd: Dlouh\u00e9 adventn\u00ed ve\u010dery"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

Spole\u010densk\u00e1 setk\u00e1v\u00e1n\u00ed na\u0161ich p\u0159edk\u016f v zimn\u00edm obdob\u00ed adventu, kdy m\u011bli lid\u00e9 nejv\u00edce \u010dasu na spole\u010densk\u00fd \u017eivot a tak se sch\u00e1z\u00edvali v\u017edy v jedn\u00e9 chalup\u011b a po\u0159\u00e1dali spole\u010dn\u00e9 p\u0159\u00e1stky nebo draly pe\u0159\u00ed, p\u0159i nich\u017e \u017eeny p\u0159edly nit\u011b (v\u00fdrob\u011b nit\u00ed a tkan\u00ed se \u017eeny kdysi v\u011bnovaly a\u017e do velikono\u010dn\u00edho p\u016fstu) a mu\u017ei je p\u0159i tom obveselovali historkami a p\u00edsn\u011bmi.<\/h6>\n

Spole\u010dn\u00e1 posezen\u00ed se organizovala nejen z toho d\u016fvodu, \u017ee tuto pr\u00e1ci bylo mo\u017en\u00e9 nosit si s sebou a pov\u00eddat si u n\u00ed, ale tak\u00e9 z \u00fasporn\u00fdch d\u016fvod\u016f (sv\u00edcen\u00ed a otop). Vzhledem k tomu, \u017ee p\u0159i t\u00e9to \u010dinnosti nikdy nechyb\u011bly ani d\u011bti, mnoh\u00e9 ze zaj\u00edmav\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f a vzpom\u00ednek se tak p\u0159ed\u00e1valy z generace na generaci a jsou zn\u00e1my dodnes. Oded\u00e1vna byla sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u011bna nev\u011bsty pe\u0159ina, pln\u00e1 prachov\u00e9ho pe\u0159\u00ed a ka\u017ed\u00e1 byla r\u00e1da, kdy\u017e se pe\u0159inou jako sv\u00fdm budouc\u00edm v\u011bnem, mohla pochlubit. A \u201enadrat\u201c dostatek pe\u0159\u00ed do pe\u0159iny nebylo jednoduchou a rychlou z\u00e1le\u017eitost\u00ed.<\/p>\n

K dran\u00ed pe\u0159\u00ed se sch\u00e1zeli soused\u00e9 i dob\u0159\u00ed zn\u00e1m\u00ed. Po ve\u010de\u0159i se trochu poklidilo n\u00e1dob\u00ed, ut\u0159el st\u016fl, p\u0159istavil se ke krbu u dve\u0159\u00ed, p\u0159ilo\u017eilo se do kamen a zasedlo ke stolu. Selka p\u0159inesla z p\u016fdy v kr\u016f\u0161i ulo\u017een\u00e9 pe\u0159\u00ed, ka\u017ed\u00fd dra\u010dka dala si hrst p\u0159ed sebe a za\u010dalo se dr\u00e1t\u2026Hrnec, ve kter\u00e9m se nosilo pe\u0159\u00ed ka\u017ed\u00fd den na st\u016fl, se nesm\u011bl vy\u010distit d\u0159\u00edve, ne\u017e se dran\u00ed ukon\u010dilo. Jinak by v\u0161echna housata, kter\u00e1 se na ja\u0159e m\u011bla vyl\u00edhnout, byla chrom\u00e1. Uprost\u0159ed stolu b\u00fdvalo p\u0159i dran\u00ed pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto, kam dra\u010dky mal\u00e9 hrom\u00e1dky sedran\u00e9ho pe\u0159\u00ed odhrnovaly, vospenky odhazovaly do kl\u00edna. Kdy\u017e se nadrala v\u011bt\u0161\u00ed hromada, p\u0159iklopila se bu\u010f tal\u00ed\u0159em nebo m\u00edsou. Tvrd\u00fdm zbytk\u016fm brka se \u0159\u00edkalo p\u00e1p\u011brky. Ty se d\u00e1valy chud\u0161\u00edm lidem, kte\u0159\u00ed je pou\u017eili na vypln\u011bn\u00ed sv\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee pol\u0161t\u00e1\u0159e nebyly tak m\u011bkk\u00e9, jako ze dran\u00e9ho pe\u0159\u00ed.<\/p>\n

Existovala v\u0161ak pravidla, jak s t\u011bmito p\u00e1p\u011brkami zach\u00e1zet. Nesm\u011bly se p\u00e1lit v kamnech, to by m\u011blo za n\u00e1sledek, \u017ee by husy v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm roce byly huben\u00e9. Nesm\u011bly se ani vyhazovat za vrata ven, proto\u017ee pak by m\u011bla hospodyn\u011b husy tula\u010dky, kter\u00e9 by se nedr\u017eely doma. Pokud se p\u0159i dran\u00ed p\u00e1p\u011brky d\u00e1valy na hromadu, bylo to dob\u0159e. Jedin\u011b tak se husy na ja\u0159e dr\u017eely pohromad\u011b a v houfu. Ka\u017ed\u00e1 \u017eena si musela d\u00e1vat pozor, aby
\np\u00e1p\u011brku nep\u0159ekro\u010dila. To by ji za\u010dala bolet hlava \u010di zuby.<\/p>\n

Dra\u010dky se poka\u017ed\u00e9 radostn\u011b chlub\u00edvaly, p\u0159i kter\u00e9m konci se m\u00edsa \u201ev\u00edce zved\u00e1\u201c \u2013 bylo to v\u017edy tam, kde draly zru\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. \u201eZ\u00e1vodilo\u201c se vesele na v\u0161ech stran\u00e1ch stolu. Sedran\u00e9 pe\u0159\u00ed d\u00e1vala hospodyn\u011b pod velikou m\u00edsu a pot\u00e9 jej p\u0159end\u00e1vala do pytle, nebo do sp\u00ed\u0161ku. Sp\u00ed\u0161ka, tak se naz\u00fdvala vysok\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 n\u00e1doba, do kter\u00e9 se lilo kysel\u00e9 ml\u00e9ko zvan\u00e9 \u201ekremol\u201c nebo \u201eke\u0159malik\u201c. A pot\u00e9, co n\u00e1doba doslou\u017eila tomuto \u00fa\u010delu, vyu\u017e\u00edvaly ji hospodyn\u011b nap\u0159\u00edklad na ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed sedran\u00e9ho pe\u0159\u00ed. P\u0159i\u0161el-li n\u011bkdo na t\u00e1\u010dky, kde se pr\u00e1v\u011b dralo, musil sedrat za ka\u017edou svobodnou d\u00edvku t\u0159i p\u00edrka, aby se mu neroze\u0161ly ohl\u00e1\u0161ky. P\u0159i dran\u00ed se mu ov\u0161em sm\u00e1ly dra\u010dky, jak je neobratn\u00fd. Kdy\u017e v\u0161ichni p\u0159\u00edtomn\u00ed ztichli, \u0159\u00edkalo se, \u017ee m\u00e1 nohy k\u0159\u00ed\u017eem.<\/p>\n

Nesedran\u00e9 pe\u0159\u00ed nesm\u011blo p\u0159ij\u00edt se stolu nazp\u011bt, nebo by se hospodyni nepovedly p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok husy. T\u00e9 dra\u010dce pe\u0159\u00ed, kter\u00e9 zbylo v ruce posledn\u00ed p\u00edrko, se \u0159\u00edkalo p\u00e1p\u011brnice a toto ozna\u010den\u00ed j\u00ed z\u016fstalo a\u017e do p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho dran\u00ed pe\u0159\u00ed. Po sedr\u00e1n\u00ed pe\u0159\u00ed se pak konala hostina naz\u00fdvan\u00e1 vodra\u010dky, dodra\u010dky \u010di dodern\u00e1. Prob\u00edraly se novinky, opat\u0159ovaly informace, hr\u00e1ly karty, muzic\u00edrovalo se, zp\u00edvalo a ml\u00e1de\u017e se u\u010dila tan\u010dit. Panovala vesel\u00e1 cel\u00fd ve\u010der n\u00e1lada. Chasn\u00edci, kte\u0159\u00ed se tu shroma\u017e\u010fovali v hojn\u00e9m po\u010dtu, se starali i o zp\u011bv a hudebn\u00ed doprovod, nej\u010dast\u011bji s tahac\u00ed harmonikou \u010di s citerou.<\/p>\n

Kdy\u017e se dodralo, zm\u011bnila se sc\u00e9na na tancova\u010dku, p\u0159i kter\u00e9 se nejednou ten \u010di onen mlad\u00fd mu\u017e sezn\u00e1mil se svou pozd\u011bj\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed dru\u017ekou. V\u011bt\u0161inou se pod\u00e1val \u010daj s rumem, chleba nebo v\u00e1no\u010dka. Jak to u n\u00e1s na p\u0159\u00e1stk\u00e1ch chod\u00edvalo, popisuj\u00ed dochovan\u00e9 z\u00e1kazy, kter\u00e9 vyd\u00e1valy snad v\u0161echny vrchnostensk\u00e9 kancel\u00e1\u0159e. Jejich c\u00edlem bylo zabr\u00e1nit \u201ar\u016fzn\u00fdm nezbednostem a nemravnostem\u2018, \u201asch\u016fzk\u00e1m pacholk\u016f s d\u011bvkami\u2018 \u010di p\u0159\u00edmo \u201at\u011blesn\u00fdm hanebnostem, kter\u00e9 se b\u011bhem nich konaj\u00ed\u2018. Brojily tak\u00e9 proti nez\u0159\u00edzen\u00e9mu pit\u00ed a ob\u017eerstv\u00ed. Na\u0159\u00edzen\u00ed se opakovala pravideln\u011b a\u017e do josef\u00ednsk\u00fdch reforem, a objevuj\u00ed se dokonce je\u0161t\u011b v prvn\u00ed polovin\u011b 19. stolet\u00ed. Teprve tehdy se poda\u0159ilo p\u0159\u00e1stky ru\u0161it nebo omezit alespo\u0148 ve dnech c\u00edrkevn\u00edch sv\u00e1tk\u016f, tak\u017ee se nekonaly v obdob\u00ed od \u0160t\u011bdr\u00e9ho dne do T\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f. V 19. stolet\u00ed se lid\u00e9 za\u010dali p\u0159izp\u016fsobovat c\u00edrkevn\u00edmu pojet\u00ed adventu a tento \u010das respektovali jako obdob\u00ed klidu, p\u016fstu a modliteb.<\/p>\n

Pro mlad\u0161\u00ed generaci, kter\u00e1 snad nem\u00e1 p\u0159edstavu, jak vypadalo dran\u00ed pe\u0159\u00ed: Ze st\u0159edn\u00edho, siln\u011bj\u0161\u00edho ale i slab\u0161\u00edho brka se prsty odtrhne z obou stran p\u0159irostl\u00e9 pe\u0159\u00ed a hol\u00e9 brko i se \u0161pi\u010dkou, kter\u00e1 z\u016fstane, se odlo\u017e\u00ed. Pe\u0159\u00ed s ostr\u00fdm brkem by nebylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 v s\u00fdpku ani v povlaku pe\u0159iny. Kde v rodin\u011b m\u011bli d\u011bv\u010data, u\u017e d\u00e1vno p\u0159ed jejich vd\u00e1v\u00e1n\u00edm museli pro n\u011b p\u0159ipravit pe\u0159iny, proto\u017ee ty byly d\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed jejich v\u00fdbavy. V m\u00edstnostech, kde se tehdy netopilo – krom\u011b kuchyn\u011b – bylo nemysliteln\u00e9 sp\u00e1t bez pe\u0159in. Vyt\u00e1p\u011bt v zim\u011b i ostatn\u00ed m\u00edstnosti a sp\u00e1t pod p\u0159ikr\u00fdvkou m\u00edsto pe\u0159in se to za\u010dalo a\u017e pozd\u011bji.<\/p>\n

K dal\u0161\u00ed z lidov\u00fdch tradic, p\u0159\u00e1stk\u00e1m, se sch\u00e1zely \u017eeny u spole\u010dn\u00e9ho p\u0159eden\u00ed, p\u0159i kter\u00e9m si vypr\u00e1v\u011bly p\u0159\u00edb\u011bhy, poh\u00e1dky a ud\u00e1losti. Kdy\u017e bylo pe\u0159\u00ed v obci dodr\u00e1no, n\u00e1sledovaly p\u0159\u00e1stky. Na v\u0159et\u00fdnk\u00e1ch, pozd\u011bji na p\u0159eslic\u00edch a kolovratech se sp\u0159\u00e1dal len na p\u0159\u00edzi. P\u0159\u00e1stky pr\u00fd b\u00fdvaly veselej\u0161\u00ed, proto\u017ee p\u0159i nich mohli b\u00fdt p\u0159\u00edtomni i mu\u017ei. K\u00e1men \u00farazu byl v\u0161ak alkohol, kter\u00fd p\u0159i takov\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitostech nechyb\u011bl, a proto se ob\u010das p\u0159\u00e1stky zvrhly k nev\u00e1zanostem. U\u017e v 16. stolet\u00ed zemsk\u00fd sn\u011bm v Praze vyd\u00e1val p\u0159edpisy k omezen\u00ed nebo i z\u00e1kaz\u016fm p\u0159\u00e1stek \u017een a d\u00edvek se spole\u010dnost\u00ed mu\u017e\u016f. Je\u0161t\u011b v polovin\u011b 19. stolet\u00ed m\u011bli rycht\u00e1\u0159i podrobn\u00e9 instrukce, jak trestat p\u0159\u00e1stevn\u00edky. Ale proto\u017ee lid\u00e9 si stejn\u011b sv\u00e9 zvyky udr\u017eovali, poda\u0159ilo se vrchnosti i c\u00edrkvi pouze n\u011bkolik omezen\u00ed, a to, \u017ee p\u0159\u00e1stky se nekonaly ve dny sv\u00e1tk\u016f svat\u00fdch (Ond\u0159ej, Barbora, Ambro\u017e, Lucie, Mikul\u00e1\u0161, V\u00e1noce, T\u0159i kr\u00e1lov\u00e9 atd.) a kon\u010d\u00edvaly velikono\u010dn\u00edm p\u016fstem o masopustu.<\/p>\n

Aby pr\u00e1ce rychleji ub\u00edhala, vypr\u00e1v\u011bly se poh\u00e1dky, r\u016fzn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy, d\u00e1valy se h\u00e1danky a tak\u00e9 se zp\u00edvalo. Dran\u00ed prob\u00edhalo ka\u017ed\u00fd den, krom\u011b soboty. Kdo to nectil, m\u011bl probl\u00e9my s chovem hus\u00ed a tak\u00e9 se mu pr\u00fd v dom\u011b mohly p\u0159\u00edli\u0161 rozmno\u017eit mouchy. N\u011bkter\u00e9 pov\u00edd\u00e1n\u00ed byly stru\u010dn\u00e9, jen n\u011bkolikav\u011btn\u00e9. Takov\u00e9to p\u0159\u00edb\u011bhy se postupn\u011b dotv\u00e1\u0159ely za dlouh\u00fdch zimn\u00edch ve\u010der\u016f, p\u0159i dran\u00ed pe\u0159\u00ed nebo p\u0159i \u010dern\u00fdch hodink\u00e1ch. I j\u00e1 jsem sly\u0161el mnoho historek, kter\u00e9 se vypr\u00e1v\u011bly a ze kter\u00fdch \u0161la hr\u016fza. A kdy\u017e za\u010dal vyprav\u011b\u010d se sv\u00fdm p\u0159\u00edb\u011bhem, tak hlavy \u017een v \u0161\u00e1tc\u00edch pojednou vrhaly stra\u0161ideln\u00e9 st\u00edny po zdi, jako by se tu konal slet \u010darod\u011bjnic.<\/p>\n

V kamnech praskal ohe\u0148 a d\u011bda, sed\u00edc\u00ed na \u0161tokrleti, v roli topi\u010de piln\u011b p\u0159ikl\u00e1dal smrkov\u00e1 a borov\u00e1 polena do jejich \u017ehouc\u00edho j\u00edcnu. Ml\u010dky naslouchal k rozpr\u00e1v\u011bn\u00ed i klevet\u00e1m dra\u010dek a p\u0159itom usrk\u00e1val \u010daj s rumem. U nohou mu n\u011b\u017en\u011b p\u0159edl kocour a u babsk\u00e9 spole\u010dnosti bylo str\u00e1\u017eci ohn\u011b dob\u0159e. Kamna prskala, jak plameny stravovaly smolu v d\u0159ev\u011b, a sv\u011btnici zaplavila jej\u00ed omamn\u00e1 v\u016fn\u011b. Meluz\u00edna p\u0159itom v kom\u00edn\u011b kv\u00edlela, jak pla\u010dka nad hrobem nebo\u017et\u00edka a mr\u00e1z kreslil na okenn\u00ed tabulky bizarn\u00ed obrazy. Tak jednu z nich V\u00e1m na za\u010d\u00e1tku t\u011bch pov\u00eddek pov\u00edm.<\/p>\n

Od n\u00e1s ze vsi byla za mlada teti\u010dka Bart\u00e1kov\u00e1 ve slu\u017eb\u011b ve statku na horn\u00ed \u0160umav\u011b. Ta tento p\u0159\u00edb\u011bh vypravovala a po n\u00ed to um\u011bla vypr\u00e1v\u011bt teti\u010dka \u0160varc\u016f: V jedn\u00e9 vesnici bydleli v jedn\u00e9 \u0161indelov\u00e9 chalup\u011b man\u017eel\u00e9. D\u011bti nem\u011bli, starali se o mal\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Mu\u017e chodil po stavb\u00e1ch jako zedn\u00edk. Ona doma obstar\u00e1vala mal\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Mu\u017e na jedn\u00e9 stavb\u011b nastydl a onemocn\u011bl. Byly to souchotiny a za n\u011bjak\u00fd \u010das zem\u0159el. Ona byla \u017eena state\u010dn\u00e1, brala tu smrt sv\u00e9ho mu\u017ee norm\u00e1ln\u011b. M\u011bla ve vsi rodi\u010de a dal\u0161\u00ed sou\u00adrozence a ti j\u00ed ho pomohli ustrojit a d\u00e1t na prkno. Pro rakev si m\u011bli jet druh\u00fd den k truhl\u00e1\u0159i. Rodi\u010de vyb\u00edzeli tu svoji dceru, aby \u0161la k nim na noc. Odm\u00edtla, \u0159\u00edkala, \u017ee se neboj\u00ed. Uva\u0159ila si hrnek zel\u0148a\u010dky, vzala l\u017e\u00edci a sedla si na \u017eidli k nebo\u017et\u00edkovi a jedla tu zel\u0148a\u010dku z hrnku. D\u00edvala se na nebo\u017et\u00edka a \u0159\u00edk\u00e1 mu: Jedl bys, vi\u010f, to bys jedl, tys zel\u0148a\u010dku moc r\u00e1d. Jak se tak na n\u011bho d\u00edv\u00e1, spadla mu ruka. Odlo\u017eila hrnek a narovnala mu ji. Jedla d\u00e1l. Za chv\u00edli mu spadla noha. A to u\u017e dostala strach. Polo\u017eila hrnec a ut\u00edkala. A nebo\u017et\u00edk ut\u00edkal za n\u00ed, tak utekla ke sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm. Tam vys\u00edlen\u00e1 klesla a nemohli z n\u00ed dostat slovo. Kdy\u017e se trochu uklidnila, tak jim to vypr\u00e1v\u011bla. Oni tomu nev\u011b\u0159ili a \u0161li s n\u00ed. Kdy\u017e do\u0161li do jej\u00ed chalupy, tak nebo\u017et\u00edk le\u017eel tak, jak le\u017eel p\u0159ed t\u00edm. Jen pono\u017eky m\u011bl zamazan\u00e9 jak ut\u00edkal po cest\u011b. <\/em><\/p>\n

Tak to sly\u0161ela teti\u010dka \u0160varcov\u00e1 vypr\u00e1v\u011bt od teti\u010dky Bart\u00e1kov\u00e9, kter\u00e1 slou\u017eila v sousedstv\u00ed toho domku, co se to tam ud\u00e1lo. Teti\u010dka dovedla moc p\u011bkn\u011b vypr\u00e1v\u011bt a p\u0159\u00edb\u011bh\u016f m\u011bla celou z\u00e1sobu. Jednou mi tak\u00e9 vypravovala o sv\u00e9m sousedovi, kter\u00fd sv\u00e9 \u017een\u011b vyhro\u017eoval, \u017ee se ob\u011bs\u00ed. \u0158\u00edk\u00e1 mi: Hochu, pamatuj si, kdo jednou \u0159ekne, \u017ee se ob\u011bs\u00ed, nebo si n\u011bco ud\u011bl\u00e1, tak za n\u00edm chod\u00ed sedm rok\u016f \u010f\u00e1bel, a\u017e to ud\u011bl\u00e1. Byl jsem tehdy mlad\u00fd a mnoho jsem takov\u00fdm \u0159e\u010dem nev\u011b\u0159il. Za \u010dty\u0159i roky na to jsem si vzpomn\u011bl a to pov\u00edd\u00e1n\u00ed, kdy\u017e ten jej\u00ed soused to skute\u010dn\u011b ud\u011blal.<\/p>\n

Od jednoho hrobn\u00edka, kter\u00fd mi spravoval hodiny, jsem se zase dov\u011bd\u011bl, \u017ee\u00b7kdy\u017e jednou kopal hrob, kdy\u017e p\u0159i\u0161el na ztrouchniv\u011blou rakev, tak nebo\u017et\u00edk le\u017eel hlavou dol\u016f v rakvi, co\u017e znamenalo, \u017ee se v hrob\u011b obr\u00e1til, tedy byl poh\u0159ben za \u017eiva. Sh\u00e1n\u011bl se u p\u0159\u00edbuzn\u00fdch, jakou smrt\u00ed zem\u0159el a oni mu \u0159ekli, \u017ee se ud\u00e1vil. Doktor ho t\u0159eba moc neprohl\u00ed\u017eel a tak se usoudilo, \u017ee jak se s n\u00edm s rakv\u00ed pohnulo, \u017ee p\u0159i\u0161el k sob\u011b, v hrob\u011b se obr\u00e1til a zem\u0159el zadu\u0161en\u00edm. D\u011bti le\u017eeli, poslouchali na peci a ani nedutali.<\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> Der Bayerwald, 1993, \u010d. 4, s. 10 Emerenz Meierov\u00e1, autor p\u0159eklad\u016f a \u010desk\u00fdch text\u016f Jan Mare\u0161, elektronick\u00e1 verze Ivo Kare\u0161, Jiho\u010desk\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 knihovna v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch, Michaela Vondr\u00e1\u010dkov\u00e1 \u010cesk\u00fd rozhlas<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  Spole\u010densk\u00e1 <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":363353,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/02\/ram-dlouhe-vecery.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/210398"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=210398"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/210398\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":363354,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/210398\/revisions\/363354"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/363353"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=210398"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=210398"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=210398"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}