{"id":208148,"date":"2025-01-21T21:01:40","date_gmt":"2025-01-21T20:01:40","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=208148"},"modified":"2025-01-21T21:01:40","modified_gmt":"2025-01-21T20:01:40","slug":"z-archivu-a-kronik-o-remeslu-kartyrskem","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=208148","title":{"rendered":"Z ARCHIV\u016e A KRONIK: O \u0159emeslu kart\u00fd\u0159sk\u00e9m"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

\u201eKomu v ruce karty \u0161ust\u00ed,toho P\u00e1n B\u016fh neopust\u00ed.\u201c<\/em><\/h4>\n
Kart\u00fd\u0159 nebo tak\u00e9 kart\u00e1\u0159 byl specialistou ilumin\u00e1tora (mal\u00ed\u0159, p\u00edsa\u0159, kresl\u00ed\u0159 \u010di krasopisec) \u2013 specializoval se na drobn\u00e9 malby. U\u017e ve st\u0159edov\u011bku byly hrac\u00ed karty mezi lidmi popul\u00e1rn\u00ed a r\u00e1di si je, k nelibosti c\u00edrkve, zahr\u00e1li chud\u00ed i bohat\u00ed. Pr\u00e1ce kart\u00fd\u0159\u016f tedy byla pom\u011brn\u011b \u017e\u00e1dan\u00e1. Kart\u00fd\u0159sk\u00e9 \u0159emeslo nebylo nikterak v\u00fdnosn\u00e9, ale z\u00e1rove\u0148 to bylo n\u00e1ro\u010dn\u00e9. St\u00e1t se kart\u00fd\u0159em nebylo jednoduch\u00e9. Kart\u00fd\u0159 musel b\u00fdt m\u011b\u0161\u0165an, musel b\u00fdt vyu\u010den u mistra kart\u00fd\u0159e a teprve potom se j\u00edm mohl st\u00e1t.<\/h6>\n

Kdo cht\u011bl vyr\u00e1b\u011bt karty \u2013 kart\u00fd\u0159, musel m\u00edt povolen\u00ed, povolen\u00ed se t\u00fdkalo nejen v\u00fdroby, ale i distribuce, jak o tom sv\u011bd\u010d\u00ed tato citace: do Star\u00e9ho M\u011bsta pra\u017esk\u00e9ho se nesm\u00ed dov\u00e1\u017eet k prodeji \u201ekart\u016fv malovan\u00fdch i nemalovan\u00fdch\u201c, jen pro svou vlastn\u00ed pot\u0159ebu, ne za \u00fa\u010delem \u201eaby krom jarmarkov to m\u011bli prod\u00e1vati\u201c. Zde je jasn\u011b d\u00e1no, \u017ee karty se vyr\u00e1b\u011bly a dov\u00e1\u017eely nejenom ji\u017e hotov\u00e9, ale tak\u00e9 jen vyti\u0161t\u011bn\u00e9 \u010dernob\u00edle.<\/p>\n

Nejstar\u0161\u00ed u n\u00e1s zn\u00e1m\u00e1 zm\u00ednka o kart\u00e1ch je pravd\u011bpodobn\u011b zaznamen\u00e1na v d\u00edle Petra Chel\u010dick\u00e9ho z po\u010d\u00e1tku 15. stolet\u00ed. Zde nalezneme v\u011btu: ,,Neslu\u0161ie se na v\u00e1s, p\u00e1ni, v \u0161achy, vrhc\u00e1by neb v karty hr\u00e1ti.\u201c U\u017e v roce 1353 ale vydal jist\u00fd arcibiskup Arno\u0161t z Pardubic ustanoven\u00ed, dle kter\u00e9ho bylo ,,duchovn\u00edm osob\u00e1m zak\u00e1z\u00e1no p\u0159echov\u00e1vat kart\u00fd\u0159e a hr\u00e1\u010de v karty \u2013 cartarum lusores.\u201c<\/p>\n

Prvn\u00ed historicky dolo\u017eiteln\u00fd \u201ekart\u00fd\u0159\u201c p\u0159i\u0161el do Prahy z N\u011bmecka. Hr\u00e1lo se tedy s n\u011bmeck\u00fdmi kartami \u2013 mari\u00e1\u0161ov\u00fdmi. Dochovan\u00e9 jsou ale i dal\u0161\u00ed velmi cenn\u00e9 kousky, jako nap\u0159. karty ti\u0161t\u011bn\u00e9 ve \u010dty\u0159ech \u0159ad\u00e1ch po osmi na jednom list\u011b slab\u00e9ho pap\u00edru, kter\u00e9 se nal\u00e9zaj\u00ed je\u0161t\u011b neroz\u0159ezan\u00e9 ve \u201eSmoln\u00e9 knize pardubick\u00e9\u201c. Zde je na \u017ealudsk\u00e9m esu vyti\u0161t\u011bn letopo\u010det 1565. Praha se samoz\u0159ejm\u011b stala centrem karet u n\u00e1s a brzy p\u0159il\u00e1kala i karty francouzsk\u00e9ho a italsk\u00e9ho typu, tyto karty ale byly dra\u017e\u0161\u00ed a ur\u010deny sp\u00ed\u0161e vy\u0161\u0161\u00ed vrstv\u011b. \u0160lechta m\u011bla v\u016fbec ko\u0159eny r\u016fzn\u011b po Evrop\u011b a mnohdy byla v\u00edcejazy\u010dn\u00e1 a dalo by se dne\u0161n\u00edm hanoben\u00fdm slovem \u0159\u00edci i multikulturn\u00ed.<\/p>\n

Karty se prod\u00e1valy nejen v podob\u011b upraven\u00e9 p\u0159\u00edmo ke h\u0159e, ale i neroz\u0159ezan\u00e9 na ar\u0161\u00edch. V z\u00e1znamech z roku 1610 je dokonce takov\u00fd neofici\u00e1ln\u00ed cen\u00edk, kde se 10 pap\u00edr\u016f karet prod\u00e1valo za 1 kopu a 15 gro\u0161\u016f, 40 pap\u00edr\u016f karet za 5 kop a 21 gro\u0161\u016f. U pap\u00edru, kter\u00fd byl ur\u010den na v\u00fdrobu hrac\u00edch karet, bylo d\u016fle\u017eit\u00e9, aby nebyl pr\u016fhledn\u00fd, proto se \u010dasto slepovalo v\u00edce arch\u016f dohromady. Pokud byly karty malovan\u00e9 ru\u010dn\u011b (p\u0159ed vznikem knihtisku, tedy cca p\u0159ed rokem 1500), listy se nejprve slepovaly a pot\u00e9 se na n\u011b malovalo. Rub karet (revers) z\u016fstal a\u017e do konce 15. stolet\u00ed v\u011bt\u0161inou b\u00edl\u00fd a jen v\u00fdjime\u010dn\u011b byl ji\u017e ve 30. letech polepov\u00e1n jednobarevn\u011b nat\u00edran\u00fdm pap\u00edrem. Pozd\u011bji se z estetick\u00fdch d\u016fvod\u016f i kv\u016fli za\u0161pin\u011bn\u00ed, zam\u011b\u0148ov\u00e1n\u00ed a zna\u010den\u00ed potiskoval drobn\u00fdm geometrick\u00fdm ornamentem, anebo polepoval.<\/p>\n

Od konce 16. stolet\u00ed tak slou\u017eil pap\u00edr \u0161krobov\u00fd, v z\u00e1v\u011bru 18. stolet\u00ed p\u0159ich\u00e1z\u00ed pap\u00edr katunov\u00fd (\u201ebodov\u00fd\u201c vzor nastupuje na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed, \u201etureck\u00fd\u201c s te\u010dkami v kole\u010dk\u00e1ch po 1870, \u201ev\u00edde\u0148sk\u00fd blesk\u201c s lomen\u00fdm \u010d\u00e1rov\u00fdm vzorem ca 1880, dnes klasick\u00e9 diagon\u00e1ln\u00ed k\u00e1rov\u00e1n\u00ed se u\u017e\u00edv\u00e1 od konce 19. stolet\u00ed). V\u00fdrobu karet technikou deskotisku lze ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b p\u0159edpokl\u00e1dat ji\u017e po\u010d\u00e1tkem 15. stolet\u00ed. P\u016fvodcem \u0161to\u010dk\u016f byl d\u0159evo\u0159eza\u010d (d\u0159ev\u011bn\u00e9 tiskov\u00e9 formy prokazateln\u011b vlastnil ji\u017e Floren\u0165an Antonio di Francesco 1430).<\/p>\n

Kart\u00e1\u0159 (lat. cartifex, n\u011bm. Kartenmacher) otiskoval konturov\u00e9 d\u0159evo\u0159ezy na archy kart\u00f3nu, slepen\u00e9ho a\u017e ze \u0161esti pap\u00edrov\u00fdch vrstev. Vedle d\u0159evo\u0159ezu ji\u017e v 15. stolet\u00ed slou\u017eil tak\u00e9 kovoryt a m\u011bdiryt (nap\u0159. hornor\u00fdnsk\u00fd Meister der Spielkarten \u010dili Mistr Hrac\u00edch karet \u010dinn\u00fd ca 1430-1450, dolnor\u00fdnsk\u00fd Mistr ES ca 1440-1468). N\u00e1sledn\u00e9 kolorov\u00e1n\u00ed l\u00edce kart\u00f3nu, kter\u00e9 zlep\u0161ovalo funk\u010dnost karet a zvy\u0161ovalo jejich prodejnost, obstar\u00e1val specialista. Barvy se nan\u00e1\u0161ely bu\u010f rukou voln\u011b, anebo pomoc\u00ed \u0161ablony. Teprve po t\u00e9to \u00faprav\u011b byly archy roz\u0159ez\u00e1ny a jednotliv\u00e9 karty \u0159azeny do s\u00e9ri\u00ed. Neroz\u0159ezan\u00e9 z\u00e1soby kolorovan\u00fdch i nekolorovan\u00fdch arch\u016f kon\u010dily \u010dasto jako makulatura kni\u017en\u00edch vazeb, v nich\u017e se p\u0159i restaurov\u00e1n\u00ed \u010das od \u010dasu mohou objevit dodnes.<\/p>\n

V\u00fdroba karet byla z\u00e1visl\u00e1 jak na v\u00fdvoji technologie knihtisku a pap\u00edrenstv\u00ed, tak na popt\u00e1vce, kter\u00e1 rostla zpravidla v obdob\u00ed v\u00fdro\u010dn\u00edch trh\u016f. Pon\u011bvad\u017e \u0161lo o pom\u011brn\u011b lukrativn\u00ed \u017eivnost, st\u00e1tn\u00ed apar\u00e1ty v\u0161ech zem\u00ed zat\u011b\u017eovaly ciz\u00ed import vysok\u00fdmi dovozn\u00edmi cly (u n\u00e1s od 1664). Kolkov\u00e1n\u00ed karet je jedna ze spole\u010dn\u00fdch v\u011bc\u00ed s tab\u00e1kem. Proti ob\u011bma se ve\u0159ejnost z po\u010d\u00e1tku stav\u011bla, a kdy\u017e jejich rozmach nemohla potla\u010dit, uvalila na n\u011b finan\u010dn\u00ed b\u0159emena. U karet se finan\u010dn\u00ed b\u0159emena objevila nejprve ve form\u011b cla na hotov\u00e9 v\u00fdrobky dov\u00e1\u017een\u00e9 z ciziny. Pozd\u011bji do\u0161lo ke kolkov\u00e1n\u00ed karet, a to nejen dov\u00e1\u017een\u00fdch, ale tak\u00e9 tuzemsk\u00fdch.<\/p>\n

Ji\u017e na zemsk\u00e9m sn\u011bmu ve V\u00eddni roku 1664 bylo na ka\u017ed\u00e9 dovezen\u00e9 piketn\u00ed karty ulo\u017eeno clo 9 kr.. \u201eZ trapul\u00ed a z jin\u00fdch prot\u011bj\u0161\u00edch karet\u201c se platilo 5 kr. Roku 1785 byly tyto poplatky zru\u0161eny, proto\u017ee byl dovoz karet zak\u00e1z\u00e1n. Prvn\u00ed \u010desk\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00ed o kart\u00e1ch vy\u0161lo roku 1709 a ustanovovalo, \u017ee \u201eti, kte\u0159\u00ed s nimi (sic) handluj\u00ed neb je d\u011blaj\u00ed\u201c, maj\u00ed je p\u0159edlo\u017eit ke kolkov\u00e1n\u00ed. Karty kter\u00e9 nebyly opat\u0159eny viditeln\u00fdm znamen\u00edm, propadly. Roku 1748 bylo na\u0159\u00edzen\u00ed vyd\u00e1no znovu, tentokr\u00e1t ve zvl\u00e1\u0161t\u011b rozvl\u00e1\u010dn\u00e9m zn\u011bn\u00ed. Zp\u016fsob vyb\u00edr\u00e1n\u00ed dan\u011b z karet v podob\u011b kolk\u016f, vyti\u0161t\u011bn\u00e9ho na jednom z list\u016f ka\u017ed\u00e9 hry, se udr\u017eelo i nad\u00e1le. Dolo\u017een\u00e1 karetn\u00ed produkce za\u0159azuje \u010desk\u00e9 zem\u011b k nejstar\u0161\u00edm v\u00fdrobc\u016fm karet v Evrop\u011b.<\/p>\n

Vyhl\u00e1\u0161ka ministra financ\u00ed ze dne 13. b\u0159ezna 1946, kterou se stanov\u00ed obrazec a barva kolku z hrac\u00edch karet a vyd\u00e1vaj\u00ed p\u0159edpisy o zp\u016fsobu a podm\u00ednk\u00e1ch okolkov\u00e1n\u00ed hrac\u00edch karet. Kolek (kolkov\u00e1 zna\u010dka), kter\u00fdm maj\u00ed b\u00fdti opat\u0159eny hrac\u00ed karty, je\u017e po\u010d\u00ednaj\u00edc dnem 16. b\u0159ezna 1946 budou d\u00e1ny do ob\u011bhu, se skl\u00e1d\u00e1 z vn\u011bj\u0161\u00edho kruhu v modr\u00e9 barv\u011b, proveden\u00e9ho v pr\u016fm\u011bru 18.8 mm, a z vnit\u0159n\u00edho kruhu t\u00e9\u017ee barvy v pr\u016fm\u011bru 12 mm. Ve vnit\u0159n\u00edm kruhu je na \u010derven\u00e9m podklad\u011b mal\u00fd st\u00e1tn\u00ed znak. Mezi vnit\u0159n\u00edm a vn\u011bj\u0161\u00edm kruhem je v modr\u00e9 barv\u011b n\u00e1pis bu\u010f “Kolek z hrac\u00edch karet” nebo “Kolok z hrac\u00edch kar\u00e1t” podle toho, zda jde o karty ur\u010den\u00e9 pro spot\u0159ebu v zem\u00edch \u010cesk\u00e9 a Moravskoslezsk\u00e9 nebo na Slovensku. Na konci uveden\u00e9ho n\u00e1pisu je arabsk\u00e1 \u010d\u00edslice kolkov\u00e9ho razidla, kter\u00fdm byl vtisk proveden; v ov\u00e1lku p\u0159\u00edmo pod znakem je vyzna\u010dena kolkov\u00e1 hodnota 25 K\u010ds nebo 50 K\u010ds nebo 75 K\u010ds.<\/p>\n

Hrac\u00edch karet, kter\u00e9 jsou dne 16. b\u0159ezna 1946 v zem\u00edch \u010cesk\u00e9 a Moravskoslezsk\u00e9 ji\u017e v ob\u011bhu a nejsou kolkov\u00e1ny v\u016fbec, pon\u011bvad\u017e byly podrobeny dani z hrac\u00edch karet, sm\u00ed b\u00fdti pou\u017e\u00edv\u00e1no ke h\u0159e jen do 13. \u010dervna 1946 v\u010detn\u011b. Po tomto dni je dovoleno pou\u017e\u00edvati takov\u00fdch karet ke h\u0159e jen tehdy, byly-li nejpozd\u011bji t\u00e9ho\u017e dne p\u0159edlo\u017eeny pokladn\u00e1m uveden\u00fdm v \u00a7 1, odst. 3 bu\u010f p\u0159\u00edmo nebo prost\u0159ednictv\u00edm bern\u00edho \u00fa\u0159adu k bezplatn\u00e9mu eviden\u010dn\u00edmu ozna\u010den\u00ed. Ustanoven\u00ed \u00a7 2, odst. 1, v\u011bty prv\u00e9 o po\u010dtu stejnopis\u016f ohl\u00e1\u0161en\u00ed plat\u00ed obdobn\u011b.<\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> Hrac\u00ed karty v Praze, katalog v\u00fdstavy, Sv\u00e1tek J., \u0160\u0165\u00e1hlavsk\u00fd Zd., Praha 1989, Z m\u011bstsk\u00fdch \u017eivnost\u00ed, Winter Z., v\u00fdbor ze spis\u016f Z. Winter, J. Otto, Staro\u010desk\u00e9 hrac\u00ed karty, Dolansk\u00fd A., \u010cesk\u00fd lid 1909, Z minulosti karetn\u00ed hry v \u010cech\u00e1ch, Honl I., 1947<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  \u201eKomu <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":334993,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[74],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/01\/21\/ram-o-remeslu.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/208148"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=208148"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/208148\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":334994,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/208148\/revisions\/334994"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/334993"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=208148"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=208148"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=208148"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}