{"id":203203,"date":"2024-10-17T21:12:48","date_gmt":"2024-10-17T20:12:48","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=203203"},"modified":"2024-10-17T21:12:48","modified_gmt":"2024-10-17T20:12:48","slug":"stara-sumava-a-posumavi-obec-ostruzno","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=203203","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA A PO\u0160UMAV\u00cd: Obec Ostru\u017eno"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

Okol\u00ed Ostru\u017ena je skute\u010dnou pastvou pro o\u010di. Hlubok\u00e9 lesy, mezi nimi\u017e se rozprost\u00edraj\u00ed horsk\u00e9 louky, p\u0159es tis\u00edc metr\u016f vysok\u00e9 \u0161umavsk\u00e9 hory \u017dd\u00e1nov a Javorn\u00edk a uchvacuj\u00edc\u00ed v\u00fdhled do vnitrozem\u00ed.<\/h6>\n

\u017divot v tomto n\u00e1dhern\u00e9m koutu \u0160umavy v\u0161ak nikdy nepat\u0159il k jednoduch\u00fdm. Nedostatek pracovn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, ne p\u0159\u00edli\u0161 \u00farodn\u00e1 pole, tuh\u00e9 a dlouh\u00e9 zimy, kter\u00e9 si vyb\u00edraly i lidsk\u00e9 ob\u011bti, p\u0159in\u00e1\u0161eli zdej\u0161\u00edmu obyvatelstvu \u00fatrapy a str\u00e1d\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

K typick\u00fdm osad\u00e1m \u0161umavsk\u00e9ho Podles\u00ed pat\u0159\u00ed Ostru\u017eno. Podles\u00ed je podhorsk\u00fd kraj mezi Volyn\u00ed a Vimperkem a d\u00e1le p\u0159es Stachy na z\u00e1pad a\u017e k oblasti pod mas\u00edvem \u017d\u010f\u00e1nova u Ka\u0161persk\u00fdch Hor. Nach\u00e1z\u00ed se tu \u0159ada \u00fahledn\u00fdch vesni\u010dek, n\u011bkdy pom\u011brn\u011b vzd\u00e1len\u00fdch v\u011bt\u0161\u00edm centr\u016fm. S okol\u00edm jsou spojeny jen \u00fazk\u00fdmi a klikat\u00fdmi silni\u010dkami. Ostru\u017eno se rozlo\u017eilo p\u0159i star\u00e9 silnici z Nezdic do Albrechtic a d\u00e1le do Su\u0161ice. Krajin\u011b tu bezprost\u0159edn\u011b v\u00e9vod\u00ed mohutn\u00e1 lesnat\u00e1 hora Sedlo (Hefenstein) se stopami keltsk\u00e9ho hradi\u0161t\u011b na vrcholu, kter\u00e9 pozd\u011bji ob\u00fdvali Slovan\u00e9.<\/p>\n

Na \u00fapat\u00ed Sedla v sousedn\u00edch Albrechtic\u00edch byl ve 12.stolet\u00ed zalo\u017een kostel\u00edk Panny Marie a apo\u0161tol\u016f sv. Petra a Pavla, d\u00edlo koloniza\u010dn\u00edch snah premonstr\u00e1t\u016f z bavorsk\u00e9ho Windbergu. Ostru\u017een\u0161t\u00ed tady nav\u0161t\u011bvovali bohoslu\u017eby, na h\u0159bit\u016fvku kolem kostela ukl\u00e1dali k v\u011b\u010dn\u00e9mu odpo\u010dinku sv\u00e9 zesnul\u00e9. Lid\u00e9 v tomto chud\u00e9m kraji se \u017eivili p\u0159edev\u0161\u00edm zem\u011bd\u011blstv\u00edm. Hospod\u00e1\u0159i tu chovali hov\u011bz\u00ed dobytek, chud\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 kozy. K potahu pou\u017e\u00edvali kr\u00e1vy, voly a kon\u011b. V hospod\u00e1\u0159stv\u00ed u\u017e od \u00fatl\u00e9ho v\u011bku musely pom\u00e1hat d\u011bti, nej\u010dast\u011bji p\u00e1sly dobytek. Proto tento kraj kolem Ostru\u017ena, \u0160imanova a Albrechtic byl dob\u0159e zn\u00e1m sb\u011bratel\u016fm lidov\u00e9 slovesnosti haleka\u010dkami d\u011btsk\u00fdch pastevc\u016f.<\/p>\n

Nedostatek pracovn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed nutil m\u00edstn\u00ed obyvatele \u201epodles\u00e1ky\u201c, aby za prac\u00ed odch\u00e1zeli do jin\u00fdch kraj\u016f nebo do ciziny. Vytv\u00e1\u0159eli p\u0159i tom deseti\u010dlenn\u00e9 nebo t\u0159in\u00e1cti\u010dlennn\u00e9 skupiny s jednoduchou vnit\u0159n\u00ed organizac\u00ed. Ka\u017ed\u00fd \u010dlen skupiny vykon\u00e1val zpravidla po jeden t\u00fdden funkci hospod\u00e1\u0159e. U muzikant\u016f byla st\u00e1l\u00e1 a m\u00edsty i d\u011bdi\u010dn\u00e1 funkce kapeln\u00edka (princip\u00e1la). Uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee ze \u0161umavsk\u00e9ho Podles\u00ed odch\u00e1zela z n\u011bkter\u00fdch m\u00edst pravideln\u011b p\u011btina a\u017e polovina pracovn\u011b \u010dinn\u00fdch obyvatel. Lid\u00e9 nach\u00e1zeli uplatn\u011bn\u00ed jako sez\u00f3nn\u00ed d\u011bln\u00edci a d\u011blnice p\u0159i sklizni chmele, cukrov\u00e9 \u0159epy, pracovali v ciheln\u00e1ch, na stavb\u00e1ch\u2026 Mnoz\u00ed zakotvili u zahrani\u010dn\u00edch cirkus\u016f jako stav\u011b\u010di cirkusov\u00fdch stan\u016f, krmi\u010di zv\u011b\u0159e, krej\u010d\u00ed, dokonce jako cirkusov\u00ed um\u011blci \u2013 akrobat\u00e9, \u017eongl\u00e9\u0159i, provazochodci, krotitel\u00e9 zv\u011b\u0159e, klauni\u2026, nejv\u00edce v\u0161ak jako muzikanti. \u017divot t\u011bchto sv\u011bt\u00e1k\u016f \u2013 cirkus\u00e1k\u016f vynikaj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem popsal Eduard Bass. Se sv\u00fdmi domovy a rodinami se lou\u010dili nedlouho po masopustu, kdy\u017e je\u0161t\u011b na pol\u00edch le\u017eel sn\u00edh, navraceli se pozd\u011b na podzim, kdy\u017e bylo po sklizni a v dohlednu byl advent.<\/p>\n

P\u0159\u00edmo v Ostru\u017en\u011b se odv\u00edj\u00ed d\u011bj v\u00fdznamn\u00e9 pr\u00f3zy \u0161umavsk\u00e9ho spisovatele Karla Klostermanna Sv\u011bt\u00e1k z Podles\u00ed. Z t\u011bchto d\u016fvod\u016f tak\u00e9 m\u00edstn\u00ed obecn\u00e1 \u0161kola nesla n\u00e1zev \u201eKlostermannova\u201c. Dvout\u0159\u00eddka byla zalo\u017eena u\u017e roku 1876 a nov\u011b vystav\u011bna v roce 1932. Pr\u00e1v\u011b ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech, za \u0159\u00edd\u00edc\u00edho u\u010ditele Karla Hesouna, p\u0159edstavovala d\u016fle\u017eit\u00e9 st\u0159edisko osv\u011bty a kultury. V m\u00edst\u011b se tenkr\u00e1t s podporou N\u00e1rodn\u00ed jednoty po\u0161umavsk\u00e9 hr\u00e1lo ochotnick\u00e9 divadlo a spole\u010densk\u00fd \u017eivot v\u00fdznamn\u011b podporoval m\u00edstn\u00ed sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f. Kdysi chloubou Ostru\u017ena b\u00fdvalo starobyl\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 staven\u00ed \u010d.p. 1 U Pretl\u016f z p\u0159elomu 18. a 19.stolet\u00ed. St\u0159ed obce ur\u010duje n\u00e1vesn\u00ed kaple Nanebevzet\u00ed Panny Marie, postaven\u00e1 1860. Na dal\u0161\u00ed m\u00edstn\u00ed kapli\u010dku naraz\u00edme za vesnic\u00ed u silnice na Albrechtice.<\/p>\n

Sou\u010d\u00e1st\u00ed Ostru\u017ena je na jihoz\u00e1padn\u00ed stran\u011b m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1st Klepa\u010dka, polo\u017een\u00e1 pod lesem. Jm\u00e9no obce je pr\u00fd odvozeno od slova \u201estr\u00e1\u017eit\u201c. Snad to m\u00e1 souvislost s t\u00edm, \u017ee od osady je \u0161irok\u00fd rozhled do krajiny vnitrozem\u00ed. Osobn\u011b si ale mysl\u00edm, \u017ee Ostru\u017eno se jmenuje podle ostru\u017ein, kter\u00e9 tu v\u0161ude kolem poln\u00edch cest hojn\u011b rostou\u2026<\/p>\n

A je\u0161t\u011b pov\u011bst:<\/strong> V Ostru\u017en\u011b \u017eil kol\u00e1\u0159 Kru\u0161ina. Pr\u00e1ce m\u011bl v l\u00e9t\u011b m\u00e1lo a p\u0159es zimu nic. Tak se umluvil s m\u00edstn\u00edm hus\u00e1kem, kupovali v okol\u00ed husy a pak je honili do Bavor. Byl st\u00e1le na cest\u00e1ch, a to se v\u00ed, i po hospod\u00e1ch. Jednou tam sly\u0161el divnou radu. D\u00e1-li se nebo\u017et\u00edkovi pen\u00edz do \u00fast s p\u016flnoc\u00ed a druhou noc se vezme zp\u011bt, je ten pen\u00edz o\u010darov\u00e1n. Vrac\u00ed se pravideln\u011b ke sv\u00e9mu majiteli, a\u0165 by s n\u00edm platil kolikr\u00e1t. ~ Kru\u0161ina se zasnil: \u201eTo by byly \u010dasy!\u201c A rozhodl se \u0161et\u0159it. Za n\u011bjak\u00fd \u010das m\u011bl drobn\u00fdch za duk\u00e1t. Na zimu se vr\u00e1til do vsi a ka\u017ed\u00fd den se modlil, aby u\u017e n\u011bkdo um\u0159el. A do\u010dkal se! Jeho vlastn\u00ed d\u00edt\u011b usnulo na v\u011bky. Matka sed\u00ed u rakvi\u010dky, pl\u00e1\u010de, i tat\u00edk vym\u00e1\u010dkl slzu, ale u\u017e se t\u011b\u0161\u00ed na p\u016flnoc. Kdy\u017e dvan\u00e1ct\u00e1 odbila a v\u0161ichni v chalup\u011b spali, vpl\u00ed\u017eil se Kru\u0161ina do komory a vlo\u017eil d\u00edt\u011bti duk\u00e1t do pusinky. \u010cas se kol\u00e1\u0159ovi vlekl, ne\u017e p\u0159i\u0161la druh\u00e1 noc. Bije p\u016flnoc a otec si jde pro sv\u016fj duk\u00e1t. Kdy\u017e jej vytahoval z d\u011btsk\u00fdch \u00fast, otev\u0159ely se o\u010di a tenk\u00fd hl\u00e1sek d\u011bl: \u201eKdybyste nebyl m\u016fj pant\u00e1ta\u2026!\u201c V\u00edc Kru\u0161ina neusly\u0161el, nebo\u0165 ho obe\u0161la hr\u016fza, vyrazil z komory, div se nep\u0159izabil. Kdy\u017e d\u00edt\u011b pochovali, \u0161lo se do hospody, aby zapili nebohou du\u0161i\u010dku. Kru\u0161ina platil \u00fatratu za v\u0161echny \u2013 skoro cel\u00fd duk\u00e1t na to praskl! Hostinsk\u00fd se v duchu radoval: \u201ePane\u010dku, duk\u00e1t, ten si dob\u0159e schov\u00e1m, a\u017e p\u016fjdu n\u011bkomu za kmotra, bude se hodit.\u201c Kru\u0161ina dostal p\u00e1r drobn\u00fdch zp\u00e1tky, a kdy\u017e za chv\u00edli rozev\u0159el dla\u0148, leskl se na n\u00ed op\u011bt onen duk\u00e1t! Div nezav\u00fdskl radost\u00ed. Te\u010f ho \u010dek\u00e1 jina\u010d\u00ed \u017eivot. Hned druh\u00fd den nakoupil zbo\u017e\u00ed, zaplatil duk\u00e1tem, a sotva vy\u0161el z kr\u00e1mu, duk\u00e1tek mu zacinkal v kapse. A tak s t\u00edm duk\u00e1tem obch\u00e1zel hospody, kr\u00e1mky, ba a\u017e do Ka\u0161persk\u00fdch Hor se vyd\u00e1val. Av\u0161ak jeho radost netrvala v\u011b\u010dn\u011b. Kupci i hospod\u0161t\u00ed brzy zjistili, \u017ee duk\u00e1t je jako rtu\u0165 a ve chvilce se trat\u00ed. A mudrovali: \u201eOd koho je? Aha, to od toho chud\u00e1ka Kru\u0161iny. Jindy nem\u011bl ani na tab\u00e1k a te\u010f se naparuje se zla\u0165\u00e1kem!\u201c A d\u00e1vali si pozor. ~ A kdy\u017e cht\u011bl Kru\u0161ina platit duk\u00e1tem, nevzali jej a on musel s\u00e1hnout pro drobn\u00e9. I \u0161el d\u00e1le do kraje, skupoval dobytek a k duk\u00e1tu m\u00edchal jin\u00e9 pen\u00edze. Dob\u0159e se mu vedlo, ale nebyl spokojen. Mrtv\u00e9 d\u00edt\u011b se mu zjevovalo ve sn\u00e1ch a vy\u010d\u00edtav\u011b na n\u011bj hled\u011blo sh\u016fry. Kru\u0161ina si za\u010dal zoufat: \u201ePro mamon jsem cht\u011bl smrt vlastn\u00edho d\u00edt\u011bte!\u201c Sch\u00e1zel na t\u011ble i na du\u0161i, toulal se krajem s\u00e1m, st\u00e1le jako by s n\u011bk\u00fdm mluvil. Nakonec mu ustlali vedle d\u011btsk\u00e9ho hrobe\u010dku. A duk\u00e1t? Ztratil se v den Kru\u0161inovy smrti, nikdo nev\u00ed kam.<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> Lambersk\u00e1 stezka PhDr Vladim\u00edr Horpeniak , Vypr\u00e1v\u011bl V\u00e1clav Prozsek, Adolf Dan\u011bk, Rukopisn\u00e1 sb\u00edrka Muzeum st\u0159edn\u00edho Pootav\u00ed Strakonice<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  Okol\u00ed <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":325821,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/10\/17\/ram-ostruzno.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/203203"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=203203"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/203203\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":325820,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/203203\/revisions\/325820"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/325821"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=203203"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=203203"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=203203"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}