![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/07\/30\/Z\u00c1ZRA\u010cN\u00dd-PRAMEN-A-POUTN\u00cd-KOSTEL-PANNY-MARIE-SN\u011a\u017dN\u00c9-V-KA\u0160PERSK\u00ddCH-HOR\u00c1CH-NA-\u0160UMAV\u011a....jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Kaple Panny Marie Klatovsk\u00e9, jinak zvan\u00e9 tak\u00e9 Grantl, obklopuje m\u00edsto, kde ze sk\u00e1ly trysk\u00e1 mohutn\u00fd, \u00fadajn\u011b l\u00e9\u010div\u00fd, pramen. O pramenech se vypr\u00e1v\u011bj\u00ed legendy, ale z\u00e1zraky potvrzuj\u00ed i o\u010dit\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed. O jeho z\u00e1zra\u010dn\u00fdch schopnostech se mluvilo ji\u017e v 17. stolet\u00ed, kdy k n\u011bmu p\u0159ich\u00e1zeli poutn\u00edci z \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed. M\u00edstn\u00ed tak nad n\u00edm nechali vystav\u011bt tuto malou kapli na p\u0159elomu 17. a 18. stolet\u00ed. Sv\u00e9 jm\u00e9no z\u00edskala podle obrazu Panny Marie Klatovsk\u00e9, kter\u00fd do kaple nechali ji\u017e roku 1690 um\u00edstit man\u017eel\u00e9 Prunovi.<\/p>\n
Ji\u017en\u011b od m\u011bsta Ka\u0161persk\u00e9 Hory stoj\u00ed na zelen\u00e9m svahu nejmlad\u0161\u00ed z ka\u0161perskohorsk\u00fdch kostel\u016f, zasv\u011bcen\u00fd Pann\u011b Marii Sn\u011b\u017en\u00e9. Je c\u00edlem mnoha zbo\u017en\u00fdch poutn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed sem p\u0159ich\u00e1zej\u00ed jednotliv\u011b i ve skupin\u00e1ch ze v\u0161ech oblast\u00ed \u0160umavy , zejm\u00e9na pak 5. srpna, kdy jsou ve sv\u00e1tek Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 jejich z\u00e1stupy nespo\u010detn\u00e9.<\/p>\n
Jak v\u016fbec do\u0161lo ke stavb\u011b tohoto kostela? Pod budovou mari\u00e1nsk\u00e9 poutn\u00ed svatyn\u011b stoj\u00ed z\u0159ejm\u011b lidmi u\u017e oded\u00e1vna \u010dasto nav\u0161t\u011bvovan\u00e1 mal\u00e1 kaple, zvan\u00e1 nejen m\u00edstn\u00edmi “Grandlkirche”, v dne\u0161n\u00ed sv\u00e9 podob\u011b vystav\u011bn\u00e1 z dar\u016f zbo\u017en\u00fdch dobrodinc\u016f v letech 1815 a 1816, kdy byl ka\u0161perskohorsk\u00fdm d\u011bkanem p\u00e1ter Nikolaus T\u00f6pper. V t\u00e9 dob\u011b bylo pro ni z\u00edsk\u00e1no i svolen\u00ed \u010d\u00edst zde m\u0161i svatou. Me\u0161n\u00ed kaple “Grandlkirche” se st\u00e1vala c\u00edlem pout\u00ed a ka\u017edoro\u010dn\u011b se u n\u00ed kon\u00e1vala 5. srpna c\u00edrkevn\u00ed slavnost.<\/p>\n
Velk\u00e1 \u00fa\u010dast poutn\u00edk\u016f si vynucovala roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed prostoru kaple, pon\u011bvad\u017e to v\u0161ak nedostatek m\u00edsta tam, kde st\u00e1la, neumo\u017e\u0148oval, p\u0159ikro\u010dilo se nakonec k v\u00fdstavb\u011b kostela v jej\u00ed t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti. V roce 1847 odk\u00e1zali zedn\u00edk a domk\u00e1\u0159 Benedikt Gerhart i jeho cho\u0165 ke stavb\u011b nov\u00e9ho kostela 1000 zlat\u00fdch. V roce 1848 darovala pan\u00ed Thekla Eisnerov\u00e1, vdova po skl\u00e1\u0159sk\u00e9m podnikateli v Ka\u0161persk\u00fdch Hor\u00e1ch, na podn\u011bt tehdej\u0161\u00edho starosty m\u011bsta Johanna Rudolfa a d\u011bkana Franze Gro\u00dfera lu\u010dn\u00ed parcelu nad kapl\u00ed ke zbudov\u00e1n\u00ed zam\u00fd\u0161len\u00e9ho kostela, tak\u017ee se mohlo zapo\u010d\u00edt s pracemi. Piln\u00ed \u017e\u00e1ci tehdej\u0161\u00ed m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly a re\u00e1lky zplan\u00fdrovali sva\u017eit\u00fd pozemek a roku 1850 byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men stavby, jej\u00ed\u017e projekt s dvojv\u011b\u017e\u00edm v novorom\u00e1nsk\u00e9m slohu vypracoval ka\u0161perskohorsk\u00fd stavitel Johann Buchinger. Horliv\u011b byly shroma\u017e\u010fov\u00e1ny finan\u010dn\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvky. Zbl\u00edzka i zdaleka p\u0159ich\u00e1zely v hojn\u00e9m po\u010dtu, tak\u017ee stavba rychle postupovala.<\/p>\n
P\u0159es velkou ob\u011btavost v\u0161ech z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch v\u0161ak mohla b\u00fdt ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m roce dovedena toliko do v\u00fd\u0161e krovu, pon\u011bvad\u017e prost\u0159edky se t\u00edm prost\u011b vy\u010derpaly. D\u00edlo z\u016fstalo st\u00e1t a\u017e do roku 1867, kdy mohly b\u00fdt kone\u010dn\u011b dohotoveny ob\u011b projektovan\u00e9 v\u011b\u017ee. Jejich v\u00fdstavbu vedl su\u0161ick\u00fd stavitel Josef Mirwald. V srpnu 1867 se utvo\u0159il v\u00fdbor s m\u011bstsk\u00fdm d\u011bkanem Gro\u00dferem v \u010dele, kter\u00fd horliv\u011b usiloval o dokon\u010den\u00ed kosteln\u00ed budovy. August Geisinger, hamern\u00edk v Ka\u0161persk\u00fdch Hor\u00e1ch, prok\u00e1zal velkou ob\u011btavost, kdy\u017e bezplatn\u011b zhotovil k\u0159\u00ed\u017ee pro ob\u011b kosteln\u00ed v\u011b\u017ee a obstaral kompletn\u00ed \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce. Kamenick\u00e9ho d\u00edla se ujali lid\u00e9 z Horsk\u00e9 Kvildy , dovoz zase zabezpe\u010dili kvild\u0161t\u00ed.<\/p>\n
Za\u0161li bychom daleko, kdybychom m\u011bli vypo\u010d\u00edt\u00e1vat v\u0161echny, kdo p\u0159isp\u011bli pomocnou rukou. Budi\u017e p\u0159ipomenuto, \u017ee tak\u00e9 s\u00e1m c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef (Franz Josef) daroval na stavbu kostela 100 zlat\u00fdch, c\u00edsa\u0159ovna Al\u017eb\u011bta (Elisabeth, c\u00edsa\u0159ova milovan\u00e1 “Sissi”, stala se 1898 ob\u011bt\u00ed v\u00fdst\u0159elu italsk\u00e9ho atent\u00e1tn\u00edka) a arciv\u00e9vodkyn\u011b \u017dofie ka\u017ed\u00e1 po 50 zlat\u00fdch. Sle\u010dna Barbara Berkaov\u00e1 darovala kr\u00e1tce p\u0159ed sv\u00fdm skonem 2023 zlat\u00fdch. Farn\u00edky bylo na stavbu bezplatn\u011b dovezeno na t\u0159i tis\u00edce for p\u00edsku a 50 tis\u00edc cihel. V\u00e1pno zabezpe\u010dili kompletn\u011b farn\u00edci z Nicova.<\/p>\n
V pam\u011btn\u00ed knize se p\u0159ipom\u00edn\u00e1 i neoby\u010dejn\u00e1 pracovn\u00ed p\u00edle v\u0161ech zedn\u00edk\u016f, nebo\u0165 b\u011bhem roku – v zim\u011b se p\u0159itom nepracovalo – byl cel\u00fd kostel nakonec opravdu hotov. Dne 16. \u010dervna 1868 byl polo\u017een z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd k\u00e1men. Pan vik\u00e1\u0159 Franz Fleischmann, far\u00e1\u0159 v \u017delezn\u00e9 Rud\u011b (Eisenstein), se s duchovenstvem vydal po vykonan\u00e9 zkou\u0161ce z n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v proces\u00ed, na n\u011bm\u017e se pod\u00edlel sbor ostrost\u0159elc\u016f v tehdy nov\u00fdch stejnokroj\u00edch, person\u00e1l okresn\u00edho \u00fa\u0159adu, slavn\u00e1 reprezentace m\u011bsta a mnoho v\u00fdzna\u010dn\u00fdch osob, \u0161koln\u00ed ml\u00e1de\u017e se sv\u00fdmi u\u010diteli a velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed lidu, za hlaholu zvon\u016f, st\u0159elby a salv z hmo\u017ed\u00ed\u0159\u016f z m\u011bsta ke kostelu, aby po srde\u010dn\u00e9 promluv\u011b tehdej\u0161\u00edho m\u011bstsk\u00e9ho d\u011bkana Gro\u00dfera, kter\u00fd p\u0159ed 18 lety se stavbou kostela zapo\u010dal, uskute\u010dnil slavnostn\u00ed akt. Po n\u011bm na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd k\u00e1men po \u0159ad\u011b poklepali klad\u00edvkem i v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9 komit\u00e9tu a pozvan\u00ed host\u00e9. Slavn\u00fd sbor ostrost\u0159elc\u016f vyp\u00e1lil z\u00e1rove\u0148 t\u0159i salvy. Ten den m\u016f\u017ee b\u00fdt pr\u00e1vem \u0159azen k radostn\u00fdm chv\u00edl\u00edm \u017eivota a p\u016fsoben\u00ed v\u0161emi zde obl\u00edben\u00e9ho duchovn\u00edho past\u00fd\u0159e, kter\u00e9ho lze jako horliv\u00e9ho ctitele mari\u00e1nsk\u00e9ho pr\u00e1vem ozna\u010dit za zakladatele tohoto poutn\u00edho kostela. \u010casto prol\u00e9val slzy l\u00edtosti nad nenapln\u011bn\u00fdm d\u00edlem a nev\u011b\u0159il u\u017e, \u017ee se v\u016fbec kdy do\u017eije jeho zd\u00e1rn\u00e9ho dokon\u010den\u00ed.<\/p>\n
Dne 4. srpna 1868 odpoledne se konalo sv\u011bcen\u00ed praporu zdej\u0161\u00edho ostrost\u0159eleck\u00e9ho sboru, n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne pak p\u0159i\u0161la proces\u00ed z Albrechtic , Stra\u0161\u00edna, Dobr\u00e9 Vody, Hartmanic, Rej\u0161tejna, Srn\u00ed, Stach, Zd\u00edkovce a mnoha jin\u00fdch m\u00edst. Shrom\u00e1\u017edilo se tu p\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti 18 kn\u011b\u017e\u00ed. Po n\u011bmeck\u00e9m a \u010desk\u00e9m k\u00e1z\u00e1n\u00ed se pohnul slavnostn\u00ed pr\u016fvod, sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed z kn\u011b\u017e\u00ed, m\u011bstsk\u00e9ho zastupitelstva, \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, spolk\u016f a mno\u017estv\u00ed lidu ke kostelu Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9, kter\u00fd byl podle zmocn\u011bn\u00ed Jeho Excelence biskupa Jana Valeri\u00e1na Jirs\u00edka panem m\u011bstsk\u00fdm d\u011bkanem Franzem Gro\u00dferem, kter\u00fd za po\u010detn\u00e9 kn\u011b\u017esk\u00e9 asistence slou\u017eil tu jako zakladatel kostela i prvn\u00ed m\u0161i svatou.<\/p>\n
Byla to ud\u00e1lost, kter\u00e1 se jej\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm vryla nav\u011bky do pam\u011bti. \u017d\u00e1dn\u00e9 oko nez\u016fstalo such\u00e9 a kdy\u017e n\u00e1bo\u017enost\u00ed prodchnut\u00fd duchovn\u00ed past\u00fd\u0159 cht\u011bl po m\u0161i vyslovit sv\u016fj d\u00edk Bohu a p\u0159\u00edtomn\u00e9mu lidu, zlomily mu hlas vzlyky a musel zmlknout, jako kdysi on\u011bm\u011bl Zachari\u00e1\u0161 v chr\u00e1m\u011b (kdy\u017e mu and\u011bl zv\u011bstoval narozen\u00ed syna, rozum\u011bj budouc\u00edho Jana K\u0159titele: \u0159e\u010d se Zachari\u00e1\u0161ovi navr\u00e1tila a\u017e pot\u00e9, co se tak opravdu stalo \/Lk 1, 8-11\/). Kdy\u017e z\u00e1stup lidu uvid\u011bl slzy, ty perly d\u00edk\u016fvzd\u00e1n\u00ed, kanout po l\u00edc\u00edch ctihodn\u00e9ho sta\u0159i\u010dk\u00e9ho kn\u011bze, mohl i on toliko vzlyky vyj\u00e1d\u0159it d\u00edk jemu jako zakladateli kostela. Pot\u00e9, co byly vyp\u00e1leny oslavn\u00e9 salvy, pohnulo se proces\u00ed nazp\u011bt k m\u011bstsk\u00e9mu kostelu, kde zazn\u011bl hlasn\u00fd zp\u011bv slavnostn\u00edho Te Deum.<\/p>\n
Nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed na poutn\u00edm kostele Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 je jeho hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159, n\u011bkdej\u0161\u00ed dom\u00e1c\u00ed olt\u00e1\u0159 Karla IV. v kapli hradu Ka\u0161perka. Odtud byl kdysi p\u0159enesen nejprve do h\u0159bitovn\u00ed kaple sv. Anny a pot\u00e9, co byl del\u0161\u00ed \u010das vystaven v m\u011bstsk\u00e9m kostele sv. Mark\u00e9ty, z\u00edskal teprve sv\u00e9 trval\u00e9 m\u00edsto u Marie Sn\u011b\u017en\u00e9. Horn\u00ed n\u00e1stavec olt\u00e1\u0159e je ov\u0161em nov\u00fd a p\u0159izp\u016fsoben\u00fd pouze gotick\u00e9mu slohu. Ke kostelu n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed bohoslu\u017eebn\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed bylo po\u0159\u00edzeno farn\u00edky a d\u00e1rci z okol\u00ed. Druh\u00fd olt\u00e1\u0159 sv. archand\u011bla Michaela poch\u00e1z\u00ed z kaple zvan\u00e9 “Michaeli-Kapelle” (v Ka\u0161persk\u00fdch Hor\u00e1ch byly hned dv\u011b kaple tohoto zasv\u011bcen\u00ed: jedna velk\u00e1 me\u0161n\u00ed kaple z roku 1684 na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho provozu firmy “D\u0159evo \u010cechy”, zru\u0161en\u00e1 Josefem II., druh\u00e1 pak nov\u011bj\u0161\u00ed z doby kolem roku 1800, stoj\u00edc\u00ed a\u017e dosud).<\/p>\n
U\u017e v\u00edce ne\u017eli jedno stolet\u00ed p\u0159ich\u00e1zej\u00ed tedy z\u00e1stupy poutn\u00edk\u016f ka\u017edoro\u010dn\u011b ve sv\u00e1tek Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 do Ka\u0161persk\u00fdch Hor, v\u017edy v\u011bt\u0161\u00ed je po\u010det poutn\u00edch proces\u00ed a kn\u011b\u017e\u00ed, dokonce a\u017e z V\u00eddn\u011b bylo u n\u00e1s hostem tamn\u00ed sdru\u017een\u00ed Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 a v\u0161ichni, kdo se dostav\u00ed, jsou co nejsrde\u010dn\u011bji v\u00edt\u00e1ni. Poutn\u00ed slavnost se stala opravdu lidov\u00fdm sv\u00e1tkem a ka\u017ed\u00fd “Bergreichensteiner”, by\u0165 ho i \u017eivotn\u00ed povol\u00e1n\u00ed zaneslo n\u011bkam do ciziny, vrac\u00ed se toho dne dom\u016f nazp\u011bt. Je na n\u00e1s, abychom ctili zbo\u017en\u00e9ho ducha a nesm\u00edrnou ob\u011btavost t\u011bch, kdo tu byli p\u0159ed n\u00e1mi a kdo dok\u00e1zali n\u011bco tak n\u00e1dhern\u00e9ho vytvo\u0159it. K\u00e9\u017e Matka Bo\u017e\u00ed, kter\u00e9 je svatyn\u011b v\u011bnov\u00e1na, chr\u00e1n\u00ed a \u017eehn\u00e1 n\u00e1m i t\u011bmto posv\u00e1tn\u00fdm m\u00edst\u016fm.<\/p>\n
A je\u0161t\u011b pov\u011bst…Jednou se pr\u00fd stalo, \u017ee k Pann\u011b Marii Sn\u011b\u017en\u00e9 putovali poutn\u00edci z Rakouska. Kdy\u017e ji\u017e byli kostelu na dohled, spat\u0159ili p\u0159ed sebou dlouh\u00e9 proces\u00ed mal\u00fdch d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 tam tak\u00e9 putovalo. Bylo to pr\u00e1v\u011b o sv\u00e1tku Nevi\u0148\u00e1tek, kdy se vzpom\u00edn\u00e1 na d\u011bti povra\u017ed\u011bn\u00e9 ukrutn\u00fdm kr\u00e1lem Herodesem.
\nPosledn\u00ed v proces\u00ed \u0161el mal\u00fd chlape\u010dek. Byl oble\u010den do dlouh\u00e9 ko\u0161ilky, kter\u00e1 se mu pletla pod no\u017ei\u010dky, \u010dasto klop\u00fdtal a padal. Z\u016fst\u00e1val st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce pozadu, b\u00e1l se, \u017ee mu d\u011bti ute\u010dou a dal se do usedav\u00e9ho pl\u00e1\u010de. Kdy\u017e jej to rakousk\u00e9 proces\u00ed do\u0161lo, slitovala se nad mr\u0148ousem jedna z babi\u010dek a za\u010dala ho t\u011b\u0161it: \u201eTak u\u017e nepla\u010d, cuml\u00ed\u010dku, j\u00e1 ti tu ko\u0161ilku podv\u00e1\u017eu, aby ti tak nep\u0159ek\u00e1\u017eela v ch\u016fzi!\u201c Nemluvn\u011b j\u00ed odpov\u011bd\u011blo: \u201eZapla\u0165 v\u00e1m to p\u00e1nb\u016fh, babi\u010dko, kone\u010dn\u011b m\u00e1m tak\u00e9 jm\u00e9no!\u201c Bylo to d\u00edt\u011b nek\u0159t\u011b\u0148\u00e1tko, kter\u00e9 zem\u0159elo je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e bylo pok\u0159t\u011bno.<\/p>\n
Zdroj:<\/strong> Bergreichensteiner Pfarrchronik a pr\u00e1ce “Die k\u00f6nigliche freie Goldbergstadt Bergreichenstein und die ehemalige k\u00f6nigliche Burg Karlsberg” (1875) od Engelberta Panniho. Msgre Johann Spannbauer, autor p\u0159eklad\u016f a \u010desk\u00fdch text\u016f Jan Mare\u0161, Jiho\u010desk\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 knihovna v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch,BARTO\u0160OV\u00c1, J. Chr\u00e1m Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9<\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Pou\u0165 <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":198946,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/07\/30\/r\u00e1me\u010dek-z\u00e1zra\u010dn\u00fd-pramen.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/198919"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=198919"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/198919\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":198947,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/198919\/revisions\/198947"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/198946"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=198919"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=198919"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=198919"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}