{"id":198465,"date":"2025-08-03T14:47:28","date_gmt":"2025-08-03T13:47:28","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=198465"},"modified":"2025-08-03T14:47:28","modified_gmt":"2025-08-03T13:47:28","slug":"stara-sumava-a-posumavi-obec-rejstejn","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=198465","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA A PO\u0160UMAV\u00cd: Obec Rej\u0161tejn"},"content":{"rendered":"<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter wp-image-198466 size-full\" src=\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/07\/25\/REJ\u0160TEJN-Unterreichenstein-NA-\u0160UMAV\u011a..jpg\" alt=\"\" width=\"2040\" height=\"1134\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/07\/25\/REJ\u0160TEJN-Unterreichenstein-NA-\u0160UMAV\u011a..jpg 2040w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/07\/25\/REJ\u0160TEJN-Unterreichenstein-NA-\u0160UMAV\u011a.-300x167.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/07\/25\/REJ\u0160TEJN-Unterreichenstein-NA-\u0160UMAV\u011a.-768x427.jpg 768w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/07\/25\/REJ\u0160TEJN-Unterreichenstein-NA-\u0160UMAV\u011a.-1024x569.jpg 1024w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/07\/25\/REJ\u0160TEJN-Unterreichenstein-NA-\u0160UMAV\u011a.-642x357.jpg 642w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/07\/25\/REJ\u0160TEJN-Unterreichenstein-NA-\u0160UMAV\u011a.-869x483.jpg 869w\" sizes=\"(max-width: 2040px) 100vw, 2040px\" \/><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h6>F. F. Tou\u017eimsk\u00fd: <em>Rej\u0161tein \u010din\u00ed dojem \u010dist\u00e9, av\u0161ak jakoby rozh\u00e1zen\u00e9 osady pobl\u00ed\u017e \u00fast\u00ed Losenice, jej\u00ed\u017e \u00fadol\u00ed m\u00e1 divo\u010d\u00ed je\u0161t\u011b horsk\u00fd r\u00e1z ne\u017e otavsk\u00e9&#8230;.Zn\u00e1mo, \u017ee za P\u0159emysla Otakara II., kdy N\u011bmci houfn\u011b byli vol\u00e1ni k zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed a osazov\u00e1n\u00ed m\u011bst, maj\u00ed sv\u016fj p\u016fvod mezi Landeskrony, Senftenberky, Rosenthaly a j. t\u00e9\u017e v\u0161elik\u00e9 Reichenberky, Reichenburky, Reichenauy, je\u017e z\u00e1hy p\u0159izp\u016fsobila si \u010desk\u00e1 v\u00fdslovnost v Lan\u0161krouny, \u017damberky, Ro\u017emit\u00e1ly, Rychnovy a jin\u00e9&#8230;<\/em><\/h6>\n<p>Rej\u0161tejn vznikl pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bkdy ve 13. stolet\u00ed na soutoku Otavy s Losenic\u00ed na v\u00fdznamn\u00e9m r\u00fd\u017eovi\u0161ti zlata. Tehdy spole\u010dn\u011b s Ka\u0161persk\u00fdmi Horami tvo\u0159il jednu obec, kter\u00e1 ji\u017e v p\u0159edhusitsk\u00e9 dob\u011b m\u011bla pr\u00e1vo pou\u017e\u00edvat pe\u010de\u0165 a znak. \u00dapln\u00e9 osamostatn\u011bn\u00ed nast\u00e1v\u00e1 a\u017e za vl\u00e1dy Rudolfa II., kter\u00fd roku 1584 pov\u00fd\u0161il Rej\u0161tejn na kr\u00e1lovsk\u00e9 horn\u00ed m\u011bsto. M\u011bstem i p\u0159es n\u00edzk\u00fd po\u010det obyvatel je Rej\u0161tejn i dnes.<\/p>\n<p>Rozvoji Rej\u0161tejna za\u010d\u00ednal br\u00e1nit pokles t\u011b\u017eby zlata v 17. stolet\u00ed. O\u017eiven\u00ed proto p\u0159ineslo zalo\u017een\u00ed skl\u00e1rny v Kl\u00e1\u0161tersk\u00e9m Ml\u00fdn\u011b sou\u010dasn\u011b s vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm d\u0159eva z okoln\u00edch les\u016f. S o\u017eiven\u00edm n\u00e1sledovalo potvrzen\u00ed dosavadn\u00edch i ud\u011blen\u00ed dal\u0161\u00edch trh\u016f Josefem II. \u010di Franti\u0161kem II. P\u016fvodn\u00ed skl\u00e1\u0159sk\u00e1 hu\u0165 byla zalo\u017eena v roce 1836 Janem Eisnerem v b\u00fdval\u00e9m ml\u00fdn\u011b klatovsk\u00fdch benediktin\u016f. Nejd\u0159\u00edve se zde vyr\u00e1b\u011bly sklen\u011bn\u00e9 perly, pozd\u011bji tabulov\u00e9 sklo. Po Eisnerovi z\u00edsk\u00e1v\u00e1 hu\u0165 Jan L\u00f6tz, kter\u00fd za\u010d\u00edn\u00e1 vyr\u00e1b\u011bt k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 sklo.<\/p>\n<p>Secesn\u00ed sklo z Kl\u00e1\u0161tersk\u00e9ho Ml\u00fdna z\u00edsk\u00e1valo nejvy\u0161\u0161\u00ed ocen\u011bn\u00ed na v\u00fdznamn\u00fdch sv\u011btov\u00fdch v\u00fdstav\u00e1ch 19. stolet\u00ed. Skl\u00e1rna byla na konci 19. stolet\u00ed nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed skl\u00e1rnou Rakouska\u2013Uherska, p\u0159i\u010dm\u017e sklo bylo tehdy vyv\u00e1\u017eeno do v\u011bt\u0161iny sv\u011btad\u00edl\u016f. Skl\u00e1rna n\u011bkolikr\u00e1t vyho\u0159ela, byla ale v\u017edy nejen znovu vybudov\u00e1na, ale i v\u017edy modern\u011bji vybavena. Do roku 1908 byl jej\u00edm majitelem L\u00f6tz\u016fv vnuk Max ryt\u00ed\u0159 ze Spaun\u016f. Specialitou skl\u00e1rny bylo luxusn\u00ed sklo zdoben\u00e9 plastick\u00fdmi barevn\u00fdmi n\u00e1lepy zvan\u00e9 iris papilon (p\u0159i tzv. irisov\u00e1n\u00ed bylo sklo vystaveno p\u016fsoben\u00ed kovov\u00fdch par).<\/p>\n<p>V\u00fdrobky ze skl\u00e1rny Kl\u00e1\u0161tersk\u00fd Ml\u00fdn u Rej\u0161tejna jsou uchov\u00e1ny do sou\u010dasnosti v Muzeu \u0160umavy v Ka\u0161persk\u00fdch Hor\u00e1ch. Skl\u00e1rna v\u0161ak pozd\u011bji, zejm\u00e9na vlivem hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize, velmi t\u011b\u017eko konkurovala v\u011bt\u0161\u00edm podnik\u016fm a v roce 1947 ukon\u010dila svoji \u010dinnost. Skl\u00e1rna m\u011bla takovou pov\u011bst, \u017ee je\u0161t\u011b v roce 1957 p\u0159i\u0161la objedn\u00e1vka na velkou zak\u00e1zku z Ir\u00e1nu. D\u0159ev\u011bn\u00e1 konstrukce skl\u00e1rny byla p\u0159evezena do skanzenu v Tittlingu.<\/p>\n<p>Vedle b\u00fdval\u00e9 skl\u00e1rny stoj\u00ed dodnes secesn\u00ed vila rodiny Maxe Spauna postaven\u00e1 v letech 1903\u20131904 od zn\u00e1m\u00e9ho v\u00edde\u0148sk\u00e9ho architekta Leopolda Bauera. Ten se proslavil hlavn\u011b ve Slezsku, jmenovit\u011b v Opav\u011b, Krnov\u011b \u010di stavbou Priessnitzov\u00fdch l\u00e1zn\u00ed v Jesen\u00edku. P\u0159i vstupu do vily n\u00e1s dodnes uchv\u00e1t\u00ed mozaika s p\u00e1vy u ka\u0161ny od Richarda Teschnera. Dominantou Rej\u0161tejna je cibulovit\u00e1 b\u00e1\u0148 kostela sv. Bartolom\u011bje. Kostel, kter\u00fd je p\u0159ipom\u00ednan\u00fd v roce 1570, byl roku 1792 p\u0159estav\u011bn. Lo\u010f m\u00e1 na ka\u017ed\u00e9 stran\u011b dv\u011b segmentov\u00e1 okna, jeden ze zvon\u016f poch\u00e1z\u00ed ze 14. stolet\u00ed.<\/p>\n<p>Na n\u00e1m\u011bst\u00ed se nach\u00e1z\u00ed balvan s miskovit\u00fdmi prohlubn\u011bmi ze st\u0159edov\u011bk\u00fdch \u00fapraven zlatonosn\u00e9ho k\u0159emene. V prohlubn\u00edch se t\u0159el rozemlet\u00fd zlatonosn\u00fd k\u0159emen se rtut\u00ed, \u010d\u00edm\u017e vznikl amalg\u00e1m a po n\u00e1sledn\u00e9m odpa\u0159en\u00ed rtuti bylo z\u00edsk\u00e1v\u00e1no \u010dist\u00e9 zlato. Ka\u0161na poch\u00e1z\u00ed z roku 1890, socha sv. Jana Nepomuck\u00e9ho byla postavena roku 1883.<\/p>\n<p>Zpo\u010d\u00e1tku tvo\u0159il Rej\u0161tejn spolu s Ka\u0161persk\u00fdmi Horami jednu obec, kter\u00e1 m\u011bla spole\u010dnou i pe\u010de\u0165 a znak. Prvn\u00ed zm\u00ednky o t\u00e9to obci jsou ji\u017e z roku 1337. \u00dapln\u00e9 osamostatn\u011bn\u00ed nastalo ale a\u017e v roce 1584, kdy\u017e Rudolf II. pov\u00fd\u0161il Rej\u0161tejn na kr\u00e1lovsk\u00e9 horn\u00ed m\u011bsto a dal mu stejn\u00e1 pr\u00e1va, jako v t\u00e9 dob\u011b m\u011bly Ka\u0161persk\u00e9 Hory.<br \/>\nRej\u0161tejn, tehdy naz\u00fdvan\u00fd Doln\u00ed Rej\u0161tejn, z\u00edskal rovn\u011b\u017e pr\u00e1vo pou\u017e\u00edvat p\u016fvodn\u00ed pe\u010de\u0165 a znak (platn\u00fdch d\u0159\u00edve pro ob\u011b s\u00eddla). Znak Rej\u0161tejna, ztv\u00e1r\u0148uje povol\u00e1n\u00ed m\u00edstn\u00edch obyvatel: je to \u010derven\u00fd \u0161t\u00edt, v n\u011bm\u017e je uprost\u0159ed nata\u017een\u00e1 pa\u017ee horn\u00edka v \u010dern\u00e9m ruk\u00e1vu, dr\u017e\u00edc\u00ed zlat\u00e9 top\u016frko se st\u0159\u00edbrn\u00fdm ml\u00e1tkem. Po stran\u00e1ch horn\u00edkovy pa\u017ee jsou voln\u011b postavena dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e1 hornick\u00e1 \u017eel\u00edzka se zlat\u00fdmi top\u016frky.<\/p>\n<p>Pokles t\u011b\u017eby v 17. stolet\u00ed a n\u00e1sledn\u00fd odchod v\u011bt\u0161iny horn\u00edk\u016f zp\u016fsobily stagnaci ve v\u00fdvoji m\u011bsta. Dodnes zde nalezneme stopy po dolovac\u00edch prac\u00edch, r\u00fd\u017eovnick\u00e9 sejpy a ob\u010dasn\u00e9 n\u00e1lezy mlec\u00edch kamen\u016f ze st\u0159edov\u011bk\u00fdch zlatorudn\u00fdch ml\u00fdn\u016f (vystaveny nap\u0159. p\u0159ed domem vlevo na konci Rej\u0161tejna sm\u011brem na \u010ce\u0148kovu Pilu).<br \/>\nA je\u0161t\u011b pov\u011bst&#8230;..A velk\u00e9 poklady se nenal\u00e9zaj\u00ed ve skal\u00e1ch, v hradn\u00edch sklepen\u00edch \u010di pod star\u00fdmi stromy. Kde se dnes poklady nal\u00e9zaj\u00ed? Zeptejte se v m\u011bste\u010dku Rej\u0161tejn\u011b star\u00e9ho p\u00edsm\u00e1ka, snad tak je\u0161t\u011b \u017eije, kter\u00fd mnoho v\u011bd\u011bl a mnoho pamatoval.<\/p>\n<p>Pr\u00e1v\u011b za n\u00edm se kdysi vypravilo n\u011bkolik chud\u00e1k\u016f. Dozv\u011bd\u011bli se, \u017ee sta\u0159\u00ed\u010dek tvrd\u00ed, \u017ee v lese u Kl\u00e1\u0161tern\u00edho ml\u00fdna, tam, kde na mohutn\u00e9m balvanu stoj\u00ed velik\u00fd \u017eelezn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, je zakop\u00e1n nezm\u011brn\u00fd poklad. Ale kde? Jak ho naj\u00edt? To star\u00fd p\u00edsm\u00e1k nev\u011bd\u011bl. A tak se museli d\u00e1l dr\u017eet p\u0159i \u017eivot\u011b jen d\u0159inou na ne\u00farodn\u00fdch pol\u00edch a v lese.<br \/>\nJednoho dne tito nespokojenci sed\u011bli na schodech kostela. Zase si pov\u00eddali o pokladech. Ani si nev\u0161imli, \u017ee u nich stoj\u00ed nezn\u00e1m\u00fd mu\u017e a poslouch\u00e1 je. \u201eV\u00edm o tom pokladu v lese u balvanu s k\u0159\u00ed\u017eem v\u0161echno,\u201c p\u0159eru\u0161il je, \u201emohl bych v\u00e1m dob\u0159e poradit.\u201c<\/p>\n<p>Aby necht\u011bli\u2026 Naslibovali hory doly a nezn\u00e1m\u00fd poradil. \u201eMus\u00edte se je\u0161t\u011b dnes p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed vydat do lesa a p\u0159esn\u011b o p\u016flnoci vytrhnout z balvanu \u017eelezn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e. Noste ho st\u0159\u00eddav\u011b jeden po druh\u00e9m tak dlouho lesem, a\u017e jeden z v\u00e1s za\u010dne pod t\u00edhou klesat. Tam kopejte.\u201c Rozb\u011bhli se dom\u016f jako vypla\u0161en\u00ed vrabci, ani nezn\u00e1m\u00e9mu nepod\u011bkovali. Kr\u00e1tce p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed ji\u017e st\u00e1li v lese p\u0159ed balvanem s k\u0159\u00ed\u017eem. Byly temn\u00e1 noc, u d\u00e1lky h\u0159m\u011blo a z nebes se spustil studen\u00fd d\u00e9\u0161\u0165. Vytrhli z balvanu k\u0159\u00ed\u017e a za\u010dali ho nosit lesem. V\u00e1ha k\u0159\u00ed\u017ee byla st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed, a kdy\u017e ten posledn\u00ed ji\u017e pod jeho t\u00edhou m\u00e1lem padl, vy\u0161lehl ze zem\u011b plamen a zjevil se p\u0159ed nimi \u010dert. Hr\u016fza pohled\u011bt. Byl porostl\u00fd srst\u00ed a m\u00edsto obli\u010deje m\u011bl rud\u00fd svi\u0148sk\u00fd ryp\u00e1k.<\/p>\n<p>\u201eTak, kdo dostane poklad?\u201c zeptal se huh\u0148av\u011b. \u201eJ\u00e1 ne, ten za mnou,\u201c vyd\u011bsil se ten, co byl \u010dertovi nejbl\u00ed\u017e. Tak odpov\u011bd\u011bl druh\u00fd, t\u0159et\u00ed a\u017e do\u0161lo na posledn\u00edho. Ten si uv\u011bdomil, \u017ee za n\u00edm ji\u017e nikdo nestoj\u00ed. V hr\u016fze se pok\u0159i\u017eoval. Zarachotil hrom, zablesklo a \u010dert zmizel. K\u0159\u00ed\u017e se vznesl a vr\u00e1til se na sv\u00e9 m\u00edsto. I ustra\u0161en\u00ed hleda\u010di poklad\u016f se vr\u00e1tili.<\/p>\n<p>Mohli dopadnout l\u00e9pe. Kdyby ten posledn\u00ed \u010dertovi odpov\u011bd\u011bl tak\u00e9 \u201eten za mnou\u201c znamenalo by to, \u017ee poklad je ur\u010den Kristu P\u00e1nu, sm\u00e1li se ubo\u017e\u00e1k\u016fm v Rej\u0161tejn\u011b. Ten by \u010derta zahnal. Tak\u017ee z p\u0159\u00edb\u011bhu plyne, \u017ee ka\u017ed\u00e1 dobr\u00e1 rada je drah\u00e1, n\u011bkdy dra\u017e\u0161\u00ed ne\u017e poklad.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>Zdroj:<\/strong> Via Nova, V\u00e1clava Vokolek &#8211; O\u010darovan\u00e1 \u0160umava. \u010cert a jeho poklad<\/p>\n<p><strong>P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n<p><strong>Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n<hr \/>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; F. <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":352920,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/08\/03\/ram-rejstejn.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/198465"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=198465"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/198465\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":352921,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/198465\/revisions\/352921"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/352920"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=198465"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=198465"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=198465"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}