{"id":197614,"date":"2025-11-06T19:13:48","date_gmt":"2025-11-06T18:13:48","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=197614"},"modified":"2025-11-06T19:13:48","modified_gmt":"2025-11-06T18:13:48","slug":"stara-sumava-a-posumavi-predni-stredni-a-zadni-paste","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=197614","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA A PO\u0160UMAV\u00cd: P\u0159edn\u00ed, St\u0159edn\u00ed a Zadn\u00ed Pa\u0161t\u011b"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

V les\u00edch nad \u010ce\u0148kovou pilou se nach\u00e1zej\u00ed zapomenut\u00e9 osady. Pokud pat\u0159\u00edte k milovn\u00edk\u016fm \u0160umavy, ur\u010dit\u011b neodm\u00edtnete pozv\u00e1n\u00ed na v\u00fdlet za jej\u00edmi kr\u00e1sami. T\u00e9m\u011b\u0159 v zapomenut\u00ed upadla v posledn\u00edch desetilet\u00edch star\u00e1 m\u00edsta pod vrcholem velebn\u00e9 hory K\u0159emeln\u00e1, zde na st\u0159edn\u00ed \u0160umav\u011b. St\u00edn nev\u011bdomosti tuto krajinu pokryl zvl\u00e1\u0161t\u011b v letech po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, po odsunu n\u011bmeck\u00fdch obyvatel, v dob\u011b z\u0159izov\u00e1n\u00ed \u0161irok\u00fdch hrani\u010dn\u00edch p\u00e1sem a zejm\u00e9na, kdy\u017e tu vznikl rozs\u00e1hl\u00fd vojensk\u00fd v\u00fdcvikov\u00fd prostor Dobr\u00e1 Voda, kter\u00fd na dlouh\u00e1 desetilet\u00ed pohltil m\u00edsta, kam sm\u011b\u0159uje na\u0161e dne\u0161n\u00ed putov\u00e1n\u00ed: P\u0159edn\u00ed, St\u0159edn\u00ed a Zadn\u00ed Pa\u0161t\u011b. Pokud pat\u0159\u00edte k milovn\u00edk\u016fm \u0160umavy, ur\u010dit\u011b neodm\u00edtnete pozv\u00e1n\u00ed na v\u00fdlet za jej\u00edmi kr\u00e1sami.<\/h6>\n

Ze sv\u00fdch horsk\u00fdch poloh shl\u00ed\u017eela tato s\u00eddla d\u00e1vn\u00fdch horn\u00edk\u016f, skl\u00e1\u0159\u016f a zem\u011bd\u011blc\u016f do \u00fadol\u00ed horsk\u00fdch \u0159\u00ed\u010dek K\u0159emeln\u00e9, Vydry a Otavy. O Pa\u0161t\u00edch bylo sly\u0161et u\u017e ve st\u0159edov\u011bku, kdy tato krajina doslova v\u0159ela chvatnou prac\u00ed r\u00fd\u017eovn\u00edk\u016f a horn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed z \u00fatrob zem\u011b vyn\u00e1\u0161eli \u017e\u00e1dan\u00e9 zlat\u00e9 bohatstv\u00ed.<\/p>\n

U\u017e k dob\u011b p\u0159ed husitsk\u00fdmi v\u00e1lkami se vztahuje soupis velk\u00fdch zlat\u00fdch dol\u016f a n\u00e1lezn\u00fdch jam v okol\u00ed horn\u00edho m\u011bsta Ka\u0161persk\u00fdch Hor \u2013 tenkr\u00e1t zn\u00e1m\u00e9ho pod jm\u00e9nem Reichenstein. P\u0159ed rokem 1426 tu bylo v provozu 37 zlat\u00fdch dol\u016f a to nejen v bezprost\u0159edn\u00edm okol\u00ed m\u011bsta ale i ve vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch m\u00edstech nad\u011bjn\u00e9ho zlatonosn\u00e9ho rev\u00edru, kter\u00fd se t\u00e1hl od hory \u017d\u010f\u00e1nova a\u017e do krajiny kolem Hartmanic, v\u00fdznamn\u00e9 doly byly i zde v okol\u00ed Pa\u0161t\u00ed. O n\u011bkdej\u0161\u00edm hornick\u00e9m ruchu v t\u011bchto m\u00edstech vypov\u00eddaj\u00ed nejen p\u00edsemn\u00e9 prameny ale i markantn\u00ed stopy v ter\u00e9nu. Jsou to jednak zbytky \u0161tol a \u0161achet a jednak cel\u00e1 p\u00e1sma jam, p\u0159\u00edkop\u016f a n\u00e1sp\u016f z jalov\u00e9ho kamen\u00ed, kter\u00e9 vznikly povrchovou t\u011b\u017ebou.<\/p>\n

Zvl\u00e1\u0161\u0165 v\u00fdrazn\u00e9 a cenn\u00e9 stopy hlubinn\u00e9ho dolov\u00e1n\u00ed se dochovaly pr\u00e1v\u011b v bl\u00edzkosti Pa\u0161t\u00ed, a pr\u00e1v\u011b zde se jedn\u00e1 o konkr\u00e9tn\u00ed d\u016fl ze st\u0159edov\u011bku. Listina z roku 1723 vztahuj\u00edc\u00ed se k situaci zlatonosn\u00e9ho rev\u00edru Ka\u0161persk\u00fdch Hor p\u0159ed rokem 1426, vyjmenov\u00e1v\u00e1, jak u\u017e jsem uvedl, celkem 37 zlat\u00fdch dol\u016f, mezi nimi tak\u00e9 doly v okol\u00ed hory K\u0159emeln\u00e1, konkr\u00e9tn\u011b d\u016fl a n\u00e1leznou j\u00e1mu sv. apo\u0161tola Pavla nad \u0159ekou Otavou, d\u016fl sv. Panny Doroty na Pa\u0161t\u00edch ( \u201eeine Zech der Heyl. Jungfrau Dorothea auf der Waidt\u201c a d\u00e1le d\u016fl \u0159e\u010den\u00fd \u201ena Babylonu\u201c (\u201eeine zech aufn Babilon genandt\u201c). Zasv\u011bcen\u00ed dolu na Pa\u0161t\u00edch pr\u00e1v\u011b Pann\u011b a mu\u010dednici sv. Dorot\u011b nemus\u00ed b\u00fdt z\u00e1hadou, nebo\u0165 tato maloasijsk\u00e1 sv\u011btice, narozen\u00e1 n\u011bkdy po roce 290, byla patronkou nejen zahradn\u00edk\u016f, kv\u011btin\u00e1\u0159\u016f a pivovarn\u00edk\u016f ale tak\u00e9 horn\u00edk\u016f. Vypravuje se o n\u00ed, \u017ee kdy\u017e jako mlad\u00e1 d\u00edvka \u2013 k\u0159es\u0165anka odm\u00edtla pohansk\u00e9ho m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00edho Apricia jako \u017eenicha, byla mu\u010dena a posl\u00e9ze popravena me\u010dem.<\/p>\n

( Je kr\u00e1sn\u00e1 legenda o tom, \u017ee kdy\u017e Dorota \u0161la na popravu vyslovovala st\u00e1le nahlas jm\u00e9no sv\u00e9ho nebesk\u00e9ho snoubence Je\u017e\u00ed\u0161e. Kolem \u0161el mlad\u00fd advok\u00e1t Theofil, ze \u017eertu \u0159ekl odsouzen\u00e9, \u017ee kdy\u017e mu p\u0159inese kv\u011btiny a ovoce ze snoubencovy zahrady, \u017ee i on uv\u011b\u0159\u00ed v Je\u017e\u00ed\u0161e Krista. Tu se pr\u00fd n\u00e1hle snesl and\u011bl a p\u0159inesl ko\u0161\u00ed\u010dek pln\u00fd kv\u011bt\u016f a ovoce. Theofil padl na kolena a vyznal Je\u017e\u00ed\u0161e Krista\u2026 Zobrazen\u00ed sv. Panny Doroty najdete na gotick\u00e9 fresce v hornick\u00e9m kostele sv. Mikul\u00e1\u0161e v nedalek\u00fdch Ka\u0161persk\u00fdch Hor\u00e1ch.)<\/p>\n

Je tak\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee ve st\u0159edov\u011bku v m\u00edstech t\u011b\u017eby vznikaly hned u dol\u016f p\u016fvodn\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e9 kaple. V souvislosti s hornickou \u010dinnost\u00ed je mo\u017eno hledat i po\u010d\u00e1tky lesn\u00ed kapli\u010dky u Pa\u0161t\u00ed. Jej\u00ed zasv\u011bcen\u00ed ov\u0161em pat\u0159\u00ed Pann\u011b Marii Pomocn\u00e9\u2026Pa\u0161t\u011b jsou od nejstar\u0161\u00edch dob zn\u00e1my tak\u00e9 svou skl\u00e1rnou, kter\u00e1 tu mohla pracovat u\u017e v druh\u00e9 polovin\u011b 16.stolet\u00ed. Prvn\u00ed zm\u00ednka je ze \u0160t\u011bdr\u00e9ho dne L\u00e9ta P\u00e1n\u011b 1606, kdy zdej\u0161\u00ed skelmistr Hans Hasenkopf \u201eaus Waid\u201c dod\u00e1val p\u00e1te\u0159\u00edky dv\u011bma obchodn\u00edk\u016fm. Dal\u0161\u00ed zpr\u00e1va je u\u017e po dvou letech \u2013 z roku 1608. Jednalo se o p\u00e1te\u0159\u00edkovou hu\u0165, kterou provozoval Martin Zoglauer a od n\u011bj si ji koupil Hans Hasenkopf.<\/p>\n

Podle Bern\u00ed ruly tu v \u010dasech po 30-let\u00e9 v\u00e1lce p\u016fsobil Mat\u011bj Hasenkopf, kter\u00fd \u201e sklen\u011bn\u00e1 rosaria d\u011bl\u00e1, ale \u0161patn\u011b se mu vede\u201c. Roku 1688 se jmenuje Veit Haas jako hu\u0165mistr na Pa\u0161t\u00edch. Je docela mo\u017en\u00e9, \u017ee skl\u00e1rna v Pa\u0161t\u00edch mohla existovat a\u017e do poloviny 18.stolet\u00ed, spojuje se s Prost\u0159edn\u00edmi Pa\u0161t\u011bmi. M\u00fdcen\u00ed okoln\u00edho pralesa skl\u00e1rnou umo\u017enilo pak zem\u011bd\u011blsk\u00e9 os\u00eddlen\u00ed m\u00edsta. U\u017e podle urb\u00e1\u0159e, kter\u00fd byl seps\u00e1n v roce 1617, pat\u0159ily Pa\u0161t\u011b ke Stod\u016flk\u00e1m. Tenkr\u00e1t se tu usadili 4 chalupn\u00edci. V urb\u00e1\u0159i z roku 1630 jsou zdej\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 ozna\u010deni jako: \u201edie von der Weit\u201c jinde \u201ein der Weiden\u201c, v \u010desk\u00e9m z\u00e1pisu komise z roku 1618 \u201eNa Veyd\u011b, Weyda\u201c, pozd\u011bji se osada naz\u00fdvala Waid, \u010desky v nov\u00e9 dob\u011b Pa\u0161t\u011b. Region\u00e1ln\u00ed badatel Josef Blau vysv\u011btloval jm\u00e9no lokality jako \u201ein der Weite\u201c jako odlehl\u00e9 usedlosti. Historik Hol\u00fd sp\u00ed\u0161 myslel na p\u016fvod od slova pastvina \u201edie Weide\u201c.<\/p>\n

Ve St\u0159edn\u00edch Pa\u0161t\u00edch se vyskytovala jm\u00e9na jednotliv\u00fdch hospod\u00e1\u0159stv\u00ed \u2013 dom\u016f a usedlost\u00ed – jako Bon Polibauern, Boierl, D\u00fcrmeier, Gunteri Koarlhof, Grankbau. O Zadn\u00edch Pa\u0161t\u00edch se v\u00ed, \u017ee prvn\u00ed osadn\u00edci sem p\u0159i\u0161li n\u011bkdy kolem roku 1600. Pozd\u011bji je n\u00e1sledovali 1617 Paul Hanes a 1630 Wenzel Scheinost. V 60.letech 17.stolet\u00ed tu byly dva dvorce s pr\u00e1vem lovu a ryba\u0159en\u00ed. V meziv\u00e1le\u010dn\u00fdch letech 20.stolet\u00ed se tyto dvory ozna\u010dovaly jm\u00e9ny rodin Saller a Scheinost. Pat\u0159ily k nim \u0161p\u00fdch\u00e1rky na obil\u00ed, kter\u00fdm se lidov\u011b \u0159\u00edkalo \u201eTroidb\u00f6den\u201c. Za prvn\u00ed republiky byly tyto stavbi\u010dky chr\u00e1n\u011bny st\u00e1tem jako pam\u00e1tky lidov\u00e9 architektury. Osada Pa\u0161t\u011b p\u0159edstavovala typick\u00e9 \u0161umavsk\u00e9 rozpt\u00fdlen\u00e9 os\u00eddlen\u00ed.<\/p>\n

Na St\u0159edn\u00ed Pa\u0161t\u011b voln\u011b navazovaly P\u0159edn\u00ed Pa\u0161t\u011b. Uv\u00e1d\u011bla se tady jm\u00e9na usedlost\u00ed jako Lettlhof, Hofmannshof, Franznbauer\u2026 V pazdern\u011b Lettlova dvora, jak uv\u00e1d\u00ed kniha Im Lande der k\u00fcnischen Freibauern\u2026, byla v roce 1865 otev\u0159ena jednot\u0159\u00eddn\u00ed \u0161kola. Po po\u017e\u00e1ru kolem roku 1900 se pro \u0161kolu postavila nov\u00e1 budova. M\u00edstn\u00ed u\u010ditel Albrecht se pak zaslou\u017eil o v\u00fdstavbu silnice k Otav\u011b i o nov\u00fd most p\u0159es \u0159eku. B\u00fdval\u00e9 \u0161umavsk\u00e9 osady Pa\u0161t\u011b se nach\u00e1zej\u00ed cca 2,5 kilometru za Rej\u0161tejnem na v\u00fdchodn\u00edm svahu hory K\u0159emeln\u00e9, osady tvo\u0159ily statky a domky. Osady byly zcela zni\u010deny v pov\u00e1le\u010dn\u00e9 dob\u011b, pades\u00e1t\u00fdch letech 20.stolet\u00ed. Od Pa\u0161t\u00ed jsou n\u00e1dhern\u00e9 v\u00fdhledy na okoln\u00ed krajinu \u2013 na vrcholy \u017d\u010f\u00e1nov, Javorn\u00edk, Hu\u0165skou horu, Ant\u00fdgl, Obl\u00edk, Jezern\u00ed h\u0159bet, hrad Ka\u0161perk a osady Svoj\u0161e a Jelenov.<\/p>\n

A je\u0161t\u011b pov\u011bst:<\/strong> Jednou oral jak\u00fdsi sedl\u00e1k ve svahu K\u0159emeln\u00e9. U\u017e se stm\u00edvalo a na pr\u00e1ci moc nevid\u011bl. Tu pohl\u00e9dl do \u00fadol\u00ed a tam spat\u0159il rej sv\u011bt\u00e9lek. Tu na n\u011b rozpustile zavolal: \u201eSanctus, sanctus, sanctus!\u201c Bludi\u010dky se divoce zahem\u017eily a pustily se do kopce za sedl\u00e1kem. Ten vzal nohy na ramena a tak tak sta\u010dil vb\u011bhnout do sv\u00e9 chalupy. V hr\u016fze zav\u0159el dve\u0159e na petlici a zatarasil okenice. Sv\u011bt\u00e9lka se dob\u00fdvala dovnit\u0159, le\u010d muse odt\u00e1hnout z pr\u00e1zdnou. Kdy\u017e se mu\u017e r\u00e1no odv\u00e1\u017eil vyj\u00edt ven, na\u0161el na nedooran\u00e9m poli sv\u00e9 volky rozdr\u00e1san\u00e9 do krve. je\u0161t\u011b jednu. U jednoho sedl\u00e1ka na Pa\u0161t\u00edch se pr\u00e1v\u011b skl\u00edzel len. Ve\u010der u\u017e m\u011bli v\u0161ichni ukrutn\u00fd hlad, nejv\u00edce chlapec, kter\u00fd d\u00edlo p\u0159en\u00e1\u0161el, jak bylo t\u0159eba. Kdy\u017e v\u0161ichni zasedli kolem stolu k ovocn\u00e9 pol\u00e9vce, musel se hoch na sv\u00e9 m\u00edsto prot\u00e1hnout v bo\u017e\u00edm kout\u011b. P\u0159i tom shodil d\u0159ev\u011bn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, kter\u00fd jej ude\u0159il do hlavy. Ve zlosti v\u00fdrostek za\u010dal nad\u00e1vat, popadl k\u0159\u00ed\u017e a hodil jej pod st\u016fl. Hospod\u00e1\u0159 mu rouh\u00e1n\u00ed prominul. Av\u0161ak rduh\u00fd den m\u011bl chlapec nosit v\u00e1pno na stavbu nov\u00e9 stodoly. Kdy\u017e se naklonil nad karbovac\u00ed j\u00e1mou, spadl do v\u00e1pna. Kdy\u017e ho z n\u00ed vyt\u00e1hli, v\u00e1pno ho oslepilo. Tak byl za sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed u stolu potrest\u00e1n.<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> Dr. Vladim\u00edr Horpeniak, Muzeum \u0160umavy,Hans Watzlik, B\u00f6hmerwaldsagen 1921, str, 43 Hans Kollibabe, Sagen und M\u00e4rchen aus dem Landkreis Bergreichstein, rukopis 1920-43, str. 27, Muzeum \u0160umavy Ka\u0161persk\u00e9 Hory<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  V <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":361051,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2025\/11\/06\/ram-paste.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/197614"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=197614"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/197614\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":361050,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/197614\/revisions\/361050"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/361051"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=197614"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=197614"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=197614"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}