{"id":197454,"date":"2022-07-28T10:05:18","date_gmt":"2022-07-28T09:05:18","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=197454"},"modified":"2022-07-28T10:06:54","modified_gmt":"2022-07-28T09:06:54","slug":"stara-sumava-vorari-a-cenkova-pila","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=197454","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: Vora\u0159i a \u010ce\u0148kova pila"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

\u010ce\u0148kova pila byla vybudov\u00e1na pra\u017esk\u00fdm obchodn\u00edkem \u010ce\u0148kem Buben\u00ed\u010dkem pobl\u00ed\u017e soutoku Vydry a K\u0159emeln\u00e9 po lesn\u00edch kalamit\u00e1ch v letech 1863 a 1870. Nejstar\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e1 zm\u00ednka o plaven\u00ed na horn\u00ed Otav\u011b je ve smlouv\u011b Rudolfa II. a m\u011bsta Ka\u0161persk\u00e9 Hory o prodeji \u010d\u00e1sti panstv\u00ed hradu Ka\u0161perk z roku 1584.<\/h6>\n

Zaj\u00edmav\u00e1 situace je pops\u00e1na o dv\u011b stolet\u00ed pozd\u011bji: od roku 1783 m\u011blo m\u011bsto Ka\u0161persk\u00e9 Hory st\u0159\u00eddav\u011b s panstv\u00edm Pr\u00e1\u0161ily pr\u00e1vo plavit po Otav\u011b d\u0159evo do bl\u00edzko polo\u017een\u00fdch m\u011bst. Schwarzenbergov\u00e9 pozd\u011bji vykoupili od m\u011bsta ve\u0161ker\u00e9 d\u0159\u00edv\u00ed na 50 let dop\u0159edu, aby mohli na \u0159ece plavit d\u0159\u00edv\u00ed ze sv\u00e9ho pr\u00e1\u0161ilsk\u00e9ho panstv\u00ed, \u010d\u00edm\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9 st\u0159\u00eddav\u00e9 plavebn\u00ed pr\u00e1vo zaniklo. Mezi lety 1864 a 1867 bylo na tomto m\u00edst\u011b z\u0159\u00edzeno nejv\u00fd\u0161e polo\u017een\u00e9 vazi\u0161t\u011b vor\u016f. Dne\u0161n\u00ed n\u00e1zev je v\u0161ak o p\u00e1r let mlad\u0161\u00ed. P\u016fvodn\u00ed pila a pozd\u011bji osada z\u00edskala sv\u00e9 jm\u00e9no podle obchodn\u00edka \u010ce\u0148ka Buben\u00ed\u010dka, kter\u00fd na soutoku \u0159ek K\u0159emeln\u00e9 a Vydry v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 641 metr\u016f mezi lety 1868 a\u017e 1870 vystav\u011bl pilu na zpracov\u00e1n\u00ed d\u0159eva. Ta zpracov\u00e1vala d\u0159evo, kter\u00e9ho bylo na \u0160umav\u011b n\u00e1sledkem kalamit v letech 1868\u20131870 nadbytek.<\/p>\n

V l\u00e9t\u011b 1867 sem zav\u00edtal tehdy 43let\u00fd Bed\u0159ich Smetana, doprov\u00e1zen zdej\u0161\u00edm rod\u00e1kem a prvn\u00edm houslistou tehdy Prozat\u00edmn\u00edho, N\u00e1rodn\u00edho divadla Mo\u0159icem Angerem a vychovatelem Buben\u00ed\u010dkov\u00fdch d\u011bt\u00ed dr. Janem Ludev\u00edtem Proch\u00e1zkou (klatovsk\u00fd rod\u00e1k, klav\u00edrista a p\u0159\u00edtel Smetan\u016fv). Ka\u017ed\u00fd zde zasadil smr\u010dek. Dnes zde m\u016f\u017eeme vid\u011bt velk\u00fd, \u00fadajn\u011b ten Smetan\u016fv, smrk. Ladislav Stehl\u00edk v Zemi zamy\u0161len\u00e9 napsal: \u201eTehdy je\u0161t\u011b plavili na Otav\u011b vory a docela blizou\u010dko u \u010ce\u0148kovy pily, na Paulin\u011b louce, bylo jejich vazi\u0161t\u011b. Smetana neodolal, aby neusedl na jeden z vor\u016f, a “\u2026pr\u00fd bylo na n\u011bho v tu chv\u00edli zrovna bo\u017esk\u00e9 pod\u00edv\u00e1n\u00ed. Mohu \u0159\u00edci, \u017ee jsem ho nikdy v takov\u00e9m radostn\u00e9m rozechv\u011bn\u00ed nevid\u011bl,” vzpom\u00edn\u00e1 Anger.\u201c
\nAtmosf\u00e9ru pily, p\u0159ilehl\u00e9ho vazi\u0161t\u011b vor\u016f a cesty zvan\u00e9 Schelmergasse, vedouc\u00ed z Rej\u0161tejna na \u010ce\u0148kovu<\/p>\n

Pilu l\u00ed\u010d\u00ed Klostermann v rom\u00e1nu V r\u00e1ji \u0161umavsk\u00e9m n\u00e1sledovn\u011b:<\/h6>\n

\u201ePr\u030cis\u030cla k pile Bubeni\u0301c\u030ckove\u030c, kde vte\u0301kaji\u0301ci\u0301 do sebe r\u030ceky Vydra a Kr\u030cemelna\u0301 tvor\u030ci\u0301 Otavu; be\u030claly se dlouhe\u0301 vory v na\u0301drz\u030cka\u0301ch c\u030cernou vodou naplne\u030cny\u0301ch; pily syc\u030cely jako ve dne \u2013 pra\u0301ce bylo az\u030c pr\u030ci\u0301lis\u030c; zakmitlo se tu a tam bludne\u0301 sve\u030ctlo; zas\u030cte\u030ckal pes; ozvalo se hlasite\u0301 mluveni\u0301; ji\u0301 vs\u030cak si nikdo nepovs\u030ciml.\u201c<\/em><\/p>\n

\u201eSchelmergasse se jmenuje posledni\u0301 kus cesty z Rejs\u030ctejna do Bubeni\u0301c\u030ckovy pily podle Otavy vedouci\u0301. Vpravo s\u030cumi\u0301 r\u030ceka pr\u030ces mocne\u0301 balvany be\u030clave\u0301, omyte\u0301, okrouhle\u0301 tisi\u0301cilety\u0301m u\u0301c\u030cinkem padaji\u0301ci\u0301ch vod, vlevo vystupuji\u0301 pr\u030ci\u0301kre\u0301 s\u030cede\u0301 stra\u0301ne\u030c, ste\u030cny stary\u0301m hradba\u0301m podobne\u0301, jichz\u030cto vrchni\u0301 okraje, cimbur\u030ci\u0301 podobne\u0301, jsou porostle\u0301 mlady\u0301m jer\u030ca\u0301bi\u0301m a vs\u030celiky\u0301m hous\u030cti\u0301m. Ste\u0301kaji\u0301ci\u0301 vody mi\u0301sty vryly hluboke\u0301 ry\u0301hy do svahu\u030a, vyrvaly i s kor\u030ceny stromy, ktere\u0301 tli\u0301ce a schnouce na slunci, bi\u0301le\u0301 sve\u0301 ve\u030ctve pr\u030ci\u0301s\u030cerne\u030c do vy\u0301s\u030ce pnou. Jest to dive\u0301 mi\u0301sto, zejme\u0301na v noci\u0301ch me\u030csi\u0301c\u030cni\u0301ch, kde str\u030ci\u0301daji\u0301ci\u0301 se sve\u030ctla a sti\u0301ny ma\u0301mi\u0301 oko a vytvor\u030cuji\u0301 za\u0301hadne\u0301 pr\u030celudy.\u201c<\/em><\/p>\n

\u201eDi\u0301vka, rychle vykra\u0301c\u030ceji\u0301c, dostala se s\u030ct\u030castne\u030c do C\u030cen\u030ckovy pily, pr\u030ces to, z\u030ce hodinu pr\u030cedti\u0301m, nez\u030c tudy kra\u0301c\u030cela, vody r\u030ceky byly zaplavily posledni\u0301 c\u030ca\u0301st silnice, asi kilometr zde\u0301li, v u\u0301doli\u0301, jemuz\u030c lid r\u030ci\u0301ka\u0301 Schelmergasse. Tato mi\u0301sta jsou vu\u030abec nejhors\u030ci\u0301m pohroma\u0301m vyda\u0301na: r\u030ceka se tu poji\u0301 se vztekly\u0301mi bystr\u030cinami, jez\u030c sbi\u0301raji\u0301ce se za prudky\u0301ch lija\u0301ku\u030a na sra\u0301zny\u0301ch stra\u0301ni\u0301ch, tyto hluboce rozry\u0301vaji\u0301 a na\u0301nosem svy\u0301m r\u030cec\u030cis\u030cte\u030c i be\u030cz\u030ci\u0301ci\u0301 podle prave\u0301ho br\u030cehu silnici zana\u0301s\u030ceji\u0301. Vody dostavuji\u0301 se ne\u030ckdy tak prudce, z\u030ce lide\u0301 i povozy jimi by\u0301vaji\u0301 pr\u030cekvapeni; tak pr\u030ced neda\u0301vnem uchva\u0301tily vody potah jiste\u0301ho sedla\u0301ka z Rehberka, jenz\u030c se vracel z me\u030csta se svou starou matkou. Byli pra\u0301ve\u030c pr\u030ced Schelmergasse, kdyz\u030c voda poc\u030cala vystupovati na silnici. Sedla\u0301k zachra\u0301nil sebe a matku rychly\u0301m u\u0301te\u030ckem na stra\u0301n\u030c, vu\u030az ale i s koni zanesl proud do r\u030ceky; mrtvoly zvi\u0301r\u030cat nas\u030cly se teprve tr\u030ceti\u0301ho dne kdesi u Dlouhe\u0301 Vsi.\u201c<\/em><\/p>\n

Roku 1908 byla k pile p\u0159istav\u011bna t\u0159i vodn\u00ed kola, kter\u00fd zaji\u0161\u0165ovala pohon d\u0159evoobr\u00e1b\u011bj\u00edc\u00edch stroj\u016f. O \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji bylo ka\u0161perskohorsk\u00fdmi radn\u00edmi rozhodnuto, \u017ee bude objekt p\u0159estav\u011bn na vodn\u00ed elektr\u00e1rnu. Tato elektr\u00e1rna, vybaven\u00e1 na svou dobu pokro\u010dil\u00fdm samo\u010dinn\u00fdm regul\u00e1torem nap\u011bt\u00ed, st\u00e1le funguje a je prohl\u00e1\u0161ena za n\u00e1rodn\u00ed technickou pam\u00e1tku. P\u016fvodn\u011b byla schopn\u00e1 vyrobit 500 MWh ro\u010dn\u011b, co\u017e bylo tehdy dosta\u010duj\u00edc\u00ed mno\u017estv\u00ed elektrick\u00e9 energie pro cel\u00e9 m\u011bsto Ka\u0161persk\u00e9 Hory. Po roce 1948 klesla v\u00fdroba na 90 kWh. Pro v\u00fdrobu energie je pou\u017eit\u00e1 Francisova horizont\u00e1ln\u00ed turb\u00edna od firmy Voight, kterou dnes m\u016f\u017eeme nal\u00e9zt ve zd\u011bn\u00e9 ka\u0161n\u011b s v\u011b\u017ei\u010dkou vedle strojovny.<\/p>\n

Zdroj:<\/strong> \u0160UMAVA A BAVORSK\u00dd LES – Putov\u00e1n\u00ed bez hranic srdcem Evropy<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  \u010ce\u0148kova <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":259820,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2022\/07\/28\/r\u00e1m-vora\u0159i.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/197454"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=197454"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/197454\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":259819,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/197454\/revisions\/259819"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/259820"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=197454"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=197454"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=197454"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}