{"id":181832,"date":"2021-01-25T08:21:50","date_gmt":"2021-01-25T07:21:50","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=181832"},"modified":"2021-01-25T08:22:37","modified_gmt":"2021-01-25T07:22:37","slug":"stara-sumava-o-pohlednicich","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=181832","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: O pohlednic\u00edch"},"content":{"rendered":"<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter wp-image-181833 size-full\" src=\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/01\/11\/O-POHLEDNIC\u00cdCH-ZE-\u0160UMAVY...jpg\" alt=\"\" width=\"2048\" height=\"1137\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/01\/11\/O-POHLEDNIC\u00cdCH-ZE-\u0160UMAVY...jpg 2048w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/01\/11\/O-POHLEDNIC\u00cdCH-ZE-\u0160UMAVY..-300x167.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/01\/11\/O-POHLEDNIC\u00cdCH-ZE-\u0160UMAVY..-768x426.jpg 768w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/01\/11\/O-POHLEDNIC\u00cdCH-ZE-\u0160UMAVY..-1024x569.jpg 1024w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/01\/11\/O-POHLEDNIC\u00cdCH-ZE-\u0160UMAVY..-643x357.jpg 643w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/01\/11\/O-POHLEDNIC\u00cdCH-ZE-\u0160UMAVY..-870x483.jpg 870w\" sizes=\"(max-width: 2048px) 100vw, 2048px\" \/><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h6><em>\u201ePohlednice jest dopisnice ozdoben\u00e1 vyobrazen\u00edm n\u011bjak\u00e9 krajiny, pam\u00e1tn\u00e9 budovy nebo tak\u00e9 &#8211; n\u011b\u010deho jin\u00e9ho. Kde vlastn\u011b toto d\u00edtko stolet\u00ed p\u016fvod sv\u016fj vzalo a kdo jest jeho vyn\u00e1lezcem, o tom se u\u010denci a je\u0161t\u011b v\u00edce sportsmeni dosud nedohodli a my zde pal\u010divou tuto ot\u00e1zku \u0159e\u0161iti nebudeme. Zd\u00e1 se v\u0161ak, \u017ee za vznik sv\u016fj d\u011bkuje oby\u010dejn\u00e9 reklamn\u00ed dopisnici, toti\u017e obchodn\u00edmu koresponden\u010dn\u00edmu l\u00edstku opat\u0159en\u00e9mu vyobrazen\u00edm tov\u00e1rn\u00edch budov, obchodn\u00edch m\u00edstnost\u00ed apod&#8230;\u201c<\/em> Tolik Jan Klecanda, Vil\u00edmkova encyklopedie z po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed.<\/h6>\n<p>V\u00fdsti\u017en\u011b vyj\u00e1d\u0159il funkci pohlednic nakladatel Jo\u017ea Posp\u00edchal ze Su\u0161ice roku 1938: \u201cBylo mi jasn\u00e9, \u017ee hlavn\u011b n\u00e1zornou propagac\u00ed kr\u00e1sn\u00fdch \u0161umavsk\u00fdch parti\u00ed a vybudov\u00e1n\u00edm ubytoven pro turisty zp\u0159\u00edstupn\u00edme n\u00e1\u0161 kraj turist\u016fm.\u201c Se stoupaj\u00edc\u00ed \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u00ed se st\u0159edn\u00ed vrstvy za\u010daly v\u011bnovat turistice. Z ka\u017ed\u00e9ho ned\u011bln\u00edho v\u00fdletu bylo t\u00e9m\u011b\u0159 mor\u00e1ln\u00ed povinnost\u00ed zaslat pohlednici sv\u00fdm bl\u00edzk\u00fdm a p\u0159\u00e1tel\u016fm.<\/p>\n<p>Pohlednice ze star\u00e9 \u0160umavy pat\u0159\u00ed k nejvyhled\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm sb\u011bratelsk\u00fdm artikl\u016fm. Jen a pouze d\u00edky nim m\u016f\u017eeme nahl\u00e9dnout na dnes ji\u017e neexistuj\u00edc\u00ed m\u00edsta. V posledn\u00edch stalet\u00edch toti\u017e \u0160umava zcela z\u00e1sadn\u011b zm\u011bnila celou svoji podobu. Skute\u010dn\u00fd pohlednicov\u00fd pr\u016fmysl vznikl a\u017e kolem roku 1890. K tisku pohlednic pou\u017e\u00edval postupn\u011b litografii, sv\u011btlotisk, knihtisk, fotografii a dal\u0161\u00ed techniky. Prvn\u00ed pohlednice ze \u0160umavy se objevily koncem 19. stolet\u00ed. Barevn\u00e9 litografie obsahovaly dva a\u017e \u010dty\u0159i obr\u00e1zky zprvu okol\u00ed \u017delezn\u00e9 Rudy a \u010cern\u00e9 jezero. Zprvu byly texty n\u011bmeck\u00e9, pot\u00e9 t\u00e9\u017e \u010desk\u00e9 (Gruss aus Eisenstein \u2013 Pozdrav ze \u0160umavy).<\/p>\n<p>Prvn\u00ed pohlednice inicioval majitel penzionu Prokop na \u0160pi\u010d\u00e1ku. Svou \u00fa\u010dast na jejich vyd\u00e1n\u00ed a prodeji m\u011blo nakladatelstv\u00ed Scheier a Lux V\u00edde\u0148, Karl Schwidernoch V\u00edde\u0148 a Ludwig Krieger ze \u017delezn\u00e9 Rudy. Pro rozs\u00e1hl\u00e9 \u00fazem\u00ed \u0160umavy a Po\u0161umav\u00ed byl nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm vydavatelem pohlednic Josef Seidel (1859 &#8211; 1935) . Jako fotograf pro\u0161el a projel po sv\u00e9m p\u0159\u00edchodu do Prachatic 1887 a p\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed do \u010cesk\u00e9ho Krumlova, kde se trvale us\u00eddlil 1888, celou \u0160umavu a zhotovil v\u00edce ne\u017e 5 tis\u00edc sn\u00edmk\u016f. Nejstar\u0161\u00ed jeho pohlednice se uv\u00e1d\u00ed z roku 1902, mo\u017en\u00e1 v\u0161ak existuj\u00ed je\u0161t\u011b star\u0161\u00ed.<\/p>\n<p>V nakladatelsk\u00e9 \u010dinnosti pokra\u010doval i Seidel\u016fv syn Franz. Je jen velmi t\u011b\u017ek\u00e9 pojmenovat obl\u00edben\u00e9 \u010di dokonce nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto Josefa Seidela na \u0160umav\u011b &#8211; v jeho druh\u00e9m domov\u011b. Lze v\u0161ak alespo\u0148 vyjmenovat m\u00edsta, kam se r\u00e1d vracel. Na mnoh\u00e1 z nich jej vedl obchodn\u00ed z\u00e1jem, t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ude pak hledal nev\u0161edn\u00ed z\u00e1b\u011bry pro sv\u00e9 pohlednice a klid a \u00fat\u011bchu pro sebe.<\/p>\n<p>Plech\u00fd, Ple\u0161n\u00e9 jezero, cesty k n\u011bmu a v\u00fdhledy na jezero rozhodn\u011b pat\u0159ily mezi obl\u00edben\u00e9 c\u00edle. Lze \u0159\u00edci, \u017ee Seidel se stal nejv\u011brn\u011bj\u0161\u00edm obrazov\u00fdm kronik\u00e1\u0159em \u0160umavy. Rozsah d\u00edla vedl k \u010detn\u00e9mu vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed sn\u00edmk\u016f v \u010dasopisech i knih\u00e1ch, jejich\u017e v\u00fd\u010det by byl vskutku obs\u00e1hl\u00fd. P\u0159edstavit starou \u0160umavu na fotografi\u00edch bez Seidlov\u00fdch z\u00e1b\u011br\u016f by bylo nemo\u017en\u00e9. Seidlovy fotografie jsou v\u00fdjime\u010dn\u00e9 svou geografickou monotemati\u010dnost\u00ed. \u0160umavu a Po\u0161umav\u00ed v\u0161ak p\u0159edstavuj\u00ed ve vz\u00e1cn\u00e9 celistvosti a rozmanitosti. T\u00edm je Seidlovo d\u00edlo t\u011b\u017eko srovnateln\u00e9 s d\u00edlem jin\u00e9ho profesion\u00e1ln\u00edho fotografa v \u010cech\u00e1ch v tomto obdob\u00ed. P\u0159edev\u0161\u00edm tato skute\u010dnost stav\u00ed Josefa Seidla mezi nejv\u00fdzna\u010dn\u011bj\u0161\u00ed fotografy sv\u00e9 doby.<\/p>\n<p>P\u00edsemn\u00e9 vzpom\u00ednky Josefa Seidela bohu\u017eel t\u00e9m\u011b\u0159 neexistuj\u00ed, jeho kroky a pr\u00e1ci p\u0159i fotografov\u00e1n\u00ed si v\u0161ak m\u016f\u017eeme p\u0159ipomenout v dosud nepublikovan\u00fdch den\u00edc\u00edch syna Franti\u0161ka. V\u00fd\u0148atek z rukopisn\u00e9ho, n\u011bmecky psan\u00e9ho den\u00edku \u010dtrn\u00e1ctilet\u00e9ho Franti\u0161ka Seidela (narozen 1908) z v\u00fdletu na Plech\u00fd v l\u00e9t\u011b roku 1922:<\/p>\n<p><em>&#8230;V polovin\u011b \u010dervence jel Helmut se mnou do Bud\u011bjovic. Byla to prvn\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed cesta. Tety byly cel\u00e9 p\u0159ekvapen\u00e9. Druh\u00fd den jsme s tetou Liesl a str\u00fdcem Friedlem jeli vlakem do Krumlova. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den odpoledne jsme jeli do \u017delnavy. Tam jsme p\u0159enocovali. V 6 hodin r\u00e1no jsme \u0161li k jezeru. Tam jsme se velmi dlouho zdr\u017eeli fotografov\u00e1n\u00edm. Otec spojil v\u00fdlet s obchodem. Jezero bylo znovu nasn\u00edm\u00e1no zezadu, proto\u017ee se deska v tov\u00e1rn\u011b na pohlednice rozbila. Helmut m\u011bl s sebou mal\u00fd apar\u00e1t. Pot\u00e9, co jsme v 8 hodin p\u0159i\u0161li k jezeru, \u0161li jsme ve \u00be na 12 ke Stifterovu pomn\u00edku. Tam se zase fotografovalo. Pak byly slan\u00e9 t\u0159e\u0161n\u011b, kter\u00e9 Arnold ve sv\u00e9m batohu sm\u00edchal se sol\u00ed, vymyty a sn\u011bzeny. Tetu Liesl tla\u010dily boty a proto se \u0161lo o to pomaleji. Po dlouh\u00e9m bloud\u011bn\u00ed jsme kone\u010dn\u011b na\u0161li \u010certovu kazatelnu. Z t\u00e9to oblasti jsme ud\u011blali sn\u00edmek proti Volar\u016fm. Otec rozev\u0159el kryt sk\u0159\u00edn\u011b p\u0159\u00edli\u0161 do\u0161iroka a sn\u00edmek byl zka\u017een\u00fd. Na T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edku jsme jedli na kamenn\u00e9m stole. Potom jsme \u0161li na Hohenstein. Odtud do Haidm\u00fchle; zabloudili jsme, ale do\u0161li do Frauenbergu. Te\u010f jsme to m\u011bli je\u0161t\u011b o hodinu d\u00e1le do Haidm\u00fchle. Tam jsme se zdr\u017eeli p\u016fl hodiny. Otec donesl je\u0161t\u011b l\u00e1hev s n\u011bjak\u00fdm lakem (jm\u00e9no toho laku u\u017e nev\u00edm) od jednoho kupce, kterou jsme pak pa\u0161ovali. V 8 hodin jsme pak odch\u00e1zeli a do\u0161li v \u00bd 11 v noci do \u010cern\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee. Liesl byla u\u017e velmi unaven\u00e1 a m\u011bla siln\u00e9 puch\u00fd\u0159e na noze. Ve Sto\u017eci myslela, \u017ee u\u017e nem\u016f\u017ee d\u00e1l. Kdy\u017e se ale bl\u00ed\u017eila siln\u00e1 bou\u0159ka, dostala strach a b\u011b\u017eeli jsme skoro a\u017e do \u010cern\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee. Otce s Helmutem a Arnoldem jsme skoro dohonili&#8230;<\/em><\/p>\n<p>Od roku 1891 zah\u00e1jil fotografickou \u017eivnost v \u010cesk\u00e9m Krumlov\u011b tak\u00e9 Josef Wolf, kter\u00fd stejn\u011b jako Seidel p\u016fsobil ve sv\u00e9m ateli\u00e9ru cel\u00fd \u017eivot. Roku 1889 p\u0159i\u0161el do Pasova ze \u017ditavy Alphons Adolph, kter\u00fd se brzy za\u0159adil mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed vydavatele pohled\u016f na \u0160umavu, nebo\u0165 jeho s\u00e9rie byly v t\u00e9 dob\u011b m\u00edstopisn\u011b nejpest\u0159ej\u0161\u00ed. Dal\u0161\u00edm z v\u00fdznamn\u00fdch fotograf\u016f, kter\u00fd tehdy vstoupil s fotoapar\u00e1tem do \u0161umavsk\u00fdch hvozd\u016f z \u010desk\u00e9 strany, byl Franti\u0161ek Kr\u00e1tk\u00fd z Kol\u00edna, kter\u00fd jako prvn\u00ed zachytil obyvatele \u0160umavy ve v\u0161edn\u00edch ka\u017edodenn\u00edch situac\u00edch.<\/p>\n<p>Pohlednice z Po\u0161umav\u00ed vyd\u00e1val tak\u00e9 fotograf, knihkupec a pap\u00edrn\u00edk Jo\u017ea Posp\u00edchal ze Su\u0161ice. Ro\u010dn\u011b vydal n\u011bkolik set druh\u016f v n\u00e1kladu 100 a\u017e 150 tis\u00edc kus\u016f. Posp\u00edchalova vydavatelsk\u00e1 \u010dinnost trvala od roku 1910 a\u017e do roku 1949. Pohlednice z Prachatic a \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed tiskl a vyd\u00e1val Karl Pohl. Jeho \u010d\u00edslovan\u00e1 s\u00e9rie uv\u00e1d\u00ed u\u017e roku 1898 \u010d\u00edslo 132. D\u00e1le se objevily kolorovan\u00e9 pohlednice (kolorace E. Velim, Praha). Nelenili ani majitel\u00e9 \u0161umavsk\u00fdch hotel\u016f a penzion\u016f a na trh p\u0159i\u0161li se sv\u00fdmi pohlednicemi (Reinhold Pokorny, \u010cern\u00e9 jezero, Jaroslav Lukavsk\u00fd, majitel hotelu Praha v \u017delezn\u00e9 Rud\u011b, Josef B\u00f6hm, majitel restaurace na \u017eeleznorudsk\u00e9m n\u00e1dra\u017e\u00ed a Jan Prokop na \u0160pi\u010d\u00e1ku. Ani vydavatel\u00e9 v Su\u0161ici nelenili (pap\u00edrnictv\u00ed A. Pavlov\u00e1, knihkupectv\u00ed Jo\u017ei Posp\u00edchala). I Vimperk m\u011bl sv\u00e9ho fotografa Kopeck\u00e9ho, v Su\u0161ici. Fotografov\u00e1n\u00ed \u0160umavy zaji\u0161\u0165ovala t\u00e9\u017e rodina Quast\u016f (Konrad Ferdinand Quast a Gustav Adolf Quast). V\u011bnovali se hlavn\u011b fotografi\u00edm.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>Zdroj:<\/strong> Pavel Scheufler: K po\u010d\u00e1tk\u016fm fotografie na \u0160umav\u011b, in: Kolektiv autor\u016f: \u0160umava. P\u0159\u00edroda, historie, \u017eivot. Milo\u0161 Uhl\u00ed\u0159 \u2013 Baset, 2003, str. 483 \u2013 488. Pavel Scheufler: P\u0159\u00edb\u011bh fotografa. In: Lidov\u00e9 noviny, 1992,<\/p>\n<p><strong>P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n<p><strong>Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; \u201ePohlednice <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":214070,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/01\/25\/r\u00e1me\u010dek-star\u00e1-\u0161umava.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/181832"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=181832"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/181832\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":214072,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/181832\/revisions\/214072"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/214070"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=181832"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=181832"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=181832"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}