{"id":171263,"date":"2024-01-23T08:45:50","date_gmt":"2024-01-23T07:45:50","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=171263"},"modified":"2024-01-23T08:45:50","modified_gmt":"2024-01-23T07:45:50","slug":"stara-sumava-druhy-vylet-adolfa-heyduka","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=171263","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: Druh\u00fd v\u00fdlet Adolfa Heyduka"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

Adolf Heyduk byl vzletn\u011b naz\u00fdv\u00e1n \u201epootavsk\u00fd slav\u00edk\u201c, i kdy\u017e on s\u00e1m se pokl\u00e1dal sp\u00ed\u0161e za prost\u00e9ho sk\u0159ivana. Tak \u010di tak, dok\u00e1zal zp\u00edvat o tom, \u010d\u00edm \u201ed\u00fdchaj\u00ed tr\u00e1vy, von\u00ed lesy a sv\u00edr\u00e1 se srdce\u201c. Jeho ver\u0161e byly prost\u00e9, pr\u016fzra\u010dn\u00e9, melodick\u00e9 a zp\u011bvn\u00e9 jako lidov\u00e1 p\u00edse\u0148. Ka\u017ed\u00e1 Heydukova kniha byla kusem jeho \u017eivota. Ka\u017ed\u00fd jeho krok, ka\u017ed\u00e1 radost i bolest nalezly ozv\u011bnu v jeho p\u00edsni. Heyduk nebyl velik\u00e1n, kter\u00fd vtiskuje v\u00fdvoji svou pe\u010de\u0165. A p\u0159ece najdeme v jeho d\u00edle b\u00e1sn\u011b, kter\u00e9 svou up\u0159\u00edmnost\u00ed, hlubok\u00fdm pro\u017eitkem z\u00e1kladn\u00edch lidsk\u00fdch cit\u016f vyj\u00e1d\u0159en\u00fdch vrouc\u00ed melodi\u00ed a zp\u011bvn\u00fdm rytmem dok\u00e1\u017e\u00ed promluvit i k dne\u0161n\u00edmu \u010dlov\u011bku. Budeme-li cht\u00edt v\u011bd\u011bt, co dal tento lyrik devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed \u010desk\u00e9 poezii, m\u016f\u017eeme odpov\u011bd\u011bt jako Anton\u00edn Sova v b\u00e1sni v\u011bnovan\u00e9 Heydukovi: \u201eCo mohl, dal: srdce\u2026\u201c<\/h6>\n

… Po \u0161kolsk\u00e9 n\u00e1maze roku 1887 vyzval jsem svou milou \u017eenu, aby mne vyprovodila do m\u00e9 zamilovan\u00e9 \u0160umavy. Jela r\u00e1da, aby shl\u00e9dla jej\u00ed p\u016fvaby, kr\u00e1sn\u00e1 jezera a sm\u011bj\u00edc\u00ed se luhy, o nich\u017e jsem j\u00ed vypravoval a o nich\u017e r\u00e1da \u010detla. Vyjeli jsme p\u0159es Plze\u0148 do \u017delezn\u00e9 Rudy (Eisensteinu), odkud hodlali jsme konat vych\u00e1zky na v\u0161echny strany. P\u0159ijeli jsme z Plzn\u011b po 12. hodin\u011b a byli jsme po 3. hod. u c\u00edle v Rud\u011b. \u0160li jsme rovnou do hostince, kde jsem d\u0159\u00edve na sv\u00fdch toulk\u00e1ch bytoval. Byl to hostinec “U Javoru” (“Zum Arber”), jeho\u017e majetn\u00edkem byl bodr\u00fd N\u011bmec J. Fuchs a n\u00e1jemcem jeho Bud\u011bjovi\u010dan pan Seidl, jen\u017e m\u011bl za \u017eenu poctivou, hodnou \u010ce\u0161ku, kter\u00e1 byla v\u00fdborn\u00e1 kucha\u0159ka. Je\u017eto tehdy pana Seidla v hostinci p\u00e1n\u011b Fuchsov\u011b u\u017e nebylo, vyhledali jsme ho jinde. M\u00edstnost jeho nov\u00e1, do kter\u00e9 p\u0159es\u00eddlil, byla men\u0161\u00ed a on nemohl n\u00e1s ubytovati; le\u010d jeho \u017eena ochotn\u011b se n\u00e1m postarala o byt v bl\u00edzk\u00e9 \u0161kole, a kdy\u017e m\u00e1 \u017eena jej prohl\u00e9dla, zvl\u00e1\u0161t\u011b postele bedliv\u011b prozkoumala, p\u0159ijali jsme nab\u00eddku.<\/p>\n

Po skrovn\u00e9, ale v\u00fdborn\u011b upraven\u00e9 ve\u010de\u0159i pan\u00ed Seidlov\u00e9 odsko\u010dil jsem k “Javoru”, kde bylo v\u017edy v\u00fdborn\u00e9 plze\u0148sk\u00e9 pivo, kter\u00e9mu jsem ji\u017e z domova uvykal, abych se po cest\u011b osv\u011b\u017eil. Vypil jsem sklenici t\u00e9m\u011b\u0159 stoje. Sv\u011btnice byla pln\u00e1 host\u00ed, a jak jsem hned poznal, byli to pra\u017e\u0161t\u00ed studenti n\u011bmeck\u00e9 university se sv\u00fdm professorem Willkommem, jen\u017e vyvedl je na botanickou exkursi. Byl to t\u00fd\u017e Willkomm, kter\u00fd hanebn\u011b pou\u017eil knihy Wenzigovy a Krej\u010d\u00edho o \u0160umav\u011b, p\u0159ipojiv do n\u00ed mnoho nepravdiv\u00fdch a klamn\u00fdch zpr\u00e1v o lidech a kraji, ale p\u0159ipomenuv, \u017ee je p\u0159epracov\u00e1na a opravena!<\/p>\n

Bylo tu hlu\u010dno, velmi hlu\u010dno, hostinsk\u00fd nesta\u010dil to\u010dit a pro kou\u0159 smrdut\u00fdch doutn\u00edk\u016f zlopov\u011bstn\u00e9ho bavorsk\u00e9ho tab\u00e1ku zap\u00e1chala m\u00edstnost vnit\u0159 i vn\u011b hospody. Fuchs mnul si ruce a chodil st\u016fl od stolu, pln\u011b st\u00e1le pr\u00e1zdn\u00e9 sklenice nejv\u00fd\u0161 ochotn\u011b a usm\u00edvav\u011b. Kdy\u017e se bur\u0161ov\u00e9 v strakat\u00fdch cerevisk\u00e1ch dosti napili, a\u010d m\u011bli-li v\u016fbec kdy dosti, a cht\u011bj\u00edce sv\u016fj komers (studentskou pitku) a zv\u011b\u010dnit podpisy v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch, dali si p\u0159in\u00e9sti pam\u00e1tnou knihu hostince “U Javoru”. D\u00e1vali hlavy dohromady a brali jakous radu se sv\u00fdm panem str\u00e1\u017ecem a profesorem. Byl jsem jim podez\u0159el\u00fd, vytu\u0161ili, \u017ee nejsem N\u011bmec, a kdy\u017e jsem odch\u00e1zel, volali posm\u011b\u0161n\u011b “Na zdar”. \u0160el jsem, ale cesta zp\u011btn\u00e1 nebyla tak snadn\u00e1! Co krok \u0161l\u00e1pl jsem na chodb\u011b do n\u011bjak\u00e9 kysele p\u00e1chnouc\u00ed kalu\u017ee, klouzal jsem, a\u017e jsem se \u0161\u0165astn\u011b dostal ven a do sv\u00e9ho bytu ve \u0161kole. Pan\u00ed u\u010ditelov\u00e1 upravila byt, se\u010d byla, a dala n\u00e1m dobrou noc! Byla tak\u00e9 bud\u011bjovick\u00e1 \u010ce\u0161ka! – Spali jsme po \u00fanav\u011b dob\u0159e, a\u010d ne mnoho! Zr\u00e1na \u0161el jsem se na chvilku proj\u00edt, abych zbavil se z\u00e1pachu ve\u010dern\u00edho pobytu mezi bur\u0161\u00e1ky a pak abych nahl\u00e9dl do knihy host\u00ed p\u00e1n\u011b Fuchsov\u00fdch; domn\u00edval jsem se, \u017ee n\u011bkter\u00e9 ty bur\u0161e snad zn\u00e1m z Bud\u011bjovic, kam jsem doj\u00ed\u017ed\u011bl, bu\u010f z Plzn\u011b, kde se \u010depi\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed siln\u011b rozm\u00e1halo (u\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9 cerevisky byly \u010depice bur\u0161\u00e1k\u016f s barvami podle fakult.<\/p>\n

Sotva jsem dv\u00e9\u0159e otev\u0159el, om\u00e1mil mne kysel\u00fd z\u00e1pach po divok\u00e9m komersu v hostinci zbyl\u00fd. Podomek a d\u011bve\u010dky smej\u010dili st\u011bny i podlahu chvojn\u00fdmi ko\u0161\u0165aty a vyt\u00edraly (Heyduk tu p\u0159ech\u00e1z\u00ed na tvrd\u00e9 “y” z\u0159ejm\u011b proto, \u017ee u\u017e jde o v\u00fdhradn\u011b jen \u017eenskou pr\u00e1ci) hadry ve\u0161ker\u00e9 zbytky ve\u0161ker\u00e9 zbytky d\u016fkladn\u00e9ho bur\u0161\u00e1ck\u00e9ho vesel\u00ed. Rozhl\u00e9dl jsem se po m\u00edstnosti, kde se v\u010dera hodovalo, a spat\u0159il jsem na stole posud pam\u00e1tnou knihu hostince “U Javoru” s perem i kalam\u00e1\u0159em.<\/p>\n

Nahl\u00e9dl jsem do n\u00ed, abych poznal, kdo se do n\u00ed vpisovali; le\u010d jmen \u010d\u00edsti jsem nedovedl; byly\u0165 to sp\u00ed\u0161e hieroglyfy ne\u017e p\u00edsmena, ale na druh\u00e9 stran\u011b listu nalezl jsem pevnou, \u010ditelnou rukou psan\u00e9 ver\u0161e, kter\u00e9 jsem bedliv\u011b pro\u010detl. Zn\u011bly takto:<\/p>\n

“Svou rukou dobrotiv\u00fd B\u016fh,<\/em>
\nstvo\u0159il \u010darovn\u00fd zemsk\u00fd luh<\/em>
\ntu z \u010cech, \u017ee a\u017e po sv\u011bta kraj<\/em>
\nje sotva druh\u00fd tak\u00fd r\u00e1j;<\/em>
\nsatan \u017ee P\u00e1nu kul neplechy<\/em>
\nv\u0161ak str\u010dil sem \u017didy a \u010cechy!”<\/em><\/p>\n

Prudk\u00fd pojal mne hn\u011bv a vzpomn\u011bl jsem na ty opuchl\u00e9 tv\u00e1\u0159e a pit\u00edm p\u0159emo\u017een\u00e9 postavy bur\u0161\u016f, kte\u0159\u00ed z m\u00e9ho lidu d\u011blali si zlomysln\u00e9 \u00fa\u0161klebky, a na ten n\u00e1\u0161 ztepil\u00fd, horsk\u00fd lid, jen\u017e na n\u00e1vr\u0161\u00edch Javoru svalnat\u00fdmi rameny a mocnou rukou k\u00e1cel kmeny, na pilu ur\u010den\u00e9, vesele si p\u0159i tom prozp\u011bvuje, na t\u00fd\u017e lid, jen\u017e svou prac\u00ed \u017eivil a \u017eiv\u00ed za chlebem sem p\u0159ivandroval\u00e9 ciz\u00e1ky. Hn\u011bv ten vtiskl mi p\u0159ilehl\u00e9 knize pero do ruky a j\u00e1 p\u0159ipojil bez dlouh\u00e9ho rozm\u00fd\u0161len\u00ed k ver\u0161\u016fm opil\u00e9ho N\u011bm\u010d\u00edka nov\u00e9 \u0159\u00e1dky v \u0159e\u010di jeho vlastn\u00ed, aby dob\u0159e ch\u00e1pal a rozum\u011bl:<\/p>\n

“Musej\u00ed \u010delit dvojjedin\u011b<\/em>
\ntu, kde \u0159\u00e1d\u00ed n\u011bmeck\u00e9 svin\u011b,<\/em>
\njejich b\u011bsn\u00e9mu pob\u00edh\u00e1n\u00ed,<\/em>
\nchrochtotu, hrab\u00e1n\u00ed a \u017eran\u00ed!”<\/em><\/p>\n

Brzy potom jsme odjeli. Nedlouho po sv\u00e9m p\u0159\u00edjezdu do P\u00edsku ke konci pr\u00e1zdnin ve\u0161el jsem do hostince “U Zlat\u00e9ho kola”, abych si p\u0159e\u010detl noviny. Bylo tam hojn\u011b host\u00ed, mezi nimi vy\u0161\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00edk gendarmerie, plukovn\u00edk, a hovo\u0159il se sv\u00fdmi pod\u0159\u00edzen\u00fdmi \u010desky; dov\u011bd\u011bl jsem se, \u017ee je to zemsk\u00fd velitel Kraft, rozen\u00fd z Ji\u010d\u00edna, a \u017ee visituje stanice. Pojednou ustal v hlasit\u00e9m hovoru a mluvil ti\u0161e se setn\u00edkem, pohl\u00ed\u017eeje ob\u010das na mne. Kone\u010dn\u011b vstal, p\u0159isedl k m\u00e9mu stolu, pozdravil a p\u0159edstavil se velice dvorn\u011b. U\u010dinil jsem tot\u00e9\u017e. Za rozhovoru pravil mi, \u017ee v\u00ed, \u017ee jsem byl ned\u00e1vno v Rud\u011b. P\u0159isv\u011bd\u010dil jsem. “Byl jste v hostinci ‘U Javoru’?” ptal se. Pravil jsem, \u017ee ano, le\u010d \u017ee jsem bydlil jinde. “Tedy ‘U Javoru’ jste byl a napsal jste tam n\u011bco do knihy host\u00ed, vi\u010fte?” – “U\u017e ani nev\u00edm,” pravil jsem. Ale on nato: “J\u00e1 v\u0161ak v\u00edm, m\u00e1m to u sebe, gendarm mn\u011b to doru\u010dil, vizte, zde!” Uk\u00e1zal mi z knihy vytr\u017een\u00fd list s hanliv\u00fdmi na \u010cechy ver\u0161i i s m\u00fdm dodatkem rozhorlen\u00ed a ptal se mne: “Nu, psal jste tohle?” – “Jen tu druhou polovici; jen jako odpov\u011b\u010f na prv\u00fdch 6 \u0159\u00e1dk\u016f.” – “A pro\u010d jste to psal?” – “Proto\u017ee se ve mn\u011b vzbou\u0159ila krev po p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch \u0159\u00e1dk\u00e1ch; m\u011bl jsem to pr\u00e1vem za ur\u00e1\u017eku \u010cech\u016fv a za drzou provokaci.” – “Nu, to ov\u0161em byla, ale ps\u00e1t jste to nem\u011bl, bylo to ost\u0159ej\u0161\u00ed ne\u017e prv\u00e9. Na\u0159\u00eddil jsem ihned zni\u010den\u00ed!” – “Ale pane plukovn\u00edku, pro\u010d nebylo pak zni\u010deno hned to, co napsali bur\u0161\u00e1ci, pro\u010d gendarm ot\u00e1lel? J\u00e1 jenom odpov\u011bd\u011bl, ale n\u011bmeck\u00fd bur\u0161\u00e1k provokoval.” Nato zase pan plukovn\u00edk: “To je ov\u0161em pravda, ale N\u011bm\u010d\u00edk nebyl zji\u0161t\u011bn, kde\u017eto v\u00e1s jsme se domakali, a v\u00edte: my v\u011b\u0161\u00edme jen ty, kter\u00e9 lapneme; p\u016fvodce je pry\u010d, le\u010d \u017ee jste neprovokoval, jen odpov\u00eddal, sma\u017eeme to, ver\u0161e si v\u0161ak nech\u00e1m, ale rad\u00edm v\u00e1m, abyste byl podruh\u00e9 p\u0159i podobn\u00e9 provokaci opatrn\u011bj\u0161\u00ed, \u017eijeme ve st\u00e1t\u011b n\u011bmeck\u00e9m a nejsme v\u0161ichni stejn\u011b chr\u00e1n\u011bni a bur\u0161ov\u00e9 maj\u00ed sv\u00e1 bur\u0161\u00e1ck\u00e1 pr\u00e1va jako v N\u011bmecku. Tedy podruh\u00e9 pozor!” – “Pokud bude lze, pane plukovn\u00edku, u\u010din\u00edm, ale ur\u00e1\u017eek sv\u00e9 vlasti nestrp\u00edm a nestrp\u011bl jsem nikde; jedn\u00e1m v\u017edy podle po\u0159ekadla Lutherova, jen\u017e d\u00ed:<\/p>\n

“Proti svini se nutno naje\u017eit.”<\/em><\/p>\n

Plukovn\u00edk Kraft podal mi s \u00fasm\u011bvem ruku a roze\u0161li jsme se! Rok potom p\u0159i nov\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b \u0160umavy vy\u0161el jsem s dru\u017einou p\u0159\u00e1tel na Javor, byl v n\u00ed t\u00e9\u017e kanovn\u00edk Dr. Rodler (Adolf Rodler, 1843-1912, rod\u00e1k z Litoradlic na Vltavot\u00fdnsku, pape\u017esk\u00fd prel\u00e1t a kanovn\u00edk v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch, psal do \u010desk\u00fdch i n\u011bmeck\u00fdch \u010dasopis\u016f a roku 1884 zalo\u017eil a pak redigoval t\u0159i lidov\u00e9 kalend\u00e1\u0159e: Mariansk\u00fd, Srdce P\u00e1na Je\u017e\u00ed\u0161e a Svat\u00e1 Rodina, v letech 1883-1889 byl poslancem Sn\u011bmu kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho za volebn\u00ed okres Prachatice – Netolice – Volary), zase z Rudy a p\u0159i podpisov\u00e1n\u00ed se do knihy n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f na\u0161el jsem zase ver\u0161e. St\u00e1lo v nich:<\/p>\n

“Cesta sem nen\u00ed nam\u00e1hav\u00e1<\/em>
\na \u010cechy tady nenajde\u0161!”<\/em>
\nP\u0159ipsal jsem k tomu chut\u011b:<\/em>
\n“V\u0161ak \u017ee zde osli byli,<\/em>
\ndosv\u011bd\u010d\u00ed u\u017e ten ver\u0161!”<\/em><\/p>\n

Od t\u011bch dob jsem v Rud\u011b nebyl: toulal jsem se po Doma\u017elicku mezi sv\u00fdmi!<\/p>\n

 <\/p>\n

Adolf Heyduk zem\u0159el ve stejn\u00e9m roce jako Klostermann, podobn\u011b jako on se v\u0161ak na \u0160umav\u011b nenarodil a na rozd\u00edl od Klostermanna tu asi ani nem\u011bl sv\u00e9 p\u0159edky. P\u0159esto propagaci toho kusu “na\u0161\u00ed” zem\u011b a jej\u00ed lyrick\u00e9 oslav\u011b v\u011bnoval mnoho energie, viz jen Vil\u00edmkovo album Letem \u010desk\u00fdm sv\u011btem \u010di svazek \u0160umava Ottovy edi\u010dn\u00ed \u0159ady \u010cechy, nehled\u011b na vlastn\u00ed sv\u00e9 sb\u00edrky b\u00e1sn\u00ed. V\u0161ak je tak\u00e9 pochov\u00e1n coby “n\u00e1rodn\u00ed klasik” na vy\u0161ehradsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b v Praze, i kdy\u017e se narodil 6. \u010dervna 1835 ve v\u00fdchodo\u010desk\u00e9m Rychmburku (dnes P\u0159edhrad\u00ed u Skut\u010de) a zesnul 6. \u00fanora 1923 v “po\u0161umavsk\u00e9m” P\u00edsku, jak to m\u011bsto naz\u00fdv\u00e1 Arne Nov\u00e1k ve sv\u00fdch D\u011bjin\u00e1ch \u010desk\u00e9 literatury v \u010ceskoslovensk\u00e9 vlastiv\u011bd\u011b, svazek P\u00edsemnictv\u00ed (1933). Je tam k Heydukovi pom\u011brn\u011b kritick\u00fd, ta kniha ov\u0161em u\u017e pro sv\u016fj hlavn\u00ed titul nem\u016f\u017ee nep\u0159ipomenout Heyduk\u016fv sen o spojen\u00ed “Podtatranska s Polabinou”, kter\u00e9ho se je\u0161t\u011b sta\u010dil do\u017e\u00edt. Nedo\u0161lo by k n\u011bmu jist\u011b bez prv\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, na jej\u00edm\u017e prahu vy\u0161el text, kter\u00fd p\u0159etiskujeme jako dokument toho, \u017ee “poezie” m\u00e1 v\u011bru mnoho podob.<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> Zvon, 1914, s. 262-263, autor p\u0159eklad\u016f a \u010desk\u00fdch text\u016f Jan Mare\u0161, Jiho\u010desk\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 knihovna v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  Adolf <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":295907,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/01\/23\/ram-druhy-vylet.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/171263"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=171263"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/171263\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":295908,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/171263\/revisions\/295908"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/295907"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=171263"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=171263"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=171263"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}