{"id":170690,"date":"2020-09-14T06:46:53","date_gmt":"2020-09-14T05:46:53","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=170690"},"modified":"2020-09-14T06:46:53","modified_gmt":"2020-09-14T05:46:53","slug":"stara-sumava-o-psacich-potrebach-pro-skolaky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=170690","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: O psac\u00edch pot\u0159eb\u00e1ch pro \u0161kol\u00e1ky"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

Kdy\u017e se vr\u00e1t\u00edme v\u00edce do historie, m\u016f\u017eeme se se \u0161koln\u00ed doch\u00e1zkou a pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm psac\u00edch n\u00e1stroj\u016f setkat ji\u017e ve Star\u00e9m Egypt\u011b. D\u011bti nav\u0161t\u011bvovaly \u0161kolu po dobu n\u011bkolika let. V\u00fduka byla zam\u011b\u0159en\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm na znalost p\u00edsma a psan\u00ed, jen ti nejnadan\u011bj\u0161\u00ed \u017e\u00e1ci u\u010d\u00edc\u00ed se p\u00edsa\u0159sk\u00e9mu \u0159emeslu, m\u011bli mo\u017enost pokra\u010dovat ve studiu a\u017e do dosp\u011blosti.<\/h6>\n

Psac\u00ed n\u00e1stroje pro\u0161ly od dob novov\u011bku sv\u00fdm v\u00fdvojem a zna\u010dnou prom\u011bnou. Pta\u010d\u00ed brky se za\u010daly objevovat a u\u017e\u00edvat ji\u017e od 5. stolet\u00ed. Mezi nejb\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1stroje t\u00e9 doby pat\u0159ilo i r\u00e1kosov\u00e9 pero. Na v\u00fdrobu pta\u010d\u00edch brk\u016f se nej\u010dast\u011bji pou\u017e\u00edvaly brky hus\u00ed, kter\u00e9 pat\u0159ily mezi nejlevn\u011bj\u0161\u00ed. Z jedn\u00e9 husy se zpravidla z\u00edskalo asi deset per. Kvalitn\u011bj\u0161\u00ed pera byla vyr\u00e1b\u011bna z labut\u00edch, tet\u0159ev\u00edch nebo p\u0161tros\u00edch brk\u016f. Pera se zpo\u010d\u00e1tku se\u0159ez\u00e1vala do \u0161irok\u00e9ho hrotu, d\u00edky \u010demu\u017e bylo mo\u017en\u00e9 ps\u00e1t siln\u00fdmi i vlasov\u00fdmi tahy.<\/p>\n

Postupem sv\u00e9ho v\u00fdvoje byla pera vyr\u00e1b\u011bna se \u0161ikmo se\u0159\u00edznut\u00fdm hrotem, kter\u00fd umo\u017e\u0148oval rychlej\u0161\u00ed psan\u00ed pomoc\u00ed vlasov\u00e9 stopy. Tato pera byla velmi pru\u017en\u00e1, lehk\u00e1 a m\u011bla kr\u00e1tkou \u017eivotnost. Pta\u010d\u00ed brk se nejprve n\u011bkolik hodin nam\u00e1\u010del, aby zm\u011bkl a potom se su\u0161il a nech\u00e1val tvrdnout v p\u00edsku. Takto p\u0159ipraven\u00fd brk bylo mo\u017en\u00e9 se\u0159ez\u00e1vat no\u017eem.<\/p>\n

V\u00fdroba pera prob\u00edhala v n\u011bkolika etap\u00e1ch, kter\u00e9 jsou zn\u00e1zorn\u011bn\u00e9 na n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm obr\u00e1zku. Nejprve se \u0161ikmo o\u0159\u00edzl konec pera, pak se pero uprost\u0159ed na\u0161t\u00edplo a vznikl zob\u00e1\u010dek, kter\u00fd se na obou stran\u00e1ch vyrovnal. Pokud byla spodn\u00ed \u010d\u00e1st zob\u00e1\u010dku p\u0159\u00edli\u0161 vydut\u00e1, zplo\u0161tila se do \u0161pi\u010dky. Nakonec se \u0161pi\u010dka op\u0159ela o tvrdou a hladkou plochu.Ke konci 19. stolet\u00ed byla brkov\u00e1 pera nahrazena ocelov\u00fdmi pery, kter\u00e1 byla daleko pohodln\u011bj\u0161\u00ed a rychlej\u0161\u00ed. Pera byla vyr\u00e1b\u011bna ze zlata nebo st\u0159\u00edbra a objevovala se ji\u017e ve star\u00e9m \u0158\u00edm\u011b.<\/p>\n

V 15. stolet\u00ed byla snaha ps\u00e1t kovov\u00fdmi pery, ale pro jejich nedostate\u010dnou pru\u017enost se od jejich u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed upustilo. Za vyn\u00e1lezce kovov\u00e9ho pera z roku 1750 se pova\u017eoval \u00fa\u0159edn\u00edk Johann Jantssen. Jin\u00fd pramen p\u0159ipisuje tento objev Peregrinu Williamsonovi. Vyn\u00e1lez kovov\u00e9ho pera si p\u0159i\u010d\u00edt\u00e1 i Francie. Je nanejv\u00fd\u0161 pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee bylo kovov\u00e9 pero vynalezeno v n\u011bkolika zem\u00edch sou\u010dasn\u011b. Zpo\u010d\u00e1tku sv\u00e9ho v\u00fdvoje byla ru\u010dn\u011b vyr\u00e1b\u011bn\u00e1 kovov\u00e1 pera velmi tvrd\u00e1 a trhala pap\u00edr. Nejlep\u0161\u00ed surovinou, kter\u00e1 dok\u00e1zala zaru\u010dit jemnost, bylo zlato. Mechanizace v\u00fdroby dok\u00e1zala zajistit ji\u017e kvalitn\u011bj\u0161\u00ed kovov\u00e1 pera.<\/p>\n

V roce 1921 se u n\u00e1s za\u010dala vyr\u00e1b\u011bt pera pr\u016fmyslov\u011b. D\u00edky zdokonalen\u00ed techniky vyr\u00e1b\u011bn\u00ed vznikala pera pru\u017en\u011bj\u0161\u00ed a kvalitn\u011bj\u0161\u00ed. Historie plnic\u00edch per sah\u00e1 a\u017e do 17. stolet\u00ed, kdy francouzsk\u00fd \u0159emesln\u00edk Bion sestrojil dr\u017e\u00e1tko na pera, jeho\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed byla n\u00e1dobka s inkoustem. Modern\u00ed plnic\u00ed pero vynalezl v roce 1883 Lewis Edso Waterman. Inkoust, kter\u00fd se v 60. letech 19. stolet\u00ed pou\u017e\u00edval, nevyhovoval po\u017eadavk\u016fm plnic\u00edch per. Byl pom\u011brn\u011b agresivn\u00ed a pera rychle korodovala. Pro v\u00fdrobu plnic\u00edch per se za\u010dalo u\u017e\u00edvat zlato, ale pera z tohoto materi\u00e1lu byla p\u0159\u00edli\u0161 m\u011bkk\u00e1 a doch\u00e1zelo k opot\u0159ebov\u00e1n\u00ed hrotu. Ide\u00e1ln\u00edm materi\u00e1lem se jevil kov iridium, kter\u00fd byl dostate\u010dn\u011b tvrd\u00fd a slu\u010diteln\u00fd se zlatem. V podob\u011b pr\u00e1\u0161ku se iridium p\u0159etavilo do kuli\u010dek, kter\u00e9 se p\u00e1jely na hroty plnic\u00edch per, kter\u00fd se jemn\u011b roz\u0159\u00edzl.<\/p>\n

V \u010cech\u00e1ch zapo\u010dala v\u00fdroba plnic\u00edch per roku 1929. Zdokonaloval se jednak mechanismus per a hrot, kter\u00fd se vyr\u00e1b\u011bl z oceli, zlata, st\u0159\u00edbra, bronzu nebo ji\u017e zmi\u0148ovan\u00e9ho iridia. Prvn\u00ed patentov\u00e1n\u00ed kuli\u010dkov\u00e9ho pera bylo v roce 1888 p\u0159ipisov\u00e1no Johnu J. Loudovi. Pero se ov\u0161em uk\u00e1zalo jako nepou\u017eiteln\u00e9, proto\u017ee bylo p\u0159\u00edli\u0161 hrub\u00e9 a znehodnocovalo psac\u00ed materi\u00e1l. Za vyn\u00e1lezce kuli\u010dkov\u00e9ho pera je ale pova\u017eov\u00e1n ma\u010farsk\u00fd rod\u00e1k L\u00e1szl\u00f3 J\u00f3zef B\u00edr\u00f3 (1899 1985). Na v\u00fdrob\u011b pracoval velmi dlouho, dokon\u010dil ho v roce 1943 v Argentin\u011b.<\/p>\n

T\u011b\u017ekop\u00e1dnost plnic\u00edho pera mu vnukla my\u0161lenku vytvo\u0159it kuli\u010dkov\u00e9 pero na principu rota\u010dn\u00edho tlakov\u00e9ho v\u00e1lce v tisk\u00e1rn\u00e1ch. Napln\u011bn\u00e1 trubi\u010dka inkoustem za pomoci kuli\u010dky rovnom\u011brn\u011b vytla\u010dovala barvu na pap\u00edr. Stejn\u011b jako pero kovov\u00e9, m\u011blo i kuli\u010dkov\u00e9 pero svou historii. Ji\u017e od roku 1888 se projevovala snaha vytvo\u0159it pero na kuli\u010dkov\u00e9m principu. Ji\u017e ve st\u0159edov\u011bku se objevuje olov\u011bn\u00e1 ty\u010dinka, kter\u00e1 se pou\u017e\u00edvala ke kreslen\u00ed a linkov\u00e1n\u00ed star\u00fdch rukopis\u016f.<\/p>\n

Prvn\u00ed dochovan\u00e9 z\u00e1znamy o pou\u017eit\u00ed jemn\u00e9ho grafitu poch\u00e1z\u00ed z roku 1125 a m\u016f\u017eeme je nal\u00e9zt v rukopisu Theofilovy legendy. Tento z\u00e1znam byl na dlouh\u00e1 stalet\u00ed jedin\u00fdm potvrzen\u00fdm v\u00fdskytem grafitu. Na roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed tu\u017eek m\u00e1 svoji z\u00e1sluhu i nalezen\u00ed lo\u017eisek grafitu v hrabstv\u00ed Cumberland v roce 1564 v Anglii. T\u00edm p\u00e1dem m\u011bla na v\u00fdrobu tu\u017eek v\u00fdhradn\u00ed pr\u00e1vo. Grafit se dokonce nesm\u011bl vyv\u00e1\u017eet z Anglie v jin\u00e9 podob\u011b ne\u017e hotov\u00e9 tu\u017eky. V 17. a 18. stolet\u00ed byly objeveny dal\u0161\u00ed lo\u017eiska grafitu v Bavorsku, v \u010cech\u00e1ch nebo Americe, tento grafit ov\u0161em nedosahoval takov\u00fdch kvalit jako z Velk\u00e9 Brit\u00e1nie. O stolet\u00ed pozd\u011bji se pln\u011b rozvinula v\u00fdroba ji\u017e kvalitn\u011bj\u0161\u00edho grafitu, kter\u00fd se vyr\u00e1b\u011bl sm\u011bs\u00ed rozemlet\u00e9ho grafitu s j\u00edlem. Na nov\u00e9m zp\u016fsobu v\u00fdroby maj\u00ed z\u00e1sluhu v\u00edde\u0148sk\u00fd stavitel Josef Hardmuth a francouzsk\u00fd v\u011bdec Norbert Jack Cont\u00e9.<\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> RAMBOUSEK, Jan. P\u00edsmo a jeho u\u017eit\u00ed. 1. vyd. Praha: Orbis, 1953 PENC, V\u00e1clav. Metodika psan\u00ed. Praha, 1968. LOUDA, Zden\u011bk. III. Loudova Kresl\u00ed\u0159sk\u00e1 p\u00edsanka …: p\u0159\u00edru\u010dka pro p\u00e1t\u00fd a\u017e osm\u00fd postupn\u00fd ro\u010dn\u00edk \u0161kol obecn\u00fdch a prvn\u00ed a\u017e t\u0159et\u00ed t\u0159\u00eddu \u0161kol m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fdch s \u010deskoslovensk\u00fdm jazykem vyu\u010dovac\u00edm v zn\u011bn\u00ed \u010desk\u00e9m .. V Praze: St\u00e1tn\u00ed nakladatelstv\u00ed, 1938,<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

(Z cyklu Star\u00e1 \u0160umava)<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  Kdy\u017e <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":203025,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/09\/14\/r\u00e1me\u010dek-psac\u00ed-pot\u0159eby.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/170690"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=170690"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/170690\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":203026,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/170690\/revisions\/203026"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/203025"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=170690"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=170690"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=170690"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}