{"id":168798,"date":"2024-08-25T20:05:36","date_gmt":"2024-08-25T19:05:36","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=168798"},"modified":"2024-08-25T20:05:36","modified_gmt":"2024-08-25T19:05:36","slug":"z-archivu-a-kronik-nostalgie-nasi-pouti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=168798","title":{"rendered":"Z ARCHIV\u016e A KRONIK: Nostalgie na\u0161\u00ed pouti"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

Nejv\u011bt\u0161\u00ed frmol byl, kdy\u017e byly pout\u011b. Nebyl sice takov\u00fd v\u00fdb\u011br, ale zato to bylo kvalitn\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00e9 barvivo jako dneska. Jedli jsme fialky, ledovky, \u0161palky, tureck\u00fd med za pades\u00e1tn\u00edk, r\u016f\u017eov\u00e9 nebo b\u00edl\u00e9 v\u011btrov\u00e9 bonb\u00f3ny, \u0161um\u00e1k. K cukr\u00e1\u0159i jsme chodili m\u00e1lokdy, kdy\u017e, tak na \u017eloutkov\u00e9 v\u011bne\u010dky a marok\u00e1nky, to byly takov\u00e9 placky za korunu. A co je\u0161t\u011b? Fialky z desetikilov\u00e9 krabice. Ty von\u011bly! Byly bezkonkuren\u010dn\u00ed. A indi\u00e1ni! Tureck\u00fd med z pouti. Ten byl! Cel\u00fd rok jsme se t\u011b\u0161ili! To u\u017e se ned\u00e1 p\u0159irovnat k tomu dne\u0161n\u00edmu!<\/h6>\n

Kram\u00e1\u0159 v b\u00edl\u00e9 z\u00e1st\u011b\u0159e sekal tureck\u00fd med a v \u0161irok\u00e9 l\u00e1hvi m\u011bl \u017e\u00edhan\u00e9 \u0161palky. Ty vydr\u017eely dlouho v \u00fastech a byly velik\u00e9. Nedalo se ze za\u010d\u00e1tku \u0159\u00edct ani slovo. A kdy\u017e cht\u011bl mermomoc\u00ed mluvit, musel \u0161palek z pusy ven. To \u017ee jsme potom m\u011bli packy lepkav\u00e9, to je samoz\u0159ejm\u00e9. Cukrov\u00e9 p\u00ed\u0161\u0165alky jsme kupovali a p\u00edskali tak dlouho, dokud se nerozplynuly. V\u0161ichni kluci jsme si je p\u016fj\u010dovali kolem dokola a zkou\u0161eli, kter\u00e1 v\u00edc p\u00edskne. Ze v\u0161eho nejlep\u0161\u00ed v\u0161ak byla \u201efla\u0161ti\u010dka\u201c b\u00edl\u00e1 nebo \u010derven\u00e1. Ta se musela um\u011bt pane j\u00edst. Nejd\u0159\u00edve se ukousnul b\u00edl\u00fd \u0161krobov\u00fd \u0161punt, pak se zvolna a labu\u017enicky vypila \u0161\u0165\u00e1va \u201eva\u0159en\u00fd cukr\u201c a nakonec se schrupla pr\u00e1zdn\u00e1 fla\u0161ti\u010dka. N\u011bkdy se p\u0159i p\u0159\u00edli\u0161 nedo\u010dkav\u00e9m nakousnut\u00ed lahvi\u010dka rozpadla, \u0161\u0165\u00e1va tekla po prstech a po \u0161atech, maminka hubovala a i n\u011bjak\u00fd ten pohlavek dopadl na na\u0161i hlavu. I sladk\u00e9 d\u0159evo tam bylo v prutech. Ani jsme ho neoprali, to se p\u0159\u00edmo ze zem\u011b cucalo a vyplivovalo. Mysl\u00edm, \u017ee n\u00e1m ani \u0161patn\u011b nikdy nebylo. A dokonce prvn\u00ed kva\u0161en\u00e9 okurky jsme si kupovali. Siln\u00e1 statn\u00e1 pan\u00edm\u00e1ma lovila okurky ze sudu hol\u00fdma baculat\u00fdma rukama a potom d\u00e1vala k nim nap\u00edt l\u00e1ku z hlin\u011bn\u00e9ho hrne\u010dku. V\u0161em lidem z jednoho, z neopl\u00e1chnut\u00e9ho.<\/p>\n

Tureck\u00fd med pr\u00fd vymyslel cukr\u00e1\u0159 Hadji Bekir, kter\u00fd se p\u0159ist\u011bhoval z Mal\u00e9 Asie do Istanbulu v roce 1776. Sladkost, kter\u00e9 Turkov\u00e9 \u0159\u00edkali \u201elokum\u201c zachutnala tamn\u00edmu sult\u00e1novi natolik, \u017ee Bekira jmenoval dvorn\u00edm cukr\u00e1\u0159em.<\/p>\n

A\u017e do poloviny 19. stolet\u00ed se vyr\u00e1b\u011bl tureck\u00fd med opravdu z medu, pozd\u011bji i z cukru. Sv\u011btovou proslulost mu zajistil ve 30. letech 19. stolet\u00ed jeden anglick\u00fd cestovatel. Podobn\u00e9 sladkosti nav\u00edc poch\u00e1zej\u00ed i z jin\u00fdch oblast\u00ed ve St\u0159edomo\u0159\u00ed. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b z\u0159ejm\u011b nejstar\u0161\u00ed zn\u00e1mou zm\u00ednku o pochutin\u011b podobn\u00e9 tureck\u00e9mu medu lze naj\u00edt v arabsk\u00e9 knize O l\u00e9c\u00edch a prost\u00fdch pokrmech, je\u017e byla p\u0159elo\u017eena Gerardem z Cremony v prvn\u00ed polovin\u011b 12. stolet\u00ed. Zde se toti\u017e nach\u00e1z\u00ed text o jist\u00e9 arabsk\u00e9 pochoutce, kter\u00e1 se naz\u00fdvala turun. Tureck\u00fd med net\u0159eba p\u0159edstavovat. Jde o klasickou pou\u0165ovou lah\u016fdku, d\u011blanou v origin\u00e1le z b\u00edlk\u016f, medu, o\u0159\u00ed\u0161k\u016f, mandl\u00ed a podobn\u00fdch ingredienc\u00ed. Jist\u011b jste, jako j\u00e1, m\u011bli v ml\u00e1d\u00ed 100x ulepenou pusu. A taky v\u00edte, \u017ee nejlep\u0161\u00ed je ten p\u011bkn\u011b m\u011bkk\u00fd, \u010derstv\u011b ud\u011blan\u00fd. A \u017ee ale na pout\u00edch v\u011bt\u0161inov\u011b byla k dost\u00e1n\u00ed jen tvrd\u00e1 varianta, proto\u017ee zkr\u00e1tka trhovci mus\u00ed kupovat do z\u00e1soby a pak ty z\u00e1soby prodat. Ale jako mal\u00fd kluk pamatuji pout\u011b, kde byl tureck\u00fd med nikoli balen\u00fd, ale v jednom velk\u00e9m \u0161palku, odkud byl v\u017edy odsek\u00e1van\u00fd p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd kus, podle disponibiln\u00edho obolusu konkr\u00e9tn\u00edho kupuj\u00edc\u00edho.<\/p>\n

Bonbony s p\u0159\u00edchut\u00ed fialek. Pamatujete na bonb\u00f3ny fialky? Fialkov\u00e9 bonb\u00f3ny nejen \u017ee kr\u00e1sn\u011b vypadaly a von\u011bly, ale ony chutnaly doslova jako rozkvetl\u00e1 louka. Fialkov\u00e9 bonbony, obl\u00edben\u00e1 laskomina c\u00edsa\u0159ovny Sissi. Na zn\u00e1m\u00e9 ulici Kohlmarkt ve V\u00eddni se nach\u00e1z\u00ed dvorn\u00ed cukr\u00e1rna Habsburk\u016f Demel. Cukr\u00e1rnu zalo\u017eil ji\u017e v roce 1786 Ludwig Dehne a jeho syn ji pak prodal Christophu Demelovi. Cukr\u00e1rna si dodnes uchov\u00e1v\u00e1 historickou atmosf\u00e9ru z dob monarchie. Fialkov\u00e9 bonb\u00f3ny se vyr\u00e1b\u011bj\u00ed ze skute\u010dn\u00fdch fialek, l\u00edstky fialkov\u00fdch kv\u011bt\u016f se su\u0161\u00ed a pak se kanduj\u00ed. Laskomina m\u00e1 tvar fialky a je fialov\u011b zbarvena. Dokonce i dnes dostanete pochoutky zabalen\u00e9 v origin\u00e1ln\u00ed krabi\u010dce, p\u0159esn\u011b takov\u00e9, ve kter\u00e9 si laskominy vychutn\u00e1vala Sissi.<\/p>\n

Lah\u016fdka, na kterou se d\u011bti t\u011b\u0161ili, tzv. bruscukr \u010dili mejdl\u00ed\u010dko, pat\u0159ila v 19. stolet\u00ed k nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm levn\u00fdm lidov\u00fdm pamlsk\u016fm. Barevn\u00e9, nasl\u00e1dl\u00e9 \u0161krobov\u00e9 tabulky s m\u00edrn\u011b natrpklou chut\u00ed vznikaly ze sirobu, sladk\u00e9 \u0161\u0165\u00e1vy z \u0159epy pou\u017e\u00edvan\u00e9 jako z\u00e1klad pro v\u00fdrobu bonbon\u016f. B\u011bhem jeho va\u0159en\u00ed v kotl\u00edch se na st\u011bn\u00e1ch usazovala jak\u00e1si tvrd\u00e1 krusta, n\u00e1pek \u2013 nape\u010den\u00e1 hmota. Ta se oloupala a vznikl bruscukr, pochoutka natolik obl\u00edben\u00e1, \u017ee proplula i t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fdm 20. stolet\u00edm. Pam\u011btn\u00edci si je\u0161t\u011b vzpomenou, jak si \u0161li za jednu korunu nakoupit mejdl\u00ed\u010dka do obchodu nebo cukr\u00e1rny. T\u00e1fli\u010dka mejdl\u00ed\u010dek st\u00e1la jednu korunu, bylo v n\u00ed p\u011bt kousk\u016f po dvaceti hal\u00ed\u0159\u00edch. Holky nejv\u00edc milovaly \u017elut\u00e1 “mejdl\u00ed\u010dka”. Prod\u00e1vala se i mejdl\u00ed\u010dka ve tvaru ty\u010dinek zabalen\u00fdch do zelen\u00e9ho, modr\u00e9ho, \u017elut\u00e9ho nebo \u010derven\u00e9ho pap\u00edru. T\u011bmi si mal\u00e9 holky tak\u00e9 s oblibou malovaly pusu a tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Vyr\u00e1b\u011blo se i v\u00e1no\u010dn\u00ed mejdl\u00ed\u010dkov\u00e9, tedy \u0161krobov\u00e9 cukrov\u00ed, kter\u00e9 se tak\u00e9 nalepovalo na prov\u00e1zky a prod\u00e1valo jako \u0159et\u011bzy na strome\u010dek. Odl\u00e9valo se do jin\u00fdch ne\u017e typick\u00fdch mejdl\u00ed\u010dkov\u00fdch forem \u010di se ru\u010dn\u011b st\u0159\u00edkalo do tvar\u016f pusinek, srdc\u00ed a jin\u00fdch tvar\u016f, polepovalo se obr\u00e1zky betl\u00e9ma a and\u011bl\u016f a p\u0159id\u00e1valo se do v\u00e1no\u010dn\u00edch kolekc\u00ed. Pam\u011btn\u00edk vzpom\u00ednal, jak si kupoval \u0161krobovou lah\u016fdku ve st\u00e1nc\u00edch na pouti: \u201eKupily se tu boudy, v nich\u017e se prod\u00e1val tureck\u00fd med, lahodn\u00fd su\u010duk s mandlemi a chutn\u00e9 o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 \u0161i\u0161ky zvan\u00e9 hus\u00ed trus. D\u011bv\u010data si kupovala po dvou krejcarech ve vzorkovan\u00e9m pap\u00edru tahac\u00ed cukr\u00e1tka, kter\u00e1, kdy\u017e se cucala, vyt\u00e1hla se p\u016fl metru zd\u00e9li.<\/p>\n

Velmi n\u00e1m chutnal tak\u00e9 bruscukr neboli mejdl\u00ed\u010dko r\u016f\u017eov\u00fd a b\u00edl\u00fd v t\u00e1fli\u010dk\u00e1ch jako dne\u0161n\u00ed \u010dokol\u00e1da.\u201c V\u00fdznamn\u00fd podnikatel a l\u00e9ka\u0159 Franti\u0161ek Mal\u00ednsk\u00fd, kr\u00e1l \u0161krob\u00e1rensk\u00e9ho pr\u016fmyslu, st\u00e1l u zrodu pochoutky jm\u00e9nem bruscukr neboli mejdl\u00ed\u010dko. V rom\u00e1nu Ign\u00e1ta Herrmanna U sn\u011bden\u00e9ho kr\u00e1mu z roku 1890 p\u0159iv\u00edtal hlavn\u00ed hrdina, kupec Martin \u017demla, v obchod\u011b mal\u00e9ho z\u00e1kazn\u00edka. Byl 19. b\u0159ezen, den sv. Josefa, a hovor se odv\u00edjel takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee to jasn\u011b dokl\u00e1d\u00e1 oblibu dan\u00e9 laskominy nejen v 19. stolet\u00ed. \u017demla se zeptal: \u201eCopak si p\u0159eje chlape\u010dek?\u201c \u2013 \u201eZa dva krejcary bruscukr.\u201c \u2013 \u201eA kdopak ti dal ty dva krejc\u00e1rky?\u201c \u2013 \u201eMaminka, j\u00e1 jsem Pep\u00ed\u010dek.\u201c \u2013 \u201eKdy\u017e jsi Pep\u00ed\u010dek, tak si nech ty dva krejc\u00e1rky. A mamince \u0159ekni, \u017ee m\u00e1m dobrou k\u00e1vu a lacin\u00fd cukr.\u201c<\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> Pirasov\u00e1, Claudia. Culinaria Italia. Kulin\u00e1rn\u00ed pr\u016fvodce. 2. vyd. Praha: Slovart, 2008. 495 s.<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  Nejv\u011bt\u0161\u00ed <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":318987,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[74],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/08\/25\/ram-nostalgie.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/168798"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=168798"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/168798\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":318988,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/168798\/revisions\/318988"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/318987"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=168798"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=168798"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=168798"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}