{"id":168363,"date":"2024-05-04T13:29:27","date_gmt":"2024-05-04T12:29:27","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=168363"},"modified":"2024-05-04T13:29:27","modified_gmt":"2024-05-04T12:29:27","slug":"stara-sumava-lide-svetem-jdouci","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=168363","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: Lid\u00e9 sv\u011btem jdouc\u00ed"},"content":{"rendered":"
\"\"<\/a>P\u0159ijela pou\u0165<\/h6>\n

Na kraji d\u011bdiny, v dol\u00ed\u010dku pod str\u00e1n\u00ed<\/em>
\nlet\u00ed jak o z\u00e1vod d\u0159ev\u011bn\u00e9 kon\u011b<\/em>
\ns pentlemi na h\u0159\u00edv\u00e1ch po cest\u011b uh\u00e1n\u00ed<\/em>
\nD\u00edvej, jak s v\u011btrem se hon\u011bj\u00b4!<\/em><\/p>\n

L\u00edz\u00e1tko, cukrov\u00ed a vatu na \u0161pejli<\/em>
\nKam zase let\u00ed\u0161, Mart\u00ednku?<\/em>
\nB\u011b\u017e\u00edm ti p\u0159ece do st\u00e1nku pod jedl\u00ed<\/em>
\nvyst\u0159elit vo\u0148avou vzpom\u00ednku<\/em><\/p>\n

Koloto\u010d ve vzduchu z prastar\u00fdch \u0159et\u00edzk\u016f<\/em>
\nm\u00edh\u00e1 se \u00fasm\u011bvy rozvern\u00fdch d\u011bt\u00ed<\/em>
\n\u010dasem se poskl\u00e1d\u00e1 pen\u00edzek k pen\u00edzku<\/em>
\nTak nechte je, a\u0165 je\u0161t\u011b chvili\u010dku let\u00ed…<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

Pout\u011b p\u0159edstavovaly sv\u00e1tek v kalend\u00e1\u0159i v\u00fdrazn\u011b odst\u00edn\u011bn\u00fd od ka\u017edodennosti. Pern\u00edkov\u00e1 srd\u00ed\u010dka jsou nejtradi\u010dn\u011bj\u0161\u00ed a nejv\u00edce prod\u00e1van\u00fd pern\u00edkov\u00fd v\u00fdrobek na pout\u00edch od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku, co pout\u011b existuj\u00ed. Pern\u00edkov\u00e9 srdce neodmysliteln\u011b pat\u0159\u00ed k pouti jako st\u0159elnice. Jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 ob\u011b tv\u00e1\u0159e pout\u011b, jak ta duchovn\u00ed, tak ta sv\u011btsk\u00e1, proto\u017ee ob\u011b maj\u00ed v lidsk\u00e9m \u017eivot\u011b sv\u00e9 m\u00edsto.<\/h6>\n

Takov\u00e1to pou\u0165, to jsou koloto\u010de, labut\u011b, st\u0159elnice, klob\u00e1sy, cukrov\u00e1 vata, hlasit\u00e1 zm\u011b\u0165 vz\u00e1jemn\u011b se p\u0159ek\u0159ikuj\u00edc\u00edho hudebn\u00edho doprovodu a k tomu dav bav\u00edc\u00edch se lid\u00ed. Jin\u00ed si p\u0159edstav\u00ed k\u0159es\u0165anskou pou\u0165 s kn\u011bzem v \u010dele. \u010clov\u011bk pot\u0159ebuje jak tich\u00e9 usebr\u00e1n\u00ed se, tak radost a z\u00e1bavu. Lid\u00e9 sv\u011btem jdouc\u00ed poutali pozornost ve\u0159ejnosti ji\u017e oded\u00e1vna sv\u00fdm romantick\u00fdm zp\u016fsobem \u017eivota. P\u0159edstavovali osoby r\u016fzn\u00e9ho profesn\u00edho zam\u011b\u0159en\u00ed. Mohl tak b\u00fdt naz\u00fdv\u00e1n \u017eebr\u00e1k i podomn\u00ed obchodn\u00edk nebo \u0159emesln\u00edk. Jejich spole\u010dn\u00fdm rysem byl pohyb z m\u00edsta na m\u00edsto s c\u00edlem zajistit si tak ob\u017eivu, a\u0165 ji\u017e tak \u010dinili do\u010dasn\u011b nebo trvale. V\u011bt\u0161inou v\u0161ak pat\u0159ili v o\u010d\u00edch majority na okraj spole\u010dnosti.<\/p>\n

Obyvatelstvo ponejv\u00edce p\u0159itahovaly koloto\u010de, houpa\u010dky, loutkov\u00e1 divadla, cirkusy proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed obc\u00ed, co\u017e lze pova\u017eovat za atributy n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed tzv. sv\u011btsk\u00fdm. Tito lid\u00e9 p\u0159itahuj\u00ed sv\u00fdm svobodn\u00fdm a romantick\u00fdm zp\u016fsobem \u017eivota usedl\u00e9 obyvatele oded\u00e1vna. Lid\u00e9 jim \u0159\u00edkaj\u00ed r\u016fzn\u011b, av\u0161ak nej\u010dast\u011bji komedianti, cirkus\u00e1ci, jauner\u00e1ci a koloto\u010d\u00e1\u0159i. Koloto\u010de, pout\u011b, jarmarky, trhy, cirkusy. Sv\u011bt\u0161t\u00ed, jednoslovn\u00e9 ozna\u010den\u00ed pro loutk\u00e1\u0159e, komedianty, provazochodce, prost\u011b pro um\u011blce v\u0161eho druhu na sv\u00fdch pout\u00edch po sv\u011bt\u011b nejprve pou\u017e\u00edvali v polovin\u011b 19. stolet\u00ed dvoukolky, pot\u00e9 n\u00e1sledovaly \u017eeb\u0159inov\u00e9 vozy a vozy s prkennou korbou. Vozy slou\u017eily k p\u0159evozu ve\u0161ker\u00e9ho majetku, rekvizit \u010di v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 pot\u0159ebovali k b\u011b\u017en\u00e9mu \u017eivotu.<\/p>\n

V polovin\u011b devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed neslou\u017eily maringotky jako m\u00edsto k p\u0159enocov\u00e1n\u00ed, \u010di k bydlen\u00ed. Sv\u011bt\u0161t\u00ed spali tam, kde p\u0159edv\u00e1d\u011bli sv\u00e9 vystoupen\u00ed. M\u00edstem pro nocleh se tak st\u00e1valy hospodsk\u00e9 s\u00e1ly, \u201e frajplacy\u201c \u010dili nocov\u00e1n\u00ed pod \u0161ir\u00fdm nebem, nebo chalupy m\u00edstn\u00edch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se u\u017e znali, jeliko\u017e se cesty jdouc\u00edch po sv\u011bt\u011b \u010dasto opakovaly. Kolem roku 1880 ji\u017e za\u010dali vyu\u017e\u00edvat \u0161apit\u00f3 a obytn\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 vozy, neboli maringotky, zprvu zvan\u00e9 \u201e abtajly\u201c (z n\u011bm\u010diny odd\u011blen\u00ed nebo kup\u00e9) nebo \u201evostav\u00e1ky\u201c.<\/p>\n

N\u00e1zev maringotka je na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed pom\u011brn\u011b nov\u00fdm pojmem, kter\u00fd se dostal do pov\u011bdom\u00ed \u010desk\u00e9ho ob\u010dana s vele\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm rom\u00e1nem Eduarda Basse Cirkus Humberto ( prvn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed v roce 1941). Od posledn\u00edho dvacetilet\u00ed devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed maringotky prov\u00e1zej\u00ed \u010desk\u00e9 cirkusov\u00e9 um\u011blce dodnes. Uzav\u0159en\u00fd sv\u011bt, kter\u00fd ovl\u00e1daj\u00ed star\u00e9 rodinn\u00e9 klany komediant\u016f, koloto\u010d\u00e1\u0159\u016f, cirkus\u00e1k\u016f… prost\u011b sv\u011btsk\u00fdch. Sv\u011bt vznikl\u00fd z tradice st\u0159edov\u011bk\u00fdch kejkl\u00ed\u0159\u016f, \u0161a\u0161k\u016f, loutk\u00e1\u0159\u016f, potuln\u00fdch herc\u016f a zp\u011bv\u00e1k\u016f. Sv\u011bt rodin, kter\u00e9 si po generace p\u0159ed\u00e1vaj\u00ed sv\u00e9 znalosti, dovednosti, \u0161tace, placy a k\u0161efty.<\/p>\n

Lidov\u00e1 technick\u00e1 z\u00e1bava existuje u\u017e p\u0159es 400 let. Pod t\u00edmto n\u00e1zvem jsou atrakce v\u0161eho druhu, kter\u00e9 se provozuj\u00ed na ve\u0159ejn\u00fdch prostranstv\u00edch. Pout\u011b, jarmarky a jin\u00e9 slavnosti. Na prvn\u00ed pohled se zd\u00e1, \u017ee trasy jsou d\u00e1ny d\u011bdi\u010dn\u011b, rodiny jezd\u00ed na m\u00edsta, kam ji\u017e v minulosti jezdili jejich p\u0159edci a sna\u017e\u00ed si tyto \u0161tace udr\u017eet. V prvn\u00ed \u0159ad\u011b v\u0161ak v\u0161e z\u00e1vis\u00ed na tom, aby obec byla s lidmi, kte\u0159\u00ed pou\u0165 zaji\u0161\u0165uj\u00ed, spokojen\u00e1. Takto v roce 1899 definuje koloto\u010d Ott\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd: \u201eDnes naz\u00fdv\u00e1 se karuselem tak\u00e9 koloto\u010d slo\u017een\u00fd z d\u0159ev\u011bn\u00fdch kon\u00ed, voz\u016f, lod\u00ed, atd., spojen\u00fd leckdy je\u0161t\u011b s bod\u00e1n\u00edm do kruhu nebo jin\u00e9ho ter\u010de.\u201c<\/p>\n

Nejstar\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 doklady popisuj\u00edc\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed podobaj\u00edc\u00ed se koloto\u010di poch\u00e1zej\u00ed z \u00fazem\u00ed Byzance a jsou datov\u00e1ny kolem roku 500. Tyto z\u00e1znamy zobrazuj\u00ed \u201epostavy v ko\u0161\u00edc\u00edch, kter\u00e9 se ot\u00e1\u010dej\u00ed kolem st\u0159edov\u00e9 ty\u010de.\u201c196 P\u016fvod dne\u0161n\u00edch koloto\u010d\u016f lze nal\u00e9zt ve hr\u00e1ch, kter\u00e9 spat\u0159ili \u0161pan\u011bl\u0161t\u00ed a ital\u0161t\u00ed k\u0159i\u017e\u00e1ci d\u00edky kontaktu s arabsk\u00fdmi a tureck\u00fdmi jezdci ve 12. stolet\u00ed. Tento styk umo\u017enil jejich p\u0159enesen\u00ed do Evropy a zde se koncem 15. stolet\u00ed v\u00fdrazn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ily. Ve Francii p\u0159erostla tato hra v honosnou jezdeckou slavnost. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st t\u00e9to slavnosti p\u0159edstavoval turnaj, v jeho\u017e pr\u016fb\u011bhu bylo \u00fakolem jezdc\u016f se za j\u00edzdy trefit kop\u00edm do zav\u011b\u0161en\u00fdch krou\u017ek\u016f.<\/p>\n

Spole\u010dn\u00e9 rysy t\u00e9to z\u00e1bavy a koloto\u010de se za\u010daly objevovat roku 1680. V tomto roce do\u0161lo k vylep\u0161en\u00ed hry, ke st\u0159edn\u00edmu sloupu na nosn\u00edky byly p\u0159id\u011bl\u00e1ny d\u0159ev\u011bn\u00e9 kon\u011b bez nohou. Jezdci tak mohli manipulovat s t\u011bmito figurami ot\u00e1\u010den\u00fdmi ko\u0148mi, mulami nebo obsluhou a pokusit se zas\u00e1hnout krou\u017eky vis\u00edc\u00ed na vn\u011bj\u0161\u00edm obvodu. Jeliko\u017e byl o tento druh z\u00e1bavy velk\u00fd z\u00e1jem, podn\u00edtilo to v\u00fdrobu dal\u0161\u00edch podobn\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou stolet\u00edch tak do\u0161lo k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed tohoto primitivn\u00edho koloto\u010de na \u00fazem\u00ed Evropy a Ameriky. V\u00fdvoj koloto\u010de byl omezen jeho zdrojem pohonu. Ke zm\u011bn\u011b do\u0161lo roku 1870, kdy\u017e Angli\u010dan Frederick Savage jako pohon koloto\u010de pou\u017eil parn\u00ed stroj. Bylo tak dosa\u017eeno dynami\u010dt\u011bj\u0161\u00edho pohybu koloto\u010de. Postupn\u011b v\u00fdroba koloto\u010d\u016f za\u010dala i ve Francii, N\u011bmecku a v dal\u0161\u00edch zem\u00edch. V prvn\u00edch dvou desetilet\u00edch 20. stolet\u00ed do\u0161lo k velk\u00e9mu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed a to d\u00edky elektrick\u00e9mu pohonu. V \u010cech\u00e1ch v\u0161ak je\u0161t\u011b do roku 1939 nach\u00e1z\u00edme z\u00e1bavn\u00e9 atrakce poh\u00e1n\u011bn\u00e9 lidskou silou.<\/p>\n

Nejstar\u0161\u00ed koloto\u010d dochovan\u00fd v Evrop\u011b se nach\u00e1z\u00ed v Praze na Letn\u00e9, nechal jej vybudovat Jan Nebesk\u00fd Mat\u011bjem B\u00edlkem pro pobaven\u00ed d\u011bt\u00ed i dosp\u011bl\u00fdch roku 1892. Hlavn\u00ed zm\u011bny, kter\u00e9 postihly lidovou technickou z\u00e1bavu, byly zp\u016fsobeny vlivem technick\u00e9ho pokroku a vlastnick\u00fdch vztah\u016f po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. S v\u00fdvojem techniky se zdokonalovaly i z\u00e1bavn\u00e9 atrakce. Zpo\u010d\u00e1tku si je lid\u00e9 stav\u011bli sami nebo objedn\u00e1vali. u \u0159emesln\u00edk\u016f. V\u00fdvoj byl zna\u010dn\u011b zabrzd\u011bn zn\u00e1rodn\u011bn\u00edm. Prvn\u00ed koloto\u010de byly zkonstruov\u00e1ny ze d\u0159eva, pozd\u011bji ze \u017eeleza, poh\u00e1n\u011bn\u00e9 lidskou nebo zv\u00ed\u0159ec\u00ed silou. Seshora se koloto\u010d rozt\u00e1\u010del, v tomto m\u00edst\u011b se nach\u00e1zela d\u0159ev\u011bn\u00e1 ramena, naho\u0159e b\u00fdvala podl\u00e1\u017eka, pod n\u00ed se nal\u00e9zala v horn\u00ed \u010d\u00e1sti podlaha, po n\u00ed\u017e se pohybovali ti, co jej rozt\u00e1\u010deli. Obch\u00e1zeli kolem dokola a koloto\u010d byl tak poh\u00e1n\u011bn silou ob\u00edhaj\u00edc\u00edho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd p\u0159ed sebou tla\u010dil vzp\u011bru podlahy. Chlapci, kte\u0159\u00ed se cht\u011bli sv\u00e9zt zdarma, naho\u0159e to\u010dili odm\u011bnou za volnou j\u00edzdu. Pozd\u011bji byly koloto\u010de poh\u00e1n\u011bn\u00e9 klikou, pokud se jednalo o men\u0161\u00ed koloto\u010d, sta\u010dil na jeho pohon pouze jeden \u010dlov\u011bk, u v\u011bt\u0161\u00edho byli zapot\u0159eb\u00ed dva lid\u00e9.<\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroj:<\/strong> Soukup, Lubom\u00edr \u2013 \u0160peci\u00e1n Miroslav: Lid\u00e9 sv\u011btem jdouc\u00ed. \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice: Jiho\u010desk\u00e9 muzeum v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch, 1983 Karusel. In: Ott\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd: ilustrovan\u00e1 encyklopedie obecn\u00fdch v\u011bdomost\u00ed. Svazek 14, V Praze: J. Otto, 1899. s. 12 Za\u0161l\u00e9 \u010dasy \u017eivota v maringotk\u00e1ch. Prachatice: Muzeum \u010desk\u00e9 loutky a cirkusu, 2010. ISBN 978-80-7036-235- Bardie Zamila.<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159ijela pou\u0165 <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":306319,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2024\/05\/04\/ram-lide.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/168363"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=168363"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/168363\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":306318,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/168363\/revisions\/306318"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/306319"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=168363"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=168363"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=168363"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}