{"id":165725,"date":"2019-08-04T14:02:32","date_gmt":"2019-08-04T13:02:32","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=165725"},"modified":"2019-08-06T14:44:03","modified_gmt":"2019-08-06T13:44:03","slug":"na-cestach-bechyne","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=165725","title":{"rendered":"NA CEST\u00c1CH: Bechyn\u011b"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

M\u011bsto\u00a0Bechyn\u011b\u00a0le\u017e\u00ed v regionu T\u00e1bor, kraj Jiho\u010desk\u00fd.\u00a0M\u011bsto\u00a0Bechyn\u011b, k n\u011bmu\u017e n\u00e1le\u017e\u00ed m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti Dobronice, Hodonice, Hvo\u017e\u010fany, Rad\u011btice, Rataje a Seno\u017eaty, se nach\u00e1z\u00ed jihoz\u00e1padn\u00edm sm\u011brem 24 km od T\u00e1bora na \u0159ece Lu\u017enice.<\/h6>\n

Na m\u00edst\u011b m\u011bsta v 9. stolet\u00ed b\u00fdvalo slovansk\u00e9 hradi\u0161t\u011b (podle Kosmovy kroniky jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch spr\u00e1vn\u00edch center tehdej\u0161\u00edch \u010cech). Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed z roku\u00a01268, koup\u00ed m\u011bsta\u00a0Bechyn\u011b\u00a0(Do t\u00e9 doby pust\u00e1 osada na sk\u00e1le, pat\u0159\u00edc\u00ed pa\u017esk\u00fdm biskup\u016fm.), kr\u00e1lem P\u0159emyslem Otakarem II. Po koupi se P\u0159emysl Otakar II. rozhodl, \u017ee zde postav\u00ed sv\u016fj hrad. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed majitel\u00e9\u00a0Bechyn\u011b\u00a0byli \u0160ternberkov\u00e9, na kter\u00e9 upom\u00ednaj\u00ed n\u00e1hrobn\u00ed kameny v kl\u00e1\u0161tern\u00edm kostele. Do roku 1776 byla\u00a0Bechyn\u011b\u00a0krajsk\u00fdm m\u011bstem, p\u0159i\u0161el \u00fapadek na m\u011bsto okresn\u00ed a d\u00e1le jen ztr\u00e1cela sv\u016fj v\u00fdznam. Byla jin\u00fdmi m\u011bsty p\u0159edsti\u017eena a proto je dnes jen \u0161estitis\u00edcov\u00fdm, jiho\u010desk\u00fdm m\u011bste\u010dkem.<\/p>\n

Prvn\u00ed u\u017e\u00edt\u00ed jm\u00e9na m\u011bsta se objevilo v roce 1167. Po smrti kr\u00e1le P\u0159emysla Otakara II. se v\u0161ak majitel\u00e9 zat\u00edm jen osady(Ne\u017e Jan Lucembursk\u00fd rozhodl o zm\u011bn\u011b z osady na m\u011bsto a nechal opevnit p\u0159edhrad\u00ed.), \u010dasto st\u0159\u00eddali. Od 15. stolet\u00ed vzkv\u00e9talo ve m\u011bst\u011b tak\u00e9 hrn\u010d\u00ed\u0159stv\u00ed, kter\u00e9 zde zalo\u017eilo keramickou tradici. Prvn\u00ed keramick\u00e1 d\u00edlna tu vznikla koncem 19. stolet\u00ed. V roce 1884 byla ve m\u011bst\u011b otev\u0159ena nejstar\u0161\u00ed odborn\u00e1 keramick\u00e1 \u0161kola v \u010cech\u00e1ch, kter\u00e1 dodnes funguje a nad\u00e1le se v n\u00ed vyu\u010duje.<\/p>\n

M\u011bsto\u00a0Bechyn\u011b\u00a0m\u00e1 ve\u0161kerou modern\u00ed m\u011bstskou\u00a0infrastrukturu. D\u011bti zde mohou nav\u0161t\u011bvovat mate\u0159skou a dv\u011b z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly, um\u011bleckou \u0161kolu, speci\u00e1ln\u00ed \u0161kolu a st\u0159edn\u00ed keramickou \u0161kolu. Ve m\u011bst\u011b jsou tak\u00e9 zdravotn\u00ed a soci\u00e1ln\u00ed slu\u017eby \u2013 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 ordinace, dv\u011b l\u00e9k\u00e1rny, domov pro seniory, d\u016fm s pe\u010dovatelskou slu\u017ebou a centrum pro zdravotn\u011b posti\u017een\u00e9. Na bohatou divadeln\u00ed tradici m\u011bsta, kde se ji\u017e v roce 1855 hr\u00e1lo ochotnick\u00e9 divadlo, navazuj\u00ed divadeln\u00ed p\u0159ehl\u00eddky Kulturn\u00edho domu. V kulturn\u00edm dom\u011b je i Galerie u Hrocha a m\u011bstsk\u00e1 knihovna.<\/p>\n

Ke\u00a0sportovn\u00edmu vy\u017eit\u00ed\u00a0ve m\u011bst\u011b\u00a0Bechyn\u011b\u00a0slou\u017e\u00ed m\u011bstsk\u00fd stadion. Nach\u00e1z\u00ed se zde fotbalov\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b (hlavn\u00ed plocha + h\u0159i\u0161t\u011b na tr\u00e9nink) \u2013 p\u016fsobi\u0161t\u011b m\u00edstn\u00edho fotbalov\u00e9ho klubu FC\u00a0Bechyn\u011b. Na tenisov\u00fdch kurtech (5 hrac\u00edch ploch) p\u016fsob\u00ed tenisov\u00fd odd\u00edl TJ Jiskra\u00a0Bechyn\u011b. K dispozici je tak\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b na volejbal a pl\u00e1\u017eov\u00fd volejbal. V roce 2005 byla do u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ve\u0159ejnosti p\u0159ed\u00e1na nov\u00e1 h\u0159i\u0161t\u011b s um\u011bl\u00fdmi povrchy pro minifotbal, tenis, basketbal. Ve m\u011bst\u011b je tak\u00e9 nov\u011b zrekonstruovan\u00fd plaveck\u00fd venkovn\u00ed baz\u00e9n. P\u016fsob\u00ed zde n\u011bkolik sportovn\u00edch odd\u00edl\u016f – 1. Jiho\u010desk\u00fd Golfov\u00fd Klub\u00a0Bechyn\u011b, FC\u00a0Bechyn\u011b, FC Leader 90, HC\u00a0Bechyn\u011b, Shotokan Karate Klub\u00a0Bechyn\u011b, \u0160achov\u00fd spolek\u00a0Bechyn\u011b\u00a0a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n

Bechy\u0148sk\u00e9\u00a0spolky a organizace\u00a0jsou zastoupeny Bechy\u0148sk\u00fdm divadeln\u00edm spolkem Lu\u017enice, Duha \u2013 lidov\u00e1 dud\u00e1ck\u00e1 muzika, Jun\u00e1k \u2013 svaz skaut\u016f a skautek \u010cR \u2013 st\u0159edisko\u00a0Bechyn\u011b, Klub \u010desk\u00fdch filatelist\u016f v Bechyni, Klub \u010desk\u00fdch turist\u016f \u2013 odbor\u00a0Bechyn\u011b, Sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f\u00a0Bechyn\u011b\u00a0a Svaz t\u011blesn\u011b posti\u017een\u00fdch \u010cR \u2013 ZO\u00a0Bechyn\u011b.<\/p>\n

V\u00fdznamnou zdravotnickou organizac\u00ed v Bechyni jsou\u00a0L\u00e1zn\u011b\u00a0Bechyn\u011b\u00a0a jsou jedny z nejstar\u0161\u00edch l\u00e1zn\u00ed v \u010cech\u00e1ch. V bechy\u0148sk\u00fdch l\u00e1zn\u00edch se l\u00e9\u010d\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm revmatick\u00e1 artritis, Becht\u011brevova choroba, koxartr\u00f3za a ostatn\u00ed artr\u00f3zy, metabolick\u00e1 onemocn\u011bn\u00ed s posti\u017een\u00edm kloub\u016f, bolestiv\u00e9 syndromy \u0161lach a sval\u016f, p\u0159edopera\u010dn\u00ed a poopera\u010dn\u00ed stavy, osteopor\u00f3za a dal\u0161\u00ed. K l\u00e9\u010db\u011b se vyu\u017e\u00edv\u00e1 nejmodern\u011bj\u0161\u00edch l\u00e9\u010debn\u00fdch metod \u2013 vodol\u00e9\u010dba, elektrol\u00e9\u010dba, magnetoterapie, mas\u00e1\u017ee klasick\u00e9, aromaterapeutick\u00e9, podvodn\u00ed, t\u011blocvik individu\u00e1ln\u00ed, skupinov\u00fd i v baz\u00e9nu, techniky reflexn\u00ed terapie, lymfodren\u00e1\u017e, plav\u00e1n\u00ed, v\u00ed\u0159iv\u00e9 koupele, a zejm\u00e9na slatinn\u00e9 z\u00e1baly a koupele.<\/p>\n

V\u00fdznamn\u00e9\u00a0akce\u00a0se v Bechyni konaj\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b \u2013 Kolob\u011b\u017ekov\u00e1 Grand Prix – netradi\u010dn\u00ed z\u00e1vod kolob\u011b\u017eek, kter\u00fd se kon\u00e1 ji\u017e od roku 1973. Pr\u016fvod \u010darod\u011bjnic se vyd\u00e1v\u00e1 na svou pou\u0165 m\u011bstem v\u017edy 30. dubna. Nostalgick\u00e9 j\u00edzdy – b\u011bhem letn\u00ed sez\u00f3ny vyj\u00ed\u017ed\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t na trati mezi T\u00e1borem a Bechyn\u00ed vlak p\u016fvodn\u00ed elektrick\u00e9 dr\u00e1hy.<\/p>\n

M\u011bsto\u00a0Bechyn\u011b\u00a0je zn\u00e1mo v\u00fdrobou keramiky, keramickou \u0161kolou a l\u00e1zn\u011bmi. Zachoval\u00e9 historick\u00e9 j\u00e1dro m\u011bsta p\u0159edstavuje od roku 1990 jednu z nejhodnotn\u011bj\u0161\u00edch m\u011bstsk\u00fdch\u00a0pam\u00e1tkov\u00fdch\u00a0\u010d\u00e1st\u00ed v\u00a0\u010cech\u00e1ch.<\/p>\n

Dominantu n\u00e1m\u011bst\u00ed T. G. Masaryka s \u0159adou historick\u00fdch dom\u016f tvo\u0159\u00ed d\u011bkansk\u00fd\u00a0kostel sv. Mat\u011bje, kter\u00fd vznikl na p\u0159elomu 13. a 14. stolet\u00ed. Dne\u0161n\u00ed podobu kostel z\u00edskal po p\u0159estavb\u011b v roce 1740, kdy byla p\u0159istav\u011bna i v\u011b\u017e, jedna z dominant m\u011bsta\u00a0Bechyn\u011b\u00a0s kr\u00e1sn\u00fdm rozhledem po okol\u00ed. V baroku byl kostelu upraven \u0161t\u00edt nad presbyt\u00e1\u0159em. Historicky zaj\u00edmav\u00e9 je vnit\u0159n\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed kostela, je\u017e poch\u00e1z\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ze 16.\u201318. stolet\u00ed.<\/p>\n

Na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho bechy\u0148sk\u00e9ho z\u00e1mku st\u00e1val p\u016fvodn\u011b hrad\u00a0Bechyn\u011b, postaven\u00fd na rozs\u00e1hl\u00e9m, strm\u00e9m ostrohu mezi \u0159ekou Lu\u017enic\u00ed a\u00a0Smutn\u00fdm potokem. Koncem 15. stolet\u00ed byl hrad rodem \u0160ternberk\u016f pozdn\u011b goticky p\u0159estav\u011bn, jeho sou\u010dasn\u00fd vzhled je v\u0161ak p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00fdsledkem stavebn\u00edch \u00faprav a\u00a0roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed za Petra Voka z Ro\u017emberka, kter\u00fd se zde v roce 1580 o\u017eenil s Kate\u0159inou z Ludanic. Komplex bechy\u0148sk\u00e9ho z\u00e1mku je ve\u0159ejn\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd a prohl\u00eddkov\u00e1 expozice p\u0159edstavuje p\u0159edev\u0161\u00edm historicky nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho majitele panstv\u00ed Petra Voka z Ro\u017emberka. V b\u00fdval\u00e9m z\u00e1meck\u00e9m pivovaru jsou um\u00edst\u011bny v\u00fdstavn\u00ed expozice keramiky\u00a0Al\u0161ovy jiho\u010desk\u00e9 galerie, tvo\u0159en\u00e9 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b expon\u00e1ty z mezin\u00e1rodn\u00edch keramick\u00fdch sympozi\u00ed. V b\u00fdval\u00e9 z\u00e1meck\u00e9 s\u00fdpce je um\u00edst\u011bno\u00a0Muzeum Vladim\u00edra Precl\u00edka.<\/p>\n

Kl\u00e1\u0161tern\u00ed\u00a0kostel\u00a0Nanebevzet\u00ed Panny Marie, v\u00e9vod\u00edc\u00ed sk\u00e1le nad Lu\u017enic\u00ed, vznikl v roce 1491. V interi\u00e9ru zaujme vz\u00e1cn\u00e1 skl\u00edpkov\u00e1 klenba a n\u00e1hrobn\u00ed kameny dr\u017eitel\u016f\u00a0Bechyn\u011b. Dnes je op\u011bt majetkem franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho \u0159\u00e1du. Sou\u010d\u00e1st\u00ed are\u00e1lu je i kl\u00e1\u0161tern\u00ed zahrada s mo\u017enost\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e9ho posezen\u00ed a kr\u00e1sn\u00fdm v\u00fdhledem na \u00fadol\u00ed Lu\u017enice r\u00e1movan\u00e9 obloukem bechy\u0148sk\u00e9ho mostu.<\/p>\n

H\u0159bitovn\u00ed\u00a0kostel sv. Michala\u00a0s barokn\u00ed eliptickou centr\u00e1lou nechal postavit ve 2. polovin\u011b 17. stolet\u00ed Jan Norbert ze \u0160ternberka. Dnes slou\u017e\u00ed jako v\u00fdstavn\u00ed a koncertn\u00ed s\u00ed\u0148. Na p\u0159ilehl\u00e9m star\u00e9m h\u0159bitov\u011b najdeme rozs\u00e1hl\u00fd soubor litinov\u00fdch k\u0159\u00ed\u017e\u016f.<\/p>\n

Pobl\u00ed\u017e kostela sv. Michala upom\u00edn\u00e1 na zaniklou \u017eidovskou komunitu ve m\u011bst\u011b b\u00fdval\u00fd\u00a0\u017eidovsk\u00fd h\u0159bitov. Dochovaly se zde hodnotn\u00e9 n\u00e1hrobky renesan\u010dn\u00edho a barokn\u00edho typu, nejstar\u0161\u00ed je datov\u00e1n rokem 1687. V Bechyni se nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 budova\u00a0synagogy, kde bylo v roce 2006 otev\u0159eno v\u016fbec prvn\u00ed \u010desk\u00e9\u00a0Muzeum turistiky.<\/p>\n

L\u00e1zn\u011b\u00a0Bechyn\u011b\u00a0se specializuj\u00ed na l\u00e9\u010dbu a rekondici pohybov\u00e9ho \u00fastroj\u00ed s vyu\u017eit\u00edm p\u0159\u00edrodn\u00edho l\u00e9\u010debn\u00e9ho zdroje – slatiny z nedalek\u00fdch blat. Nejstar\u0161\u00ed dosud zn\u00e1m\u00e1 ti\u0161t\u011bn\u00e1 zpr\u00e1va o Libu\u0161in\u00fdch l\u00e1zn\u00ed v Bechyni poch\u00e1z\u00ed z roku 1730. Vynikaj\u00edc\u00ed l\u00e9\u010debn\u00e9 v\u00fdsledky Libu\u0161in\u00fdch l\u00e1zn\u00ed zaznamenali i v\u00fdzna\u010dn\u00ed pra\u017e\u0161t\u00ed l\u00e9ka\u0159i a profeso\u0159i. Na jejich popud se v Praze utvo\u0159ilo dru\u017estvo, kter\u00e9 l\u00e1zn\u011b zakoupilo v roce 1884 a upravilo tak, aby vyhovovaly v\u0161em po\u017eadavk\u016fm balneologick\u00fdm i hygienick\u00fdm.<\/p>\n

V roce 1923 se stal majitelem l\u00e1zn\u00ed v Bechyni pan Josef Kr\u00e1tk\u00fd, kter\u00fd v roce 1934 nechal vybudovat novou hlavn\u00ed budovu v modern\u00edm stylu 30. let a roz\u0161\u00ed\u0159il objekt \u0160\u00e1rka o nov\u00e9 severn\u00ed k\u0159\u00eddlo. Ji\u017e v t\u00e9to dob\u011b je v l\u00e1zn\u00edch vyu\u017e\u00edv\u00e1n p\u0159\u00edrodn\u00ed l\u00e9\u010div\u00fd zdroj slatina.<\/p>\n

Nov\u00e1 etapa L\u00e1zn\u00ed\u00a0Bechyn\u011b\u00a0se za\u010dala ps\u00e1t v roce 2003, kdy do\u0161lo k uveden\u00ed do provozu nov\u00e9ho l\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho domu Olga, kter\u00fd se stal modern\u00edm centr\u00e1ln\u00edm l\u00e9\u010debn\u00fdm a ubytovac\u00edm objektem.<\/p>\n

V roce 1928 p\u0159eklenul hlubok\u00e9 \u00fadol\u00ed Lu\u017enice ve v\u00fd\u0161ce 50 m nad \u0159ekou odv\u00e1\u017en\u00fdm obloukem nov\u00fd \u017eelezobetonov\u00fd\u00a0most,\u00a0naz\u00fdvan\u00fd Bechy\u0148sk\u00e1 duha, kter\u00fd byl postaven podle projektu Eduarda Viktory, a dokon\u010den byl k 10. v\u00fdro\u010d\u00ed republiky 28. 10. 1928.<\/p>\n

Bechy\u0148sk\u00e1 \u017eeleznice\u00a0je d\u00edlem zn\u00e1m\u00e9ho elektrotechnika a vyn\u00e1lezce Franti\u0161ka K\u0159i\u017e\u00edka. Pravideln\u00e1 doprava odstartovala 21. \u010dervna 1903.\u00a0Z\u00a0technick\u00e9ho hlediska by se dala Bechy\u0148ka p\u0159irovnat k\u00a0mal\u00e9mu z\u00e1zraku. \u017delezni\u010dn\u00ed vag\u00f3ny byly osv\u011btlen\u00e9, vyt\u00e1p\u011bn\u00e9, vybaven\u00e9 p\u0159enosn\u00fdmi telefony a bleskosvody na st\u0159ech\u00e1ch. Pro pohon vlaku byla zalo\u017eena centr\u00e1ln\u00ed elektrick\u00e1 stanice na stejnosm\u011brn\u00fd proud, energie zde byla vyr\u00e1b\u011bna parn\u00edm pohonem. Bechy\u0148ka z\u016fst\u00e1v\u00e1 v\u00a0provozu dodnes, v\u00a0letn\u00ed sez\u00f3n\u011b se zde konaj\u00ed obl\u00edben\u00e9 nostalgick\u00e9 j\u00edzdy.<\/p>\n

Tipy na v\u00fdlet v obci Bechyn\u011b a jej\u00edm okol\u00ed.<\/a><\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

M\u00cdSTOPISY.CZ<\/strong><\/a><\/p>\n

Foto: Ivana PISK\u00c1\u010cKOV\u00c1<\/strong><\/p>\n