![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2019\/06\/27\/O-PRVN\u00cdCH-TURISTECH-NA-\u0160UMAV\u011a.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
O v\u011bt\u0161\u00ed zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed kraje se tehdy zaslou\u017eila \u0159ada p\u0159\u00edru\u010dek a pr\u016fvodc\u016f, mezi jin\u00fdmi popisy Grueber-M\u00fcllerovy z let 1846-1851 a Reder\u016fv pr\u016fvodce z roku 1861. Je\u0161t\u011b po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed byla \u0160umava v\u0161eobecn\u011b velmi m\u00e1lo nav\u0161t\u011bvovan\u00e1 a z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti “terra incognita” (\u00fazem\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 nedot\u010den\u00e9), jak v roce 1834 napsal A. J. Krickel pot\u00e9, co dva roky p\u0159edt\u00edm podnikl cestu ze z\u00e1padn\u00edch \u010cech a\u017e k \u010dertov\u011b st\u011bn\u011b.
\nVrchol T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edku p\u0159itahoval svoj\u00ed tajemnost\u00ed u\u017e v dob\u00e1ch, kdy se na jeho \u00fabo\u010d\u00edch rozkl\u00e1dal prales a \u010detn\u00e9 mo\u010d\u00e1ly. Za d\u016fle\u017eit\u00fd mezn\u00edk rozvoje turistick\u00e9ho ruchu na \u0160umav\u011b lze pova\u017eovat rok 1890, kdy do\u0161lo k zah\u00e1jen\u00ed organizovan\u00e9 \u010dinnosti, av\u0161ak ko\u0159eny \u0161umavsk\u00e9 turistiky najdeme u\u017e v za\u010d\u00e1tc\u00edch druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed.<\/p>\n
“D\u0159\u00edve zdr\u017eovaly badatele, botaniky a mineralogy bandy lupi\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed zde pob\u00fdvali, nyn\u00ed je odrazuj\u00ed nesch\u016fdn\u00e9 p\u011b\u0161iny, lidupr\u00e1zdn\u00e1 \u00fadol\u00ed, divok\u00e9 lesn\u00ed potoky, propasti a bezedn\u00e9 mo\u010d\u00e1ly\u2026”<\/em> Dr\u017eitel prvn\u00ed zem\u011bpisn\u00e9 profesury N\u011bmecka na univerzit\u011b v Berlin\u011b Carl Ritter v roce 1855 poznamenal: “\u0160umava pat\u0159\u00ed k nejdrsn\u011bj\u0161\u00edm kraj\u016fm. V jej\u00edch tmav\u00fdch les\u00edch nach\u00e1zeli zb\u011bhov\u00e9 ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch \u010dasech bezpe\u010dn\u00fd \u00fakryt, ale tak\u00e9 nyn\u00ed se zde nab\u00edz\u00ed \u00fato\u010di\u0161t\u011b \u010detn\u00fdm zlod\u011bjsk\u00fdm band\u00e1m\u2026”<\/em> Ty zde p\u016fsobily je\u0161t\u011b v roce 1866, jak zji\u0161\u0165ujeme z dopisu “b\u00e1sn\u00edka \u0160umavy” Adalberta Stiftera, psan\u00e9ho z Lackenh\u00e4useru 8. z\u00e1\u0159\u00ed 1867 sv\u00e9 \u017een\u011b: “\u2026letos se nemus\u00ed\u0161 \u017e\u00e1dn\u00fdch raub\u00ed\u0159\u016f jako v lo\u0148sk\u00e9m roce ob\u00e1vat\u2026”<\/em><\/p>\n Na vrchol T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edku se prvn\u00ed turist\u00e9 z \u010desk\u00e9 , bavorsk\u00e9 a rakousk\u00e9 strany hranic odva\u017eovali v prvn\u00ed polovin\u011b 19. stolet\u00ed. V roce 1805 za \u00fa\u010delem z\u00edsk\u00e1n\u00ed botanicko-zem\u011bpisn\u00fdch znalost\u00ed sem podnikl cestu hrab\u011b Ka\u0161par Maria \u0160ternberk se sv\u00fdm bratrem J\u00e1chymem. Vyjeli 19. z\u00e1\u0159\u00ed z Vimperka a jejich trasa vedla do Str\u00e1\u017en\u00e9ho, odkud se mo\u010d\u00e1ly prod\u00edrali do Nov\u00e9ho \u00dadol\u00ed. K vrcholu “\u00fapln\u011b nezn\u00e1m\u00e9 hory”<\/em> se vypravili o den pozd\u011bji. Cesta jim trvala pln\u00e9 t\u0159i hodiny, nebo\u0165 ji motykami muselo prosek\u00e1vat n\u011bkolik mu\u017e\u016f. Hrab\u011b J\u00e1chym jako v\u016fbec prvn\u00ed zm\u011b\u0159il p\u0159i cest\u011b v\u00fd\u0161ku hory. Barometr uk\u00e1zal 3798 pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch stop, co\u017e bylo zhruba 1234 metr\u016f, tedy o 78 metr\u016f m\u00e9n\u011b, ne\u017e \u010din\u00ed skute\u010dn\u00e1 v\u00fd\u0161ka hory. Tenkr\u00e1t ov\u0161em od jedin\u00e9ho nep\u0159esn\u00e9ho zm\u011b\u0159en\u00ed nebylo mo\u017en\u00e9 o\u010dek\u00e1vat spolehliv\u00fd \u00fadaj.<\/p>\n V roce 1841 v jednom z prvn\u00edch pr\u016fvodc\u016f Augustus Beck napsal: “Zdatn\u00fd chodec se vyd\u00e1v\u00e1 na cestu do hor, aby uvid\u011bl Schwarzenbersk\u00fd kan\u00e1l, ruiny Vitkova kamene, Plech\u00fd s jeho horsk\u00fdm jezerem, i T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edk s hrani\u010dn\u00edm kamenem t\u0159\u00ed st\u00e1t\u016f\u2026”<\/em><\/p>\n V roce 1861 vydal v Pasov\u011b Carl Hoffmann prvn\u00edho p\u0159ehledn\u00e9ho Pr\u016fvodce Bavorsk\u00fdm lesem, v n\u011bm\u017e k horsk\u00e9 t\u00fa\u0159e doporu\u010doval: “Cestovn\u00ed vak nebo ru\u010dn\u00ed kufr s n\u011bkolika ko\u0161ilemi a pono\u017ekami vedle jednoho p\u00e1ru bot nebo hol\u00ednek poslat p\u0159edem po\u0161tou, pak malou cestovn\u00ed ko\u017eenou bra\u0161nu s pot\u0159ebami pro \u010dty\u0159i a\u017e p\u011bt dn\u016f – dv\u011b ko\u0161ile, dva p\u00e1ry pono\u017eek a pantofle vz\u00edt s sebou. Od\u011bv: pl\u00e1t\u011bn\u00e9 kalhoty, letn\u00ed sukni nebo kab\u00e1tek \u010di pl\u00e9d, kter\u00fd zejm\u00e9na ve vysok\u00fdch poloh\u00e1ch dob\u0159e chr\u00e1n\u00ed. Siln\u00e9 boty s dvojitou pode\u0161v\u00ed a dobrou cestovn\u00ed h\u016fl, nikoli slab\u00fd de\u0161tn\u00edk. Nejl\u00e9pe silnou zahnutou h\u016fl se \u017eelezn\u00fdm kov\u00e1n\u00edm\u2026”<\/em><\/p>\n Rozmach cestovn\u00edho ruchu do zdej\u0161\u00ed oblasti p\u0159inesla stavba Stifterova pam\u00e1tn\u00edku nad Ple\u0161n\u00fdm jezerem. U\u017e na podzim 1877 “Krumauer Intelligenz-Blatt” oznamoval, \u017ee bylo ukon\u010deno \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 zna\u010den\u00ed turistick\u00fdch cest. Rok pot\u00e9 vy\u0161el v Praze nov\u00fd Pr\u016fvodce \u0160umavou. Jeho autor – pra\u017esk\u00fd botanik prof. M. Willkomm konstatoval, \u017ee “je politov\u00e1n\u00edhodn\u00e9, kdy\u017e o ubytov\u00e1n\u00ed na horsk\u00fdch vrcholech nen\u00ed v\u016fbec postar\u00e1no, nebo\u0165 Josefovsk\u00e1 v\u011b\u017e na Kleti je a\u017e do sou\u010dasnosti jedin\u00e1 horsk\u00e1 restaurace na \u0160umav\u011b”.<\/em> Podobn\u011b se vyj\u00e1d\u0159il V\u00edde\u0148an F. H\u00f6llrigl, kter\u00fd T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edk nav\u0161t\u00edvil v roce 1883: “\u2026o pot\u0159ebu potravin nen\u00ed nikde postar\u00e1no. Je t\u0159eba vz\u00edt z\u00e1soby na nejm\u00e9n\u011b jedno j\u00eddlo. U spo\u0159e tekouc\u00edho pramene se ob\u010derstvujeme a navz\u00e1jem si prokazujeme pohostinnost”.<\/em><\/p>\n Je\u0161t\u011b v t\u00e9m\u017ee roce, kdy H\u00f6llrigl p\u0159i\u0161el na \u0160umavu, nechal Albert Gampert, nadlesn\u00ed z Neureichenau, postavit na vrcholu T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edku d\u0159ev\u011bnou, tzv. “letn\u00ed halu”, kter\u00e1 se souhlasem kn\u00ed\u017eete Schwarzenberga, majitele \u010desk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u00fazem\u00ed, zasahovala do \u010cech. Hala, kter\u00e1 byla poprv\u00e9 v roce 1913 a pak opakovan\u011b obnovov\u00e1na, stoj\u00ed proti horsk\u00e9mu hotelu a p\u0159e\u0165ata hrani\u010dn\u00ed \u010d\u00e1rou \u010cech a Bavorska slou\u017e\u00ed jako prodejn\u00ed st\u00e1nek.<\/p>\n Brzy po vzniku bavorsk\u00e9ho Lesn\u00edho spolku v Deggendorfu v roce 1883 byla lesnick\u00fdm nad\u0161encem, pasovsk\u00fdm pr\u00e1vn\u00edkem Antonem Niederleuthnerem zalo\u017eena v Pasov\u011b, Breitenbergu, Freyungu a ve Waldkirchenu sdru\u017een\u00ed, kter\u00e1 se sna\u017eila o zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed hor. Breitenbergsk\u00e1 sekce, vznikl\u00e1 v roce 1884 a veden\u00e1 Gampertem, dala podn\u011bt k v\u00fdstavb\u011b silnice na T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edk. Rok nato povolil \u00dast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor spolku na n\u00e1vrh Niederleuthnera a Gamperta p\u0159\u00edsp\u011bvek na “kultivaci” T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edku, z n\u011bho\u017e m\u011bly b\u00fdt financov\u00e1ny dal\u0161\u00ed cesty a pr\u00e1ce na jejich zna\u010den\u00ed. Nejv\u00edce byla ov\u0161em postr\u00e1d\u00e1na horsk\u00e1 bouda, na jej\u00ed\u017e v\u00fdstavbu chyb\u011bly breitenbergsk\u00e9 sekci finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky.<\/p>\n Gampert na\u0161el jedine\u010dn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed: zainteresoval na stavb\u011b obchodn\u00edky, majitele pivovaru a v\u0161echny milovn\u00edky hor v Pasov\u011b, Waldkirchenu, Jandelsbrunnu a Neureichenau a 19. \u010dervna 1888 zalo\u017eil v hostinci Strixner v Neureichenau novou sekci spolku – Dreisessel I. D\u016fvod z\u0159\u00edzen\u00ed byl jedin\u00fd: v\u00fdstavba horsk\u00e9 boudy na T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edku, a to na rozd\u00edl od ostatn\u00edch, okol\u00ed zakl\u00e1dan\u00fdch spolk\u016f se jm\u00e9nem Dreissel II., maj\u00edc\u00edch stejn\u011b tak v \u00famyslu oblast T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edk\u016f kultivovat, av\u0161ak nezab\u00fdvaj\u00edc\u00edch se my\u0161lenkou pod\u00edlet se na v\u00fdstavb\u011b domu. Kolem \u0161edes\u00e1ti \u010dlen\u016f spolku r\u00fdsovalo nevypov\u011bditeln\u00e9 dlu\u017en\u00ed \u00fapisy za 25 a 50 marek, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt \u00faro\u010deny \u010dty\u0159mi procenty.<\/p>\n Gampert jako p\u0159edseda sekce se zaslou\u017eil o to, \u017ee se stavbou boudy se za\u010dalo je\u0161t\u011b v roce 1888. Kamenn\u00e1 stavba se st\u00e1j\u00ed a sklepem, kryt\u00e1 \u0161indelem, nab\u00edzela \u0161est postel\u00ed a spole\u010dnou nocleh\u00e1rnu pro nejm\u00e9n\u011b t\u0159icet osob. 10 \u010dervna 1889 byl d\u016fm, kter\u00fd si vy\u017e\u00e1dal n\u00e1klad osmi tis\u00edc marek, slavnostn\u011b otev\u0159en.<\/p>\n Knihy host\u016f na t\u00e9to star\u00e9 boud\u011b na T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edku bohu\u017eel sho\u0159ely, av\u0161ak nejstar\u0161\u00ed z\u00e1znamy v knize okresu Freyung z 80. a 90. let 19. stolet\u00ed uv\u00e1d\u00ed jm\u00e9na mnoha turist\u016f z Bavorska, Saska, Pruska, z Rakouska i z \u010cech. Prvn\u00ed bouda na T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edku mohla b\u00fdt obhospoda\u0159ov\u00e1na jen od \u010dasn\u00e9ho jara do podzimu. Proto\u017ee d\u016fm byl st\u00e1le obsazen, za\u010dalo se pom\u00fd\u0161let na stavbu v\u011bt\u0161\u00edho hotelu. V sez\u00f3n\u011b 1907 p\u0159i\u0161lo na T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edk kolem 30 tis\u00edc n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. \u010cekalo se v\u0161ak je\u0161t\u011b na dokon\u010den\u00ed \u017eeleznice z Waldkirchenu do \u010cech. Po jej\u00edm otev\u0159en\u00ed se za\u010dalo se stavbou velk\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed na voln\u00e9m prostranstv\u00ed mezi star\u00fdm domem a skalami T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edku podle pl\u00e1n\u016f, kter\u00e9 vyprojektoval pasovsk\u00fd architekt K. Kieffer. 6. \u010dervence 1913 byla slavnostn\u011b otev\u0159ena nov\u00e1, celoro\u010dn\u011b obhospoda\u0159ovan\u00e1 budova, jej\u00ed\u017e stavba si vy\u017e\u00e1dala 52 tis\u00edc marek. V hotelu bylo 20 pokoj\u016f s 53 l\u016f\u017eky a “elegantn\u00ed” nocleh\u00e1rna pro nejm\u00e9n\u011b 22 osob.<\/p>\n Po l\u00e9ta se v hotelu sch\u00e1zeli ka\u017edou st\u0159edu k obl\u00edben\u00fdm spole\u010densk\u00fdm dn\u016fm bavor\u0161t\u00ed, \u010de\u0161t\u00ed a rakou\u0161t\u00ed rev\u00edrn\u00ed, celn\u00edci, u\u010ditel\u00e9 a duchovn\u00ed. Ve st\u00ednu t\u00e9to nov\u00e9, po po\u017e\u00e1ru v roce 1949 znovu postaven\u00e9 a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech zmodernizovan\u00e9 a zv\u011bt\u0161en\u00e9 budovy, st\u00e1l st\u00e1le star\u00fd Gampert\u016fv d\u016fm jako pomn\u00edk ran\u00e9ho turizmu na T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edku, a\u017e zch\u00e1tral a musel b\u00fdt nakonec str\u017een.<\/p>\n Zdroj: Treking Na\u0161e vrcholy – Lum\u00edr Kothera<\/strong><\/p>\n P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Co <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":197950,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/07\/20\/r\u00e1me\u010dek-prvn\u00ed-turist\u00e9.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/164103"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=164103"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/164103\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":197951,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/164103\/revisions\/197951"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/197950"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=164103"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=164103"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=164103"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\nZ doby kolem roku 1890 poch\u00e1z\u00ed zpr\u00e1va od jedn\u00e9 nocuj\u00edc\u00ed spole\u010dnosti: “V hospod\u011b jsme se setkali s r\u016fzn\u00fdmi lidmi – Raku\u0161any, Bavory, N\u011bmci ze severu. V\u0161ichni spole\u010dn\u011b jsou zde dob\u0159e ulo\u017eeni. K j\u00eddlu jsou chutn\u00e9 konzervy a k pit\u00ed tmav\u00e9 bavorsk\u00e9 pivo. Pak jsme zp\u00edvali a zd\u00e1lo se, \u017ee cizinc\u016fm se to l\u00edb\u00ed. Cel\u00e1 hospoda se dob\u0159e bavila a majitel se spokojen\u011b usm\u00edval, proto\u017ee p\u0159i na\u0161\u00ed rozja\u0159en\u00e9 n\u00e1lad\u011b nep\u0159i\u0161el v\u016fbec zkr\u00e1tka”.<\/em><\/p>\n