{"id":162639,"date":"2019-07-02T10:09:29","date_gmt":"2019-07-02T09:09:29","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=162639"},"modified":"2019-07-02T10:10:14","modified_gmt":"2019-07-02T09:10:14","slug":"sumava-fotogenicka-modrava-a-okoli-to-je-dalsi-z-mnoha-zastavek-fotografky-sumavy-ladislavy-rottove","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=162639","title":{"rendered":"\u0160UMAVA FOTOGENICK\u00c1: Modrava a okol\u00ed, to je dal\u0161\u00ed ze zast\u00e1vek fotografky \u0160umavy Ladislavy Rottov\u00e9"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

Obec\u00a0Modrava\u00a0je tvo\u0159ena t\u0159emi p\u016fvodn\u00edmi osadami, kter\u00e9 se jmenovaly\u00a0Modrava, Filipova Hu\u0165, Vchynice-Tetov.\u00a0Modrava\u00a0vznikla jako ryb\u00e1\u0159sk\u00e1 osada. Prvn\u00ed dochovan\u00e1 zm\u00ednka o Modrav\u011b se datuje do roku\u00a01614 a je spojena s pron\u00e1jmem velice dob\u0159e zarybn\u011bn\u00e9ho Modravsk\u00e9ho potoka.<\/h6>\n

Dal\u0161\u00ed zm\u00ednka je spojen\u00e1 s rokem 1617. Tehdy bylo v\u00fdnosem kr\u00e1lovsk\u00e9ho majest\u00e1tu umo\u017en\u011bno voln\u00e9 pastven\u00ed t\u011bm soumar\u016fm, kte\u0159\u00ed by ji\u017e toho dne nedo\u0161li po obchodn\u00ed stezce do Ka\u0161persk\u00fdch Hor .<\/p>\n

Od roku 1757 se\u00a0Modrava\u00a0rozv\u00edj\u00ed jako ryb\u00e1\u0159sk\u00e1 a loveck\u00e1 osada. Ke zm\u011bn\u011b doch\u00e1z\u00ed po roce 1799, kdy kn\u00ed\u017ee Schwarzenberg kupuje od hrab\u011bte Kinsk\u00e9ho rozs\u00e1hl\u00e9 \u00fazem\u00ed Pr\u00e1\u0161ilsk\u00e9ho panstv\u00ed a vyu\u017e\u00edv\u00e1 obrovsk\u00e9ho bohatstv\u00ed d\u0159eva ze zdej\u0161\u00edch rozs\u00e1hl\u00fdch les\u016f.<\/p>\n

V letech 1799 – 1801 byl vybudov\u00e1n podle n\u00e1vrhu Ing. Rosenauera Vchynicko-tetovsk\u00fd plavebn\u00ed kan\u00e1l. Kan\u00e1l za\u010d\u00edn\u00e1 2 km od Modravy pod b\u00fdvalou osadou Vchynice-Tetov. D\u00e9lka kan\u00e1lu je 14,4 km.<\/p>\n

S novou orientac\u00ed je spojena tak\u00e9 v\u00fdstavba s\u00eddla B\u0159ezn\u00edk (P\u00fcrstling), kter\u00e9 je hlavn\u00edm d\u011bji\u0161t\u011bm rom\u00e1nu spisovatele \u0160umavy Karla Klostermanna – Ze sv\u011bta lesn\u00edch samot.<\/p>\n

V roce 1924 byla n\u00e1kladem 1 041 500 K\u010d postavena jedna z dominant obce\u00a0historick\u00e1\u00a0chata Klubu \u010cesk\u00fdch turist\u016f – Klostermannova chata. Jej\u00edm projektantem je slavn\u00fd architekt Bohuslav Fuchs.<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk Modravy si zapamatuje je i pohled na slavnou Bienertovu pilu na rezonan\u010dn\u00ed d\u0159\u00edv\u00ed a na hr\u00e1zd\u011bnou stavbu , kter\u00e1 v minulosti slou\u017eila jako loveck\u00fd z\u00e1me\u010dek kn\u00ed\u017eete Schwarzenberga.<\/p>\n

Roku 1934 byla v Modrav\u011b dostav\u011bna \u010desk\u00e1 obecn\u00ed a mate\u0159sk\u00e1 \u0161kola (od roku 1999 je objekt \u0161koly po p\u0159estavb\u011b provozov\u00e1n jako Hotel\u00a0Modrava<\/p>\n

OKOL\u00cd A P\u0158\u00cdRODA<\/strong><\/p>\n

Modrava le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 985 m na soutoku Modravsk\u00e9ho, Roklansk\u00e9ho a Filipohu\u0165sk\u00e9ho potoka, jejich\u017e soutokem vznik\u00e1 Vydra (n\u011bkdy se jako \u010d\u00e1st Vydry ozna\u010duje i Modravsk\u00fd potok a za po\u010d\u00e1tek Vydry je ozna\u010dov\u00e1n soutok Luzn\u00e9ho a B\u0159eznick\u00e9ho potoka u h\u00e1jovny B\u0159ezn\u00edk).<\/p>\n

Severoz\u00e1padn\u011b se vyp\u00edn\u00e1 Adamova hora (1078 m n.m.), jihov\u00fdchodn\u011b Lov\u010d\u00ed sk\u00e1la (1165 m n.m.) a jiz\u00e1padn\u011b Modravsk\u00e1 hora (1157 m n.m.).<\/p>\n

V Modrav\u011b nab\u00edz\u00ed sv\u00e9 slu\u017eby n\u011bkolik penzion\u016f, turistick\u00fdch chat a ubytoven, mo\u017en\u00e9 je tak\u00e9 ubytov\u00e1n\u00ed v soukrom\u00ed. Ob\u010dansk\u00e1 vybavenost vesni\u010dky je vzhledem k jej\u00ed velikosti dosta\u010duj\u00edc\u00ed, funguje zde prodejna potravin, bankomat a parkovi\u0161t\u011b, k doj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed do okoln\u00edch v\u011bt\u0161\u00edch obc\u00ed lze vyu\u017e\u00edt pravideln\u00e9 autobusov\u00e9 spojen\u00ed. Na B\u0159ezn\u00edku se nach\u00e1z\u00ed Informa\u010dn\u00ed st\u0159edisko NP \u0160umava a ob\u010derstven\u00ed. V roce 2007 byl na Modrav\u011b zah\u00e1jen provoz N\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00e9ho centra d\u0159eva\u0159stv\u00ed, ve kter\u00e9m se nal\u00e9z\u00e1 d\u0159eva\u0159sk\u00e1 expozice a prodejna d\u0159ev\u011bn\u00fdch hra\u010dek. V nov\u011b vystav\u011bn\u00e9 budov\u011b s bezbari\u00e9rov\u00fdm p\u0159\u00edstupem s\u00eddl\u00ed Informa\u010dn\u00ed centrum\u00a0Modrava, kter\u00e9 poskytuje informace o obci, ly\u017eov\u00e1n\u00ed a turistice na \u0160umav\u011b a prod\u00e1v\u00e1 propaga\u010dn\u00ed materi\u00e1ly a upom\u00ednkov\u00e9 p\u0159edm\u011bty se \u0161umavskou t\u00e9matikou.<\/p>\n

PAM\u00c1TKY A ZAJ\u00cdMAVOSTI<\/strong><\/p>\n

Na katastru obce se nach\u00e1z\u00ed n\u011bkolik\u00a0zaj\u00edmavost\u00ed, kter\u00e9 ur\u010dit\u011b stoj\u00ed za n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Jako rekrea\u010dn\u00ed objekt dnes slou\u017e\u00ed b\u00fdval\u00e1 tzv. Bienertova pila, v letech 1827\u20131871 tov\u00e1rna na rezonan\u010dn\u00ed d\u0159evo, ze kter\u00e9ho se vyr\u00e1b\u00ed hudebn\u00ed n\u00e1stroje. V roce 1832 z\u00edskal jej\u00ed majitel, podnikatel Franti\u0161ek Bienert, dokonce c\u00edsa\u0159sk\u00e9 privilegium pro v\u00fdhradn\u00ed v\u00fdrobu ozvu\u010dn\u00e9ho d\u0159eva.<\/p>\n

V roce 1924 byla Klubem \u010desk\u00fdch turist\u016f postavena tzv. Klostermannova chata, je\u017e po rekonstrukci op\u011bt slou\u017e\u00ed jako rekrea\u010dn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, v obci funguje tak\u00e9 mal\u00e9 muzeum v\u011bnuj\u00edc\u00ed se tomuto slavn\u00e9mu \u0161umavsk\u00e9mu spisovateli. Muzejn\u00ed expozice je um\u00edst\u011bna v b\u00fdval\u00e9 lesovn\u011b B\u0159ezn\u00edk (P\u00fcrstling), kter\u00e1 byla v roce 1999 rekonstruov\u00e1na na informa\u010dn\u00ed st\u0159edisko. P\u00fcrstling je tak\u00e9 zm\u00edn\u011bn v Klostermannov\u011b d\u00edle Ze sv\u011bta lesn\u00edch samot.<\/p>\n

V Rechli si lze prohl\u00e9dnout unik\u00e1tn\u00ed 72 m dlouh\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd hradlov\u00fd most p\u0159es \u0159eku Vydru, kter\u00fd je v\u011brnou replikou p\u016fvodn\u00edho historick\u00e9ho mostu, jen\u017e zachyt\u00e1val soustavou ty\u010d\u00ed plaven\u00e9 d\u0159evo a sm\u011broval je do plavebn\u00edho kan\u00e1lu. A\u017e do roku 1953 vedla p\u0159es most silnice z Rokyty na Modravu.<\/p>\n

T\u011b\u017ebu a zpracov\u00e1n\u00ed d\u0159eva v t\u00e9to oblasti p\u0159ipom\u00edn\u00e1 tak\u00e9 Vchynicko-tetovsk\u00fd kan\u00e1l, kter\u00fd je 14,4 km dlouh\u00fd a v n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech a\u017e 5 m \u0161irok\u00fd. Kan\u00e1l slou\u017eil k doprav\u011b d\u0159\u00edv\u00ed po \u0159ece Otav\u011b na \u010ce\u0148kovu pilu, vyu\u017e\u00edv\u00e1n byl je\u0161t\u011b v polovin\u011b 20. stolet\u00ed.<\/p>\n

Tipy na v\u00fdlet v obci Modrava a jej\u00edm okol\u00ed<\/strong>.<\/a><\/p>\n

M\u00cdSTOPISY.CZ<\/strong><\/a><\/p>\n

Foto: Ladislava ROTTOV\u00c1<\/strong><\/p>\n