{"id":160705,"date":"2019-06-02T12:29:44","date_gmt":"2019-06-02T11:29:44","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=160705"},"modified":"2019-06-03T14:25:30","modified_gmt":"2019-06-03T13:25:30","slug":"jizni-cechy-tricet-let-od-padu-zelezne-opony-si-lide-z-pohranici-pripomenou-pochodem-po-care","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=160705","title":{"rendered":"JI\u017dN\u00cd \u010cECHY: T\u0159icet let od p\u00e1du \u017eelezn\u00e9 opony si lid\u00e9 z pohrani\u010d\u00ed p\u0159ipomenou pochodem \u201epo \u010d\u00e1\u0159e”"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

T\u0159ic\u00e1t\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed p\u00e1du \u017eelezn\u00e9 opony si v lipensk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed p\u0159ipomenou spole\u010dn\u00fdm pochodem turist\u016f ze t\u0159\u00ed sousedn\u00edch st\u00e1t\u016f \u2013 \u010cesk\u00e9 republiky, N\u011bmecka i Rakouska. V\u00fd\u0161lapu, kter\u00fd se bude konat v sobotu 5. \u0159\u00edjna oslav\u00ed jeho \u00fa\u010dastn\u00edci mo\u017enost svobodn\u00e9ho pohybu po st\u00e1tn\u00ed hranici. Pochod povede z T\u0159\u00edstoli\u010dn\u00edku na Trojmez\u00ed, kde bude pro v\u0161echny turisty p\u0159ipraveno p\u0159\u00edjemn\u00e9 poho\u0161t\u011bn\u00ed. Inici\u00e1torem je Turistick\u00fd spolek Lipenska (TSL). <\/strong><\/h6>\n

\"\"Spole\u010dn\u011b s TSL, kter\u00fd se star\u00e1 o rozvoj turistick\u00e9ho ruchu na \u00fazem\u00ed od Sto\u017ece po Ro\u017emberk, ho bude organizovat bavorsk\u00fd okresn\u00ed \u00fa\u0159ad Freyung-Grafenau a tak\u00e9 rakousk\u00fd okres Rohrbach. Za\u010d\u00e1tkem \u010dervence je napl\u00e1novan\u00e1 organiza\u010dn\u00ed sch\u016fzka. \u201eZvl\u00e1\u0161t\u011b pro turistickou oblast Trojmez\u00ed Bavorska, Rakouska a \u010cech je mo\u017enost svobodn\u00e9ho pr\u016fchodu st\u00e1tn\u00edch hranic mimo\u0159\u00e1dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1. Svoboda pohybu napom\u00e1h\u00e1 nejenom k p\u0159eshrani\u010dn\u00ed spolupr\u00e1ci, ale p\u0159edev\u0161\u00edm turistick\u00e9mu i ekonomick\u00e9mu rozvoji tohoto \u0159\u00eddce os\u00eddlen\u00e9ho \u00fazem\u00ed uprost\u0159ed Evropy,\u201c<\/em> uvedl k v\u00fdznamn\u00e9mu jubileu p\u00e1du \u017eelezn\u00e9 opony Ji\u0159\u00ed M\u00e1nek, p\u0159edseda Turistick\u00e9ho spolku Lipenska.<\/p>\n

N\u00e1pad vznikl ve Frymburku p\u0159i spole\u010dn\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed konferenc\u00ed z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch stran organizovanou k leto\u0161n\u00edmu 30. v\u00fdro\u010d\u00ed p\u00e1du \u017eelezn\u00e9 opony, kter\u00e9 se z\u00fa\u010dastnili odborn\u00edci i politici z \u010cech, Bavorska i N\u011bmecka. B\u011bhem setk\u00e1n\u00ed se domlouvaly detaily cel\u00e9ho pochodu. \u201eC\u00edlem akce je spole\u010dn\u011b oslavit v\u00fdznamn\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed v regionu a podpo\u0159it p\u0159eshrani\u010dn\u00ed turismus. Z\u00e1rove\u0148 chceme p\u0159ipomenout historii, na kterou nesm\u00edme zapom\u00ednat, aby se ji\u017e nikdy neopakovala a mo\u017en\u00e1 i proto, abychom si uv\u011bdomili v jak kontrastn\u00ed a prosperuj\u00edc\u00ed dob\u011b m\u016f\u017eeme posledn\u00edch 30 let \u017e\u00edt,\u201c<\/em> doplnil M\u00e1nek.<\/p>\n

Na konferenci tak\u00e9 aktivn\u011b vystoupili nejvy\u0161\u0161\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 trojmez\u00ed \u010cech, Rakouska a Bavorska. V\u00fdznam svobodn\u00e9ho pohybu p\u0159es hranice a spolupr\u00e1ci se zahrani\u010dn\u00edmi partnery si pochvalovala Ivana Str\u00e1sk\u00e1, hejtmanka Jiho\u010desk\u00e9ho kraje. Na konferenci vystoupila Wilbirg Mitterlehner, okresn\u00ed hejtmanka okresu Rohrbach (AUT), i n\u00e1m\u011bstkyn\u011b zemsk\u00e9ho rady okresu Freyung-Grafenau Renate Cerny (DE). Konference se d\u00e1le z\u00fa\u010dastnili z\u00e1stupci lipensk\u00fdch obc\u00ed, podnikatel\u00e9, ale tak\u00e9 \u0159ada dal\u0161\u00edch v\u00fdznamn\u00fdch host\u016f z Rakouska a Bavorska.<\/p>\n

Mezi p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edmi byl nap\u0159\u00edklad Ladislav \u010cepi\u010dka, vimpersk\u00fd historik, kter\u00fd p\u0159i sv\u00e9m v\u00fdzkumu objevil ve sb\u00edrk\u00e1ch muzea ve Filadelfii renesan\u010dn\u00ed \u0161t\u00edt z 30. let 16. stolet\u00ed, uloupen\u00fd za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nacisty ze st\u0159edo\u010desk\u00e9ho z\u00e1mku Konopi\u0161t\u011b. Hovo\u0159il rovn\u011b\u017e Pavel \u0160ustr, b\u00fdval\u00fd vedouc\u00ed telemetry teamu N\u00e1rodn\u00edho parku \u0160umava a hlavn\u011b autor unik\u00e1tn\u00edho v\u00fdzkumu, p\u0159i kter\u00e9m satelitn\u00edm pozorov\u00e1n\u00edm \u0161umavsk\u00fdch jelen\u016f odhalil, \u017ee tato zv\u011b\u0159 dodr\u017euje linii d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed \u017eelezn\u00e9 opony. Jeleni z n\u011bmeck\u00e9 i \u010desk\u00e9 strany hranice toti\u017e zachov\u00e1vaj\u00ed p\u016fvodn\u00ed n\u00e1vyky sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. P\u0159edn\u00e1\u0161el i plavebn\u00ed \u0159editel Hynek Hlad\u00edk, kter\u00fd se propagaci a obnov\u011b Schwarzenbersk\u00e9ho plavebn\u00edho kan\u00e1lu v\u011bnuje cel\u00fd sv\u016fj dosp\u011bl\u00fd \u017eivot.<\/p>\n

Velice zaj\u00edmav\u00fdm vystupuj\u00edc\u00edm byl i b\u00fdval\u00fd kameraman \u010cesk\u00e9 televize Karel \u010cih\u00e1k, kter\u00fd p\u0159ed i po roce 1989 nat\u00e1\u010del p\u0159\u00edmo v oblasti \u0161umavsk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed. “Jeleni na \u010desk\u00e9 stran\u011b \u0160umavy chod\u00ed p\u0159esn\u011b do m\u00edst, kde d\u0159\u00edve st\u00e1ly dr\u00e1ty, kter\u00e9 byly p\u0159ed st\u00e1tn\u00ed hranic\u00ed. Stejn\u011b je to s n\u011bmeck\u00fdmi,”<\/em> popsal \u0160ustr a up\u0159esnil, \u017ee zv\u00ed\u0159ata m\u011bla na krku upevn\u011bn\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed obojky. V praxi to znamen\u00e1, \u017ee n\u011bme\u010dt\u00ed jeleni chod\u00ed na pastvu do na\u0161eho vnitrozem\u00ed, ti \u010de\u0161t\u00ed do N\u011bmecka ale nikdy nep\u0159ijdou. Elektrick\u00e9 dr\u00e1ty kop\u00edruj\u00edc\u00ed v minulosti na\u0161i st\u00e1tn\u00ed hranici toti\u017e byly daleko p\u0159ed tou skute\u010dnou.<\/p>\n

\u201e\u010clov\u011bka a\u017e mraz\u00ed p\u0159i studiu dobov\u00fdch dokument\u016f. Sta\u010d\u00ed z\u00e1kon \u010d. 69 z roku 1951 o ochran\u011b st\u00e1tn\u00edch hranic, kter\u00fd stanovil, \u017ee slu\u017ebu u Pohrani\u010dn\u00ed st\u00e1\u017ee vykon\u00e1vaj\u00ed jen vybran\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci pracuj\u00edc\u00edho lidu a n\u00e1sledn\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00ed ministra obrany o pr\u00e1vu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka Pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017ee pou\u017e\u00edt zbran\u011b. Nebo sm\u011brnice pro z\u0159izov\u00e1n\u00ed minov\u00fdch pol\u00ed, na \u0160umav\u011b jich bylo p\u0159es 17 km. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee Pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017e byla \u0159\u00edzena stejn\u011b zlo\u010dinecky jako Lidov\u00e9 milice,\u201c<\/em> uzav\u00edr\u00e1 historik \u010cepi\u010dka.<\/p>\n

Text a foto: Pavel PECHOU\u0160EK<\/strong><\/p>\n