![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/12\/16\/vanoce-6.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee d\u0159\u00edve nebyla reklama jako ji\u017e dnes od listopadu, \u017e\u00e1dn\u00e9 velk\u00e9 n\u00e1kupy, a p\u0159esto ty V\u00e1noce byly tak n\u00e1dhern\u00e9. Ono to m\u00e1 v\u0161echno n\u011bco do sebe. I ten konzumn\u00ed \u017eivot je nap\u00ednav\u00fd; obchody se p\u0159edh\u00e1n\u011bj\u00ed, kdo vytvo\u0159\u00ed lep\u0161\u00ed p\u0159edv\u00e1no\u010dn\u00ed atmosf\u00e9ru, a kdyby na s\u016fl nebylo, V\u00e1noce mus\u00ed b\u00fdt ve v\u0161\u00ed par\u00e1d\u011b.<\/p>\n
Jak\u00e9 to bylo u n\u00e1s doma v\u00a0letech, kdy\u017e jsme byli je\u0161t\u011b d\u011btmi?<\/p>\n
T\u011b\u0161en\u00ed na V\u00e1noce bylo spojeno s\u00a0tajemstv\u00edm a t\u00e9m\u011b\u0159 detektivn\u00edm hled\u00e1n\u00edm d\u00e1rk\u016f. Nev\u00edm, pro\u010d jsme to d\u011blali, kdy\u017e p\u0159ekvapen\u00ed je tak p\u0159\u00edjemn\u00e9!<\/p>\n
Na \u0160t\u011bdr\u00fd den se ne\u0161et\u0159ilo uhl\u00edm. Zatopilo se ve v\u0161ech m\u00edstnostech a bylo \u00fatuln\u011b. Strome\u010dek byl v\u00a0lo\u017enici a pozd\u011bji jsme ho s\u00a0bratrem Oldou strojili tak, aby to mlad\u0161\u00ed sest\u0159i\u010dka nevid\u011bla. Byla mal\u00e1 a my j\u00ed chystali p\u0159ekvapen\u00ed. Teplo, v\u016fn\u011b cukrov\u00ed a p\u0159ipravovan\u00e9ho j\u00eddla! J\u00e1 m\u011bla na starost bramborov\u00fd sal\u00e1t, a to jsem si fakt vychutn\u00e1vala. D\u011blala jsem ho n\u011bkolik hodin. Prost\u011b byl v\u00e1no\u010dn\u00ed a musel b\u00fdt lep\u0161\u00ed, ne\u017e kdy jindy.<\/p>\n
Ve\u010de\u0159eli jsme v\u00a0ob\u00fdvac\u00edm pokoji u kulat\u00e9ho stolu a u\u017e jsme se nemohli do\u010dkat. V\u017edycky to byly d\u00e1rky dosti praktick\u00e9; svetry, rukavice, \u0161\u00e1ly, tepl\u00e1ky, ale p\u0159esto se tam na\u0161la kn\u00ed\u017eka, pam\u00e1tn\u00ed\u010dek nebo moje prvn\u00ed manik\u00fara. Je pravda, \u017ee to byly \u010dasto knihy sov\u011btsk\u00fdch autor\u016f jako t\u0159eba, \u017dil jsem na \u010cukotce, \u010cuk a Gek nebo Patn\u00e1ctilet\u00fd kapit\u00e1n. Mamince jsme kupovali \u0161e\u0159\u00edkov\u00e9 m\u00fddlo a \u017div\u00e9 kv\u011bty- to byla vo\u0148avka. Kdy\u017e jsem jednou dostala ly\u017ee, druh\u00fd den u\u017e jsem je zkou\u0161ela u lesa na str\u00e1ni. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee \u010dlov\u011bk m\u00e1 tendenci v\u0161echno p\u0159ikra\u0161lovat, zvl\u00e1\u0161t\u011b to, co bylo d\u00e1vno. A tak se vid\u00edm, jak b\u011b\u017e\u00edm dom\u016f unaven\u00e1, promrzl\u00e1 a \u0161\u0165astn\u00e1. Tma, sn\u00edh, ticho, klid. \u00a0Mimochodem, ned\u00e1vno jsem do t\u011bch m\u00edst po letech zav\u00edtala a na t\u00e9 str\u00e1ni je plno nov\u00fdch rodinn\u00fdch domk\u016f.<\/p>\n
![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/12\/16\/narodni-kronika.jpg\")
A\u017e jsme byli star\u0161\u00ed, chodili jsme s\u00a0bratrem do kostela na rann\u00ed m\u0161i. Nechali jsme se brzy vzbudit, po\u0159\u00e1dn\u011b se obl\u00e9kli a \u0161li. Byl to pro n\u00e1s z\u00e1\u017eitek pochodovat za tmy d\u011bdinou a\u017e k na\u0161emu\u00a0drnovick\u00e9mu kostel\u00edku. Jedny V\u00e1noce jsem dokonce zp\u00edvala i s\u00f3lo \u201e na kh\u00f3ru\u201c. To si pan\u00ed Ja\u0161kov\u00e1 zvala dom\u016f p\u00e1r d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 um\u011bly zp\u00edvat, nacvi\u010dila s\u00a0nimi koledy, nu a j\u00e1 potom na Bo\u017e\u00ed hod r\u00e1no v\u00a0kostele p\u011bla \u201eV\u00a0Betle\u00e9m\u011b, ve chle\u00e9v\u011b, le\u017e\u00ed\u00ed tam na se\u00e9n\u011b.\u201c P\u00e1ra mi \u0161la od pusy, nohy z\u00e1bly, ale zp\u00edvala jsem jako o \u017eivot.<\/p>\n
Jednou dostala na\u0161e mlad\u0161\u00ed sestra Dobru\u0161ka pod strome\u010dek kn\u00ed\u017eku \u201e Kocour Mike\u0161\u201c od Josefa Lady. Maminka j\u00ed ka\u017ed\u00fd ve\u010der \u010detla jednu kapitolu a poslouchali jsme i my s\u00a0br\u00e1chou, i kdy\u017e jsme byli na takovou \u010detbu u\u017e dost sta\u0159\u00ed.<\/p>\n
Dnes, kdy\u017e vid\u00edm n\u011bkde \u00fatr\u017eky z\u00a0Mike\u0161e nebo Ladovy obr\u00e1zky, nemohu si nevzpomenout na ty chv\u00edle, kter\u00e9 se staly kr\u00e1sn\u00fdmi a\u017e po letech.<\/p>\n
Nejsmutn\u011bj\u0161\u00ed V\u00e1noce, kter\u00e9 jsem v\u00a0\u017eivot\u011b za\u017eila, byly ty prvn\u00ed bez maminky. Zem\u0159ela v\u00a0listopadu a j\u00e1 p\u0159evzala po n\u00ed \u0161tafetu. Sna\u017eila jsem se ud\u011blat v\u0161echno jako ona. Se sest\u0159i\u010dkou jsme napekly n\u011bkolik druh\u016f cukrov\u00ed a na \u0160t\u011bdr\u00fd den p\u0159ipravily v\u0161e tak, jak m\u00e1 b\u00fdt. Tat\u00ednek pom\u00e1hal. Vzpom\u00ednali jsme na bratra, kter\u00fd byl na vojn\u011b, co on tam asi chud\u00e1k bude ve\u010de\u0159et!<\/p>\n
K ve\u010deru se otev\u0159ou dve\u0159e a tam stoj\u00ed voj\u00e1\u010dek, n\u00e1\u0161 br\u00e1cha. Za dobr\u00e9 v\u00fdsledky u tankist\u016f dostal na posledn\u00ed chv\u00edli propustku. To bylo radosti!<\/p>\n
\u0160li jsme v\u0161ichni na h\u0159bitov za maminkou a pak, pak \u0161el \u017eivot d\u00e1l. Ty ka\u017edodenn\u00ed starosti o n\u011bkoho jin\u00e9ho p\u0159eb\u00edj\u00ed ten \u017eal, kter\u00fd nelze sn\u00e1\u0161et dlouho. Jde to tak \u201ecik cak\u201c, od smutku po klid, a\u017e nakonec ten klid p\u0159evl\u00e1dne.<\/p>\n
<\/p>\n