![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/10\/24\/Zlat\u00e1-\u0161upina-2018.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
Na sn\u00edmku zleva Miroslav Vond\u0159i\u010dka, Vlastislav B\u0159\u00edza, Jana Tich\u00e1, hejtmanka Ivana Str\u00e1sk\u00e1, Vladim\u00edr Remek, Stanislav K\u00e1zeck\u00fd a Jaroslav Kr\u010dek. Marta Kubi\u0161ov\u00e1 a Ladislav Pe\u0161l se slavnostn\u00edho ceremoni\u00e1lu z\u00a0pracovn\u00edch d\u016fvod\u016f nemohli z\u00fa\u010dastnit. (Foto: V\u00e1clav PANCER)<\/strong><\/p>\n <\/p>\n V\u00a0leto\u0161n\u00edm tzv. osmi\u010dkov\u00e9m roce vze\u0161la symbolick\u00e1 osmi\u010dka ocen\u011bn\u00fdch z 33 nominac\u00ed, kter\u00e9 lid\u00e9 b\u011bhem leto\u0161n\u00edho roku zas\u00edlali na krajsk\u00fd \u00fa\u0159ad. O kone\u010dn\u00e9m seznamu rozhodla rada kraje. \u201eVlastislav B\u0159\u00edza z\u00edskal ocen\u011bn\u00ed jako p\u0159edstavitel firmy, kter\u00e1 dlouhodob\u011b pat\u0159\u00ed k vlajkov\u00fdm lod\u00edm jiho\u010desk\u00e9ho pr\u016fmyslu, Jaroslav Kr\u010dek za popularizaci lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed a tanc\u016f a p\u0159\u00ednos v\u00a0oblasti hudby, Marta Kubi\u0161ov\u00e1 za celo\u017eivotn\u00ed p\u0159\u00ednos v\u00a0oblasti um\u011bn\u00ed a za lidsk\u00e9 postoje a ob\u010danskou state\u010dnost, Ladislav Pe\u0161l za z\u00e1sluhy v\u00a0oblasti medic\u00edny, Vladim\u00edr Remek za p\u0159\u00ednos v\u00a0oblasti kosmonautiky, Stanislav K\u00e1zeck\u00fd za celo\u017eivotn\u00ed \u00fasil\u00ed o rozvoj jiho\u010desk\u00e9ho pr\u016fmyslu, Jana Tich\u00e1 za z\u00e1sluhy v\u00a0oblasti popularizace astronomie a Miroslav Vond\u0159i\u010dka za p\u0159\u00ednos v\u00a0oblasti jiho\u010desk\u00e9ho basketbalu,\u201c<\/em> up\u0159esnila Str\u00e1sk\u00e1.<\/p>\n Str\u00e1sk\u00e1 v souvislosti s ud\u011blov\u00e1n\u00edm Zlat\u00e9 \u0161upiny p\u0159ipomn\u011bla, \u017ee 28. \u0159\u00edjen je nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1rodn\u00ed sv\u00e1tek a Jiho\u010desk\u00fd kraj by dnes nebyl takov\u00fdm, jak\u00fdm je, pokud by v n\u011bm ne\u017eili lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se sv\u00fdmi mimo\u0159\u00e1dn\u00fdmi \u010diny a celo\u017eivotn\u00ed prac\u00ed v\u00fdznamn\u00fdm zp\u016fsobem zaslou\u017eili a zasluhuj\u00ed o jeho rozvoj a dobr\u00e9 jm\u00e9no. \u201eZa to jim pat\u0159\u00ed pod\u011bkov\u00e1n\u00ed n\u00e1s v\u0161ech,\u201c<\/em> doplnila hejtmanka.<\/p>\n Ud\u00edlen\u00ed Zlat\u00e9 \u0161upiny se konalo po\u0161est\u00e9 a celkem ji u\u017e z\u00edskalo 43 osobnost\u00ed. Tato cena byla vybr\u00e1na proto, \u017ee p\u0159edstavuje pomysln\u00fd symbol \u0161t\u011bst\u00ed a koresponduje s ryb\u00e1\u0159stv\u00edm, kter\u00fdm je Jiho\u010desk\u00fd kraj proslul\u00fd.<\/p>\n <\/p>\n Ing. Stanislav K\u00e1zeck\u00fd<\/strong><\/p>\n Stanislav K\u00e1zeck\u00fd se narodil 8. dubna 1948 a cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot \u017eije v Milevsku. Sv\u00e9 profesn\u00ed p\u016fsoben\u00ed pak spojil s\u00a0firmou ZVVZ, kam nastoupil v roce 1972 po ukon\u010den\u00ed Vysok\u00e9 \u0161koly ekonomick\u00e9 v\u00a0Praze. Jak s\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1, pracoval vlastn\u011b u jedin\u00e9ho zam\u011bstnavatele cel\u00fd \u017eivot. Hned po \u0161kole nastoupil do obchodn\u00edho \u00faseku ZVVZ, pak p\u016fsobil na \u00fasek ekonomick\u00fd a pot\u00e9 byl znovu pov\u011b\u0159en obchodov\u00e1n\u00edm. Kdy\u017e \u010ceskoslovensk\u00e9 vzduchotechnick\u00e9 z\u00e1vody st\u011bhovaly koncem 80. let gener\u00e1ln\u00ed \u0159editelstv\u00ed do Milevska, za\u010dal pracovat v \u00fast\u0159ed\u00ed podniku a pot\u00e9 se stal v ZVVZ obchodn\u00edm n\u00e1m\u011bstkem. V \u0159\u00edjnu 1990 byl pov\u011b\u0159en funkc\u00ed gener\u00e1ln\u00edho \u0159editele a p\u0159edsedy p\u0159edstavenstva a tu vykon\u00e1val do roku 2003. Do roku 2005 pak p\u016fsobil jako poradce gener\u00e1ln\u00edho \u0159editele. Ing. Stanislav K\u00e1zeck\u00fd se m\u016f\u017ee pochlubit n\u011bkolika mana\u017eersk\u00fdmi cenami, jeho zku\u0161enosti i dnes spole\u010dnost vyu\u017e\u00edv\u00e1 v dozor\u010d\u00edch rad\u00e1ch jak ZVVZ Group, tak ZVVZ – Enven engineering. Mimoto je viceprezidentem Svazu pr\u016fmyslu a dopravy \u010cesk\u00e9 republiky a p\u016fsob\u00ed i v org\u00e1nech Jiho\u010desk\u00fdch nemocnic a Nemocnice P\u00edsek. D\u00e1 se tedy bez nads\u00e1zky ozna\u010dit za jednoho z\u00a0nevyt\u00ed\u017een\u011bj\u0161\u00edch d\u016fchod\u016f v\u00a0republice. Za sv\u00e9 z\u00e1sluhy byl proto po z\u00e1sluze ocen\u011bn Pam\u011btn\u00ed medail\u00ed m\u011bsta Milevska.<\/p>\n Ing. Vladim\u00edr Remek<\/strong> MVDr. Miroslav Vond\u0159i\u010dka<\/strong><\/p>\n Kdy\u017e o Miroslavu Vond\u0159i\u010dkovi prohl\u00e1s\u00edte, \u017ee je \u010cesko-slovenskou legendou, nebudete p\u0159eh\u00e1n\u011bt. Jm\u00e9no a vysokou postavu veterin\u00e1\u0159e a basketbalov\u00e9ho tren\u00e9ra, kter\u00fd letos v\u00a0kv\u011btnu oslavil 85 narozeniny, ka\u017ed\u00fd zn\u00e1. Po z\u00e1sluze byl proto uveden do sportovn\u00ed s\u00edn\u011b sl\u00e1vy Strakonicka. Strakonick\u00e9 ko\u0161\u00edk\u00e1\u0159ky dovedl k nes\u010detn\u00fdm republikov\u00fdm titul\u016fm, \u010deskoslovensk\u00e9 juniorky prom\u011bnil v mistryn\u011b Evropy, s \u017eenskou reprezentac\u00ed byl \u010dtvrt\u00fd na mistrovstv\u00ed sv\u011bta a \u0161est\u00fd na olympi\u00e1d\u011b, u n\u00e1rodn\u00edho t\u00fdmu p\u016fsobil cel\u00fdch t\u0159icet sez\u00f3n! S\u00e1m aktivn\u011b hr\u00e1l do dvaa\u010dty\u0159iceti let. Miroslav Vond\u0159i\u010dka se narodil roku 1933 v Bratislav\u011b, odkud se s n\u00edm rodi\u010de na po\u010d\u00e1tku v\u00e1lky vr\u00e1tili dom\u016f, do Po\u0161umav\u00ed. Ve Strakonic\u00edch za\u010dal chodit do \u0161koly. Na gymn\u00e1ziu se potom sezn\u00e1mil s Oldou Slov\u00e1\u010dkem, pozd\u011bj\u0161\u00edm profesorem t\u011blocviku na stejn\u00e9 \u0161kole, a ten ho p\u0159it\u00e1hl k atletice. Kdy\u017e nastala zima, hledali sport, kter\u00fdm by se zabavili pod st\u0159echou. A tak p\u0159i\u010dichli k basketbalu. Polo\u017eil z\u00e1klad systematick\u00e9 tr\u00e9ninkov\u00e9 pr\u00e1ci a d\u016fraz v\u017edy kladl p\u0159edev\u0161\u00edm na pr\u00e1ci s\u00a0ml\u00e1de\u017e\u00ed. Od roku 1976 byl pan Vond\u0159i\u010dka asistentem u kadetek \u010cSSR a od roku 1981 tr\u00e9noval juniorky. Se sv\u00fdmi dru\u017estvy se \u00fa\u010dastnil ME juniorek v\u00a0It\u00e1lii, \u0160pan\u011blsku a Bulharsku.\u00a0 Od roku 1988 za\u010dal tr\u00e9novat \u017eenskou reprezentaci, s\u00a0n\u00ed\u017e se z\u00fa\u010dastnil n\u011bkolika ME a MS a v\u00a0roce 1992 OH v\u00a0Barcelon\u011b. V\u00a0roce 2014 obdr\u017eel za celo\u017eivotn\u00ed ob\u011btavou sportovn\u00ed a tren\u00e9rskou \u010dinnost Cenu Fair Play.<\/p>\n MUDr. Ladislav Pe\u0161l<\/strong><\/p>\n Narozen 1964 v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch, bydli\u0161t\u011b do roku 2000 v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch, od roku 2000 \u017eije s rodinou v Hlubok\u00e9 nad Vltavou, man\u017eelka l\u00e9ka\u0159ka, 1 syn 17 let, studuje na BIGY. Jazyky: n\u011bm\u010dina a angli\u010dtina. Krom\u011b sv\u00e9 profese m\u00e1 r\u00e1d tak\u00e9 cestov\u00e1n\u00ed, fotografov\u00e1n\u00ed, sportovn\u00ed\u00a0rybolov. Svou profesi si vybral ve druh\u00e9m ro\u010dn\u00edku na gymn\u00e1ziu po p\u0159e\u010dten\u00ed rom\u00e1nu Ne\u017e\u00e1douc\u00ed od Siegfrieda Standera, pojedn\u00e1vaj\u00edc\u00ed o prvn\u00ed transplantaci srdce proveden\u00e9 profesorem Christianem Barnardem v Jihoafrick\u00e9 republice.\u00a0Odborn\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a kvalifikace: Po absolvov\u00e1n\u00ed Gymn\u00e1zia v \u010cesk\u00e9 ulici nastoupil na Fakultu v\u0161eobecn\u00e9ho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed Univerzity Karlovy v\u00a0Praze, kterou vystudoval s\u00a0\u010derven\u00fdm diplomem a cenou rektora UK za prosp\u011bch. M\u00e1 atestaci z Intern\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed a Kardiologie. Z\u00a0mnoha jeho pracovn\u00edch funkc\u00ed lze zm\u00ednit t\u0159eba to, \u017ee je vedouc\u00edm l\u00e9ka\u0159em interven\u010dn\u00ed kardiologie a interven\u010dn\u00edm kardiologem v\u00a0Kardiocentru Nemocnice \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice a z\u00e1rove\u0148 je jej\u00edm \u0159editelem. Do roku 2017 pak byl tak\u00e9 \u010dlenem v\u011bdeck\u00e9 rady 3. l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty Univerzity Karlovy v\u00a0pr\u00e1ce.<\/p>\n Ing. Jana Tich\u00e1<\/strong><\/p>\n Jana Tich\u00e1 (* 6. kv\u011btna 1965 \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice) je \u010desk\u00e1 astronomka a objevitelka \u0159ady planetek. Ing. Vlastislav B\u0159\u00edza<\/strong><\/p>\n Vlastislav B\u0159\u00edza (* 3. \u0159\u00edjna 1946) je \u010desk\u00fd podnikatel, od roku 2000 majitel \u010deskobud\u011bjovick\u00e9 tu\u017ek\u00e1rny Koh-i-noor Hardtmuth. P\u0159i studiu in\u017een\u00fdrstv\u00ed na Vysok\u00e9 \u0161kole stroj\u00edrensk\u00e9 se specializoval na oblast konstrukce spalovac\u00edch motor\u016f, v postgradu\u00e1ln\u00edm studiu se v\u011bnoval oblasti \u0159\u00edzen\u00ed. V z\u00e1vodu Koh-i-noor Hardtmuth za\u010dal pracovat nejprve jako konstrukt\u00e9r, pak \u0161\u00e9fkonstrukt\u00e9r, a\u017e se pozd\u011bji dostal do jeho veden\u00ed nejprve jako n\u00e1m\u011bstek a od roku 1994 gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel. Pot\u00e9, co se v roce 1990 stal gener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem spole\u010dnosti Gama a.s., odkoupil v roce 2000 z\u00e1vod Koh-i-noor Hardtmuth od Petra Kellnera za \u0159\u00e1dov\u011b stovky milion\u016f korun. Pozd\u011bji se stal i majitelem spole\u010dnosti Koh-i-noor holding, kter\u00e1 krom\u011b tu\u017ek\u00e1rny \u0159\u00edd\u00ed i podniky v dal\u0161\u00edch evropsk\u00fdch zem\u00edch. Tato spole\u010dnost dos\u00e1hla ro\u010dn\u00edho obratu p\u0159es t\u0159i miliardy korun a spolu s Vlastislavem B\u0159\u00edzou se na jej\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed pod\u00edl\u00ed i jeho synov\u00e9 David a Vlastislav mlad\u0161\u00ed a synovec Robert Z\u00e1boj. Marta Kubi\u0161ov\u00e1<\/strong><\/p>\n Zp\u011bva\u010dka Marta Kubi\u0161ov\u00e1 se narodila v\u00a0roce 1942 v\u00a0\u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch do\u00a0rodiny l\u00e9ka\u0159e\u2013internisty Jana Kubi\u0161e a\u00a0jeho man\u017eelky Marty. P\u0159esto\u017ee na\u00a0konci v\u00e1lky za\u017eila bombardov\u00e1n\u00ed Bud\u011bjovic, vzpom\u00edn\u00e1 Marta na\u00a0sv\u00e9 d\u011btstv\u00ed v\u017edy r\u00e1da – pr\u00e1v\u011b v\u00a0tomto obdob\u00ed ji u\u010darovala p\u0159\u00edroda a\u00a0zv\u00ed\u0159ata. V\u00a0Pod\u011bbradech vystudovala gymn\u00e1zium, ale kv\u016fli t\u0159\u00eddn\u00edmu p\u016fvodu nemohla na\u00a0vysok\u00e9 \u0161kole studovat vysn\u011bnou medic\u00ednu. Ode\u0161la proto pracovat do\u00a0pod\u011bbradsk\u00fdch skl\u00e1ren, o\u00a0v\u00edkendech zp\u00edvala s\u00a0l\u00e1ze\u0148sk\u00fdm ans\u00e1mblem v\u00a0Pod\u011bbradech a\u00a0tane\u010dn\u00ed kapelou v\u00a0bl\u00edzk\u00e9m Nymburce na\u00a0tzv. \u010daj\u00edch. N\u00e1sledn\u011b vyhr\u00e1la konkurz do\u00a0pardubick\u00e9ho divadla Stop, odkud u\u017e po roce p\u0159es\u00eddlila do plze\u0148sk\u00e9ho divadle Alfa a n\u00e1sledn\u011b do pra\u017esk\u00e9ho Rokoka. Tento p\u0159estup m\u011bl na Martinu kari\u00e9ru z\u00e1sadn\u00ed vliv. Marta zde nazp\u00edvala sv\u00e9 prvn\u00ed hity a v roce 1966 z\u00edskala st\u0159\u00edbrnou Bratislavskou lyru. Na\u00a0za\u010d\u00e1tku sedma\u0161edes\u00e1t\u00e9ho pak p\u0159evzala Zlat\u00e9ho slav\u00edka za\u00a0rok 1966, n\u00e1sledn\u011b bronzovou Bratislavskou Lyru za\u00a0duet Nech tu l\u00e1sku sp\u00e1t s\u00a0Waldemarem Matu\u0161kou. Po \u00fa\u010dasti na festivalu MIDEM v\u00a0Cannes a\u00a0na\u00a0festivalu pop song\u016f v\u00a0Holandsku. Kubi\u0161ov\u00e1 dokonce zp\u00edvala i\u00a0v\u00a0pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Olympii, kde j\u00ed bylo nab\u00eddnuto p\u016flro\u010dn\u00ed anga\u017em\u00e1. Vypadalo to, \u017ee se p\u0159ed\u00a0n\u00ed otev\u00edr\u00e1 sv\u011bt. Jenom\u017ee dve\u0159e byly rychle p\u0159ibouchnuty. Na ja\u0159e \u00b468 jej\u00ed bratr Jan odjel pracovn\u011b do\u00a0zahrani\u010d\u00ed a\u00a0kv\u016fli okupaci \u010ceskoslovenska vojsky Var\u0161avsk\u00e9ho paktu v\u00a0\u010dele se SSSR se rozhodl emigrovat do\u00a0Kanady. Marta v\u00a0t\u00e9 dob\u011b s\u00a0p\u00edsn\u00ed Cesta vyhr\u00e1la festival Bratislavsk\u00e1 Lyra, st\u00e1le p\u0159ich\u00e1zely nab\u00eddky ze\u00a0zahrani\u010d\u00ed a\u00a0op\u011bt je blokoval Pragokoncert sv\u00fdmi \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc nesmysln\u011bj\u0161\u00edmi podm\u00ednkami. Pak byla do\u00a0seri\u00e1lu P\u00edse\u0148 pro\u00a0Rudolfa III. nato\u010dena p\u00edse\u0148 Modlitba pro\u00a0Martu, kter\u00e1 se \u2013 ani\u017e by to jej\u00ed tv\u016frci zam\u00fd\u0161leli \u2013 stala symbolem odporu a\u00a0protiokupa\u010dn\u00edm protestsongem. Vl\u00e1dnouc\u00ed bol\u0161evici dali nov\u00e9mu \u0159editeli Pragokoncertu za\u00a0\u00fakol Martu za\u00a0ka\u017edou cenu odstavit. N\u00e1sledoval tlak na\u00a0m\u00e9dia, aby p\u0159estala Kubi\u0161ovou vyd\u00e1vat a\u00a0uv\u00e1d\u011bt v\u00a0televizi. V\u00a0roce 1970 nahr\u00e1la je\u0161t\u011b n\u011bkter\u00e9 p\u00edsni\u010dky, ty ale vyj\u00edt na\u00a0desk\u00e1ch u\u017e nesm\u011bly. T\u0159et\u00edho Zlat\u00e9ho slav\u00edka za\u00a0rok 1969 u\u017e sm\u011bla p\u0159evz\u00edt pouze v\u00a0\u00fastran\u00ed redakce \u010dasopisu Mlad\u00fd sv\u011bt. Od roku 1970 nemohla zp\u00edvat a\u00a0re\u017eim j\u00ed br\u00e1nil naj\u00edt si jak\u00e9koli zam\u011bstn\u00e1n\u00ed. St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnost ji nutila podepsat podporu normaliza\u010dn\u00edmu re\u017eimu v\u00fdm\u011bnou za\u00a0to, \u017ee pak bude moct zase zp\u00edvat. Odm\u00edtla je. Man\u017eelovi Janu N\u011bmcovi sama doporu\u010dila emigraci, kdy\u017e mu re\u017eim zak\u00e1zal to\u010dit. Marta Kubi\u0161ov\u00e1 n\u00e1sledn\u011b podepsala Chartu 77 a stala se jednou z\u00a0jej\u00edch mluv\u010d\u00edch. V\u00a0roce 1979 se j\u00ed narodila dcera Kate\u0159ina a na za\u010d\u00e1tku osmdes\u00e1t\u00fdch let kone\u010dn\u011b sehnala m\u00edsto p\u00edsa\u0159ky a\u00a0sekret\u00e1\u0159ky v\u00a0podniku V\u00fdstavby hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy. Kdy\u017e p\u0159i\u0161el listopad 1989, Kubi\u0161ov\u00e1 se stala jednou z\u00a0jeho tv\u00e1\u0159\u00ed a\u00a0song Modlitba pro\u00a0Martu jednou z\u00a0p\u00edsn\u00ed sametov\u00e9 revoluce, co\u017e dovr\u0161ilo jmenov\u00e1n\u00ed V\u00e1clava Havla presidentem. V\u00a0roce 1990 Marta za\u010dala znovu koncertovat a\u00a0nat\u00e1\u010det desky, spolumoderovat televizn\u00ed Adventn\u00ed koncerty, dlouhodob\u00fd po\u0159adov\u00fd cyklus o\u00a0zv\u00ed\u0159atech Chcete m\u011b? nebo spolupracovat s\u00a0divadlem Ungelt. Marta Kubi\u0161ov\u00e1 z\u00edskala i\u00a0n\u011bkolik ocen\u011bn\u00ed: V\u00a0roce 1995 obdr\u017eela od\u00a0presidenta Havla st\u00e1tn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed Medaili Za\u00a0z\u00e1sluhy II. stupn\u011b, v\u00a0roce 1998 j\u00ed byla na\u00a0Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b ud\u011blena \u010cestn\u00e1 medaile T. G. Masaryka za\u00a0v\u011brnost jeho odkazu, v\u00a0roce 2002 tamt\u00e9\u017e Svatov\u00e1clavsk\u00e9 vyznamen\u00e1n\u00ed. V\u00a0roce 2012 obdr\u017eela francouzsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed \u0158\u00e1d \u010destn\u00e9 legie, hodnost Ryt\u00ed\u0159 za\u00a0\u201evynikaj\u00edc\u00ed p\u0159isp\u011bn\u00ed k\u00a0politick\u00e9 svobod\u011b\u201c, v\u00a0roce 2015 pak Z\u00e1slu\u017en\u00fd \u0159\u00e1d Velkov\u00e9vodstv\u00ed lucembursk\u00e9ho, hodnost Ryt\u00ed\u0159, v\u00a0roce 2017 pak Medaile za\u00a0z\u00e1sluhy m\u011bsta \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice.<\/p>\n Jaroslav Kr\u010dek<\/strong><\/p>\n Hudebn\u00edk, dirigent, sbormistr a hudebn\u00ed skladatel Jaroslav Kr\u010dek se narodil 22. dubna 1939 ve \u010cty\u0159ech Dvorech (dnes sou\u010d\u00e1sti \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic).\u00a0 \u200bB\u011bhem studi\u00ed na\u00a0Pedagogick\u00e9m\u200b odd\u011blen\u00ed Hudebn\u00ed \u0161koly B. Jeremi\u00e1\u0161e v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch a zejm\u00e9na v \u010deskobud\u011bjovick\u00e9m souboru lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed a tanc\u016f \u00dasvit z\u00edskal prvn\u00ed zku\u0161enosti s folkl\u00f3\u200brem, kter\u00fd probudil jeho celo\u017eivotn\u00ed z\u00e1jem. Pot\u00e9 v letech 1959-62 absolvoval pra\u017eskou konzervato\u0159 v oboru kompozice a dirigov\u00e1n\u00ed. \u0160est let byl sbormistrem plze\u0148sk\u00e9ho sm\u00ed\u0161en\u00e9ho sboru \u010cesk\u00e1 p\u00edse\u0148, sou\u010dasn\u011b byl zam\u011bstn\u00e1n jako hudebn\u00ed re\u017eis\u00e9r v \u010ceskoslovensk\u00e9m rozhlasu v Plzni. V letech 1967-1972 p\u016fsobil jakou hudebn\u00ed re\u017eis\u00e9r ve vydavatelstv\u00ed Supraphon v Praze, kde pracoval se \u0161pi\u010dkov\u00fdmi soubory a dirigenty. Spole\u010dn\u011b s folkloristou Franti\u0161kem Bonu\u0161em zalo\u017eil roku 1959 Malou muziku Souboru p\u00edsn\u00ed a tanc\u016f Josefa Vycp\u00e1lka, roku 1967 tane\u010dn\u00ed soubor Chorea Bohemica a roku 1975 soubor Musica Bohemica, se kter\u00fdm velmi rychle dos\u00e1hl mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch koncertn\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f na dom\u00e1c\u00ed sc\u00e9n\u011b i v zahrani\u010d\u00ed. Z\u00e1jem o jiho\u010desk\u00fd a z\u00e1pado\u010desk\u00fd folkl\u00f3r a anonymn\u00ed hudebn\u00ed projevy \u010desk\u00e9 kultury p\u0159erostl do aktivit v nej\u0161ir\u0161\u00edch souvislostech \u2013 vyhled\u00e1v\u00e1 nejstar\u0161\u00ed pam\u00e1tky lidov\u00e9 hudby, uv\u00e1d\u00ed je do sou\u010dasn\u00e9ho hudebn\u00edho \u017eivota a je autorem mnoha \u00faprav lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed a tanc\u016f, je\u017e se vyzna\u010duj\u00ed osobit\u00fdm stylem a vysokou m\u00edrou folkloristicky pou\u010den\u00e9 stylizace. Mimoto se pr\u016fb\u011b\u017en\u011b v\u011bnuje kompozici v\u00a0oblasti soudob\u00e9 v\u00e1\u017en\u00e9 hudby a je autorem rozs\u00e1hl\u00fdch skladeb symfonick\u00fdch, komorn\u00edch i vok\u00e1ln\u00edch, v nich\u017e rozv\u00edj\u00ed lidov\u00e9 hudebn\u00ed motivy do nov\u00fdch forem. Spolupracuje tak\u00e9 s \u010cesk\u00fdm rozhlasem a je autorem filmov\u00e9 hudby. Za zm\u00ednku stoj\u00ed, \u017ee se t\u00e9\u017e pod\u00edlel na \u00faprav\u011b vok\u00e1ln\u00ed verze st\u00e1tn\u00ed hymny. Jako uzn\u00e1van\u00e1 osobnost soudob\u00e9 \u010desk\u00e9 hudby spolupracuje s mnoha \u200bp\u0159edn\u00edmi orchestry, komorn\u00edmi soubory, sc\u00e9nami\u00a0a\u200b nahr\u00e1vac\u00edmi spole\u010dnostmi.<\/p>\nMajitel \u010deskobud\u011bjovick\u00e9 tu\u017ek\u00e1rny Koh-i-noor Hardtmuth Vlastislav B\u0159\u00edza, podnikatel a mana\u017eer Stanislav K\u00e1zeck\u00fd, dirigent, sbormistr a skladatel Jaroslav Kr\u010dek, zp\u011bva\u010dka Marta Kubi\u0161ov\u00e1, \u0159editel \u00daseku kardiocentra a vybran\u00fdch zdravotnick\u00fdch obor\u016f Nemocnice \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice Ladislav Pe\u0161l, jedin\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd kosmonaut Vladim\u00edr Remek, \u0159editelka Hv\u011bzd\u00e1rny a planet\u00e1ria v\u00a0\u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch s\u00a0observato\u0159\u00ed na Kleti Jana Tich\u00e1 a basketbalov\u00fd tren\u00e9r Miroslav Vond\u0159i\u010dka p\u0159evzali od hejtmanky Ivany Str\u00e1sk\u00e9 Zlatou \u0161upinu.<\/h6>\n
![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/06\/12\/zlat\u00e1-\u0161upina-300x169.png\")
![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/09\/jiho\u010desk\u00fd-kraj3-300x161.jpg\")
Tuto Cenu hejtmanky z\u00edskali u p\u0159\u00edle\u017eitosti oslav 100. v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku samostatn\u00e9ho \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu 28. \u0159\u00edjna 1918. Ceremoni\u00e1l se odehr\u00e1l ve st\u0159edu 24. \u0159\u00edjna tradi\u010dn\u011b v prostor\u00e1ch b\u00fdval\u00e9 z\u00e1meck\u00e9 j\u00edzd\u00e1rny v Hlubok\u00e9 nad Vltavou, kde s\u00eddl\u00ed Al\u0161ova jiho\u010desk\u00e1 galerie.<\/p>\n\u017divotopisy ocen\u011bn\u00fdch<\/h6>\n
\nVladim\u00edr Remek se narodil 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1948 v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch, matka byla \u010ce\u0161ka, otec Slov\u00e1k, gener\u00e1l vojensk\u00e9ho letectva \u010cSLA. V roce 1966, po maturit\u011b na st\u0159edn\u00ed \u0161kole v \u010c\u00e1slavi, byl p\u0159ijat do Vy\u0161\u0161\u00edho leteck\u00e9ho u\u010dili\u0161t\u011b v Ko\u0161ic\u00edch. Zde l\u00e9tal na cvi\u010dn\u00fdch letounech L-29 Delf\u00edn. Po jeho absolvov\u00e1n\u00ed v roce 1970 nastoupil k leteck\u00e9mu \u00fatvaru v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch. V \u010ceskoslovensk\u00e9 (pozd\u011bji \u010cesk\u00e9) arm\u00e1d\u011b pro\u0161el od roku 1970 postupn\u011b funkcemi od st\u00edhac\u00edho pilota a\u017e po z\u00e1stupce velitele leteck\u00e9 divize. O dva roky pozd\u011bji byl vybr\u00e1n ke studiu na Vojensk\u00e9 leteck\u00e9 akademii J. A. Gagarina v Moskv\u011b, kter\u00e9 zah\u00e1jil v roce 1972. Po jeho absolvov\u00e1n\u00ed v roce 1976 se kr\u00e1tce vr\u00e1til k leteck\u00e9mu \u00fatvaru v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch. Na podzim 1976 pro\u0161el \u00fasp\u011b\u0161n\u011b v\u00fdb\u011brem kandid\u00e1t\u016f kosmick\u00e9ho letu. V\u00a0roce 1978 pak ve St\u0159edisku p\u0159\u00edpravy kosmonaut\u016f J. A. Gagarina v Hv\u011bzdn\u00e9m m\u011bste\u010dku absolvoval v\u00fdcvik ke kosmick\u00e9mu letu. V hodnosti kapit\u00e1na byl nominov\u00e1n do funkce kosmonauta-v\u00fdzkumn\u00edka v pos\u00e1dce kosmick\u00e9 lodi Sojuz 28, kter\u00e1 byla prvn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed pos\u00e1dkou v r\u00e1mci programu Interkosmos. Let se uskute\u010dnil od 2. do 10. b\u0159ezna 1978. Jeho d\u00e9lka \u010dinila 190 hodin a 18 minut. Vladim\u00edr Remek se tak stal ob\u010danem t\u0159et\u00edho st\u00e1tu (po kosmonautech tehdej\u0161\u00edho SSSR a astronautech USA), kter\u00fd vzl\u00e9tl do kosmu a tehdy celkov\u011b 87. kosmonautem sv\u011bta. Po n\u00e1vratu do vlasti p\u016fsobil Vladim\u00edr Remek jako vedouc\u00ed pracovn\u00edk ve v\u00fdzkumn\u00e9m vojensk\u00e9m pracovi\u0161ti, pot\u00e9 jako vojensk\u00fd pilot \u010cSLA nebo jako \u0159editel Vojensk\u00e9ho muzea letectv\u00ed a kosmonautiky. V \u010dervnu 1995 ode\u0161el z arm\u00e1dy. Po odchodu do z\u00e1lohy v hodnosti plukovn\u00edka se stal obchodn\u00edm z\u00e1stupcem \u010cZ Strakonice, a.s. v Rusk\u00e9 federaci. Byl mimo jin\u00e9 gener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem spole\u010dn\u00e9ho podniku CZ-Turbo-GAZ v Ni\u017en\u00e9m Novgorodu a v Moskv\u011b, kde p\u016fsobil od roku 2001 jako \u0159editel zastoupen\u00ed. V letech 2002 a\u017e 2004 byl obchodn\u00edm radou a vedouc\u00edm obchodn\u011b ekonomick\u00e9ho \u00faseku Velvyslanectv\u00ed \u010cR v Moskv\u011b.<\/p>\n
\nOd roku 1992 je \u0159editelkou Hv\u011bzd\u00e1rny a planet\u00e1ria v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch s observato\u0159\u00ed na Kleti. Pod jej\u00edm veden\u00edm byl modernizov\u00e1n kle\u0165sk\u00fd program pro astrometrick\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed planetek a komet zaveden\u00edm CCD kamer a po\u010d\u00edta\u010d\u016f. V r\u00e1mci projektu KLENOT, kter\u00fd Tich\u00e1 vede, byl na Kleti instalov\u00e1n nov\u00fd teleskop se zrcadlem o pr\u016fm\u011bru 1,06\u00a0m ur\u010den\u00fd pro sledov\u00e1n\u00ed bl\u00edzkozemn\u00edch asteroid\u016f a dal\u0161\u00edch planetek a komet s neobvykl\u00fdmi drahami. Na v\u00fdzkumu dlouhodob\u011b spolupracuje s dnes ji\u017e b\u00fdval\u00fdm man\u017eelem Milo\u0161em Tich\u00fdm. Do 17. kv\u011btna 2006 bylo 63 j\u00ed objeven\u00fdm planetk\u00e1m p\u0159id\u011bleno definitivn\u00ed ozna\u010den\u00ed.\u00a0 Jana Tich\u00e1 je od roku 2000 jako prvn\u00ed \u010ce\u0161ka \u010dlenkou Committee on Small Body Nomenclature IAU, komise pro pojmenov\u00e1v\u00e1n\u00ed planetek a komet Mezin\u00e1rodn\u00ed astronomick\u00e9 unie, a od roku 2003 t\u00e9to komisi p\u0159edsed\u00e1.\u00a0 Podle Jany Tich\u00e9 je pojmenov\u00e1na planetka (5 757) Tich\u00e1 objeven\u00e1 roku 1967 C. U. Cescou a A. R. Klemolou v El Leoncitu.<\/p>\n
\nPodnikatel roku Vlastislav B\u0159\u00edza byl 3. b\u0159ezna 2015 v Praze vyhl\u00e1\u0161en v\u00edt\u011bzem 15. ro\u010dn\u00edku \u010desk\u00e9ho kola sout\u011b\u017ee Podnikatel roku po\u0159\u00e1dan\u00e9 spole\u010dnost\u00ed Ernst & Young. Podle \u010dasopisu Forbes je B\u0159\u00edza jedn\u00edm ze \u010dty\u0159iceti nejbohat\u0161\u00edch \u010cech\u016f a jeho majetek je odhadov\u00e1n na 3,1 miliardy korun. V\u00edt\u011bzstv\u00ed mu umo\u017enilo postup do sv\u011btov\u00e9 sout\u011b\u017ee Podnikatel roku konan\u00e9 v \u010dervnu 2015 v Monte Carlu.<\/p>\n
![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/06\/12\/zlat\u00e1-\u0161upina.png\")
<\/p>\n