{"id":139286,"date":"2022-09-14T19:34:06","date_gmt":"2022-09-14T18:34:06","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=139286"},"modified":"2022-09-14T19:34:06","modified_gmt":"2022-09-14T18:34:06","slug":"stara-sumava-o-kvildske-skole","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=139286","title":{"rendered":"STAR\u00c1 \u0160UMAVA: O kvildsk\u00e9 \u0161kole"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

V\u0161echno je jednou poprv\u00e9. A mnoho z n\u00e1s si sv\u016fj prvn\u00ed \u0161koln\u00ed den pamatuje a\u017e do dosp\u011blosti. Kvilda je z\u010de\u0161t\u011bn\u00fd v\u00fdraz pro pl\u00e1n\u011b nebo horsk\u00e9 nivy. P\u016fvodn\u011b se m\u00edsta naz\u00fdvala Gefilde, N\u011bmci jim \u0159\u00edkali pl\u00e1n\u011b. Osady Aussergefield, \u201evenkovn\u00ed\u201c Kvilda a Innergefield \u201evnit\u0159n\u00ed\u201c po na\u0161em Horsk\u00e1 Kvilda se po likvidaci Bu\u010diny a Kn\u00ed\u017eec\u00edch pl\u00e1n\u00ed staly nejv\u00fd\u0161e polo\u017een\u00fdmi obcemi \u010cesk\u00e9 republiky.<\/h6>\n

Hrani\u010dn\u00ed p\u00e1smo vyhnalo po v\u00e1lce starousedl\u00edky, nov\u00fdch mnoho nebylo, pracovali v lese nebo v \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9 v\u00fdrob\u011b na statc\u00edch polo\u017een\u00fdch v\u00edce ve vnitrozem\u00ed. Kvildy se probudily k \u017eivotu a\u017e koncem minul\u00e9ho stolet\u00ed, kdy se za\u010dala \u0160umava v\u00edce vyu\u017e\u00edvat k rekreaci. Jen\u017ee do t\u00e9 doby zanikly v pohrani\u010d\u00ed des\u00edtky obc\u00ed, po n\u011bkter\u00fdch nez\u016fstaly ani obvodov\u00e9 zdi, jen p\u00e1r zasypan\u00fdch sklep\u016f.<\/p>\n

Kvildsk\u00e1 \u0161kola
\n“D’H\u00e4nd’ hant z’n Orwat’n und n\u00f6t z’n Schmier’n am Papier… ” ( “Ruce jsou k pr\u00e1ci a ne, aby \u010dm\u00e1raly po pap\u00ed\u0159e”), tak podle \u0161umavsk\u00e9ho spisovatele Karla Klostermanna zn\u011bla z\u00e1sada jeho d\u011bde\u010dka Josefa Klostermanna (1761-1825), kter\u00fd poch\u00e1zel z Horsk\u00e9 Kvildy (Innergefild) a zbudoval si novou existenci v Schl\u00f6sselwaldu (dnes Hr\u00e1dky) u Rehberka (dnes Srn\u00ed). D\u011bt\u00ed bylo v t\u011bch dob\u00e1ch pot\u0159eb\u00ed k pr\u00e1ci. “Kdo m\u011bl tenkr\u00e1t hodn\u011b d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 mu pom\u00e1haly v pr\u00e1ci, na tom spo\u010d\u00edvalo Bo\u017e\u00ed po\u017eehn\u00e1n\u00ed.”<\/p>\n

Nau\u010dit se \u010d\u00edst a ps\u00e1t bylo dlouhou dobu privilegiem duchovn\u00edch \u010di m\u011b\u0161\u0165an\u016f, na venkov\u011b byly podobn\u00e9 “kum\u0161ty” a\u017e hluboko do 18. stolet\u00ed i d\u00e9le v\u011bc\u00ed nezn\u00e1mou. V\u011bk osv\u00edcenstv\u00ed m\u011bl pohled na vzd\u011bl\u00e1n\u00ed prom\u011bnit: znalost \u010dten\u00ed a psan\u00ed m\u011bla b\u00fdt nyn\u00ed dop\u0159\u00e1na ka\u017ed\u00e9mu.<\/p>\n

C\u00edsa\u0159ovna Marie Terezie a zejm\u00e9na pak jej\u00ed syn Josef II. byli osv\u00edcensk\u00fdmi my\u0161lenkami ovlivn\u011bni pr\u00e1v\u011b ohledn\u011b podpory v\u0161eobecn\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed \u0161irok\u00fdch lidov\u00fdch vrstev. Tak rakousk\u00fd V\u0161eobecn\u00fd \u0161koln\u00ed \u0159\u00e1d, kter\u00fd vstoupil v platnost u\u017e roku 1774, po\u017eadoval z\u0159\u00edzen\u00ed trivi\u00e1ln\u00ed \u0161koly (jednot\u0159\u00eddn\u00ed \u010di dvojt\u0159\u00eddn\u00ed venkovsk\u00e9 \u0161koly) p\u0159i ka\u017ed\u00e9 fa\u0159e a odlehl\u00e9m fili\u00e1ln\u00edm kostele. D\u00e1le v n\u011bm bylo stanoveno, \u017ee \u0161kolu maj\u00ed nav\u0161t\u011bvovat 6-8let\u00e9 d\u011bti b\u011bhem teplej\u0161\u00edho obdob\u00ed roku (Sommerschule) a 9-13let\u00e9 od po\u010d\u00e1tku prosince do konce b\u0159ezna (Winterschule), nebo\u0165 ve zb\u00fdvaj\u00edc\u00edm \u010dase se nelze z\u0159\u00edci jejich v\u00fdpomoci v zem\u011bd\u011blstv\u00ed…<\/p>\n

V Kvild\u011b (Au\u00dfergefild) byl prv\u00fd kostel zbudov\u00e1n v roce 1765. Zde p\u016fsob\u00edc\u00ed kaplan Joseph Thomas Wanieck zanechal ve farn\u00ed kronice n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed z\u00e1znam z roku 1768: “Errichtet wurde unter meiner Mitwirkung an diesem Ort eine Schule zur Unterweisung und Erziehung der Kinder, denn zuvor unterrichtete der Lehrer in den H\u00e4usern und H\u00fctten der Bewohner des Ortes Au\u00dfergefild.” (tj. Za m\u00e9ho spolup\u016fsoben\u00ed byla z\u0159\u00edzena v tomto m\u00edst\u011b \u0161kola k vyu\u010dov\u00e1n\u00ed a v\u00fdchov\u011b d\u011bt\u00ed, nebo\u0165 p\u0159edt\u00edm chodil u\u010ditel po domech a ch\u00fd\u0161\u00edch obyvatel osady Kvilda.”). Ten z\u00e1znam odstra\u0148uje ve\u0161ker\u00e9 pochybnosti o tom, \u017ee nejstar\u0161\u00ed \u0161koln\u00ed budova, zpodoben\u00e1 alespo\u0148 na jak\u00e9msi modelu spolu s farou a d\u0159ev\u011bn\u00fdm kostelem zbudovan\u00fdm, jak u\u017e zm\u00edn\u011bno, v roce 1765, vznikla a vyu\u010dovalo se v n\u00ed hned t\u0159i roky nato, tedy u\u017e roku 1768. Asi jen t\u011b\u017eko se dov\u00edme, s jak\u00fdmi \u00fasp\u011bchy se tehdej\u0161\u00ed vyu\u010dov\u00e1n\u00ed setk\u00e1valo.<\/p>\n

Prvn\u00edm u\u010ditelem v nov\u00e9 kvildsk\u00e9 \u0161kole byl Norbert Weis (1726-1793) a jak vysv\u00edt\u00e1 ze star\u00fdch matrik, nesla budova, v n\u00ed\u017e m\u011bl ov\u0161em u\u010ditel i byt, v jeho\u017e jedn\u00e9 m\u00edstnosti se pravd\u011bpodobn\u011b konalo vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, \u010dp. 17 stejn\u011b jako \u0161kola pozd\u011bj\u0161\u00ed, z\u0159\u00edzen\u00e1 tu v roce 1889. U\u010ditel Weis zem\u0159el na Kvild\u011b 30. b\u0159ezna roku 1793 v 67 letech. Nov\u00fd u\u010ditel Franz Schmid (*1769) se hned ujal funkce po n\u011bm. Stal se zakladatelem cel\u00e9 u\u010ditelsk\u00e9 “dynastie”, kter\u00e1 m\u011bla sv\u00e1 \u0161koln\u00ed p\u016fsobi\u0161t\u011b na Kvild\u011b, v sousedn\u00ed Bu\u010din\u011b (Buchwald) i jinde na \u0160umav\u011b. Franz Schmid se v roce 1796 o\u017eenil s Mari\u00ed Clarou Dontovou (*1770) z Doln\u00edho Ji\u0159et\u00edna, postaven\u00edm dom\u00e1c\u00ed hospodyn\u00ed kvildsk\u00e9ho kaplana Josepha Donta. Franz Schmid skonal na Kvild\u011b v roce 1840 a jeho u\u010ditelsk\u00fdm n\u00e1stupcem se stal vlastn\u00ed syn Franz Josef Schmid (1808-1880), vyu\u010doval tu v\u0161ak i jeho bratr Valentin Schmid (1806-1874).<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 siln\u011b nar\u016fstal po\u010det \u017e\u00e1k\u016f, tak\u017ee tu p\u016fsobili u\u017e dva u\u010ditel\u00e9 ve dvou t\u0159\u00edd\u00e1ch. Kde prob\u00edhala v\u00fduka ve druh\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b, nen\u00ed zn\u00e1mo. Domek \u010dp. 17 slou\u017eil p\u0159edev\u0161\u00edm jako bydli\u0161t\u011b u\u010ditele a jeho rodiny. Franz Josef Schmid byl prvn\u00edm \u0159\u00edd\u00edc\u00edm u\u010ditelem a p\u016fsobil na kvildsk\u00e9 \u0161kole dohromady 40 let. Jako dal\u0161\u00ed u\u010ditel\u00e9 fungovali po Valentinu Schmidovi je\u0161t\u011b August Sch\u00e4fer (v letech 1875-1878) a Franz Buchh\u00f6cker (v letech 1878-1880). Engelbert Schmid byl opravdu vysoce obl\u00edben\u00fdm u\u010ditele na Bu\u010din\u011b a jeho syn Peter Schmid (1881-1959) byl od roku 1939 pedagogicky \u010dinn\u00fd op\u011bt tady v Kvild\u011b.<\/p>\n

To, zda bylo u\u010ditelsk\u00e9 \u010dinnosti na venkov\u011b dop\u0159\u00e1no v\u011bt\u0161\u00edho \u00fasp\u011bchu, z\u016fst\u00e1v\u00e1 sporn\u00fdm. Oni sami nem\u011bli p\u0159ece tak\u0159ka nijak\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. \u0160umav\u0161t\u00ed spisovatel\u00e9 jako u\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd Karl (Karel) Klostermann \u010di Johann Peter v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b shodn\u011b referuj\u00ed o tom, \u017ee je\u0161t\u011b ve druh\u00e9 p\u016fli 19. stolet\u00ed nebyli ani obecn\u00ed p\u0159edstaven\u00ed “mocni” \u010dten\u00ed a psan\u00ed. Johann Peter, kter\u00fd vyrostl na odlehl\u00e9 Bu\u010din\u011b a byl s\u00e1m tak\u00e9 u\u010ditelem, formuluje situaci na venkov\u011b velice drsn\u011b: “Otev\u0159en\u011b \u0159e\u010deno, je mezi vesnick\u00fdmi starosty jen m\u00e1lo t\u011bch, kdo by zejm\u00e9na ohledn\u011b schopnosti \u010d\u00edst a ps\u00e1t odpov\u00eddali n\u00e1rok\u016fm doby a sv\u00fdch spoluob\u010dan\u016f; za dn\u016f ml\u00e1d\u00ed nebylo jim toti\u017e ve zplesniv\u011bl\u00e9 \u0161koln\u00ed jizb\u011b dop\u0159\u00e1no toho \u0161t\u011bst\u00ed u\u017e\u00edt si po\u017eehnan\u00fdch plod\u016f nov\u00e9 \u0161koly; v mnoha lesn\u00edch vs\u00edch v\u016fbec nijak\u00e1 \u0161kola neexistovala a tak musily d\u011bti \u010dasto putovat na hodiny daleko do \u0161koly ve farn\u00ed osad\u011b, k n\u00ed\u017e jejich ves n\u00e1le\u017eela, co\u017e od\u016fvod\u0148ovalo zejm\u00e9na v zim\u011b nemo\u017enost pravideln\u00e9 \u0161koln\u00ed doch\u00e1zky. Nav\u00edc v\u0161ak se v t\u011bchto p\u00e1chnouc\u00edch, uboh\u00fdch, st\u0159edov\u011bk\u00e9mu v\u011bzen\u00ed podobn\u00fdch vesnick\u00fdch \u0161kol\u00e1ch neu\u010dilo v\u011bcem v \u017eivot\u011b pot\u0159ebn\u00fdm pr\u00e1v\u011b mnoho… “.<\/p>\n

\u0158\u00ed\u0161sk\u00fd z\u00e1kon o obecn\u00fdch \u0161kol\u00e1ch z roku 1869 m\u011bl stavu, uznan\u00e9mu za neudr\u017eiteln\u00fd, zjednat kone\u010dn\u011b n\u00e1pravu; \u0161kolstv\u00ed v rakousk\u00e9m mocn\u00e1\u0159stv\u00ed to p\u0159\u00edmo p\u0159\u00edkladn\u011b modernizovalo. S osmiletou v\u0161eobecnou \u0161koln\u00ed povinnost\u00ed byla zavedena i m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e1 \u0161kola a o\u010dek\u00e1van\u00e9mu rozvoji u\u017e nest\u00e1lo nic v cest\u011b. Do\u0161lo k prodlou\u017een\u00ed u\u010ditelsk\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a platov\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti u\u010ditel\u016f p\u0159evzal na sebe st\u00e1t. I \u0161koln\u00ed dohled p\u0159e\u0161el z c\u00edrkve na st\u00e1t, kter\u00fd za t\u00edm \u00fa\u010delem z\u0159\u00eddil vlastn\u00ed zemsk\u00e9 a okresn\u00ed \u0161kolsk\u00e9 \u00fa\u0159ady. Ob\u010danstvo bylo p\u0159ibr\u00e1no k odpov\u011bdnosti za m\u00edstn\u00ed \u0161kolstv\u00ed ustavov\u00e1n\u00edm m\u00edstn\u00edch \u0161koln\u00edch rad. \u0160koln\u00ed doch\u00e1zka byla l\u00e9pe sledov\u00e1na a s n\u00e1r\u016fstem obyvatel \u0161plhaly nahoru i po\u010dty \u017e\u00e1k\u016f.<\/p>\n

V roce 1887 byla star\u00e1 \u0161koln\u00ed budova vedle kostela str\u017eena a nahrazena novostavbou, kter\u00e1 nab\u00edzela v\u00edce prostoru pro dal\u0161\u00ed \u0161koln\u00ed t\u0159\u00eddy. Zni\u010dil ji sice hned dva roky nato velk\u00fd po\u017e\u00e1r obce, ale brzy byla nejen postavena znovu, n\u00fdbr\u017e i zv\u00fd\u0161ena o jedno patro, tak\u017ee se mohlo vyu\u010dovat ve \u010dty\u0159ech t\u0159\u00edd\u00e1ch po dvou odd\u011blen\u00edch. Aby se d\u011btem ze t\u0159i a p\u016fl kilometru vzd\u00e1len\u00e9ho Franti\u0161kova (Franzensthal) uspo\u0159ila zimn\u00ed cesta do \u0161koly, byla tu v roce 1926 z\u0159\u00edzena expozitura kvildsk\u00e9 \u0161koly, kde se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech u\u010dilo v\u017edy od listopadu do dubna.<\/p>\n

Po smrti Franze Josefa Schmida v roce 1880 \u0159\u00eddil \u0161kolu do roku 1886 Albert Andres a po n\u011bm a\u017e do roku 1918 Franz Buchh\u00f6cker, za jeho\u017e veden\u00ed se v pam\u011btn\u00ed knize obce objevuje u\u017e opravdu zna\u010dn\u00fd po\u010det u\u010ditelsk\u00fdch sil v\u010detn\u011b u\u010ditelek ru\u010dn\u00edch prac\u00ed. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi a tak\u00e9 posledn\u00edmi \u0159editeli kvildsk\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 \u0161koly byli v letech 1919-1936 Johann Paule a po n\u011bm v letech 1937-1945 Rudolf Rausch. Rok 1945 znamenal pro n\u011bmeckou \u0161kolu konec, \u010desk\u00e1 \u0161kola v obci fungovala pak do roku 1994. N\u011bkdej\u0161\u00ed \u0161koln\u00ed budova slou\u017e\u00ed dnes jako obecn\u00ed \u00fa\u0159ad, d\u011bti nyn\u011bj\u0161\u00edch obyvatel jezd\u00ed do \u0161koly jinam.<\/p>\n

Zdroj:<\/strong> B\u00f6hmerw\u00e4ldler Heimatbrief, 2013, \u010d. 6, s. 22-24, Adolf Weish\u00e4upl, autor p\u0159ekladu a \u010desk\u00e9ho textu Jan Mare\u0161 – Jiho\u010desk\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 knihovna v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  V\u0161echno <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":263005,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2022\/09\/14\/r\u00e1me\u010dek-\u0161kola.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/139286"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=139286"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/139286\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":263004,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/139286\/revisions\/263004"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/263005"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=139286"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=139286"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=139286"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}