{"id":133121,"date":"2018-07-15T10:19:07","date_gmt":"2018-07-15T09:19:07","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=133121"},"modified":"2018-07-15T12:34:34","modified_gmt":"2018-07-15T11:34:34","slug":"na-cestach-zamek-blatna","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=133121","title":{"rendered":"NA CEST\u00c1CH: Z\u00e1mek Blatn\u00e1"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

Dne\u0161n\u00ed z\u00e1meck\u00fd soubor Blatn\u00e1 pat\u0159\u00ed nesporn\u011b mezi stavebn\u011b-historicky nejhodnotn\u011bj\u0161\u00ed a architektonicky nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pam\u00e1tky sv\u00e9ho druhu u n\u00e1s. Svou dlouhou histori\u00ed, sv\u00e9bytnou architekturou ve vz\u00e1cn\u011b dochovan\u00e9m prost\u0159ed\u00ed park\u016f a vodn\u00edch ploch i sou\u010dasn\u00fdm stavem se \u0159ad\u00ed ke klenot\u016fm mezi hradn\u00edmi komplexy. Vedle \u0160vihova a \u010cerven\u00e9 Lhoty je jedn\u00edm z nejzachovalej\u0161\u00edch vodn\u00edch pansk\u00fdch s\u00eddel v \u010cesk\u00e9 republice. Stavebn\u011b historick\u00fd v\u00fdvoj u\u010dinil z tohoto objektu pozoruhodnou uk\u00e1zku um\u011bleck\u00fdch sloh\u016f minul\u00fdch stalet\u00ed, a proto\u017ee se b\u011bhem sv\u00e9ho v\u00fdvoje nach\u00e1zel p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v dr\u017een\u00ed v\u00fdznamn\u00fdch \u0161lechtick\u00fdch rod\u016f, byla Blatn\u00e1 m\u00edstem, kde se rodily a p\u0159etv\u00e1\u0159ely d\u011bjiny st\u0159edn\u00ed Evropy.<\/h6>\n

Archeologick\u00e9 n\u00e1lezy ukazuj\u00ed, \u017ee nevelk\u00fd pahorek uprost\u0159ed blat (od blat m\u00e1 Blatn\u00e1 sv\u016fj n\u00e1zev), byl os\u00eddlen ji\u017e v prehistorick\u00fdch dob\u00e1ch. Koncem 7. a zejm\u00e9na v 8. stolet\u00ed se na Blatensku za\u010d\u00ednaj\u00ed objevovat Slovan\u00e9. K souvisl\u00e9mu slovansk\u00e9mu os\u00eddlen\u00ed v\u0161ak do\u0161lo a\u017e ve 2. polovin\u011b 10. stolet\u00ed.\u00a0Osada Blatn\u00e1 vznikla d\u00edky star\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 d\u00e1lkov\u00e9 a obchodn\u00ed cest\u011b, kter\u00e1 spojovala Su\u0161ici s Hora\u017e\u010fovicemi, a v tomto m\u00edst\u011b p\u0159ekra\u010dovala \u0159\u00ed\u010dku Lomnici.<\/p>\n

Prvn\u00ed historick\u00e1 zm\u00ednka o Blatn\u00e9 poch\u00e1z\u00ed z roku 1235, kdy je tehdej\u0161\u00ed tvrz poprv\u00e9 p\u00edsemn\u011b zm\u00edn\u011bna jako s\u00eddlo Vy\u0161em\u00edra (erb st\u0159ely), snad chud\u0161\u00edho p\u0159\u00edbuzn\u00e9ho Bavor\u016f ze Strakonic. Dal\u0161\u00ed historick\u00e1 zm\u00ednka z roku 1241 p\u0159ipom\u00edn\u00e1 jist\u00e9ho P\u0159edostu z Blatn\u00e9, a je jist\u00e9, \u017ee nejpozd\u011bji v jeho dob\u011b zde existoval hr\u00e1dek chr\u00e1n\u011bn\u00fd vodou, skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se ze s\u00eddeln\u00edho objektu a stavebn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9 dom\u00e1c\u00ed rom\u00e1nsk\u00e9 kaple, je\u017e m\u011bla vzniknout n\u011bkdy mezi druhou polovinou 12. stolet\u00ed a rokem 1225. P\u0159esto v\u0161ak n\u011bkdy b\u00fdv\u00e1 nejstar\u0161\u00ed obdob\u00ed blatensk\u00e9ho hr\u00e1dku spojov\u00e1no, jak je tomu n\u011bkdy i u jin\u00fdch hrad\u016f na na\u0161em \u00fazem\u00ed, s ryt\u00ed\u0159sk\u00fdm \u0159\u00e1dem Templ\u00e1\u0159\u016f, o \u010dem\u017e vznikaly i pov\u011bsti. P\u00edsemn\u00e9 zpr\u00e1vy ale dokl\u00e1daj\u00ed dr\u017ebu Blatn\u00e9 sv\u011btsk\u00fdmi feud\u00e1ly. Pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed by mohlo b\u00fdt p\u016fsoben\u00ed ryt\u00ed\u0159sk\u00e9ho \u0159\u00e1du Johanit\u016f s\u00eddl\u00edc\u00edch na strakonick\u00e9m hrad\u011b, pat\u0159\u00edc\u00edm Bavor\u016fm ze Strakonic, kte\u0159\u00ed z\u00edskali Blatnou ve druh\u00e9 polovin\u011b 13. stolet\u00ed.<\/p>\n

P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee pr\u00e1v\u011b prvn\u00ed Bavorov\u00e9 s\u00eddl\u00edc\u00ed na Blatn\u00e9 se nespokojili s u\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e9ho opevn\u011bn\u00e9ho komplexu, ale za\u010dali s jeho p\u0159ebudov\u00e1n\u00edm ve v\u00fdstavn\u011bj\u0161\u00ed s\u00eddlo, obehnan\u00e9 zd\u011bnou hradbou chr\u00e1n\u00edc\u00ed dva pal\u00e1ce proti sob\u011b stoj\u00edc\u00ed. P\u0159irozen\u00e1 obrana hradu, okoln\u00ed ba\u017einy, za\u010dala b\u00fdt prom\u011b\u0148ov\u00e1na v souvisl\u00e9 vodn\u00ed opevn\u011bn\u00ed, kter\u00e9 ov\u0161em do dne\u0161n\u00ed podoby dovedli a\u017e pozd\u011bj\u0161\u00ed majitel\u00e9. Asi v roce 1299 lze ji\u017e Blatn\u00e9 p\u0159ipisovat charakter opravdov\u00e9ho hradu. Posledn\u00edm majitelem z rodu Bavor\u016f byl do roku 1403 B\u0159etislav ze Strakonic, synovec Zde\u0148ka z Ro\u017emit\u00e1lu. Rod Bavor\u016f vym\u0159el po me\u010di a Ro\u017emit\u00e1l\u0161t\u00ed jako jejich p\u0159\u00edbuzn\u00ed postupn\u011b d\u011bdili bavorovsk\u00fd majetek. Nad blatensk\u00fdmi hradbami zavl\u00e1l praporec s kan\u010d\u00ed hlavou p\u00e1n\u016f z Ro\u017emit\u00e1lu. Dlouh\u00e9 obdob\u00ed jejich panov\u00e1n\u00ed se pro Blatnou stalo zlat\u00fdm obdob\u00edm.<\/p>\n

Za prvn\u00edho dr\u017eitele Jana z Ro\u017emit\u00e1lu bylo p\u016fvodn\u00ed rom\u00e1nsk\u00e9 s\u00eddlo r\u00e1zn\u011b p\u0159estav\u011bno a Blatn\u00e1 se stala gotickou pevnost\u00ed s fortifikovanou vstupn\u00ed v\u011b\u017e\u00ed.\u00a0Pod spr\u00e1vou tohoto zpo\u010d\u00e1tku p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka um\u00edrn\u011bn\u00e9ho k\u0159\u00eddla husitsk\u00e9 \u0161lechty, pozd\u011bji ov\u0161em nekompromisn\u00edho katol\u00edka p\u0159e\u010dkal hrad i bou\u0159liv\u00e9 husitsk\u00e9 obdob\u00ed. Teprve za Janov\u00fdch potomk\u016f pak dos\u00e1hl hrad vrcholn\u00e9ho stavebn\u00edho rozkv\u011btu. Janovi synov\u00e9 Jaroslav Lev a Protiva dr\u017eeli Blatnou od jeho smrti v roce 1430. Zejm\u00e9na Jaroslav Lev, kter\u00fd se v p\u00edsemn\u00fdch pramenech jako majitel Blatn\u00e9 objevuje od roku 1446, zast\u00e1val vysok\u00e9 st\u00e1tn\u00ed funkce. Byl p\u0159\u00edbuzn\u00fdm kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad, obratn\u00fd diplomat a velmi vzd\u011blan\u00fd \u010dlov\u011bk. St\u00e1l mimo jin\u00e9 v \u010dele \u010desk\u00e9ho m\u00edrov\u00e9ho poselstva \u010dty\u0159iceti \u010desk\u00fdch p\u00e1n\u016f a ryt\u00ed\u0159\u016f, je\u017e putovalo ve letech 1465 a\u017e 1467 po evropsk\u00fdch dvorech. P\u0159i t\u00e9to cest\u011b se nechal inspirovat vysp\u011blou kulturou z\u00e1padoevropsk\u00e9 \u0161lechty.<\/p>\n

Tyto inspirace pak uplat\u0148oval p\u0159i zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed reprezentativnosti sv\u00e9ho blatensk\u00e9ho s\u00eddla. D\u00e1val podn\u011bty k jeho rozs\u00e1hl\u00e9 pozdn\u011b gotick\u00e9 p\u0159estavb\u011b, kter\u00e1 p\u0159inesla hradu charakteristickou dominantu hranolov\u00e9 vstupn\u00ed v\u011b\u017ee s lomen\u00fdm vstupn\u00edm port\u00e1lem, je\u017e nahradila p\u0159edchoz\u00ed chud\u0161\u00ed vjezdovou br\u00e1nu, a k v\u011b\u017ei z jihov\u00fdchodn\u00ed strany p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed gotickou hradn\u00ed kapli a tzv. Ro\u017emit\u00e1lsk\u00fd pal\u00e1c. Pal\u00e1c a svoji pracovnu v pat\u0159e v\u011b\u017ee dal vyzdobit n\u00e1dhern\u00fdmi freskami. Jaroslav\u016fv syn, Zden\u011bk Lev, zast\u00e1val roku 1508 \u00fa\u0159ad nejvy\u0161\u0161\u00edho purkrab\u00edho na dvo\u0159e kr\u00e1le Vladislava Jagellonsk\u00e9ho. Miloval p\u0159epych a pro svou reprezentaci zvy\u0161oval v\u00fdstavnost sv\u00fdch s\u00eddel. Jeho nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed stavebn\u00ed akc\u00ed bylo p\u0159ebudov\u00e1n\u00ed jihoz\u00e1padn\u00edho pal\u00e1ce na t\u0159\u00edpatrov\u00fd skvostn\u00fd goticko-renesan\u010dn\u00ed tzv. Rejt\u016fv pal\u00e1c.<\/p>\n

K jeho vybudov\u00e1n\u00ed pozval na Blatnou proslul\u00e9ho stavitele Benedikta Rejta. Benedikt Rejt ji\u017e d\u0159\u00edve p\u016fsobil v kr\u00e1lovsk\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch, k jeho d\u00edl\u016fm pat\u0159\u00ed i Vladislavsk\u00fd s\u00e1l na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b, stejn\u011b jako chr\u00e1m sv. Barbory v Kutn\u00e9 Ho\u0159e. Z\u00e1rove\u0148 t\u00edm v\u0161ak zat\u00ed\u017eil rodovou pokladnu vysok\u00fdmi dluhy, a jeho syn Adam Lev je proto nucen z\u00e1mek a m\u011bste\u010dko Blatn\u00e1 v roce 1555 prodat sestr\u00e1m Kate\u0159in\u011b a Ann\u011b \u0158epick\u00fdm ze Sudom\u011b\u0159e. Od nich blatensk\u00e9 panstv\u00ed kupuje v roce 1560 Kate\u0159inin man\u017eel Zden\u011bk z rodu \u0160ternberk\u016f. Dva roky po \u0160ternberkov\u011b smrti koupil Blatnou v roce 1577 Jan z Rozdra\u017eova ze star\u00e9ho polsk\u00e9ho rodu hrabat Rozdra\u017eovsk\u00fdch. Zanedlouho v\u0161ak zem\u0159ela po dovr\u0161en\u00ed plnoletosti p\u0159ipadla Blatn\u00e1 na \u0159adu let jeho synovi V\u00e1clavovi z Rozdra\u017eova. Tehdy p\u0159i severn\u00ed stran\u011b hradby od vstupn\u00ed v\u011b\u017ee a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 ke Star\u00e9mu pal\u00e1 ci vyrostla nejmlad\u0161\u00ed z blatensk\u00fdch pal\u00e1cov\u00fdch staveb – renesan\u010dn\u00ed Rozdra\u017eovsk\u00fd pal\u00e1c.<\/p>\n

Stavovsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed v letech 1618 a\u017e 1620 a t\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka v\u0161ak p\u0159eru\u0161ily zvelebov\u00e1n\u00ed blatensk\u00e9ho panstv\u00ed. Za povst\u00e1n\u00ed byl hrad vydrancov\u00e1n a\u017e na hol\u00e9 zdi arm\u00e1dou vzbou\u0159en\u00fdch \u010desk\u00fdch stav\u016f, vedenou Mansfeldem, a stejn\u00e1 pohroma stihla i m\u011bste\u010dko s jeho obyvateli. V\u00e1clav z Rozdra\u017eova se v roce 1622 rad\u011bji uch\u00fdlil do Slezska, kde v roce 1625 um\u00edr\u00e1. Vdova Anna Marie \u017eila nad\u00e1le s nezletil\u00fdm synem Franti\u0161kem Ign\u00e1cem na blatensk\u00e9m panstv\u00ed, kter\u00fd je pak p\u0159evzal v roce 1645. Ani pob\u011blohorsk\u00e1 doba v\u0161ak rozkv\u011btu Blatn\u00e9 nep\u0159\u00e1la. Franti\u0161ek Ign\u00e1c zem\u0159el v roce 1691 ani\u017e by zanechal d\u011bdice, a rod Rozdra\u017eovsk\u00fdch tak vym\u00edr\u00e1 po me\u010di. D\u011bdicem se stal Jan Franti\u0161ek hrab\u011b Krakovsk\u00fd z Kolovrat, syn Anny Kate\u0159iny, sestry zesnul\u00e9ho Franti\u0161ka Ign\u00e1ce. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak panstv\u00ed prodal hrab\u011bnce Ernestin\u011b Serenyiov\u00e9, a p\u016fvodem ma\u010far\u0161t\u00ed Serenyiov\u00e9 tak dr\u017eeli Blatnou od roku 1695 a\u017e do konce 18. stolet\u00ed.<\/p>\n

S novou vrchnost\u00ed se p\u0159ihl\u00e1sila nov\u00e1, tentokr\u00e1t ji\u017e barokn\u00ed epocha, o kter\u00e9 sv\u011bd\u010d\u00ed mnoh\u00e9 barokn\u00ed sochy v m\u011bste\u010dku, skvostn\u011b p\u0159estav\u011bn\u00fd kostel v nedalek\u00fdch Pa\u0161tik\u00e1ch, jako\u017e i barokizuj\u00edc\u00ed p\u0159estavba Rozdra\u017eovsk\u00e9ho k\u0159\u00eddla. Roku 1798 koupil Blatnou od bratr\u016f Serenyi\u016f, z nich\u017e ani jeden nem\u011bl d\u011bdice, V\u00e1clav Karel (Wenzel Karl) Hildprandt z Ottenhausen, \u0161lechtic p\u016fvodem z Tyrolska.\u00a0\u00a0V dr\u017een\u00ed V\u00e1clava Karla a jeho potomk\u016f setrvala Blatn\u00e1, s vynucen\u00fdm p\u0159eru\u0161en\u00edm v dob\u011b komunistick\u00e9 \u00e9ry, a\u017e do sou\u010dasnosti. Za Franti\u0161ka (Franz) Hildprandta do\u0161lo k n\u00e1kladn\u00e9 adaptaci z\u00e1mku, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k vytvo\u0159en\u00ed reprezentativn\u00edho s\u00eddla, poskytuj\u00edc\u00edho ov\u0161em z\u00e1rove\u0148 pohodln\u00e9 bydlen\u00ed. Pot\u00e9, za Roberta Hildprandta, pro\u0161el z\u00e1mek v letech 1850 a\u017e 1856 novogotick\u00fdmi \u00fapravami v romantick\u00e9m duchu podle n\u00e1vrhu architekta Bernarda Gr\u00fcbera z Mnichova, kter\u00e9 stavb\u011b v\u00edcem\u00e9n\u011b daly jej\u00ed sou\u010dasn\u00fd charakter.<\/p>\n

Koncem 40. let 20. stolet\u00ed z\u00e1mek p\u0159evzala N\u00e1rodn\u00ed kulturn\u00ed komise a po komunistick\u00e9m p\u0159evratu byl Hildprandt\u016fm majetek zkonfiskov\u00e1n v roce 1952. Bed\u0159ichu (Friedrich) Hildprandtovi s man\u017eelkou Corneli\u00ed a dcerami bylo po roce 1958 umo\u017en\u011bno, d\u00edky styk\u016fm rodiny s c\u00edsa\u0159em Haille Selassie I., leg\u00e1ln\u011b emigrovat do Etiopie. Pam\u00e1tky na etiopsk\u00fd pobyt tvo\u0159\u00ed dnes poutavou sou\u010d\u00e1st z\u00e1meck\u00e9 expozice. Po roce 1991 se panstv\u00ed vr\u00e1tilo do rukou rodiny Hildprandtov\u00fdch, konkr\u00e9tn\u011b man\u017eelky Bed\u0159icha Hildprandta (zem\u0159el v roce 1981 v N\u011bmecku) Cornelie a jejich dvou dcer Josefiny a Jany. Sou\u010dasn\u00ed majitel\u00e9 se intenzivn\u011b zab\u00fdvaj\u00ed jeho obnovou a zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00edm pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky.<\/p>\n

http:\/\/www.zamek-blatna.cz\/<\/a><\/strong><\/p>\n

Foto: Leo\u0161 RUSS – Za kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed Vimperk<\/strong><\/p>\n