{"id":131992,"date":"2020-05-22T11:35:32","date_gmt":"2020-05-22T10:35:32","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=131992"},"modified":"2021-06-16T13:35:29","modified_gmt":"2021-06-16T12:35:29","slug":"stara-povest-z-vimperka-rudy-lois","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=131992","title":{"rendered":"STAR\u00c1 POV\u011aST Z VIMPERKA: Rud\u00fd Lois"},"content":{"rendered":"<figure id=\"attachment_192258\" aria-describedby=\"caption-attachment-192258\" style=\"width: 812px\" class=\"wp-caption aligncenter\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-192258 size-full\" src=\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/05\/21\/stary-vimperk-haselburg-1.jpg\" alt=\"\" width=\"812\" height=\"506\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/05\/21\/stary-vimperk-haselburg-1.jpg 812w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/05\/21\/stary-vimperk-haselburg-1-300x187.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/05\/21\/stary-vimperk-haselburg-1-768x479.jpg 768w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/05\/21\/stary-vimperk-haselburg-1-573x357.jpg 573w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/05\/21\/stary-vimperk-haselburg-1-775x483.jpg 775w\" sizes=\"(max-width: 812px) 100vw, 812px\" \/><figcaption id=\"caption-attachment-192258\" class=\"wp-caption-text\">Foto archiv &#8211; \u00faprava: (red) &#8211; Za kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed Vimper<\/figcaption><\/figure>\n<h6>Bylo to v dob\u00e1ch, kdy sedl\u00e1ci je\u0161t\u011b chodili na robotu. Na vimpersk\u00e9m hrad\u011b p\u0159eb\u00fdval\u00a0<span class=\"text_exposed_show\">p\u0159\u00edsn\u00fd p\u00e1n. Ne\u00faprosn\u011b vym\u00e1hal des\u00e1tek z obil\u00ed a brambor, ti pak, kdo nemohli d\u00e1t dost ze spor\u00e9ho v\u00fdnosu chudi\u010dk\u00fdch pol\u00ed, musili slou\u017eit hradn\u00edmu p\u00e1nu i se sv\u00fdm kon\u011bm \u010di volkem. Vozili p\u00edsek a k\u00e1men k novostavb\u011b skaln\u00edho hn\u00edzda na vysok\u00e9 hradn\u00ed ho\u0159e. Byly to trudn\u00e9 \u010dasy pro zv\u00ed\u0159ata i lidi. Sedl\u00e1ci a \u010deled\u00edni kleli, zv\u00ed\u0159ata se vyd\u00e1vala z posledn\u00edch sil, aby ut\u00e1hla t\u011b\u017ek\u00fd n\u00e1klad do strm\u00e9ho svahu.<\/span><\/h6>\n<p><em><span class=\"text_exposed_show\">U sedl\u00e1k\u016f na samot\u011b slou\u017eil za on\u011bch dob \u010deled\u00edn, kter\u00e9mu \u0159\u00edkali rud\u00fd Lois. Byl to divok\u00fd chlap\u00edk s ohniv\u011b rezat\u00fdm vlasem i vousem. Nikdo nev\u011bd\u011bl, odkud\u017ee sem p\u0159i\u0161el, kdo\u017ee byl jeho otec a jeho matka. Jednoho dne se objevil ve vsi, potloukal se n\u011bjak\u00fd \u010das kolem poli i lukami, a\u017e se nad n\u00edm sedl\u00e1k ze samoty slitoval a vzal ho k sob\u011b do slu\u017eby. Lois byl ale podiv\u00ednsk\u00e1. Nepromluvil slova, kdy\u017e ho bylo t\u0159eba k pr\u00e1ci, a to ani se sedl\u00e1kem a selkou, ani s nik\u00fdm z ostatn\u00ed \u010deled\u011b. <\/span><\/em><\/p>\n<p><em><span class=\"text_exposed_show\">Se zavilou tv\u00e1\u0159\u00ed \u0161el od \u010dasn\u00e9ho r\u00e1na do d\u00edla, stejn\u011b podmra\u010den ul\u00e9hal ve\u010der na slamn\u00edk. Nikdo ho nikdy nevid\u011bl se usm\u00e1t. Nikdy taky nesepjal ruce k modlitb\u011b And\u011bl P\u00e1n\u011b, nikdy se p\u0159ed j\u00eddlem nep\u0159e\u017eehnal k\u0159\u00ed\u017eem. &#8220;Jsi mi to ale pohansk\u00fd beran, Loisi!&#8221; zlob\u00edvala se s n\u00edm \u010dasto zbo\u017en\u00e1 selka. Pust\u00e1 kletba jen byla j\u00ed v\u0161ak odpov\u011bd\u00ed. Kletbami Lois den za\u010d\u00ednal, kletbami kon\u010dil. Brzy se v\u0161ecka \u010dele\u010f podivn\u00e9mu chlap\u00edkovi zdaleka vyh\u00fdbala. Den, co den tr\u00e1vil s\u00e1m jen se sv\u00fdmi ko\u0148mi, stejn\u011b tak coby li\u0161ka rezat\u00fdmi a stejn\u011b divok\u00fdmi jako byl Lois. Den, co den vozil s nad\u00e1vkami t\u011b\u017ek\u00fd \u017eulov\u00fd k\u00e1men p\u0159es Lada a suchop\u00e1r do m\u011bsta a na hradn\u00ed vrch. Den, co den se oz\u00fdvala cesta klapotem kopyt a \u0159eht\u00e1n\u00edm kon\u00ed i ozv\u011bnou Loisov\u00fdch kleteb.<\/span><\/em><\/p>\n<p><em><span class=\"text_exposed_show\">Tam, kde se zved\u00e1 &#8220;z\u00e1meck\u00e1 hora&#8221; a cesta vede k hradu prudk\u00fdm stoup\u00e1n\u00edm, stoj\u00ed star\u00fd, zv\u011btral\u00fd kamenn\u00fd sloup se zn\u00e1zorn\u011bn\u00edm svat\u00e9 Anny Samot\u0159et\u00ed. Jeden ze zbo\u017en\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f jej dal p\u0159ed d\u00e1vn\u00fdmi lety vytesat z tvrd\u00e9ho kamene a postavit ke cti t\u0159\u00ed svat\u00fdch osob: matky Anny, Marie Panny a Bo\u017esk\u00e9ho D\u00edt\u011bte. Povozn\u00edci, m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed k hradu, museli v\u0161ichni projet kolem sloupu s posv\u00e1tnou so\u0161kou na vrcholu. Mnoh\u00fd sedl\u00e1k tu zarazil kon\u011b a povoz, aby mohl sejmout \u010depici z hlavy a kr\u00e1tce se pomodlit. I nejeden pacholek tu u\u010dinil plach\u00e9 znamen\u00ed k\u0159\u00ed\u017eem a popohnal pot\u00e9 sv\u00e1 zv\u00ed\u0159ata k dal\u0161\u00ed cest\u011b. Jen rud\u00fd Lois jako by si svat\u00e9 so\u0161ky ani nev\u0161iml. V prudk\u00e9m chvatu hnal sv\u00e9 ryz\u00e1ky d\u00e1l kup\u0159edu a kdy\u017e ti kon\u011b cht\u011bli kr\u00e1tk\u00fdm zastaven\u00edm nabrat sil ke strm\u00e9mu v\u00fdstupu, pak je Lois tak divoce p\u0159et\u00e1hl bi\u010dem, a\u017e se vzepjali a sup\u00edce t\u00e1hli d\u00e1l.<\/span><\/em><\/p>\n<p><em><span class=\"text_exposed_show\">Bylo hork\u00e9 \u010dervencov\u00e9 poledne. Svit slunce oslniv\u011b bodal z bezmra\u010dn\u00e9ho modr\u00e9ho nebe. Hlahol zvon\u016f zazn\u00edval z m\u011bstsk\u00e9 v\u011b\u017ee do \u017ehouc\u00edho ticha. N\u011bm\u00e9 le\u017eelo m\u011bste\u010dko vprost\u0159ed poledn\u00edho klidu. Jen Lois hnal, ani\u017e by se staral o poledn\u00ed zvon\u011bn\u00ed, sv\u00e9 kon\u011b s hlasit\u00fdm hot a hyj\u00e9 i mnohou kletbou k tomu pr\u00e1zdn\u00fdmi ulicemi. Kon\u011b, cel\u00ed zp\u011bn\u011bn\u00ed potem, pot\u00fdkali se s t\u011b\u017ek\u00fdm n\u00e1kladem kamene. Tak dojel povoz a\u017e k \u00fapat\u00ed hradn\u00edho vrchu. U sloupu se svatou Annou Samot\u0159et\u00ed ryz\u00e1ci zastavili. Byli se silami v konc\u00edch. T\u011b\u017ece dopadal Lois\u016fv bi\u010d na uboh\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, tak\u017ee se vzchopila bolest\u00ed a poznovu se op\u0159ela do t\u0159men\u016f. V\u016fz se v\u0161ak n\u00e1hle odm\u00edtal pohnout z m\u00edsta. Loise to na chv\u00edli zarazilo, potom se v\u0161ak divoce vrhl na kon\u011b, pob\u00edzel je nad\u00e1vkami a bit\u00edm, \u017ee se rozpoutalo prav\u00e9 peklo. Kon\u011b rvali postra\u0148ky k prasknut\u00ed, Lois se s\u00e1m op\u0159el do kol a \u017eeleznou silou se je pokusil uv\u00e9st do chodu. V\u0161echno marn\u00e9, v\u016fz st\u00e1l jako p\u0159ikov\u00e1n. Snad hodinu se tak mu\u010dili zv\u00ed\u0159ata i \u010dlov\u011bk a Loisova zu\u0159ivost jen rostla. Tu zachytil jeho pohled \u00fakosem \u017eulov\u00fd sloup s posv\u00e1tnou so\u0161kou. Vztek ho opanoval docela. Pozvedl bi\u010d a s v\u00fdk\u0159ikem: &#8220;Tak n\u00e1m pomoz ty!&#8221; ho nechal dopadnout na sloup i sochu naho\u0159e. Tu vyrazily ze zem\u011b plameny, jej\u00ed j\u00edcen se rozev\u0159el a zase zav\u0159el s d\u011bsiv\u00fdm rachotem. Kon\u011b, \u010deled\u00edn i v\u016fz v n\u011bm t\u00e9 chv\u00edle nav\u017edycky zmizeli.<\/span><\/em><\/p>\n<p><em><span class=\"text_exposed_show\">M\u011b\u0161\u0165an\u00e9 i sedl\u00e1ci se dlouho vyh\u00fdbali tomu m\u00edstu hr\u016fzy a \u0161irok\u00fdm obloukem je v serpentin\u00e1ch obj\u00ed\u017ed\u011bli nahoru k hradn\u00edmu vrchu. Na star\u00e9m, \u0161ediv\u00e9m sloupu se sochou na jeho vrcholu sv\u00edt\u00ed v\u0161ak divok\u00fd \u0161leh bi\u010dem, kter\u00fd tam zanechal rud\u00fd Lois, jako b\u00edl\u00fd pruh a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f.<\/span><\/em><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>(B\u00f6hmerw\u00e4ldler Jahrbuch 1995, s. 42-44)<\/strong><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Bylo to <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":192260,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[89],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2020\/05\/21\/r\u00e1me\u010dek-lois.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/131992"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=131992"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/131992\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":192396,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/131992\/revisions\/192396"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/192260"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=131992"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=131992"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=131992"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}