{"id":124962,"date":"2019-03-06T20:11:24","date_gmt":"2019-03-06T19:11:24","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=124962"},"modified":"2023-03-08T12:13:54","modified_gmt":"2023-03-08T11:13:54","slug":"historicke-okamziky-mezinarodni-den-zen","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=124962","title":{"rendered":"HISTORICK\u00c9 OKAM\u017dIKY: Mezin\u00e1rodn\u00ed den \u017een"},"content":{"rendered":"
… Cht\u011bla jsi p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bt, jak pracujeme. Do fabriky chod\u00edme na p\u00e1tou, o sedm\u00e9 m\u00e1me sn\u00eddan\u011b, po p\u016fl hodin\u011b se vr\u00e1t\u00edme a pracujeme do p\u016fl jedn\u00e9. O jedn\u00e9 se vrac\u00edme k pr\u00e1ci a pracujeme do sedmi ve\u010der. Pak u\u017e m\u00e1me cel\u00fd ve\u010der pro sebe, co\u017e je v\u00edce, ne\u017e maj\u00ed mnoh\u00e9 jin\u00e9 d\u00edvky…<\/em> (Z dopisu tov\u00e1rn\u00ed d\u011blnice p\u0159\u00edtelkyni – 1844)<\/h6>\n

Kyti\u010dka fialek<\/strong>
\nPodruh\u00e9, nesm\u00ed\u0161 utr\u00e1cet,<\/em>
\n prozra\u010f mi, kolipak st\u00e1la?<\/em>
\n \"\"A t\u011bch p\u00e1r mamin\u010din\u00fdch v\u011bt<\/em>
\n znal jsem u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nazpam\u011b\u0165.<\/em>
\n \u0160et\u0159ila v\u017edycky z m\u00e1la.<\/em><\/p>\n

K holi\u010di rad\u0161i m\u011bl bys j\u00edt.<\/em>
\n To zn\u00e1m ji\u017e, te\u010f mo\u017en\u00e1 dod\u00e1:<\/em>
\n Z\u00edtra bude\u0161 cht\u00edt na se\u0161it,<\/em>
\n a kde m\u00e1m na to v\u0161echno vz\u00edt,<\/em>
\n krejcaru je dnes \u0161koda!<\/em><\/p>\n

Jen n\u00e1sil\u00edm j\u00ed vtiskl jsem<\/em>
\n ten modr\u00fd chom\u00e1\u010dek jara.<\/em>
\n Kdy\u017e spl\u00e1cela mi polibkem,<\/em>
\n za\u0161evelilo jej\u00edm rtem:<\/em>
\nSyn\u00e1\u010dku, u\u017e jsem star\u00e1.<\/em><\/p>\n

Rok co rok se tak zlobila,<\/em>
\n pozd\u011bji m\u00ed\u0148 u\u017e sice.<\/em>
\n Kdy\u017e v\u00e1zi\u010dku si rozbila,<\/em>
\n d\u00e1vala kv\u00edtka spanil\u00e1<\/em>
\n do sklenky od ho\u0159\u010dice.<\/em><\/p>\n

Hodiny bij\u00ed za st\u011bnou,<\/em>
\n d\u011bs\u00ed m\u011b n\u011bmota zdiva.<\/em>
\n Maminka, tv\u00e1\u0159 ji\u017e zast\u0159enou,<\/em>
\n na l\u016f\u017eku le\u017e\u00ed; z kolenou<\/em>
\n nehybn\u011b sukn\u011b spl\u00fdv\u00e1.<\/em><\/p>\n

Zved\u00e1m j\u00ed ruku. Je v n\u00ed chlad,<\/em>
\n prsty jsou p\u0159itiskl\u00e9 k dlani.\u00a0\u00a0<\/em>
\n Kyti\u010dku chci j\u00ed do nich d\u00e1t,<\/em>
\n u\u017e naposledy tentokr\u00e1t.<\/em>
\n A je\u0161t\u011b se mi br\u00e1n\u00ed.<\/em><\/p>\n

Jaroslav Seifert: Maminka(1954)\u00a0 –\u00a0<\/strong>V\u0161em \u017een\u00e1m od truhl\u00e1\u0159\u016f ze Star\u00e9 \u0160umavy<\/strong><\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

Pro n\u011bkoho \u00fasm\u011bvn\u00e9, pro dal\u0161\u00edho nostalgick\u00e9…Ve v\u00fdchodn\u00edm bloku se mezin\u00e1rodn\u00ed den \u017een stal poplatn\u00fdm n\u00e1strojem komunistick\u00e9ho re\u017eimu a sv\u00e1tek se masivn\u011b slavil pod z\u00e1\u0161titou KS\u010c. Po roce 1948 slaven\u00ed MD\u017d postupn\u011b nabylo monstr\u00f3zn\u00edch rozm\u011br\u016f, KS\u010c cel\u00e9mu sv\u00e1tku vtiskla ofici\u00f3zn\u00ed charakter, na jak\u00fd se pam\u011btn\u00edk\u016fm t\u011b\u017eko zapom\u00edn\u00e1. M\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161ablonovit\u00fd pr\u016fb\u011bh v ka\u017ed\u00e9m z\u00e1vod\u011b, tov\u00e1rn\u011b nebo ve m\u011bst\u011b \u010di obci. Spojen\u00fd byl a\u017e s povinnou \u00fa\u010dast\u00ed a ofici\u00e1ln\u00edm r\u00e1mcem, v n\u011bm\u017e se odehr\u00e1valy hlavn\u011b promluvy stranick\u00fdch funkcion\u00e1\u0159\u016f.<\/p>\n

P\u0159itom p\u016fvod tohoto sv\u00e1tku nebylo \u017e\u00e1douc\u00ed p\u0159ipom\u00ednat. P\u016fvod sv\u00e1tku t\u0159eba hledat na Z\u00e1pad\u011b. Sv\u016fj p\u016fvod m\u00e1 v dob\u011b soci\u00e1ln\u00edch kriz\u00ed a p\u0159\u00edprav st\u00e1t\u016f na nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lku. To je p\u0159esn\u011b ta doba, kdy se \u017eeny za\u010daly zasazovat o sv\u00e1 pr\u00e1va a pronikat tak do ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota. Jak to v\u0161ak b\u00fdv\u00e1, v\u011bt\u0161in\u011b zlomov\u00fdch okam\u017eik\u016f p\u0159edch\u00e1zej\u00ed tragick\u00e9 ud\u00e1losti. Nebylo tomu jinak ani v p\u0159\u00edpad\u011b tohoto sv\u00e1tku.<\/p>\n

Ob\u010dansk\u00e1 hnut\u00ed, kter\u00e1 s\u00edlila hlavn\u011b v Americe a z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b, bojovali od druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed o rovnopr\u00e1vn\u00e9 postaven\u00ed \u017een ve spole\u010dnosti. Cht\u011bli dos\u00e1hnout, aby \u017eeny m\u011bly stejn\u00e9 podm\u00ednky a pr\u00e1va jako jejich mu\u017e\u0161t\u00ed partne\u0159i. Jejich pracovn\u00ed podm\u00ednky, soci\u00e1ln\u00ed zabezpe\u010den\u00ed a zejm\u00e9na platy, byly v\u00edce ne\u017e mizern\u00e9. \u017densk\u00e9 d\u011blnice p\u0159itom pracovaly stejn\u011b dlouho a stejn\u011b tvrd\u011b jako jejich mu\u017e\u0161t\u00ed kolegov\u00e9, ale za svou pr\u00e1ci dost\u00e1valy v\u00fdrazn\u011b ni\u017e\u0161\u00ed mzdu. To byl snad nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed d\u016fvod jejich nespokojenosti.<\/p>\n

Tak se ji\u017e v 50. letech 19. stolet\u00ed ve v\u00edce m\u011bstech americk\u00e9ho Severu rozho\u0159ely protesty za pracovn\u00ed podm\u00ednky \u017een v pr\u016fmyslu. V New Yorku se, nap\u0159\u00edklad, 8. b\u0159ezna 1857 vydaly do ulic d\u011blnice z v\u00edce textiln\u00edch tov\u00e1ren ve m\u011bst\u011b. Masa protestuj\u00edc\u00edch \u017een tak r\u00e1zem narostla do p\u0159ekvapiv\u00fdch rozm\u011br\u016f. \u017deny po\u017eadovaly vy\u0161\u0161\u00ed platy, zm\u011bnu pracovn\u00ed doby a jistotu soci\u00e1ln\u00edho kryt\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b pracovn\u00ed neschopnosti. Policie dav nakonec rozehnala n\u00e1sil\u00edm a \u017eeny ve skute\u010dnosti ni\u010deho nedos\u00e1hly, ale byl to jeden z prvn\u00edch krok\u016f, kter\u00e9 vedly ke zlep\u0161en\u00ed jejich situace.<\/p>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00edch v\u00edce ne\u017e pades\u00e1t let se \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed akce nekonaly, a\u017e pr\u00e1v\u011b v roce 1908 se op\u011bt v b\u0159eznu \u0161vadleny v New Yorku rozhodly st\u00e1vkovat. V pr\u016fvodu m\u011bstem v\u00edce ne\u017e 15 tis\u00edc \u017een po\u017eadovalo zkr\u00e1cen\u00ed pracovn\u00ed doby, lep\u0161\u00ed platov\u00e9 podm\u00ednky, hlasovac\u00ed pr\u00e1va a ukon\u010den\u00ed zam\u011bstn\u00e1v\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed. St\u00e1vka se nesla pod heslem \u201echl\u00e9b a r\u016f\u017ee\u201c, kdy chl\u00e9b symbolizoval ekonomick\u00e9 jistoty a r\u016f\u017ee lep\u0161\u00ed kvalitu \u017eivota.<\/p>\n

V roce 1911 se v\u0161ak ud\u00e1la i jedna trag\u00e9die, kter\u00e1 p\u0159es svou tragi\u010dnost nakonec pos\u00edlila feministick\u00e9 hnut\u00ed. V New Yorku se 25. b\u0159ezna 1911 zap\u00e1lily n\u011bkter\u00e9 patra textiln\u00ed fabriky Triangle Factory. V budov\u011b pracovalo v\u00edce ne\u017e 600 lid\u00ed, z toho byla drtiv\u00e1 v\u011bt\u0161ina \u017een. Byly to v\u011bt\u0161inou p\u0159ist\u011bhovalkyn\u011b z Evropy ve v\u011bku 16 – 23 let, pro kter\u00e9 nebylo mo\u017en\u00e9 jin\u00e9 uplatn\u011bn\u00ed. Pracovaly v textiln\u00ed tov\u00e1rn\u011b, ve kter\u00e9 bylo mno\u017estv\u00ed ho\u0159lav\u00e9ho materi\u00e1lu. Jejich pracovn\u00ed doba byla stanovena na 14 hodin denn\u011b, pouze s mal\u00fdmi p\u0159est\u00e1vkami.<\/p>\n

V hal\u00e1ch bylo povoleno kou\u0159it, co\u017e m\u011blo slou\u017eit k rychl\u00e9 \u201epovzbuzen\u00ed\u201c t\u011bla. Sv\u00edtilo se tam otev\u0159en\u00fdmi plynov\u00fdmi ho\u0159\u00e1ky a celkov\u00e1 protipo\u017e\u00e1rn\u00ed ochrana v podstat\u011b neexistovala. Nebyly tam k dispozici hasic\u00ed p\u0159\u00edstroje a ani n\u00e1\u0159ad\u00ed, kter\u00e9 by slou\u017eilo k nouzov\u00e9 evakuaci. Haly m\u011bli dva vchody, ale pro lep\u0161\u00ed kontrolu odchoz\u00edch byly jedny dve\u0159e permanentn\u011b zam\u010den\u00e9. \u017deny tak byly odk\u00e1z\u00e1ny na smrt ve fabrice, nebo na skok z 9. patra. Hasi\u010dsk\u00e9 plachty je m\u011bly zachytit, ale jejich rozlo\u017een\u00ed v bl\u00edzkosti fabriky bylo velmi n\u00e1ro\u010dn\u00e9. Po\u010det ob\u011bt\u00ed se tak vy\u0161plhal na 146.<\/p>\n

Soudn\u00ed proces po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch skon\u010dil osvobozen\u00edm majitel\u016f tov\u00e1rny, ale poz\u016fstal\u00ed dostali od\u0161kodn\u00e9 – 75 dolar\u016f za ka\u017ed\u00e9ho mrtv\u00e9ho. V roce 1911 se poprv\u00e9 slavil MD\u017d v Rakousku, D\u00e1nsku, N\u011bmecku a \u0160v\u00fdcarsku. Datum bylo stanoveno na 19. b\u0159ezna. \u017deny s podporou mu\u017e\u016f po\u017eadovaly na rozs\u00e1hl\u00fdch demonstrac\u00edch volebn\u00ed pr\u00e1vo a konec diskriminace v zam\u011bstn\u00e1n\u00ed. Rusk\u00e9 \u017eeny si sv\u016fj sv\u00e1tek poprv\u00e9 p\u0159ipomn\u011bly u\u017e v roce 1913.<\/p>\n

V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce se po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b konaly zhruba v obdob\u00ed kolem 8. b\u0159ezna r\u016fzn\u00e9 protestn\u00ed akce proti v\u00e1lce. Ur\u010duj\u00edc\u00edm byl ale studen\u00fd \u00fanorov\u00fd \u010dtvrtek 1917, kdy v Petrohrad\u011b vy\u0161ly \u017eeny do ulic pod heslem \u201echl\u00e9b a m\u00edr\u201c a spustily jednu z revoluc\u00ed roku. Zhruba t\u00fdden pot\u00e9 byl rusk\u00fd car donucen abdikovat a prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1da mimo jin\u00e9 schv\u00e1lila i volebn\u00ed pr\u00e1vo rusk\u00fdm \u017een\u00e1m. Tento historick\u00fd \u010dtvrtek p\u0159ipadl na 23. \u00fanor juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e, co\u017e odpov\u00eddalo 8. b\u0159eznu kalend\u00e1\u0159e gregori\u00e1nsk\u00e9ho.<\/p>\n

T\u00edm se nakonec Mezin\u00e1rodn\u00ed den \u017een ust\u00e1lil na 8. b\u0159eznu. Revolu\u010dn\u00ed \u0161pi\u010dky a i carsk\u00e9 \u00fa\u0159ady pova\u017eovaly toto datum za velmi nevhodn\u00e9. Zima, kter\u00e1 byla v t\u00e9 dob\u011b st\u00e1le krut\u00e1 st\u00e1vce ur\u010dit\u011b nepom\u00e1hala. S t\u00edm po\u010d\u00edtaly ob\u011b strany a domn\u00edvaly se, \u017ee \u017eensk\u00fd st\u00e1vka nebude m\u00edt v\u00fdraznou podporu. U\u017e v prvn\u00ed den se v\u0161ak v ulic\u00edch Petrohradu objevily davy \u017een, kter\u00e9 \u017e\u00e1daly okam\u017eit\u00e9 ukon\u010den\u00ed v\u00e1lky a obnoven\u00ed z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed. Ud\u00e1losti se opakovaly za podpory t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9 petrohradsk\u00e9 spole\u010dnosti i v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech a postupn\u011b p\u0159erostly do toho, co zn\u00e1me jako \u00fanorov\u00e1 revoluce. Na jej\u00edm konci abdikoval car Mikul\u00e1\u0161 II. a byla vytvo\u0159ena prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1da, kter\u00e1 cht\u011bla Rusko p\u0159etvo\u0159it na modern\u00ed demokratickou zemi.<\/p>\n

Mezi prvn\u00ed z\u00e1kony, kter\u00e9 prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1da p\u0159ijala, pat\u0159ilo i v\u0161eobecn\u00e9 volebn\u00ed pr\u00e1vo, kter\u00e9 platilo pro mu\u017ee i \u017eeny. V\u00fdvoj se v\u0161ak ub\u00edral jin\u00fdm sm\u011brem a ji\u017e v druh\u00e9 polovin\u011b roku byla v Rusku nastolena bol\u0161evick\u00e1 diktatura. P\u016fvodn\u00edm c\u00edlem zaveden\u00ed tohoto sv\u00e1tku bylo hlavn\u011b sjednocen\u00ed volebn\u00edho pr\u00e1va. To m\u011bly na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed \u017eeny jen v hrstce zem\u00ed sv\u011bta, z t\u011bch evropsk\u00fdch pouze ve Finsku. \u010ceskoslovensko pat\u0159ilo k t\u011bm progresivn\u011bj\u0161\u00edm. V\u0161eobecn\u00e9 hlasovac\u00ed pr\u00e1vo u n\u00e1s bylo zavedeno v roce 1919.<\/p>\n

 <\/p>\n

ZDROJ: <\/strong>Mar\u00edna Z\u00e1vack\u00e1: Dve tv\u00e1re sviatku \u017eien, Jinty Nelson: International Women\u2019s Day, Zita Ple\u0161tinsk\u00e1: Pozn\u00e1me hist\u00f3riu MD\u017d?<\/p>\n

P\u0159ipravuje: Miroslav K\u016eS ANDRES<\/strong><\/p>\n

Foto: archiv autora<\/strong><\/p>\n

\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

… Cht\u011bla <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":154503,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[111],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2019\/03\/06\/r\u00e1me\u010dek-md\u017e.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/124962"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=124962"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/124962\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":274686,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/124962\/revisions\/274686"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/154503"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=124962"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=124962"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=124962"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}