![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/01\/01\/Od-Novotn\u00e9ho-l\u00e1vky.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
1831 \u2013 Zalo\u017een\u00ed Matice \u010desk\u00e9, fondu, kter\u00fd slou\u017eil jako vydavatelstv\u00ed knih v \u010desk\u00e9m jazyce a umo\u017enil vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u00fdznamn\u00fdch prac\u00ed \u010desk\u00e9 obrozeneck\u00e9 v\u011bdy.<\/p>\n
1949 \u2013 Zaveden\u00ed kraj\u016f jako st\u00e1tn\u00edch \u00fazemn\u00edch jednotek v \u010ceskoslovensku. Krajsk\u00e9 z\u0159\u00edzen\u00ed bylo reformov\u00e1no v r. 1960 (sn\u00ed\u017een\u00ed po\u010dtu kraj\u016f, zato s v\u011bt\u0161\u00ed \u00fazemn\u00ed rozlohou). Po zru\u0161en\u00ed krajsk\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch v\u00fdbor\u016f v roce 1990 byl krajsk\u00fd syst\u00e9m ve ve\u0159ejn\u00e9 spr\u00e1v\u011b prakticky obnoven a\u017e k 1. 1. 2000 ustaven\u00edm sou\u010dasn\u00fdch samospr\u00e1vn\u00fdch kraj\u016f s \u00fazemn\u00edm \u010dlen\u011bn\u00edm podobn\u00fdm syst\u00e9mu z roku 1949. Ne ka\u017ed\u00e9mu je v\u0161ak dnes ji\u017e zn\u00e1mo, \u017ee krajsk\u00e9 \u00fazemn\u00ed jednotky st\u00e1tu z\u0159\u00edzen\u00e9 podle z\u00e1kona z roku 1960, kter\u00fd nebyl nikdy zru\u0161en, dosud nezanikly.<\/p>\n
1969 \u2013 Vznik \u010deskoslovensk\u00e9 federace. Do t\u00e9 doby unit\u00e1rn\u00ed \u010ceskoslovensko se stalo federac\u00ed tvo\u0159enou \u010ceskou socialistickou a Slovenskou socialistickou republikou s vlastn\u00edmi vl\u00e1dami a n\u00e1rodn\u00edmi radami (parlamenty) s vlastn\u00edmi kompetencemi vedle feder\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dy a parlamentu.<\/p>\n
1993 \u2013 \u201eDen obnovy samostatn\u00e9ho \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu\u201c \u2013 N\u00e1zev tohoto st\u00e1tn\u00edho sv\u00e1tku je pon\u011bkud zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed, nebo\u0165 na rozd\u00edl od 28. \u0159\u00edjna 1918 z\u00e1nikem \u010ceskoslovenska koncem roku 1992 \u010desk\u00e1 st\u00e1tnost jako takov\u00e1 obnovena nebyla, ne\u0161lo o vyman\u011bn\u00ed se z n\u011bjak\u00e9ho podru\u010d\u00ed. Naopak, byl zni\u010den funguj\u00edc\u00ed feder\u00e1ln\u00ed st\u00e1t, kter\u00fd byl pokra\u010dovatelem stalet\u00e9 \u010desk\u00e9 st\u00e1tnosti (brat\u0159i Slov\u00e1ci mi snad prominou tento bohemocentrismus, ale na druhou stranu to samoz\u0159ejm\u011b beru i tak, \u017ee za sv\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed bylo \u010ceskoslovensko spole\u010dn\u00fdm st\u00e1tem obou na\u0161ich n\u00e1rod\u016f). Tato ud\u00e1lost je proto zkr\u00e1tka vyhl\u00e1\u0161en\u00ed (osamocen\u00e9) \u010cesk\u00e9 republiky pot\u00e9, co do\u0161lo k z\u00e1niku \u010ceskoslovenska, nic v\u00edc.<\/p>\n
1858 \u2013 Zem\u0159el mar\u0161\u00e1l Jan V\u00e1clav Radeck\u00fd z Rad\u010de, jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch vojev\u016fdc\u016f \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu (viz t\u00e9\u017e p\u0159edchoz\u00ed \u010dl\u00e1nek \u201e\u0158\u00edjen v \u010desk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch). \u00da\u010dastnil se v\u00e1lky proti Turecku, zaslou\u017eil se o por\u00e1\u017eku Napoleona a pozd\u011bji op\u011bt vynikl b\u011bhem v\u00e1lek v It\u00e1lii, kde opakovan\u011b porazil vojska sardinsk\u00e9ho kr\u00e1le Karla Alberta. Pozd\u011bji byl gener\u00e1ln\u00edm guvern\u00e9rem Lombardsko-ben\u00e1tsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed.<\/p>\n
1949 \u2013 Za\u010d\u00e1tek jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 ustavila RVHP \u2013 Radu vz\u00e1jemn\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 pomoci. Jedn\u00e1n\u00ed zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f (Bulharsko, \u010ceskoslovensko, Ma\u010farsko, Polsko, Rumunsko a Sov\u011btsk\u00fd svaz) prob\u00edhala v Moskv\u011b do 8. 1. 1949.<\/p>\n
2012 \u2013 Vl\u00e1da Petra Ne\u010dase schv\u00e1lila tzv. c\u00edrkevn\u00ed restituce.<\/p>\n
1422 – V navazuj\u00edc\u00edch bitv\u00e1ch u Kutn\u00e9 Hory a N\u011bmeck\u00e9ho (Havl\u00ed\u010dkova) Brodu porazil Jan \u017di\u017eka z Trocnova vojska Zikmunda Lucembursk\u00e9ho.<\/p>\n
2013 – Prvn\u00ed p\u0159\u00edm\u00e9 prezidentsk\u00e9 volby v \u010cesk\u00e9 republice. Prob\u011bhly ve dvou kolech, nebo\u0165 v prvn\u00edm kole \u017e\u00e1dn\u00fd kandid\u00e1t zvolen nebyl. Prvn\u00edm p\u0159\u00edmo zvolen\u00fdm prezidentem \u010cR se stal Milo\u0161 Zeman.<\/p>\n
1977 \u2013 Rud\u00e9 pr\u00e1vo otisklo \u010dl\u00e1nek \u201eZtroskotanci a samozvanci\u201c v reakci na \u201eprotisocialistick\u00fd pamflet\u201c \u2013 Chartu 77.<\/p>\n
845 \u2013 K\u0159est 14 \u010desk\u00fdch kn\u00ed\u017eat v \u0158ezn\u011b u c\u00edsa\u0159e Ludv\u00edka N\u011bmce. Jm\u00e9na kn\u00ed\u017eat a oblasti, kter\u00fdm vl\u00e1dla, se nedochovala. Ud\u00e1lost je dokladem \u010dasnosti zapojov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch vl\u00e1dnouc\u00edch elit do z\u00e1padn\u00edho (glob\u00e1ln\u00edho) syst\u00e9mu \u0159\u00edzen\u00ed spole\u010dnosti. Na druh\u00e9 stran\u011b, tehdej\u0161\u00ed postupn\u00e9 za\u0159azen\u00ed se do k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho sv\u011bta patrn\u011b do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry pomohlo vyhnout se osudu v\u011bt\u0161iny polabsk\u00fdch Slovan\u016f vyhlazen\u00fdch b\u011bhem k\u0159\u00ed\u017eov\u00fdch v\u00fdprav.<\/p>\n
1996 \u2013 \u010cesk\u00e1 vl\u00e1da v \u010dele se sv\u00fdm p\u0159edsedou V\u00e1clavem Klausem podala ofici\u00e1ln\u00ed \u017e\u00e1dost o p\u0159ijet\u00ed do Evropsk\u00e9 unie (smlouva o p\u0159istoupen\u00ed vstoupila v platnost 1. 5. 2004).<\/p>\n
1409 \u2013 Dekret Kutnohorsk\u00fd. Vyd\u00e1n\u00edm dekretu V\u00e1clav IV. upravil po\u010det hlas\u016f jednotliv\u00fdch \u201en\u00e1rod\u016f\u201c na pra\u017esk\u00e9 univerzit\u011b. P\u0159edt\u00edm m\u011bly po jednom hlasu \u010ce\u0161i, Pol\u00e1ci, Sasov\u00e9 a Bavo\u0159i, n\u00e1sledn\u011b m\u011bli \u010ce\u0161i 3 hlasy a ostatn\u00ed n\u00e1rody dohromady 1 hlas. V\u00e1clav IV. tak u\u010dinil, aby pos\u00edlil vst\u0159\u00edcn\u00fd postoj tak v\u00fdznamn\u00e9 instituce, kterou tehdy univerzita byla, ke sv\u00e9 pozici v ot\u00e1zce \u0159e\u0161en\u00ed pape\u017esk\u00e9ho schizmatu. V d\u016fsledku vyd\u00e1n\u00ed dekretu ode\u0161lo mnoho n\u011bmeck\u00fdch mistr\u016f na jin\u00e9 univerzity, kter\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b tak\u00e9 existovaly. N\u00e1sledn\u011b do\u0161lo k jist\u00e9mu poklesu presti\u017ee pra\u017esk\u00e9 univerzity, kter\u00e1 se sice stala p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u010deskou, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak do\u0161lo k \u201eregionalizaci\u201c jej\u00edho v\u00fdznamu.<\/p>\n
1919 \u2013 Ministerstvo n\u00e1rodn\u00ed obrany nov\u011b vznikl\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky vydalo rozkaz k vojensk\u00e9mu obsazen\u00ed T\u011b\u0161\u00ednska, na n\u011b\u017e na m\u00edrov\u00fdch rozhovorech v Pa\u0159\u00ed\u017ei prosazovala n\u00e1rok \u010deskoslovensk\u00e1 delegace veden\u00e1 E. Bene\u0161em. Vojensk\u00e9 operaci velel pplk. \u0160nejd\u00e1rek (pozd\u011bj\u0161\u00ed arm\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l) a prob\u00edhala do 31. 1. 1919. Kone\u010dnou demarka\u010dn\u00ed linii stanovila mezin\u00e1rodn\u00ed tzv. velvyslaneck\u00e1 komise, s jej\u00edm\u017e rozhodnut\u00edm Polsko spokojeno nebylo, co\u017e se op\u011btovn\u011b projevilo b\u011bhem ud\u00e1lost\u00ed roku 1938.<\/p>\n
1612 \u2013 Zem\u0159el c\u00edsa\u0159 \u0159\u00edmsk\u00fd a kr\u00e1l \u010desk\u00fd Rudolf II. Za jeho vl\u00e1dy byla Praha mimo jin\u00e9 podruh\u00e9 ve sv\u00e9 historii c\u00edsa\u0159skou rezidenc\u00ed, co\u017e se odrazilo na jej\u00edm velk\u00e9m v\u0161estrann\u00e9m rozvoji (poprv\u00e9 byla s\u00eddlem c\u00edsa\u0159e za Karla IV.). K popul\u00e1rn\u00edmu medi\u00e1ln\u00edmu obrazu tohoto panovn\u00edka a velk\u00e9ho mecen\u00e1\u0161e um\u011bn\u00ed je v\u0161ak t\u0159eba po \u00faplnost dodat, \u017ee jeho vl\u00e1da skon\u010dila neslavn\u011b.<\/p>\n
Po uzav\u0159en\u00ed tzv. Libe\u0148sk\u00e9ho m\u00edru v roce 1608, po sporech se sv\u00fdm bratrem Maty\u00e1\u0161em i zemsk\u00fdmi stavy, si Rudolf ponechal jako \u010desk\u00fd kr\u00e1l pod svou vl\u00e1dou pouze \u010cechy, Slezsko a ob\u011b Lu\u017eice, zat\u00edmco Moravu (a tak\u00e9 Rakousko a Uhry) ovl\u00e1dl Maty\u00e1\u0161. Oslaben\u00e9ho c\u00edsa\u0159e \u010desk\u00e9, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b protestantsk\u00e9, stavy p\u0159inutily v roce 1609 k vyd\u00e1n\u00ed Majest\u00e1tu, kter\u00fd m\u011bl zaru\u010dovat n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 svobody v zemi. Zvrat v Rudolfov\u011b defenzivn\u00ed pozici m\u011blo p\u0159ivodit c\u00edsa\u0159ovo povol\u00e1n\u00ed vojska pasovsk\u00e9ho biskupa Leopolda v roce 1611 do \u010cech. Pasovsk\u00e9mu vojsku se v\u0161ak nepoda\u0159ilo dob\u00fdt Prahu a do\u0161lo hlavn\u011b k plen\u011bn\u00ed \u010desk\u00e9ho \u00fazem\u00ed ve sm\u011bru n\u00e1stupu pasovsk\u00fdch. T\u00e9ho\u017e roku Maty\u00e1\u0161 donutil Rudolfa k abdikaci a s\u00e1m byl zvolen \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem. Rudolfovi byl ponech\u00e1n form\u00e1ln\u011b c\u00edsa\u0159sk\u00fd titul a Pra\u017esk\u00fd hrad k u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed.<\/p>\n
1751 \u2013 Reforma st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy v \u010desk\u00fdch zem\u00edch \u2013 stavov\u0161t\u00ed kraj\u0161t\u00ed hejtmani p\u0159estali b\u00fdt p\u0159edstaviteli \u0161lechtick\u00e9 samospr\u00e1vy a stali se st\u00e1tem placen\u00fdmi \u00fa\u0159edn\u00edky zcela pod\u0159\u00edzen\u00fdmi panovn\u00edkovi. \u201eZest\u00e1t\u0148ov\u00e1n\u00ed\u201c d\u0159\u00edve stavovsk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f (nejenom krajsk\u00fdch hejtman\u016f) bylo jedn\u00edm z hlavn\u00edch krok\u016f p\u0159i vytv\u00e1\u0159en\u00ed modern\u00edho st\u00e1tu.<\/p>\n
1941 \u2013 Protektor\u00e1tn\u00ed vl\u00e1da vydala na\u0159\u00edzen\u00ed o tzv. nucen\u00fdch prac\u00edch. V N\u011bmecku bylo postupn\u011b pracovn\u011b nasazeno 424.000 osob z \u00fazem\u00ed tehdej\u0161\u00edho Protektor\u00e1tu.<\/p>\n
1944 \u2013 Zalo\u017een\u00ed kolaborantsk\u00e9 \u201eLigy proti bol\u0161evismu\u201c v tehdej\u0161\u00edm Protektor\u00e1t\u011b, kterou cht\u011bli n\u011bme\u010dt\u00ed okupanti propagandisticky bojovat proti nar\u016fstaj\u00edc\u00edm sympati\u00edm \u010desk\u00e9ho obyvatelstva k Sov\u011btsk\u00e9mu svazu.<\/p>\n
1919 \u2013 \u010ceskoslovensk\u00e1 arm\u00e1da dokon\u010dila vojensk\u00e9 obsazen\u00ed ji\u017en\u00ed hranice Slovenska, b\u011bhem n\u011bho\u017e doch\u00e1zelo k \u010detn\u00fdm boj\u016fm s ma\u010farsk\u00fdmi jednotkami, kter\u00e9 byly postupn\u011b vytla\u010dov\u00e1ny ze slovensk\u00e9ho \u00fazem\u00ed. Ma\u010farsk\u00e1 vl\u00e1da toti\u017e po rozpadu Rakouska-Uherska trvala na uhersk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed integrit\u011b, kter\u00e1 m\u011bla i nad\u00e1le zahrnovat slovensk\u00e1 \u00fazem\u00ed. \u00dasp\u011b\u0161n\u00e9 f\u00e1zi operace velel plukovn\u00edk (pozd\u011bj\u0161\u00ed gener\u00e1l) Franti\u0161ek Sch\u00f6bl.<\/p>\n
1943 \u2013 1. \u010deskoslovensk\u00fd arm\u00e1dn\u00ed prapor zformovan\u00fd v Buzuluku v Sov\u011btsk\u00e9m svazu byl odvelen na frontu. Postupn\u00fdm zvy\u0161ov\u00e1n\u00edm po\u010dtu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f se \u010deskoslovensk\u00e1 vojensk\u00e1 jednotka vytvo\u0159en\u00e1 v Sov\u011btsk\u00e9m svazu d\u00e1le roz\u0161i\u0159ovala. V roce 1944 tak vznikl 1. \u010deskoslovensk\u00fd arm\u00e1dn\u00ed sbor, kter\u00fdm postupn\u011b b\u011bhem v\u00e1lky pro\u0161lo p\u0159es 60.000 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f. Velitelem se stal gen. Jan Kratochv\u00edl jmenovan\u00fd \u010deskou lond\u00fdnskou exilovou vl\u00e1dou, j\u00e1drem sboru byla 1. p\u011b\u0161\u00ed brig\u00e1da, j\u00ed\u017e velel gen. Ludv\u00edk Svoboda.<\/p>\n
<\/p>\n
ZV\u011aDAVEC<\/strong><\/a><\/p>\n Foto: Marek NAHODIL –\u00a0www.nahodil.photography<\/a><\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" P\u0159ipome\u0148me <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":180731,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[62],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2019\/01\/17\/r\u00e1me\u010dek-ledena-d\u011bjiny.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/118872"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=118872"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/118872\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":294312,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/118872\/revisions\/294312"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/180731"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=118872"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=118872"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=118872"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}Galerie sn\u00edmk\u016f Marka Nahodila v MAGAZ\u00cdNU Za kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed Vimperk<\/a><\/h6>\n