{"id":113862,"date":"2025-10-30T13:24:32","date_gmt":"2025-10-30T12:24:32","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=113862"},"modified":"2025-10-31T21:05:00","modified_gmt":"2025-10-31T20:05:00","slug":"listopad-a-ceske-dejiny-nektere-udalosti-ktere-mely-v-minulosti-zasadni-vyznam-pro-nasi-zemi-a-nas-narod","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=113862","title":{"rendered":"LISTOPAD A \u010cESK\u00c9 D\u011aJINY: N\u011bkter\u00e9 ud\u00e1losti, kter\u00e9 m\u011bly v minulosti z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam pro na\u0161i zemi a n\u00e1\u0161 n\u00e1rod"},"content":{"rendered":"<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter wp-image-55274 size-full\" src=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/09\/praha-nahodil.jpg\" alt=\"\" width=\"1200\" height=\"800\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/09\/praha-nahodil.jpg 1200w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/09\/praha-nahodil-300x200.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/09\/praha-nahodil-1024x683.jpg 1024w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/09\/praha-nahodil-536x357.jpg 536w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/04\/09\/praha-nahodil-725x483.jpg 725w\" sizes=\"(max-width: 1200px) 100vw, 1200px\" \/><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h6>P\u0159ipome\u0148me si dal\u0161\u00ed pam\u011btihodn\u00e9 ud\u00e1losti z \u010desk\u00e9 historie, kter\u00e9 m\u011bly pro na\u0161i zemi z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam. Listopadov\u00fd v\u00fdb\u011br nebyl jednoduch\u00fd, nebo\u0165 v tomto m\u011bs\u00edci do\u0161lo z hlediska \u010desk\u00fdch d\u011bjin k mnoha ud\u00e1lostem z\u00e1sadn\u00edho politick\u00e9ho i symbolick\u00e9ho v\u00fdznamu. N\u011bkter\u00e9 z nich jsou dodnes n\u011bkter\u00fdmi slo\u017ekami spole\u010dnosti hodnoceny kontroverzn\u011b, anebo nejsou naopak rad\u011bji v\u016fbec p\u0159ipom\u00edn\u00e1ny. V t\u00e9to souvislosti dod\u00e1v\u00e1m, \u017ee n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed v\u00fdb\u011br a koment\u00e1\u0159 jednotliv\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed m\u016f\u017eete ch\u00e1pat jako autorsky naprosto subjektivn\u00ed.<\/h6>\n<p><strong>1. 11. 1197<\/strong><\/p>\n<p>\u010cesk\u00fd kn\u00ed\u017ee Vladislav II. odstranil nebezpe\u010d\u00ed pro \u010desk\u00fd st\u00e1t spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed v nez\u00e1visl\u00e9m postaven\u00ed pra\u017esk\u00e9ho biskupstv\u00ed v\u016f\u010di \u010desk\u00fdm panovn\u00edk\u016fm (nez\u00e1visl\u00e9 postaven\u00ed biskupstv\u00ed p\u0159edt\u00edm prosadil c\u00edsa\u0159 Fridrich Barbarossa), kdy\u017e ustanovil pra\u017esk\u00fdm biskupem sv\u00e9ho kaplana Daniela a p\u0159ijal od n\u011bj p\u0159\u00edsahu v\u011brnosti. Nez\u00e1visl\u00e9 postaven\u00ed pra\u017esk\u00e9ho biskupstv\u00ed v\u016f\u010di panovnick\u00e9 moci bylo toti\u017e n\u00e1strojem tehdej\u0161\u00edch nadn\u00e1rodn\u00edch glob\u00e1ln\u00edch sil, katolick\u00e9 c\u00edrkve a institutu \u201en\u011bmeck\u00e9ho\u201c \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed, kter\u00e9 tak mohly prost\u0159ednictv\u00edm biskupsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu snadn\u011bji zasahovat do dom\u00e1c\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed proti z\u00e1jm\u016fm dom\u00e1c\u00edch politick\u00fdch elit \u2013 p\u0159emyslovsk\u00e9 dynastie a \u010desk\u00e9 kn\u00ed\u017eec\u00ed dru\u017einy.<\/p>\n<p><strong>1. 11. 1946<\/strong><\/p>\n<p>Dokon\u010den\u00ed odsunu v\u011bt\u0161iny n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva z \u010desk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed. K tomuto datu \u0161lo o v\u00edce ne\u017e 2.170.000 odsunut\u00fdch osob.<\/p>\n<p>N\u011bme\u010dt\u00ed osadn\u00edci byli do \u010desk\u00fdch pohrani\u010dn\u00edch hor zv\u00e1ni v obdob\u00ed tzv. druh\u00e9 kolonizace, hlavn\u011b ve 13. stolet\u00ed, \u010desk\u00fdmi panovn\u00edky, aby do\u0161lo k urychlen\u00ed os\u00eddlen\u00ed a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed t\u011bchto oblast\u00ed. Zv\u00e1ni byli jako nov\u00ed poddan\u00ed s podm\u00ednkou uzn\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch kr\u00e1l\u016f jako sv\u00e9 vrchnosti, tj. pod podm\u00ednkou uzn\u00e1n\u00ed jurisdikce a svrchovanosti \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu na tomto \u00fazem\u00ed. \u00dapln\u00fdm poru\u0161en\u00edm t\u00e9to obecn\u00e9 podm\u00ednky v roce 1938 bojem o odtr\u017een\u00ed pohrani\u010d\u00ed od \u010desk\u00e9ho (tehdy \u010deskoslovensk\u00e9ho) st\u00e1tu a poru\u0161en\u00edm ned\u011blitelnosti \u010desk\u00e9ho \u00fazem\u00ed tuto dohodu po\u0161lapali a sami zru\u0161ili. Ti, kte\u0159\u00ed se na tom aktivn\u011b pod\u00edleli, t\u00edm ztratili historick\u00e9 i mor\u00e1ln\u00ed pr\u00e1vo z\u016fstat na \u00fazem\u00edch \u010desk\u00fdch zem\u00ed obnoven\u00fdch po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce v p\u016fvodn\u00edch historick\u00fdch hranic\u00edch.<\/p>\n<p><strong>3. 11. 1918<\/strong><\/p>\n<p>Vyhl\u00e1\u0161en\u00ed separatistick\u00fdch provinci\u00ed \u201eDeutschs\u00fcdm\u00e4hren\u201c a \u201eB\u00f6hmerwaldgau\u201c v \u010desk\u00e9m a moravsk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed tamn\u00edmi N\u011bmci. \u010cesk\u00e9 vojsko pak obsazen\u00edm Mostu 29. 11. 1918 zah\u00e1jilo likvidaci n\u011bmeck\u00fdch separatistick\u00fdch provinci\u00ed v \u010desk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed. N\u011bmeck\u00fd separatismus v tzv. Sudetech, kter\u00fd vyvrcholil v roce 1938, neza\u010dal a\u017e v pr\u016fb\u011bhu 1. republiky proto, \u017ee by \u010ceskoslovensko ned\u00e1valo dost \u017eivotn\u00edho prostoru tamn\u00edm N\u011bmc\u016f, ale ji\u017e v 19. stolet\u00ed s rozvojem n\u011bmeck\u00e9ho nacionalismu. Tzv. sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci ji\u017e od 19. stolet\u00ed t\u00edhli v\u00edce k Berl\u00ednu, ne\u017e k V\u00eddni a byli jedn\u00edm z v\u00fdznamn\u00fdch faktor\u016f n\u00e1rodnostn\u00edho pnut\u00ed uvnit\u0159 habsbursk\u00e9 monarchie, nebo\u0165 sd\u00edleli ideu \u201eVelkon\u011bmecka,\u201c kter\u00e9 i existence Rakousko-Uherska byla p\u0159ek\u00e1\u017ekou. V Trutnov\u011b ji\u017e v roce 1904 vznikla organizace DNSAP (Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei). V \u00e9\u0159e 1. republiky pokra\u010dovali stoupenci \u201evelkon\u011bmeck\u00fdch\u201c idej \u00ed v \u00fasil\u00ed o jejich realizaci od jej\u00edho po\u010d\u00e1tku. V roce 1933 byla DNSAP v \u010ceskoslovensku zak\u00e1z\u00e1na, jej\u00ed pokra\u010dovatelkou se stala Henleinova Sudetendeutsche Partei.<\/p>\n<p><strong>3. 11. 2009<\/strong><\/p>\n<p>Prezident \u010cesk\u00e9 republiky V\u00e1clav Klaus podepsal Lisabonskou dohodu. Lisabonsk\u00e1 dohoda zah\u00e1jila novou f\u00e1zi omezov\u00e1n\u00ed postaven\u00ed a v\u00fdznamu tradi\u010dn\u00edch evropsk\u00fdch st\u00e1t\u016f.<\/p>\n<p><strong>4. 11. 2011<\/strong><\/p>\n<p>Vznik\u00e1 hnut\u00ed Akce nespokojen\u00fdch ob\u010dan\u016f (ANO) veden\u00e9 Ing. Andrejem Babi\u0161em.<\/p>\n<p><strong>7. 11. 1929<\/strong><\/p>\n<p>\u010ceskoslovensk\u00e1 m\u011bna, tehdej\u0161\u00ed Koruna \u010deskoslovensk\u00e1, p\u0159e\u0161la na zlat\u00fd standard. Stanoven\u00e1 hodnota 1,- K\u010d odpov\u00eddala 44,58 mg ryz\u00edho zlata. Dne\u0161n\u00edch korun \u010desk\u00fdch (dob\u0159e, \u017ee je st\u00e1le m\u00e1me) byste p\u0159i dne\u0161n\u00edm obchodn\u00edm kurzu na toto mno\u017estv\u00ed zlata pot\u0159ebovali p\u0159es \u010dty\u0159icet.<\/p>\n<p><strong>8. 11. 1620<\/strong><\/p>\n<p>Bitva na B\u00edl\u00e9 Ho\u0159e. \u010cesk\u00e9 stavovsk\u00e9 vojsko podlehlo habsbursk\u00e9 c\u00edsa\u0159sk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. N\u00e1sledovala zm\u011bna politick\u00e9ho postaven\u00ed \u010desk\u00fdch zem\u00ed v r\u00e1mci habsbursk\u00e9ho soust\u00e1t\u00ed zavr\u0161en\u00e1 vyhl\u00e1\u0161en\u00edm Obnoven\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed zemsk\u00e9ho v roce 1627. \u010cesk\u00e1 st\u00e1tnost byla prakticky potla\u010dena a\u017e do roku 1918. Do\u0161lo ke zm\u011bn\u011b asi 90 procent pozemkov\u00e9ho vlastnictv\u00ed, pokud jde o svobodn\u00e9 statky, s \u010d\u00edm\u017e byla spojena i likvidace v\u011bt\u0161iny tehdej\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 politick\u00e9 elity \u2013 \u010desk\u00e1 zemsk\u00e1 \u0161lechta byla p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b nahrazena k Habsburk\u016fm loaj\u00e1ln\u00edmi cizinci.<\/p>\n<p><strong>17. 11. 1939<\/strong><\/p>\n<p>Po p\u0159edchoz\u00edch demonstrac\u00edch 28. \u0159\u00edjna proti nacistick\u00e9 okupaci, v d\u016fsledku jejich\u017e rozh\u00e1n\u011bn\u00ed zahynuli d\u011bln\u00edk V. Sedl\u00e1\u010dek a student J. Opletal, nacist\u00e9 zav\u0159eli \u010desk\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly, 9 vysoko\u0161kol\u00e1k\u016f popravili a 1200 poslali do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. Den je dnes p\u0159ipom\u00edn\u00e1n jako Mezin\u00e1rodn\u00ed den studentstva.<\/p>\n<p><strong>17. 11. 1952<\/strong><\/p>\n<p>Zah\u00e1jen\u00ed \u010dinnosti \u010ceskoslovensk\u00e9 akademie v\u011bd<\/p>\n<p><strong>17. 11. 1989<\/strong><\/p>\n<p>Tzv. Sametov\u00e1 revoluce. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed ud\u00e1lost dosud posledn\u00ed f\u00e1ze \u010desk\u00fdch d\u011bjin, kter\u00e1 tuto f\u00e1zi z\u00e1rove\u0148 zah\u00e1jila. Kr\u00e1tce po ud\u00e1lostech vznikla \u201eAnal\u00fdza 17. listopadu\u201c Miroslava Dolej\u0161\u00edho, kter\u00e1 podle m\u00e9ho n\u00e1zoru dob\u0159e vysv\u011btluje, o\u010d tehdy \u0161lo a jak se to odehr\u00e1lo. Podle v\u0161eho \u0161lo o st\u00e1tn\u00ed p\u0159evrat, kter\u00fd vyu\u017eil nespokojenosti \u010d\u00e1sti obyvatelstva s jake\u0161ovsk\u00fdm veden\u00edm st\u00e1tu a dovedn\u011b byl proto prost\u0159ednictv\u00edm masov\u00fdch demonstrac\u00ed posv\u011bcen jako revoluce. Na nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni p\u0159evrat z\u0159ejm\u011b p\u0159ipravila a organiza\u010dn\u011b zajistila skupina d\u016fstojn\u00edk\u016f StB za\u0161t\u00edt\u011bn\u00e1 gen. Alojzem Lorencem, a ve stran\u011b (KS\u010c) ur\u010dit\u00e1 sorta vlivn\u00fdch stranick\u00fdch funkcion\u00e1\u0159\u016f &#8211; prosp\u011bch\u00e1\u0159\u016f (kte\u0159\u00ed se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u00e9\u0159e ekonomicky neztratili), s podporou slo\u017eek progorba\u010dovsk\u00e9 \u010d\u00e1sti KGB, aby se tehdy je\u0161t\u011b existuj\u00edc\u00ed \u010ceskoslovensko pln\u011b otev\u0159elo Z\u00e1padu a dostalo do jeho sf\u00e9ry vlivu. Skute\u010dn\u00e9 c\u00edle demonstruj\u00edc\u00edm na manifestac\u00edch odhaleny nebyly, proto o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u011bt\u0161iny obyvatel byla sv\u011btl\u00e1. Dne\u0161n\u00ed bilance je pak v mnoh\u00e9m ohledu tristn\u00ed, zejm\u00e9na pokud jde o omezen\u00ed st\u00e1tnosti, zadlu\u017een\u00ed, nezam\u011bstnanost, ztr\u00e1tu podstatn\u00e9 \u010d\u00e1sti pr\u016fmyslu a potravinov\u00e9 sob\u011bsta\u010dnosti, p\u0159ed\u00e1n\u00ed vlastnictv\u00ed v\u011bt\u0161iny pr\u016fmyslov\u00e9ho a finan\u010dn\u00edho sektoru do zahrani\u010dn\u00edch rukou, rozpad soudr\u017enosti spole\u010dnosti, nahrazen\u00ed \u201erud\u00e9ho\u201c filtru t\u011bch spr\u00e1vn\u00fdch n\u00e1zor\u016f neoliber\u00e1ln\u00edm \u201emodr\u00fdm,\u201c \u2026 Bonmot: \u201eV\u0161echno, co n\u00e1m komunisti lhali o kapitalismu, byla pravda.\u201c<\/p>\n<p><strong>18. 11. 1883<\/strong><\/p>\n<p>Otev\u0159en\u00ed N\u00e1rodn\u00edho divadla; jako prvn\u00ed kus byla hr\u00e1na Smetanova Libu\u0161e.<\/p>\n<p><strong>18. 11. 1991<\/strong><\/p>\n<p>Zem\u0159el posledn\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd komunistick\u00fd prezident JUDr. Gust\u00e1v Hus\u00e1k, CSc.<\/p>\n<p><strong>21. 11. 1251<\/strong><\/p>\n<p>P\u0159emysl II. Otakar, \u201ekr\u00e1l \u017eelezn\u00fd a zlat\u00fd,\u201c byl jako moravsk\u00fd markrab\u011b zvolen rakousk\u00fdm v\u00e9vodou. Za jeho vl\u00e1dy zem\u011b Koruny \u010desk\u00e9 dos\u00e1hly do\u010dasn\u011b jednoho z nejv\u011bt\u0161\u00edch \u00fazemn\u00edch rozmach\u016f.<\/p>\n<p><strong>26. 11. 1465<\/strong><\/p>\n<p>Poselstvo kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad veden\u00e9 Lvem z Ro\u017emit\u00e1lu vyrazilo z Prahy. B\u011bhem cesty k francouzsk\u00e9mu kr\u00e1li nav\u0161t\u00edvilo \u0159adu z\u00e1padoevropsk\u00fdch dvor\u016f. Poselstvo \u0161\u00ed\u0159ilo n\u00e1vrh vytvo\u0159en\u00ed svorn\u00e9ho spojenectv\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00fdch kr\u00e1l\u016f za \u00fa\u010delem boje proti tureck\u00e9mu nebezpe\u010d\u00ed a omezen\u00ed vlivu pape\u017esk\u00e9 kurie v mezin\u00e1rodn\u00ed politice, my\u0161lenka v\u0161ak nez\u00edskala b\u011bhem mise v zahrani\u010d\u00ed v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed podporu.<\/p>\n<p><strong>29. 11. 1378<\/strong><\/p>\n<p>Zem\u0159el c\u00edsa\u0159 Karel IV. (jako \u010desk\u00fd kr\u00e1l Karel I. a p\u016fvodn\u00edm jm\u00e9nem V\u00e1clav, syn Jana Lucembursk\u00e9ho a Eli\u0161ky P\u0159emyslovny), jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch st\u00e1tn\u00edk\u016f v d\u011bjin\u00e1ch v\u016fbec, \u201eOtec vlasti,\u201c osobnost evropsk\u00e9ho v\u00fdznamu. Za jeho vl\u00e1dy do\u0161lo tak\u00e9 k \u00fazemn\u00edmu rozmachu \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu, podobn\u011b jako za P\u0159emysla II. Otakara, av\u0161ak s v\u011bt\u0161\u00ed trvalost\u00ed t\u011bchto zisk\u016f, kter\u00e9 p\u0159etrvaly dobu jeho vl\u00e1dy o stalet\u00ed. Karlova \u00e9ra byla vrcholem rozvoje \u010desk\u00e9 (nejen st\u0159edov\u011bk\u00e9) st\u00e1tnosti a zavr\u0161ila tak velkolep\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159emyslovsk\u00e9 budov\u00e1n\u00ed st\u00e1tu. Jeho vl\u00e1da p\u0159edstavuje jedno z nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edch obdob\u00ed na\u0161ich d\u011bjin. Bonmot: \u201eV \u010cech\u00e1ch bylo nejl\u00e9pe, kdy\u017e se N\u011bmecku vl\u00e1dlo z Prahy.\u201c<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><a href=\"http:\/\/www.zvedavec.org\/index.htm\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><strong>ZV\u011aDAVEC<\/strong><\/a><\/p>\n<p><strong>Foto: Marek NAHODIL &#8211;\u00a0<a href=\"http:\/\/www.nahodil.photography\/\" target=\"_blank\" rel=\"nofollow noopener noreferrer\">www.nahodil.photography<\/a><\/strong><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; P\u0159ipome\u0148me <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":175564,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[62],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2018\/11\/03\/r\u00e1me\u010dek-listopad-a-d\u011bjiny.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/113862"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=113862"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/113862\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":290139,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/113862\/revisions\/290139"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/175564"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=113862"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=113862"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=113862"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}