{"id":113456,"date":"2017-10-29T21:36:00","date_gmt":"2017-10-29T20:36:00","guid":{"rendered":"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=113456"},"modified":"2017-10-29T21:36:00","modified_gmt":"2017-10-29T20:36:00","slug":"ceske-budejovice-oceneni-zlata-supina-za-prinos-jihoceskemu-kraji-ziskalo-sest-osobnosti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/?p=113456","title":{"rendered":"\u010cESK\u00c9 BUD\u011aJOVICE: Ocen\u011bn\u00ed Zlat\u00e1 \u0161upina za p\u0159\u00ednos Jiho\u010desk\u00e9mu kraji z\u00edskalo \u0161est osobnost\u00ed"},"content":{"rendered":"<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter wp-image-113458 size-full\" src=\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/27\/zlata-supina-2017.jpg\" alt=\"\" width=\"800\" height=\"533\" srcset=\"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/27\/zlata-supina-2017.jpg 800w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/27\/zlata-supina-2017-300x200.jpg 300w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/27\/zlata-supina-2017-768x512.jpg 768w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/27\/zlata-supina-2017-536x357.jpg 536w, https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/27\/zlata-supina-2017-725x483.jpg 725w\" sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" \/><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<h6>Zlatou \u0161upinu z\u00edskali od hejtmanky Str\u00e1sk\u00e9 \u0159editel Budvaru, v\u00e1le\u010dn\u00fd veter\u00e1n, student i doyen \u010desk\u00e9 psychologie. In memoriam pak policista a kardin\u00e1l.<\/h6>\n<p>B\u00fdval\u00fd dlouholet\u00fd \u0159editel pivovaru Bud\u011bjovick\u00fd Budvar Ji\u0159\u00ed Bo\u010dek, student Gymn\u00e1zia J\u00edrovcova v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch Luk\u00e1\u0161 Fiedler, doyen \u010desk\u00e9 psychologie Milan Nakone\u010dn\u00fd a v\u00e1le\u010dn\u00fd veter\u00e1n a plukovn\u00edk ve v\u00fdslu\u017eb\u011b Rudolf Zajac p\u0159evzali od hejtmanky Ivany Str\u00e1sk\u00e9 Zlatou \u0161upinu. In memoriam byla z\u00e1rove\u0148 ud\u011blena policistovi V\u00e1clavu Haasemu a kardin\u00e1lovi Miloslavu Vlkovi.<br \/>\nTuto Cenu hejtmanky z\u00edskali u p\u0159\u00edle\u017eitosti oslav 99. v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku samostatn\u00e9ho \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu 28. \u0159\u00edjna 1918. Ceremoni\u00e1l se odehr\u00e1l ve \u010dtvrtek 26. \u0159\u00edjna v prostor\u00e1ch b\u00fdval\u00e9 z\u00e1meck\u00e9 j\u00edzd\u00e1rny v Hlubok\u00e9 nad Vltavou, kde s\u00eddl\u00ed Al\u0161ova jiho\u010desk\u00e1 galerie.<\/p>\n<p><strong>Leto\u0161n\u00ed \u0161estici vybrala z 28 nominovan\u00fdch rada kraje<\/strong><\/p>\n<p>Uveden\u00e1 \u0161estice vze\u0161la z 28 nominac\u00ed, kter\u00e9 lid\u00e9 b\u011bhem leto\u0161n\u00edho roku zas\u00edlali na krajsk\u00fd \u00fa\u0159ad. \u201eJi\u0159\u00ed Bo\u010dek z\u00edskal ocen\u011bn\u00ed za to, \u017ee se mu poda\u0159ilo udr\u017eet v\u00fdrobu piva v \u010desk\u00fdch rukou, zasadil se o zachov\u00e1n\u00ed origin\u00e1ln\u00edho zp\u016fsobu jeho v\u00fdroby a prost\u0159ednictv\u00edm zna\u010dky Budvar \u0161\u00ed\u0159il sl\u00e1vu kraje prakticky po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Luk\u00e1\u0161 Fiedler za mezin\u00e1rodn\u00ed \u00fasp\u011bchy v oblasti biologie, kter\u00fdch dos\u00e1hl u\u017e ve velmi mlad\u00e9m v\u011bku. Milan Nakone\u010dn\u00fd za dlouholetou publika\u010dn\u00ed \u010dinnost a p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed sv\u00fdch znalost\u00ed a zku\u0161enost\u00ed student\u016fm i ve sv\u00fdch 85 letech. Rudolf Zajac za state\u010dnost, kterou prok\u00e1zal nejen b\u011bhem II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, ale tak\u00e9 v cel\u00e9m sv\u00e9m dal\u0161\u00edm \u017eivot\u011b. V\u00e1clav Haase za mimo\u0159\u00e1dnou odvahu p\u0159i v\u00fdkonu slu\u017eby, kterou, bohu\u017eel, zaplatil \u017eivotem. A Miloslav Vlk za obnovu zdevastovan\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch struktur i c\u00edrkevn\u00edho \u0161kolstv\u00ed a celo\u017eivotn\u00ed \u0161\u00ed\u0159en\u00ed dobr\u00e9ho jm\u00e9na ji\u017en\u00edch \u010cech,\u201c up\u0159esnila Str\u00e1sk\u00e1 s t\u00edm, \u017ee o kone\u010dn\u00e9m seznamu ocen\u011bn\u00fdch rozhodla rada kraje.<\/p>\n<p><strong>Ud\u00edlen\u00ed se konalo ji\u017e pop\u00e1t\u00e9 a celkem ocen\u011bn\u00ed u\u017e obdr\u017eelo 35 osobnost\u00ed<\/strong><\/p>\n<p>Str\u00e1sk\u00e1 v souvislosti s ud\u011blov\u00e1n\u00edm Zlat\u00e9 \u0161upiny p\u0159ipomn\u011bla, \u017ee 28. \u0159\u00edjen je nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1rodn\u00ed sv\u00e1tek a Jiho\u010desk\u00fd kraj by dnes nebyl takov\u00fdm, jak\u00fdm je, pokud by v n\u011bm ne\u017eili lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se sv\u00fdmi mimo\u0159\u00e1dn\u00fdmi \u010diny a celo\u017eivotn\u00ed prac\u00ed v\u00fdznamn\u00fdm zp\u016fsobem zaslou\u017eili a zasluhuj\u00ed o jeho rozvoj a dobr\u00e9 jm\u00e9no. \u201eZa to jim pat\u0159\u00ed pod\u011bkov\u00e1n\u00ed n\u00e1s v\u0161ech,\u201c doplnila hejtmanka.<br \/>\nUd\u00edlen\u00ed Zlat\u00e9 \u0161upiny se konalo ji\u017e pop\u00e1t\u00e9 a celkem ji u\u017e z\u00edskalo 35 osobnost\u00ed. Tato cena byla vybr\u00e1na proto, \u017ee p\u0159edstavuje pomysln\u00fd symbol \u0161t\u011bst\u00ed a koresponduje s ryb\u00e1\u0159stv\u00edm, kter\u00fdm je Jiho\u010desk\u00fd kraj proslul\u00fd.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><em><strong>Medailonky ocen\u011bn\u00fdch<\/strong><\/em><\/p>\n<p><strong>Ing. Ji\u0159\u00ed Bo\u010dek, \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd \u0159editel pivovaru Bud\u011bjovick\u00fd Budvar<\/strong><br \/>\nNarozen v roce 1957 v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch. Po ukon\u010den\u00ed studia Vysok\u00e9 \u0161koly chemicko-technologick\u00e9 na Kated\u0159e kvasn\u00e9 chemie a bioin\u017een\u00fdrstv\u00ed v Praze nastoupil v roce 1983 v pivovaru Bud\u011bjovick\u00fd Budvar jako technolog \u2013 mistr varen. V letech 1985\u201391 pracoval jako podsl\u00e1dek. Od roku 1991 a\u017e do roku 2016 zast\u00e1val funkci \u0159editele podniku. Ji\u0159\u00ed Bo\u010dek po roce 1989 v\u00fdrazn\u00fdm zp\u016fsobem zas\u00e1hl do rozvoje pivovaru. Je autorem my\u0161lenky projektu z\u0159\u00edzen\u00ed obchodn\u00edch st\u0159edisek pivovaru v \u010cesk\u00e9 republice a zalo\u017een\u00ed dce\u0159in\u00fdch spole\u010dnost\u00ed pivovaru v zahrani\u010d\u00ed (SRN, Velk\u00e1 Brit\u00e1nie, Slovensko). V\u00fdznamn\u011b zas\u00e1hl do strategie \u0159\u00edzen\u00ed zn\u00e1mkopr\u00e1vn\u00edch spor\u016f mezi Bud\u011bjovick\u00fdm Budvarem a spole\u010dnost\u00ed Anheuser-Busch a poda\u0159ilo se mu roz\u0161\u00ed\u0159it du\u0161evn\u00ed vlastnictv\u00ed pivovaru a exportn\u00ed \u010dinnost z 18 do 77 st\u00e1t\u016f. Zasadil se o prosazen\u00ed prvn\u00edho \u010desk\u00e9ho Chr\u00e1n\u011bn\u00e9ho zem\u011bpisn\u00e9ho ozna\u010den\u00ed pro Bud\u011bjovick\u00e9 pivo a \u010ceskobud\u011bjovick\u00e9 pivo v p\u0159\u00edstupov\u00e9 dohod\u011b mezi \u010cR a EU v roce 2004. \u010cesk\u00e1 a moravsk\u00e1 pivovarnick\u00e1 akademie mu ud\u011blila V\u00fdro\u010dn\u00ed cenu za rok 2015 v kategorii \u201ePivovary s v\u00fdstavem nad 500 000 hektolitr\u016f\u201c. V p\u00e1tek 28. \u0159\u00edjna 2016 p\u0159evzal z rukou prezidenta \u010cesk\u00e9 republiky Milo\u0161e Zemana Medaili Za z\u00e1sluhy o st\u00e1t v oblasti hospod\u00e1\u0159sk\u00e9. V roce 2016 z\u00edskal i V\u00fdro\u010dn\u00ed cenu \u201e\u010cesk\u00fd pivn\u00ed patriot\u201c od \u010dasopisu Pivo, Bier &amp; Ale. Z rukou v\u00e1le\u010dn\u00fdch veter\u00e1n\u016f loni p\u0159evzal tak\u00e9 pam\u011btn\u00ed medaili t\u0159et\u00edho stupn\u011b \u010ceskoslovensk\u00e9 obce legion\u00e1\u0159sk\u00e9, kterou podporoval deset let. V roce 2017 jej \u010cesk\u00fd svaz pivovar\u016f a sladoven uvedl do S\u00edn\u011b sl\u00e1vy \u010desk\u00e9ho pivovarstv\u00ed a slada\u0159stv\u00ed, co\u017e je nejvy\u0161\u0161\u00ed profesn\u00ed ocen\u011bn\u00ed za celo\u017eivotn\u00ed p\u0159\u00ednos oboru.<br \/>\nJi\u0159\u00ed Bo\u010dek je \u010deskobud\u011bjovick\u00fdm rod\u00e1kem a cel\u00fd \u017eivot je v\u011brn\u00fd jihu \u010cech. P\u0159esto, \u017ee se z n\u011bho stal uzn\u00e1van\u00fd pivovarsk\u00fd odborn\u00edk a mimo jin\u00e9 i \u010dlen S\u00edn\u011b sl\u00e1vy \u010desk\u00e9ho pivovarstv\u00ed, v\u017edy se hrd\u011b hl\u00e1sil k jiho\u010desk\u00e9mu patriotismu. Svou celo\u017eivotn\u00ed l\u00e1sku k na\u0161emu kraji vyjad\u0159oval v osobn\u00edm \u017eivot\u011b t\u0159eba i t\u00edm, \u017ee na kole projel snad v\u0161echny jiho\u010desk\u00e9 poln\u00ed cesty, cyklostezky i okresn\u00ed silnice. B\u011bhem 25 let v \u010dele Bud\u011bjovick\u00e9ho Budvaru ne\u00fanavn\u011b \u0161\u00ed\u0159il dobr\u00e9 jm\u00e9no Jiho\u010desk\u00e9ho kraje v zahrani\u010d\u00ed. Jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sluhou je zachov\u00e1n\u00ed v\u00fdroby origin\u00e1ln\u00edho piva v na\u0161em regionu a udr\u017een\u00ed v\u00fdroby tohoto piva v \u010desk\u00fdch rukou.<\/p>\n<p><strong>Luk\u00e1\u0161 Fiedler, \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd student, Gymn\u00e1zium J\u00edrovcova, \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice<\/strong><br \/>\nStudent Gymn\u00e1zia J\u00edrovcova v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch. Od d\u011btstv\u00ed se v\u011bnuje biologii, ve kter\u00e9 dosahuje mezin\u00e1rodn\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f a v\u00fdborn\u011b reprezentuje svou \u0161kolu. V \u010dervenci leto\u0161n\u00edho roku z\u00edskal st\u0159\u00edbrnou medaili na Mezin\u00e1rodn\u00ed biologick\u00e9 olympi\u00e1d\u011b, kter\u00e9 se \u00fa\u010dastnilo 245 nejlep\u0161\u00edch st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdch biolog\u016f ze 70 zem\u00ed.<br \/>\nJe spoluautorem v\u011bdeck\u00e9ho \u010dl\u00e1nku celosv\u011btov\u00e9ho kolektivu autor\u016f z Harvardovy univerzity pojedn\u00e1vaj\u00edc\u00edho o parazitech slun\u00e9\u010dka v\u00fdchodn\u00edho. Spolupracuje na projektech P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty Jiho\u010desk\u00e9 univerzity a P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty Univerzity Karlovy. Ve sv\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 \u010dinnosti by r\u00e1d pokra\u010doval. Po dokon\u010den\u00ed gymn\u00e1zia se chce v\u011bnovat medic\u00edn\u011b nebo molekul\u00e1rn\u00ed biologii.<\/p>\n<p><strong>V\u00e1clav Haase, policista zabit\u00fd p\u0159i v\u00fdkonu slu\u017eby, in memoriam<\/strong><br \/>\nV\u00e1clav Haase se narodil 17. srpna 1986. Od d\u011btstv\u00ed snil o tom, \u017ee bude hasi\u010dem, jako jeho otec. V dob\u011b studi\u00ed se ale rozhodl st\u00e1t policistou a za sv\u00fdm snem si \u0161el. Ve dvaceti letech se mu sen splnil. Za\u010dal obl\u00e9kat policejn\u00ed uniformu a nab\u00edrat zku\u0161enosti. Podle jeho rodiny, p\u0159\u00e1tel, koleg\u016f i nad\u0159\u00edzen\u00fdch to byl ob\u011btav\u00fd, pracovit\u00fd, poctiv\u00fd, \u010destn\u00fd a rovn\u00fd chlap, p\u0159\u00edsn\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm s\u00e1m k sob\u011b. Mlad\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu se v pr\u00e1ci da\u0159ilo a s p\u0159\u00edtelkyn\u00ed cht\u011bl zalo\u017eit rodinu.<br \/>\nAle pr\u00e1v\u011b za spln\u011bn\u00fd sen, pr\u00e1ci policisty, zaplatil sv\u00fdm mlad\u00fdm \u017eivotem. Osmn\u00e1ct\u00e9ho prosince 2016 vyjel pan V\u00e1clav Haase se sv\u00fdm kolegou do Velice na \u010ceskobud\u011bjovicku. \u00dato\u010dn\u00edk tam napadal svou rodinu a napadl i oba policisty, kter\u00e9 pobodal. T\u0159icetilet\u00fd V\u00e1clav Haase dva dny pot\u00e9, 20. 12. 2016, zem\u0159el.<\/p>\n<p><strong>Prof. PhDr. Milan Nakone\u010dn\u00fd, doyen \u010desk\u00e9 psychologie<\/strong><br \/>\nNarozen 8. \u00fanora 1932 v Hora\u017e\u010fovic\u00edch je \u010desk\u00fd psycholog, historik, vysoko\u0161kolsk\u00fd pedagog a autor \u0159ady vysoko\u0161kolsk\u00fdch u\u010debnic. Tento doyen \u010desk\u00fdch psycholog\u016f \u0161\u00ed\u0159\u00ed dobr\u00e9 jm\u00e9no Jiho\u010desk\u00e9ho kraje nejen v T\u00e1bo\u0159e, kde st\u00e1le trvale \u017eije, ale tak\u00e9 na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Karlovy univerzity, kde p\u016fsobil p\u0159edt\u00edm, ne\u017e byl v obdob\u00ed normalizace z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f propu\u0161t\u011bn a kam se po Sametov\u00e9 revoluci vr\u00e1til, aby zde vedl katedru andragogiky a person\u00e1ln\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed. Kdy\u017e profesor Nakone\u010dn\u00fd nemohl z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f u\u010dit na vysok\u00fdch \u0161kol\u00e1ch, v\u011bnoval se v Jiho\u010desk\u00e9m kraji psychologick\u00e9 praxi v \u010deskobud\u011bjovick\u00e9 man\u017eelsk\u00e9 poradn\u011b \u010di d\u011btsk\u00e9m psychodiagnostick\u00e9m \u00fastavu. Deset let pak p\u016fsobil jako st\u0159edo\u0161kolsk\u00fd pedagog na st\u0159edn\u00ed pedagogick\u00e9 \u0161kole v Sob\u011bslavi. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b p\u0159ed\u00e1v\u00e1 sv\u00e9 mnohalet\u00e9 zku\u0161enosti student\u016fm Teologick\u00e9 fakulty Jiho\u010desk\u00e9 univerzity v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch a na Vysok\u00e9 \u0161kole obchodn\u00ed. Profesor Nakone\u010dn\u00fd je autorem velk\u00e9 \u0159ady odborn\u00fdch knih a \u010dl\u00e1nk\u016f z oblasti psychologie. Napsal v\u0161ak t\u00e9\u017e n\u011bkolik knih a \u010dl\u00e1nk\u016f o fenom\u00e9nu magie, \u010dl\u00e1nky v\u011bnuj\u00edc\u00ed se zejm\u00e9na d\u011bjin\u00e1m 1. republiky a knihu o organizaci Vlajka.<\/p>\n<p><strong>PhDr. Miloslav Vlk, kardin\u00e1l, in memoriam<\/strong><br \/>\nMiloslav Vlk, \u010desk\u00fd katolick\u00fd klerik a teolog, se narodil 17. kv\u011btna 1932 v L\u00ed\u0161nici u Milevska. V roce 1952 maturoval na \u010deskobud\u011bjovick\u00e9m Jirs\u00edkov\u011b gymn\u00e1ziu. N\u00e1sledn\u011b kr\u00e1tce pracoval jako d\u011bln\u00edk. Po vojn\u011b a \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9m uvoln\u011bn\u00ed politick\u00fdch pom\u011br\u016f postupn\u011b vystudoval archivnictv\u00ed na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy a Cyrilometod\u011bjskou bohosloveckou fakultu v Litom\u011b\u0159ic\u00edch. V roce 1968 byl vysv\u011bcen na kn\u011bze a jmenov\u00e1n sekret\u00e1\u0159em \u010deskobud\u011bjovick\u00e9ho biskupa. V roce 1971 v\u0161ak musel toto m\u00edsto z rozhodnut\u00ed \u00fa\u0159ad\u016f opustit. V roce 1978 mu byl st\u00e1tn\u00ed souhlas dokonce odebr\u00e1n. Zp\u011bt ho z\u00edskal a\u017e v lednu 1989, kdy se vr\u00e1til do duchovn\u00ed spr\u00e1vy nejprve na Klatovsku a pozd\u011bji na \u0160umav\u011b.<br \/>\nPo Sametov\u00e9 revoluci byl v roce 1990 jmenov\u00e1n biskupem v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch, na ja\u0159e 1991 se stal pra\u017esk\u00fdm arcibiskupem a hlavou \u010desk\u00fdch katol\u00edk\u016f. Tuto funkci zast\u00e1val a\u017e do roku 2010.\u00a0 V \u0159\u00edjnu 1994 ho pape\u017e Jan Pavel II. jmenoval kardin\u00e1lem. Jako \u010dlen konkl\u00e1ve se z\u00fa\u010dastnil volby pape\u017ee Benedikta XVI.<br \/>\nNa pozici biskupa \u010deskobud\u011bjovick\u00e9ho i arcibiskupa pra\u017esk\u00e9ho pracoval p\u0159edev\u0161\u00edm na obnov\u011b zdevastovan\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch struktur a vedl boj za navr\u00e1cen\u00ed c\u00edrkevn\u00edho majetku, o kter\u00fd totalitn\u00ed re\u017eim c\u00edrkev p\u0159ipravil. Usiloval tak\u00e9 o obnovu c\u00edrkevn\u00edho \u0161kolstv\u00ed a \u0159eholn\u00edho \u017eivota v diec\u00e9zi. V \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch mimo jin\u00e9 u\u017e v roce1990 zalo\u017eil Biskupsk\u00e9 gymn\u00e1zium J. N. Neumanna a zah\u00e1jil p\u0159\u00edpravy na z\u0159\u00edzen\u00ed katolick\u00e9 Teologick\u00e9 fakulty na Jiho\u010desk\u00e9 univerzit\u011b (k \u010demu\u017e do\u0161lo a\u017e za jeho n\u00e1stupce Anton\u00edna Li\u0161ky). V Praze zalo\u017eil mimo jin\u00e9 Arcibiskupsk\u00e9 gymn\u00e1zium, C\u00edrkevn\u00ed st\u0159edn\u00ed zdravotnickou \u0161kolu Jana Pavla II. A VO\u0160 Pedagogickou &#8211; Svatoj\u00e1nsk\u00e1 kolej.<br \/>\nOd roku 2010 \u017eil Miloslav kardin\u00e1l Vlk jako soukrom\u00e1 osoba. Zem\u0159el 18. b\u0159ezna 2017 ve v\u011bku nedo\u017eit\u00fdch 85 let.<\/p>\n<p><strong>Rudolf Zajac, v\u00e1le\u010dn\u00fd veter\u00e1n<\/strong><br \/>\nPan Rudolf Zajac se narodil 12. ledna 1918 v obci Uhrovce na Slovensku. Za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky vstoupil do slovensk\u00e9 arm\u00e1dy. Poda\u0159ilo se mu p\u0159eb\u011bhnout s protiletadlov\u00fdm odd\u00edlem na leti\u0161ti v Minsku k b\u011blorusk\u00fdm partyz\u00e1n\u016fm, se kter\u00fdmi spole\u010dn\u011b pom\u00e1hali osvobozovat Minsk. Pot\u00e9 vstoupil do 1. \u010deskoslovensk\u00e9ho arm\u00e1dn\u00edho sboru a absolvoval para\u0161utistick\u00fd v\u00fdcvik. Po skon\u010den\u00ed v\u00fdcviku se dostal do rodn\u00e9 vlasti na pomoc p\u0159\u00edprav\u00e1m Slovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho povst\u00e1n\u00ed a n\u00e1sledn\u011b pom\u00e1hal p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b osvobozov\u00e1n\u00ed Sov\u011btskou arm\u00e1dou. Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky pro\u0161el celou \u0159adu post\u016f v \u010ceskoslovensk\u00e9 arm\u00e1d\u011b v r\u016fzn\u00fdch pos\u00e1dk\u00e1ch.<br \/>\nTak\u00e9 jeho \u017eivot v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch byl velmi aktivn\u00ed. Z\u00fa\u010dast\u0148oval se ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota. Byl v mnoha funkc\u00edch, od krajsk\u00e9ho poslance a\u017e po \u010dlena p\u0159edsednictva Svazu protifa\u0161istick\u00fdch bojovn\u00edk\u016f spolu s gen. Ludv\u00edkem Svobodou \u010di \u010dlenem \u00dast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru N\u00e1rodn\u00ed fronty v M\u00edrov\u00e9 rad\u011b.<br \/>\nZa celo\u017eivotn\u00ed aktivity byl ocen\u011bn \u0159adou vyznamen\u00e1n\u00ed, nap\u0159. 2x \u010ceskoslovensk\u00fdm v\u00e1le\u010dn\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem, Polsk\u00fdm v\u00e1le\u010dn\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem, \u0158\u00e1dem Rud\u00e9 hv\u011bzdy. D\u00e1le byl vyznamen\u00e1n mnoha medailemi Za chrabrost, Za z\u00e1sluhy a \u0158\u00e1dem SNP.<br \/>\n\u010casto se \u00fa\u010dastnil besed ve \u0161kol\u00e1ch. V\u017edy zd\u016fraz\u0148oval, jak je d\u016fle\u017eit\u00e9 zn\u00e1t na\u0161i historii, p\u0159ipom\u00ednat si hr\u016fzy fa\u0161ismu, hrdinstv\u00ed odporu proti fa\u0161ismu a v\u00e1\u017eit si padl\u00fdch voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed proti fa\u0161ismu bojovali. Apeloval na nutnost aktivn\u011b vychov\u00e1vat mladou generaci k \u00fact\u011b k na\u0161\u00ed historii.<\/p>\n<p><strong>Text a foto: (tzj\u010d)<\/strong><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; Zlatou <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":113458,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"gallery","meta":{"footnotes":""},"categories":[7],"tags":[],"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/27\/zlata-supina-2017.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/113456"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=113456"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/113456\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":113460,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/113456\/revisions\/113460"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/113458"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=113456"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=113456"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=113456"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}