![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/08\/14\/\u010dten\u00ed-pro-letn\u00ed-ve\u010dery.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Necht\u011blo se mi j\u00edt n\u011bkam do les\u016f Orlick\u00fdch hor, kde byly d\u011btsk\u00e9 zotavovny a tak\u00e9 ne do l\u00e9\u010deben pro dlouhodob\u011b nemocn\u00e9. Z\u00e1slu\u017en\u00e1 pr\u00e1ce, ale ne pro m\u011b. J\u00e1 m\u011bla jin\u00e9 p\u0159edstavy.<\/em><\/p>\n Za\u010d\u00e1tkem \u010dervence jsem u\u017e sed\u011bla ve vlaku uj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edm do krajsk\u00e9ho m\u011bsta. Po cest\u011b jsme p\u0159ibrali mou v\u011brnou spolu\u017ea\u010dku Inku a ve sv\u00fdch devaten\u00e1cti letech jeli vst\u0159\u00edc nov\u00e9mu \u017eivotu a velk\u00e9mu sv\u011btu.<\/em> Prvn\u00ed dny jsem byla trochu vypla\u0161en\u00e1. Ve fakultn\u00ed nemocnici je v\u0161echno trochu jin\u00e9 ne\u017e v mal\u00e9 okresn\u00ed, kde jsme ob\u011b praktikovaly. N\u011bkter\u00e9 v\u00fdkony jsme znaly pouze z teorie a nikdy se nedostaly k jejich asistenci. Znamenalo to m\u00edt o\u010di otev\u0159en\u00e9, nas\u00e1vat do sebe nov\u00e9 informace a pozn\u00e1vat b\u011bh odd\u011blen\u00ed v pr\u016fb\u011bhu dvaceti \u010dty\u0159 hodin. <\/em><\/p>\n Pracovala jsem st\u00e1le pod dohledem a po \u010dase mi byla sv\u011b\u0159ena prvn\u00ed samostatn\u00e1 no\u010dn\u00ed slu\u017eba. Tam u\u017e \u010dlov\u011bk mus\u00ed spol\u00e9hat jen s\u00e1m na sebe. M\u00edt na starost n\u011bkolik des\u00edtek lid\u00ed, v\u011bt\u0161inou po operac\u00edch je velk\u00e1 zodpov\u011bdnost. Z\u00e1kladn\u00ed povinnosti jsem znala. Vyplnit, doplnit, zapsat. Napsat hl\u00e1\u0161en\u00ed, jak prob\u011bhla moje slu\u017eba a zda se p\u0159ihodilo n\u011bco mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho. O p\u016flnoci se n\u011bkter\u00fdm pacient\u016fm pod\u00e1vaj\u00ed antibiotika, m\u011b\u0159\u00ed krevn\u00ed tlak a spousta jin\u00fdch \u00fakon\u016f po celou noc. <\/em><\/p>\n I tak jsem chodila nakukovat do pokoj\u016f, jestli pacienti d\u00fdchaj\u00ed a jsou v po\u0159\u00e1dku. St\u00e1le dokola jsem le\u0161tila d\u00f3zy, rovnala l\u00e9ky ve sk\u0159\u00edni podle abecedy, aby mi nikdo nemohl nic vytknout. Jedn\u00edm uchem jsem naslouchala, jestli nesly\u0161\u00edm pod okny sanitku nebo voz\u00edk na chodb\u011b. Pokud by to byl akutn\u00ed p\u0159\u00edpad, t\u0159eba pacient s ledvinovou kolikou, musela bych okam\u017eit\u011b volat l\u00e9ka\u0159e, pacienta ulo\u017eit, uklidnit jeho i p\u0159\u00edbuzn\u00e9 a rychle p\u0159ichystat injekce, o kter\u00fdch jsem v\u011bd\u011bla, \u017ee se budou aplikovat.<\/em><\/p>\n Na prvn\u00ed no\u010dn\u00ed slu\u017ebu se nezapom\u00edn\u00e1, a kdy\u017e ji m\u011bla po mnoha letech poprv\u00e9 moje dcera, mysl\u00edm, \u017ee jsem tak\u00e9 nespala a pro\u017e\u00edvala v\u0161e s n\u00ed. \u010clov\u011bk si na v\u0161echno velmi rychle zvykne. Pokud d\u011bl\u00e1 pr\u00e1ci, kter\u00e1 ho i bav\u00ed, no tak to je \u00fapln\u00e1 par\u00e1da. Nemohla a nesm\u011bla jsem stydliv\u011b klopit o\u010di p\u0159i v\u00fdm\u011bn\u011b obvaz\u016f pacientovi, a ne star\u00e9mu, po operaci varlat. Prost\u0159ikovat kat\u00e9try, kter\u00e9 vedou z intimn\u00edch m\u00edst, a rad\u011bji se bavit o po\u010das\u00ed, to byla nejlep\u0161\u00ed varianta. Chovat se profesion\u00e1ln\u011b a p\u0159itom lidsky. Tak, jak n\u00e1s to u\u010dili v psychologii.<\/em><\/p>\n Bydlely jsme s Inkou v hezk\u00e9m dvoupokojov\u00e9m byt\u011b nemocni\u010dn\u00edho intern\u00e1tu a na tehdej\u0161\u00ed dobu opravdu na \u00farovni. Jen mal\u00fd pokoj\u00edk byl st\u00e1le zamknut\u00fd. Kter\u00e1 z n\u00e1s m\u011bla volno nebo po no\u010dn\u00ed slu\u017eb\u011b, uva\u0159ila ve\u010de\u0159i. Ob\u010das jsme si p\u0159i va\u0159en\u00ed v kuchyni vyp\u016fj\u010dily n\u011bjak\u00e9 ingredience, ale to jsme nem\u011bly d\u011blat. Jednoho dne se objevila nezn\u00e1m\u00e1 z mal\u00e9ho pokoje. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee z ka\u017ed\u00e9 \u017eeny se d\u00e1 ud\u011blat n\u011bco ke kouk\u00e1n\u00ed, ale tohle? To by opravdu dalo hodn\u011b pr\u00e1ce. My\u0161ka, svobodn\u00e1, nen\u00e1padn\u00e1, ale ona snad v\u011bd\u011bla \u00fapln\u011b v\u0161echno. Sekret\u00e1\u0159ka pana profesora chirurgick\u00e9 kliniky, \u0161ed\u00e1 eminence v pozad\u00ed. A\u017e jsme si vyjasnily na\u0161e vztahy a doplnily z\u00e1soby v kuchyni, staly se z n\u00e1s docela dobr\u00e9 spolubydl\u00edc\u00ed. Hlavn\u011b jsme m\u011bly v\u0161echny novinky z kliniky \u201e z prvn\u00ed ruky\u201c.<\/em><\/p>\n Ka\u017ed\u00e1 za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed sestra mohla tenkr\u00e1t samostatn\u011b pracovat, ale p\u0159esto nad n\u00ed z povzd\u00e1l\u00ed bd\u011blo oko star\u0161\u00ed zku\u0161en\u00e9 sestry. Tomuto ro\u010dn\u00edmu obdob\u00ed se \u0159\u00edkalo n\u00e1stupn\u00ed praxe. Plnily se \u00fakoly a n\u00e1sledovaly zkou\u0161ky a pohovory p\u0159ed komis\u00ed. Byla to takov\u00e1 druh\u00e1 maturita. Jednou z povinnost\u00ed mimo jin\u00e9 bylo, ud\u011blat pro pacienty p\u0159edn\u00e1\u0161ku, osv\u011btu. J\u00e1 m\u011bla je\u0161t\u011b ze \u0161koly zpracovan\u00e9 t\u00e9ma: \u201e\u0160kodlivost kou\u0159en\u00ed a jak se tohoto zlozvyku zbavit\u201c. Trochu jsem je opr\u00e1\u0161ila a jednoho dne na pokoji u le\u017e\u00edc\u00edch pacient\u016f se se\u0161li i \u201echo\u010f\u00e1ci\u201c, a j\u00e1 za\u010dala. Najednou se otev\u0159ely dve\u0159e a ve\u0161la vrchn\u00ed sestra na\u0161eho odd\u011blen\u00ed. V z\u00e1v\u011bsu za n\u00ed hlavn\u00ed sestra cel\u00e9 fakultn\u00ed nemocnice. Na moji p\u0159edn\u00e1\u0161ku. No nazdar! Pozorn\u011b poslouchaly a mus\u00edm \u0159\u00edci, \u017ee to dopadlo velmi dob\u0159e. Tak moc jsem tenkr\u00e1t ohromila hlavn\u00ed sestru sv\u00fdm v\u00fdkonem, \u017ee ji\u017e p\u0159i odchodu prohl\u00e1sila \u201eTato sestra m\u00e1 n\u00e1stupn\u00ed praxi hotovou\u201c. Mo\u017en\u00e1 zapracovala moje hereck\u00e1 pr\u016fprava nebo pan\u00ed hlavn\u00ed byla ku\u0159a\u010dka, nev\u00edm, ale prost\u011b se jednou zada\u0159ilo.<\/em><\/p>\n Krajsk\u00e9 m\u011bsto v \u010cech\u00e1ch, tam jsem pracovala j\u00e1. Krajsk\u00e9 m\u011bsto na Morav\u011b, tam studoval vysokou \u0161kolu m\u016fj chlapec. Pl\u00e1novali jsme na\u0161i spole\u010dnou budoucnost. O voln\u00e9m v\u00edkendu se uskute\u010d\u0148ovala setk\u00e1n\u00ed u m\u00fdch rodi\u010d\u016f na Morav\u011b, ale to se n\u00e1m zd\u00e1lo m\u00e1lo a my hledali n\u011bjak\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. Bylo jednoduch\u00e9 a geni\u00e1ln\u00ed. Svatba. Tehdej\u0161\u00ed re\u017eim propagoval rodinu jako z\u00e1klad st\u00e1tu. Kdy\u017e budu vdanou pan\u00ed, bude i v\u011bt\u0161\u00ed nad\u011bje vr\u00e1tit se dom\u016f, bl\u00ed\u017ee k man\u017eelovi a dostat m\u00edsto v bl\u00edzk\u00e9 nemocnici. <\/em><\/p>\n Vybudovat si tehdy vlastn\u00ed dom\u00e1cnost byl b\u011bh na dlouhou tra\u0165. Na novoman\u017eelskou p\u016fj\u010dku se v\u0161ak sehnala pra\u010dka nebo ledni\u010dka snadn\u011bji ne\u017e obvykle. Nu, ale j\u00e1 jsem zat\u00edm v \u010cech\u00e1ch a pracuji a pracuji. Jsem zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed, jist\u011bj\u0161\u00ed a pacienti m\u011b maj\u00ed r\u00e1di. Mus\u00edme se um\u011bt usm\u00e1t, povzbudit a neb\u00fdt u pr\u00e1ce nerv\u00f3zn\u00ed, to ka\u017ed\u00fd pacient velmi dob\u0159e vyc\u00edt\u00ed.<\/em><\/p>\n Jednoho dne odch\u00e1z\u00edm utahan\u00e1 ze slu\u017eby s my\u0161lenkou, \u017ee \u0161upnu do vany, a pak hned do postele s dobrou knihou. Bylo p\u0159\u00edtm\u00ed a most p\u0159es Labe, kter\u00fdm jsem ka\u017ed\u00fd den proch\u00e1zela, zel pr\u00e1zdnotou. \u201eSle\u010dno, nechcete ochr\u00e1nit?\u201c To se ozvalo za m\u00fdmi z\u00e1dy a krve by se ve mn\u011b nedo\u0159ezal. Boj\u00edm se, vb\u00edh\u00e1m rychle do intern\u00e1tn\u00edho domu, on za mnou. Lou\u010d\u00ed se, proto\u017ee pr\u00fd bydl\u00ed v prvn\u00edm pat\u0159e a v\u00ed, \u017ee j\u00e1 bydl\u00edm ve t\u0159et\u00edm. Kdo to je? Zapracovala sle\u010dna sekret\u00e1\u0159ka, v\u011bd\u011bla hned. Bydl\u00ed tam hezk\u00fd kluk, kter\u00fd se letos nedostal na medic\u00ednu a jde tedy na rok do praxe. Pak to chce zkusit znova, proto\u017ee nic jin\u00e9ho ne\u017e b\u00fdt l\u00e9ka\u0159em si nedovede p\u0159edstavit. Zat\u00edm se v\u0161ak mus\u00ed spokojit s m\u00edstem sanit\u00e1\u0159e. <\/em><\/p>\n Druh\u00fd den nastupuji na v\u00edkendovou dvan\u00e1ctihodinovou slu\u017ebu. Provoz m\u00edrn\u011b omezen, pacienti po operac\u00edch stabilizov\u00e1ni a akutn\u00ed p\u0159\u00edpady jdou sp\u00ed\u0161e na klasickou chirurgii. Ji\u017e od r\u00e1na se na urologii, v\u017edy pod n\u011bjakou z\u00e1minkou, objevuje tento \u010dernovlas\u00fd kluk. Jmenuje se Petr. Je pot\u0159eba odv\u00e9zt pacienta p\u0159es cel\u00fd are\u00e1l na l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 konzilium. Plnil beze zbytku moje p\u0159\u00edkazy a po cest\u011b zp\u011bt natrhal v nemocni\u010dn\u00edm parku kr\u00e1snou kytici kv\u011bt\u016f.<\/em><\/p>\n Ruku na srdce, d\u00e1my, kterou \u017eenu, i \u010derstv\u011b vdanou, by net\u011b\u0161il takov\u00fd z\u00e1jem? St\u00e1le se na n\u011bco vypt\u00e1val. Cht\u011bl t\u0159eba v\u011bd\u011bt, jak se aplikuj\u00ed injekce. Nebyl to probl\u00e9m, vysv\u011btlila jsem mu teorii, pot\u00e9 p\u0159ihl\u00ed\u017eel i p\u0159i jej\u00ed realizaci u pacienta. K ve\u010deru p\u0159i\u0161el s n\u00e1vrhem, \u017ee p\u016fjdeme do kina. Hod\u00ed se to, nehod\u00ed? M\u00e1m mu \u0159\u00edci, \u017ee jsem vdan\u00e1? Co kdyby si t\u0159eba d\u011blal n\u011bjak\u00e9 nad\u011bje. Film s mladou Claudi\u00ed Cardinale v\u0161ak docela l\u00e1kal k vid\u011bn\u00ed.<\/em> No jak mysl\u00edte, \u017ee to dopadlo? Naprosto prozaicky, tak jak to v \u017eivot\u011b chod\u00ed. Moje nezadan\u00e9 kolegyn\u011b velmi rychle dok\u00e1zaly informovat tohoto mlad\u00e9ho mu\u017ee o m\u00e9 ned\u00e1vn\u00e9 svatb\u011b, a \u017ee nem\u00e1 u m\u011b \u0161anci. To opravdu nem\u011bl. V tom \u010dase jsem byla ji\u017e kr\u00e1tce t\u011bhotn\u00e1 a to usp\u00ed\u0161ilo m\u016fj odchod definitivn\u011b. Do t\u00e9 doby v\u0161ak, kdy\u017e jsme se potkali, bavili se jako dob\u0159\u00ed kamar\u00e1di.<\/em><\/p>\n P\u0159edstavte si \u017eenu st\u0159edn\u00edho v\u011bku, kter\u00e1 odj\u00ed\u017ed\u00ed na odborn\u00fd sjezd a ten se kon\u00e1 pr\u00e1v\u011b ve m\u011bst\u011b, kde ona p\u0159ed mnoha lety za\u010d\u00ednala svoji profesi. Moc jsem se t\u011b\u0161ila. Projdu zn\u00e1m\u00e1 m\u00edsta, zavzpom\u00edn\u00e1m, zajdu do nemocnice. Co ale \u0159eknu t\u011bm mlad\u00fdm sest\u0159i\u010dk\u00e1m, kter\u00e9 by mohly b\u00fdt m\u00fdmi dcerami? Potk\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bkoho zn\u00e1m\u00e9ho? Kamar\u00e1dku Inku, se kterou jsem pro\u017e\u00edvala dobr\u00e9 i zl\u00e9, tu u\u017e nenajdu. Cel\u00e1 l\u00e9ta jsme na sebe nezapomn\u011bly. Dopisovaly si a v\u011bd\u011bly o sob\u011b. Ona z\u016fstala chirurgii v\u011brn\u00e1 a\u017e do sv\u00e9 smrti. Byla obl\u00edbenou vrchn\u00ed sestrou a v\u0161ichni spolupracovn\u00edci j\u00ed moc pom\u00e1hali. Se zhoubnou nemoc\u00ed bojovala state\u010dn\u011b, ale prohr\u00e1la. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e sly\u0161\u00edm jej\u00ed obl\u00edbenou p\u00edse\u0148 \u201eSchody do nebe\u201c, neubr\u00e1n\u00edm se slz\u00e1m..<\/em><\/p>\n Dnes sed\u00e1v\u00e1m na chalup\u011b pod o\u0159echem se sv\u00fdm man\u017eelem, tehdej\u0161\u00edm chlapcem, za kter\u00e9ho jsem se urychlen\u011b provdala. Ob\u010das se v na\u0161\u00ed rodin\u011b traduje v\u011bta pronesena p\u0159i na\u0161em prvn\u00edm tanci. “Sle\u010dno, jak se V\u00e1m tady l\u00edb\u00ed?” Co jsem tenkr\u00e1t odpov\u011bd\u011bla nev\u00edm, ale na\u0161e d\u011bti se dob\u0159e bav\u00ed a maj\u00ed z toho legraci.<\/em> \u010clov\u011bk, pokud to jde,by m\u011bl b\u00fdt st\u00e1le aktivn\u00ed. Hledat n\u011bjakou \u010dinnost a postarat se s\u00e1m o sebe. U\u017e i ta na\u0161e kr\u00e1sn\u00e1, chytr\u00e1, mil\u00e1 vnou\u010data maj\u00ed sv\u016fj \u017eivot. I kdy\u017e n\u00e1s maj\u00ed r\u00e1dy, nem\u016f\u017eeme p\u0159ece po nich cht\u00edt p\u00e9\u010di, jakou jsme jim v\u011bnovali my, kdy\u017e byli mal\u00ed. A tak a\u0165 si \u0161et\u0159\u00ed s\u00edly na sv\u00e9 d\u011bti a vnou\u010data. Takov\u00fd je to kolob\u011bh.<\/em>
\n P\u0159id\u011blili n\u00e1s na chirurgick\u00fd pavilon. Inku na odd\u011blen\u00ed klasick\u00e9 chirurgie, m\u011b na odd\u011blen\u00ed urologie, co\u017e je l\u00e9ka\u0159sk\u00fd obor, zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se l\u00e9\u010dbou onemocn\u011bn\u00ed mo\u010dov\u00e9ho \u00fastroj\u00ed a mu\u017esk\u00fdch pohlavn\u00edch org\u00e1n\u016f. <\/em><\/p>\n
\n Na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b jsem se rychle rozlou\u010dila, ale to bylo snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Pochopil, \u017ee nejsem tak lehce dostupn\u00e1 a je t\u0159eba o m\u011b bojovat.<\/em><\/p>\n
\n Vzpom\u00edn\u00e1me dost \u010dasto, co v\u0161echno jsme pro\u017eili, co jsme mohli ud\u011blat jinak a l\u00e9pe. To se n\u00e1m to hodnot\u00ed s moudrost\u00ed v\u011bku. Ale tak to p\u0159ece nefunguje! Ni\u010deho se nem\u00e1 litovat, tak to jednou bylo a hotovo. Litovat snad m\u016f\u017eeme jen, \u017ee se m\u00e1lo v\u011bnujeme ostatn\u00edm. Zn\u00e1te to. Potkaj\u00ed se dva a slibuj\u00ed, \u017ee si ur\u010dit\u011b zavolaj\u00ed, mohli by se i n\u011bkdy sej\u00edt a pokecat. Ruku na srdce. Kolik z t\u011bch slib\u016f se asi tak uskute\u010dn\u00ed? N\u011bkdy jdu pak u\u017e jen na poh\u0159eb.<\/em><\/p>\n
\n Tak\u017ee-b\u00fdt sob\u011bsta\u010dn\u00ed, sch\u00e1zet se s p\u0159\u00e1teli, jezdit a pozn\u00e1vat to, co jsme je\u0161t\u011b nepoznali. D\u011blat n\u011bjak\u00fd p\u0159im\u011b\u0159en\u00fd sport, chodit za kulturou, pracovat na po\u010d\u00edta\u010di, sledovat, co se d\u011bje ve sv\u011bt\u011b. No prost\u011b b\u00fdt in.<\/em>
\n Jejda! Stihnu to v\u0161echno?<\/em><\/p>\n