![\"\"](\"http:\/\/zakrasnejsivimperk.cz\/wp-content\/uploads\/2017\/07\/19\/veverka.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Nemusel jsem ani nap\u00ednat zrak, poznal jsem snadno veverku. Je tady t\u011bch mal\u00fdch \u010dipern\u00fdch zv\u00ed\u0159\u00e1tek plno. Up\u0159\u00edmn\u011b, nem\u00e1m zdej\u0161\u00ed veverky moc v l\u00e1sce. Jsou p\u0159emno\u017een\u00e9, proto\u017ee nemaj\u00ed p\u0159irozen\u00e9ho nep\u0159\u00edtele. Vyb\u00edraj\u00ed pt\u00e1k\u016fm hn\u00edzda a jsou tak drz\u00e9, \u017ee vlezou i do budky.<\/em><\/p>\n M\u00edval jsem tady t\u0159i budky. Osobn\u011b jsem je ud\u011blal, dalo mi to dost pr\u00e1ce, proto\u017ee jsem je cht\u011bl m\u00edt ud\u011bl\u00e1ny po\u0159\u00e1dn\u011b v\u010detn\u011b p\u0159ep\u00e1\u017eky proti pred\u00e1tor\u016fm a okovan\u00e9ho vstupn\u00edho otvoru, aby zv\u00ed\u0159ata nemohla otvor roz\u0161\u00ed\u0159it. Budky byly ur\u010deny pro drozdy st\u011bhovav\u00e9 \u2013 typick\u00e9 p\u0159edstavitel\u00e9 zdej\u0161\u00edho ptactva a ohla\u0161ovatele jara. Lidov\u011b se j\u00edm \u0159\u00edk\u00e1 robini. Drozdi odl\u00e9taj\u00ed na zimu a jakmile se na ja\u0159e, \u010dasto je\u0161t\u011b byl sn\u00edh, objevili, v\u011bd\u011bli jsme, \u017ee jaro je za rohem. Drozdi budky opravdu prvn\u00edch n\u011bkolik rok\u016f pou\u017e\u00edvali a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b v nich vyvedli n\u011bkolik generac\u00ed a\u017e do doby, kdy zdej\u0161\u00ed veverky p\u0159i\u0161ly na to, jak se do budek dostat.<\/em><\/p>\n Chud\u00e1ci drozdi nem\u011bli \u0161anci. Rok od rok\u016f byly veverky drzej\u0161\u00ed, skon\u010dilo to tak, \u017ee ony samy budky obsadily a vyv\u00e1d\u011bly v nich mlad\u00e9. Budky jsem sundal, proto\u017ee se z nich stala smrtonosn\u00e1 past a drozdi te\u010f zase mus\u00ed hn\u00edzdit jak se d\u00e1. Moc \u0161anc\u00ed proti veverk\u00e1m nemaj\u00ed, bohu\u017eel. To v\u0161echno \u0159\u00edk\u00e1m, abych osv\u011btlil sv\u016fj pom\u011br k veverk\u00e1m. Jsou to mil\u00e1, vesel\u00e1 zv\u00ed\u0159\u00e1tka, ale mohlo by jich b\u00fdt m\u00e9n\u011b.<\/em><\/p>\n Pozoroval jsem tedy \u010dipernou veverku v korun\u011b stromu. Brzy jsem si v\u0161iml, \u017ee neb\u011bh\u00e1 jen tak. B\u011bhala c\u00edlen\u011b. Dob\u011bhla na konec v\u011btv\u00ed, kde byly listy, odkousla v\u011btvi\u010dku a mazala s n\u00ed v tlami\u010dce ke st\u0159edu, kde se siln\u00e9 v\u011btve rozb\u00edhaly a tvo\u0159ily t\u0159\u00ed-ramennou vidlici. Tam v\u011btvi\u010dku slo\u017eila a b\u011b\u017eela pro dal\u0161\u00ed. A dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed. Brzy vznikla ve vidlici hromada v\u011btvi\u010dek a ta hromada po\u0159\u00e1d rostla a rostla. Stav\u00ed si hn\u00edzdo, pochopil jsem. Hledal jsem partnera, ale uk\u00e1zalo se, \u017ee veverka je sama, z\u0159ejm\u011b \u0161lo o matku-samo\u017eivitelku. Hodiny postupovaly a hromada rostla.<\/em><\/p>\n V\u0161iml jsem si, \u017ee veverka m\u00e1 ur\u010dit\u00fd syst\u00e9m. Ob\u010das p\u0159inesla jen v\u011btvi\u010dku bez list\u00ed a tu vetkala do hromady. Z\u0159ejm\u011b t\u00edm konstrukci zpev\u0148ovala. Jak to m\u016f\u017ee v\u011bd\u011bt? Kdo j\u00ed to nau\u010dil? Dvakr\u00e1t za to odpoledne z\u016fstala veverka le\u017eet na v\u011btvi. Poprv\u00e9 jsem myslel, \u017ee je to \u010dern\u00fd hadr, kter\u00fd tam uv\u00e1zl, proto\u017ee se to neh\u00fdbalo. Ale byla to veverka. Odpo\u010d\u00edvala. \u00dapln\u011b mrtv\u00e1. Ono postavit za odpoledne p\u016flmetrov\u00e9 hn\u00edzdo, dostate\u010dn\u011b \u0161irok\u00e9 a pevn\u00e9, d\u00e1 zabrat, to si nemyslete.<\/em><\/p>\n Obdivoval jsem jej\u00ed zaujet\u00ed a odhodl\u00e1n\u00ed. Bylo docela horko a veverka nosila a nosila.<\/em><\/p>\n Byl ve\u010der, stm\u00edvalo se a hn\u00edzdo bylo kone\u010dn\u011b hotovo. Tedy mn\u011b se to zd\u00e1lo hotovo. Te\u010f si tam veverka vleze a bude rodit a brzy uvid\u00edm mal\u00e1 vever\u010data, t\u011b\u0161il jsem se. Ale veverka tam kupodivu nevlezla. Ani hn\u00edzdo nevyzkou\u0161ela. Se zapadaj\u00edc\u00edm sluncem n\u011bkam zmizela.<\/em><\/p>\n Nevad\u00ed. Z\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b nep\u0159i\u0161el jej\u00ed \u010das. A\u017e bude rodit, ur\u010dit\u011b se tam vr\u00e1t\u00ed, \u0159\u00edkal jsem si. Ona v\u00ed, co d\u011bl\u00e1.<\/em><\/p>\n Ub\u011bhl den, pak druh\u00fd, t\u0159et\u00ed. Listov\u00ed kolem hn\u00edzda za\u010dalo us\u00fdchat. Veverka nikde. Neobjevila se ani po t\u00fddnu, ani po dvou. N\u011bjak\u00e9 veverky po zahrad\u011b pob\u00edhaj\u00ed st\u00e1le, ale jestli je mezi nimi ta moje, to nedok\u00e1\u017eu \u0159\u00edct. Zkr\u00e1tka veverka se do toho hn\u00edzda nevr\u00e1tila ani po m\u011bs\u00edci. Listy u\u017e jsou zcela seschl\u00e9 a hn\u011bd\u00e9, konstrukce dr\u017e\u00ed dob\u0159e, jen obyvatel\u00e9 v tom hn\u00edzd\u011b chyb\u00ed.<\/em><\/p>\n Pro\u010d se s t\u00edm veverka tak d\u0159ela? Co ji nakonec odradilo od toho, aby sv\u016fj dome\u010dek pou\u017eila? Nikdy se to nedozv\u00edm. Jedno z mnoha tajemstv\u00ed vever\u010d\u00edho \u017eivota, kter\u00e9 nikdy nebude odhaleno.<\/em><\/p>\n <\/p>\n