ČESKÉ TRADICE: Kýchavá neděle – třetí neděle postní – 23. března 2025
Tato neděle je den, kdy je nejúčinnější modlitba za zdraví a vůbec na podporu našeho vlastního zdraví. Proto je vhodné tento den využít k rozjímání a modlitbám. Modlitba je stará jako lidstvo samo a církev ji pouze použila. Jak jinak bychom vyjadřovali svá přání?
Za uzdravení ostatních nemocných se modlíme v jinou neděli.
K obědu se tradičně může uvařit pórková polévka a šlejšky v opražené strouhance – bramborové šišky a celerový salát.
Kýchání je Boží dar, neboť skrze kýchání se nám harmonizuje tělo i mysl a možná se k nám na okamžik přiblíží i duše. Naši předkové říkali, že kdo kýchl třikrát po sobě, toho navštívila svatá trojice – Otec, Syn a Duch svatý. Také se říká, že kýchnutí čistí hlavu.
„Pomáhej Pán Bůh“ nebo „ Pozdrav Tě Pán Bůh“ říkávali ještě naše prababičky a pradědečkové. Říká se, že toto sousloví vzniklo zřejmě ve středověku, kdy řádily smrtelné kýchavé mory. Žádný záznam jsem o tom zatím nenašla. Dnes už uslyšíte tuto reakci málo kdy. Zato slýcháváme “Je to pravda!” a i díky tomuto sousloví lépe dojdeme k tomu proč jsme kýchli.
Naši předci se za zdraví modlili o kýchavou neděli, kdy je pro takové modlitby doba nejvhodnější a dělali spoustu zvyků, které vznikly z dřívějších rituálů na zdraví.
Také se vztahuje k tomuto dni pár starých pověr:
Kolikrát kdo tento den kýchne, tolik let zůstane zdráv a na živu.
Nebo kýchnul-li někdo třikrát po sobě, zůstane celý rok zdráv.
A protože si lidé chtěli zdraví zajistit, tak šňupali na kýchavou neděli různé bylinky, které podporovaly kýchání. Dodnes kupříkladu seženete v trafice šňupací tabák, ale sama nevím jestli takhle vynucené kýchnutí platí
Ještě jedna doplňující poznámka: Mor je krásné české slovo označující epidemii.
Recepis:
Pórková polévka
2 pórky
3 větší brambory
1 vrchovatá lžíce másla
1 vrchovatá lžíce hladké mouky
1 litr zeleninového vývaru, ale stačí i 1 litr vody (mimo půst můžeme použít i vývar drůbeží)
1-2 stroužky česneku
1 vrchovatá lžička sušené majoránky
pečivo pokrájené na kostičky
Brambory oškrábeme a pokrájíme na drobnější, asi centimetrové kostičky. Nasypeme je do misky. Očistíme pórek, bílou část omyjeme pod tekoucí vodou, zelenou část rozebereme na jednotlivé listy a ty důkladně propláchneme od písku a zeminy.
Pórek nakrájíme a zhruba polovinu zelené nakrájené natě odložte zatím stranou.
V hrnci rozehřejte máslo. Přidáme bílou část pórku a neodloženou zelenou nať, osolíme špetkou soli a chvíli opékáme, dokud pórek nezměkne. Často mícháme a jakmile se pórek rozvoní, zavadne a změkne, posypeme jej moukou a ještě minutu mícháme, aby vznikla jíška.
Pórkovou jíšku zalijeme třetinou vody nebo vývaru a rozmícháme případné žmolky. Přichystané nakrájené brambory přidáme do hrnce a osolíme.
Vše přivedeme k varu a na mírném plameni vaříme asi 10 minut do změknutí brambor. Občas promícháme, aby se polévka nepřipalovala.
Mezitím pokrájíme pečivo na kostičky a usušíme je v troubě vyhřáté na 150 stupňů, můžeme použít i horkovzduch. Když je párkrát promícháme, opečou se rychleji a rovoměrněji, ale není to nutné.
Vezmeme dašlí lžíci másla zbývající pórek na ní lehce opečeme a přidáme do témeř hotové polévky.
Na závěr polévku dochutíme prolisovaným nebo rozetřeným česnekem, v dlani promnutou majoránkou a případně solí.
Na talíři posypeme polévku opečeným pečivem.
Bramborové šlejšky
3/4 kg vařených brambor
10 g soli
2 vejce
2 lžíce octa
100 g krupice
podle potřeby asi 150 – 200 g hrubé mouky
na obalení 120 g strouhanky
rostlinný olej nebo máslo (mimo půst je lepší sádlo)
Na vál rozstrouháme studené brambory, zasypeme solí, krupicí, moukou a rychle zapracujeme s vejci a octem v pevné těsto. Vyválíme delší válečky, z nich odkrajujeme kousky asi 2×4 cm, které zakulatíme v šišky. Vaříme je čtyři minuty ve slané vodě, odcedíme drátěným cedníkem a hned dáváme do pekáče, v němž jsme osmažili strouhanku. Potřásáním pekáčem šišky obalíme. Před podáním je ještě zapečeme v troubě.
Strouhanku je možno přisladit medem. Kdo nemá rád strouhanku podává šišky s mletým mákem, medem a máslem.
Šišky zapečeme nebo osmažíme do křupava a poléváme povidlovou omáčkou – domácí povidla si můžeme udělat na podzim bez cukru.
Zdroj: Ladislava Paterko – přednášky a semináře
Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt – Veselé chvíle v životě českého lidu.
J. Břízová – Nová kuchařka
Připravuje: Barbora ORSÁGOVÁ