KOMENTÁŘ REDAKCE: Starosta není samovládce, který si ukáže, kdo má být jeho spolupracovníkem
Před týdnem vimperští zastupitelé demokratickou volbou zvolili nové vedení města. Příznivci odstupivší starostky se však stále nemohou s touto skutečností smířit a hledají příčiny a chyby všude jinde, než v řadách bývalé radniční koalice a v osobě samotné Jaroslavy Martanové. Přitom to, co se stalo ve Vimperku, není v komunální politice ničím výjimečným a město se kvůli tomu určitě nezapíše na nějakou pomyslnou černou listinu.
Abychom pochopili všechny souvislosti a příčiny, musíme se vrátit na začátek volebního období. Volby tehdy vyhráli Jihočeši 2012. Nejvíce jednotlivých hlasů dostala Jaroslava Martanová. To ji ovšem nikterak neopravňovalo prohlásit se vítězem a požadovat místo starostky. Leč, Jaroslava Martanová tak učinila a co víc, odmítla o složení městské rady vyjednávat právě s vítězem voleb. Měla dostatek hlasů své koalice, takže se jí v zastupitelstvu podařilo prosadit takové složení městské rady, jaké si vysnila. Řečeno dnešními slovy jejích příznivců to byly politické čachry a dohody o postech, ale nic nedemokratického. Každý soudný člověk si o tom mohl udělat svůj obrázek.
Devítičlenná koalice vimperské samosprávy vládla vcelku spokojeně několik měsíců, když přišel první záblesk možného rozvratu. To tehdejší místostarosta Jiří Cais se pokusil za podpory opozice starostku odvolat. Nakonec od úmyslu ustoupil a papír s podpisy na podporu svého záměru zahodil do koše.
Leč netrvalo dlouho a přišla další, a to už, jak se později ukázalo, osudová roztržka v koalici. Šárka Janásková obvinila místostarostu Caise z nekalých praktik v soukromém podnikání a vyzvala ho k rezignaci. Zároveň oznámila, že řady koalice opouští.
V novém rozložení sil se zastupitelům podařilo Jiřího Caise odvolat až na třetí pokus. Volba jeho nástupce se nakonec ve finále proměnila v divadlo, jehož byli svědky minulé pondělí občané v jednacím sále a které můžeme nyní zpětně vidět na internetu. V režii samotné Jaroslavy Martanové se tam nejprve dlouhé desítky minut řešily vnitřní problémy volebního uskupení, které v zastupitelstvu reprezentují Bohumil Petrášek a Šárka Janásková. Tehdejší starostka místo, aby celou záležitost ukončila, naopak vyvolávala další diskusi a dokonce si vzala na pomoc přítelkyni na telefonu. Čirou náhodou zrovna zaměstnankyni městské organizace, tedy vlastně svoji podřízenou.
Jaroslava Martanová nakonec dostála svým výhrůžkám a odstoupila z funkce, byť ji k tomu nikdo nevyzval. Ale nechtěla respektovat, že starosta není samovládce, který si ukáže, kdo má být jeho spolupracovníkem. Nechtěla se smířit s tím, že členy městské rady ji navolí ostatní zastupitelé a ona s nimi musí spolupracovat. Pokud k tomu není svolná, pak ji nezbývá, než odstoupit. To také Jaroslava Martanová učinila. Nic převratného se tedy ve Vimperku nestalo. Život jde dál a nové vedení města má nyní nejen příležitost, ale i povinnost ukázat, že to dokáže dělat lépe, než jejich předchůdci.
Zdeněk JUNGVIRT