POHLED RADKA DAVIDA: Pan prezident Zeman před poslanci ve sněmovně a jeho...

POHLED RADKA DAVIDA: Pan prezident Zeman před poslanci ve sněmovně a jeho vyschlý pramen Vltavy

Miloše Zemana mám před se sebou ještě v „porevolučních“ dobách, na začátku 90. let minulého století. Pamatuji si jej jako člověka, který než cokoliv vyřkl, tak svá slova pečlivě vážil. Řekl bych, že až s takovou tou protivnou pečlivostí prognostika, který si nemůže dovolit plácat jen tak něco „do větru“.  Bohužel, totéž ale nemohu ani náznakem tvrdit o jeho vystoupení na začátku sněmovního jednání k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, které započalo v úterý 21. února 2017.

 

Nemyslím si, že se pan Zeman během svého života nějak extra zajímal o ekologii či ochranu přírody jako takovou. O to více se k ní vyjadřuje od doby své návštěvy šumavského Plešného jezera před 10 lety, kterou zorganizovali jeho „loutkáři“ s komerčními zájmy na Šumavě, v rámci tehdejšího Zemanova připravovaného návratu do politiky. Šumava je, díky letitým sporům, velice vděčné téma a osvědčený způsob, jak se politicky zviditelnit, aniž byste o tomto fenoménu disponovali byť jen elementárními znalostmi.

» Pan poslanec Zahradník (ODS) a jeho strana „zazdili“ pro dnešek hlasování o novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Pro úvod byl pan Zahradník ideální volbou. Za tři roky v Poslanecké sněmovně PČR ještě více vyspěl v typického politika – dokáže dvě hodiny mluvit (spíše cosi nesrozumitelně mumlat) a přitom vůbec nic neříct. To pan prezident také NIC neřekl, ale aspoň to bylo kratší, nahlas a srozumitelně. «

Pojďme k netrpělivě očekávanému proslovu pana prezidenta. K naprosto preciznímu poznání území o rozloze téměř 70 tisíc hektarů a jeho složitých geologických a přírodních procesů mu postačil jeden přelet vrtulníkem a 6 kilometrová procházka k Plešnému jezeru a (o tři roky později) zajížďka k prameni Vltavy. Vše za doprovodu excelentních znalců šumavské přírody: plk. Zbytka či pozemkového magnáta Františka Taliána. Pro Miloše Zemana dostatečně odborná aktivita k tomu, aby nabyl přesvědčení, že ideálním řešením by bylo zrušit národní parky jako takové.

Nechci se pouštět do rozboru celého prezidentova proslovu; veskrze se jednalo o systematický a souvislý tok nepravd střídaných s nesmysly. Pan prezident se pochlubil, že pročetl tisícovku stran materiálů kolem Šumavy. Aby svůj, již tak prapodivný názor na ochranu šumavské přírody ještě více dopiloval, nechal si před svým proslovem v Parlamentu zpracovat dvě „odborné“ studie. Jednu z nich vytvořil i zemědělský guru pan Toman, což je asi totéž, jako kdyby odbornou studii k protikuřáckému zákonu zpracoval cigaretový koncern Philip Morris (dnes Altria Group).

Kdo byl doposud přesvědčen, že Šumava má svůj prapočátek v období variského vrásnění, těm Miloš Zeman jejich vědomosti, získané studiem vědeckých výzkumů,  vyhnal z hlavy hned v úvodu; „Historie Šumavy a šumavských lesů je stará několik set let. Byly to hospodářské lesy, švarcenberkovské (asi nový pojem, pozn. aut.) lesy. Byly to lesy, které, bohužel, byly smrkovou monokulturou.“

Záhy poté přirovnal Šumavu k její marginální části zasahující do Rakouska, kterou v podstatě tvoří jižní svahy Smrčiny a Plechého. Tam se to panu prezidentu líbí. Územíčko zabírají hospodářské klášterní lesy a na nich lyžařský areál Hochficht. Přibližně stejné srovnání, jako by měl mít biotop komplexu Modravských slatí svůj vzor v hospodářském obecním lese nad Zdíkovem a v lyžařském areálu Zadov.

Jako další vzor, podle kterého by si Miloš Zeman představoval péči o národní park, jmenoval „řádně spravované lesy“ Vojenskými lesy v Boleticích. Škoda jen, že neabsolvoval přelet vrtulníkem nad hospodářskými holinami na Knížecím stolci a následně výstup na jeho vrchol. Neopomněl ani tradiční historku o tom, jakým  nevýslovným štěstím je pro nejodpudivější část Šumavy – Lipno nad Vltavou, že není součástí národního parku.

Velký posun v poznání učinil pan prezident v souvislosti s lýkožroutem smrkovým, chcete-li „kůrovcem“. „Mechanismus množení kůrovce spočívá v tom, že je schopen se vlastními silami přemísťovat…“, poučuje udivené poslance. Opravdu, u létavého hmyzu se jedná o unikátní a nevídanou vlastnost.

Miloš Zeman nemohl opomenout řeč na oblíbené téma: pramen Vltavy, kde přímo exceloval. Navzdory skutečnosti, že Vltava dál protéká Kvildou, Českým Krumlovem a dokonce i pod okny Pražského hradu, pan prezident dál zarputile tvrdí, že „pramen Vltavy zanikl v uschlém šumavském lese.“ Co na tom, že Vltava vůbec není životně závislá na několika sekundárních pramíncích s „čůrkem“ vody a už vůbec ne na symbolickém umělém „prameni“. Řeka vzniká v poměrně rozsáhlém prameništi, odvodněním dvou rašelinišť: Prameny Vltavy (přírodní památka, I. zóna NPŠ) a Černohorský močál (I. zóna NPŠ).

Hezká je také historka, kterou si vymyslel ve spojitosti se vznikem onoho „turistického“ pramene naší největší řeky. V roce 2010 (slavnostní otevření 2. 7.) bylo k jednomu ze tří pramenů na svahu Černé hory opravdu postaveno dost nevkusné dřevěné monstrum. Jednalo se o zdroj (studánku), ze kterého byla v roce 1922 podzemním potrubím svedena voda právě do všeobecně známého symbolického pramene u bývalé turistické chaty Klubu československých turistů.  To je ten slavný vyschlý pramen, který však bývá v letních, suchých měsících bez vody každoročně, a vysychal i v dobách, kdy kolem rostl les. Dřevěná atrakce byla skutečně po pádu stromu odstraněna (v roce 2012). Ze zbylého materiálu Správa parku postavila vyhlídkovou věž pod Černou horou, ze které se, mimo jiné, může každý návštěvník přesvědčit o nesmyslnosti tvrzení, že v okolí prameniště Vltavy je umírající les. Opak je pravdou.

Vystoupení pana prezidenta při projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny bylo, slušně řečeno, nešťastným. Používat nesmysly jako argumenty si prezident republiky nemůže dovolit. A v tomto případě zašel Miloš Zeman daleko za hranici únosnosti. Důkazem toho může být i fakt, že jeho projev nijak živelně nesdílí ani nejhorlivější zastánci senátní podoby novely ZOPK. Další kolo parlamentního boje za národní parky začíná 1. března!

 

Radek DAVID, Šumavské noviny

 

 

Komentáře

komentářů