NEBE NAD HLAVOU: Sluneční svit a psychika. Tři dny bez modré oblohy a už upadáme do melancholie
Na Hromnice o hodinu více. Tato pranostika patří mezi tzv. časoměrné, které při verifikaci 100% vychází jako jediné. Zároveň je takovou první vlaštovkou jara, kdy už by rozhodně měla být uklizena vánoční výzdoba.
To, že se prodlužuje bílý den je znát každým dnem. Pokud budeme chtít být přesní, potom je délka bílého dne oproti zimnímu slunovratu delší o 1 hodinu a 16 minut, tj. svítá o 22 minut dříve a Slunce zachází o 54 minut déle.
Také během celého února se bude délka bílého dne viditelně prodlužovat a ještě navíc dochází v měsíci únoru k výraznému navýšení délky slunečního svitu oproti listopadu, prosinci a lednu. To právě včas, protože naše tělo čerpá provitamin D ze slunečních paprsků a v těchto dnech už mu dochází, takže bychom ho měli začít zvýšeně přijímat i v potravě.
Podle měsíčního výhledu počasí by se měla průměrná délka slunečního svitu v únoru pohybovat kolem 68 hodin, přitom platí, že méně slunečních paprsků bude v horských oblastech, tam ale budou agresivnější, takže bez opalovacích krémů se raději přímým slunečním paprskům moc nevystavujte. Na délce slunečního svitu závisí také naše psychika – pokud nevidíme modrou oblohu více než tři dny, upadáme do melancholie, hůře se nám pracuje, spí a vypijeme daleko více kávy.
S délkou a nárůstem slunečních paprsků souvisí také biorytmus člověka – kdy se dostáváme do jarního půlroku a koncem února.
Ilustrační foto: Jan KUBITA