SVÁTEK TŘÍ KRÁLŮ: Ukončí vánoční čas. Řada lidových pověr byla v minulosti...

SVÁTEK TŘÍ KRÁLŮ: Ukončí vánoční čas. Řada lidových pověr byla v minulosti o tomto dni spojena s vodou

Tři králové
A řekl prvý král:
To víra vedla mě
za hvězdou k Pánu dál
ze země do země.“
Druhý král nato děl:
Já jas jsem uviděl
z naděje jen se rojit.
Dala mi k Bohu dojít.“
Třetí král mlčel jen,
vždyť slova málo jsou.
Byl k cestě vybaven
láskou, tou jedinou… Gerold Franz Pinsker

Svátek Tří králů je dvanáctým a posledním dnem Vánoc, po tomto dni začíná období masopustu plné zábavy a her. Tento svátek byl jednou z nejoblíbenějších lidových oslav. Již ve středověku chodili o Tříkrálovém dni chlapci s hvězdou a zpívali náboženské písně s vánoční tématikou. V německých zemích je tento zvyk stále živý a chlapcům se přezdívá hvězdní zpěváčci.

V předvečer svátku se v některých krajích věštila délka života. Všichni členové domácnosti zapálili s první večerní hvězdou stejně vysoké a silné svíce a nechali je pomalu hořet. Komu svíce dohořela jako první, toho si Morana (smrt) odvedla podle pověry nejdříve. Když dým z voskovice stoupal vzhůru a plamínek byl jasný a čistý, dostal se její majitel po smrti do nebe. Pokud svíce prskala, plamen byl nerovný a dým směřoval k zemi, čekalo na nešťastníka peklo.

Podobně jako o Štědrém večeru se i na Tři krále lilo olovo a pouštěly se lodičky ze skořápek vlašských ořechů se zapálenými svíčkami. Mladá děvčata se ještě před východem slunce omývala sněhem, aby měla v novém roce pleť čistou a bílou jako Panna Marie. Tříkrálový večer byl zkrátka večerem kouzelným.

Ve starověku se na počátku nového roku slavil svátek boha Eona (též Arona), jehož kult byl spojen s vodou. Křesťané si o 6. lednu připomínali zázračnou novozákonní proměnu vody ve víno na svatbě v Káni Galilejské a křest Krista.

Není divu, že řada lidových pověr byla o tomto dni spojena s vodou. Pevné zdraví si prý mohl zajistit každý, kdo měl odvahu se o svátku sv. Tří králů na okamžik ponořit do ledové vody potůčku nebo řeky. Od stonání měla pomáhat v kostele posvěcená tříkrálová voda vypitá nalačno. Od konce středověku je v západní Evropě v pramenech doložen obyčej žehnání vody, soli, křídy a kadidla a následné žehnáni obydlí s jejich pomocí. Byla s ním spojena magická zaklínání na ochranu domu.

Od dob třicetileté války obcházel na Tři krále všechny domy ve vesnici kněz doprovázený ministranty, kostelníkem, učitelem a žáky. Kněz se modlil a vykuřoval dům kadidlem nebo kropil světnice svěcenou vodou, ostatní zpívali. Na dveře či okenní rám napsal kněz svěcenou křídou velká písmena K(C) + M + B a příslušný letopočet. Svátek je totožný se slavností Zjevení Páně, slavící se ve všech východních i západních církvích šestého ledna.

Kašpar, Melichar, Baltazar. Tři králové, kteří vstoupili do širokého povědomí jak věřících, tak i atheistů. Údajně měli v betlémském chlévě navštívit čerstvě narozeného Ježíše a přinést mu dary – kadidlo, zlato a myrhu. Bylo tomu tak skutečně?

Tak předem, ono není vůbec jisté jestli tito „králové“ byli skutečně tři, jak uvádí novozákonné evangelie. A už vůbec to nebyli králové. Ve skutečnosti se mohlo jednat spíše o hvězdopravce, tedy dnešní hvězdáře, kteří se krátce po svém příchodu zeptali: „Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě a přišli jsem se mu poklonit.“ Tato záměna pravděpodobně vznikla díky špatnému výkladu řeckého slova magoi, které neznamená mudrc, ale byli jím označováni právě hvězdopravci.

Každopádně ani v evangelním příběhu samotném není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje církevní spisovatel Órigenés na počátku 3. století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které Ježíši přinášejí a o „králích“ se začíná mluvit až o dalších 300 let později. Navíc jejich počet v jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyři v západní církvi, po dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních okolo roku 700. Trochu s křížkem po funuse.

A ptáte se tedy, co znamenají ona tři písmena K+M+B, která dnes již tradiční tři králové malují na obydlí, jež navštívili? Zažila se teorie, že se jedná o počáteční písmena jejich jmen. Může být, ale pravý význam je asi někde jinde. I zde je totiž vysvětlení prosté. Nejedná se o podpis, ale o starou zkratku pro větu: Christus (K) mansionem (M) benedicat (B)“ (Kristus ať požehná příbytku). Když se pak s přibývajícími lety pozapomněl smysl této věty, byla tato písmena snadno třem vynalezeným králům.

Tři králové také nikdy nebyli oficiálně svatořečeni a je fakt, že jejich tradice do velké míry zastínila původní svátek zjevení páně. O třech mudrcích (či králích) se vypráví nejen v západních církvích. Podle orientálních pověstí se jednalo o konkrétní muže: Melkona – krále Peršanů, Gaspara – krále Indů a Balthazara – krále Arabů. Některá vysvětlení uvádějí, že počet tří klanějících se králů symbolizuje tři lidské rody vzešlé po potopě ze synů Noeho, jiné prameny udávají tři kontinenty Starého světa. Jinde se můžete dozvědět, že počet tří značí tři známé světské řády: církevní (kněžstvo), vojenský (válečníci) a lid obecný (pracující).

Ať už je vysvětlení počtu králů jakékoliv, buďme vděčni za krásnou tradici opředenou tajemstvím až do dnešních dnů.Jedno se však nemění. S příchodem tří králů definitivně končí vánoční svátky v církevním pojetí. A vlastně i v tom civilním. Vánoční stromky končí u popelnic a ozdoby ve skříni, kde čekají na další čtyřiadvacátý prosinec…

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora

 

 

Komentáře

komentářů