VÁNOCE ZA STARÝCH ČASŮ: Loutkové divadélko, to bývala zábava nejen pro děti, ale rovněž pro dospělé
Dříve neexistovala televize a chudší rodiny neměly ani rádio, takže dalším častým dárkem bylo loutkové divadélko. Byla to zábava nejenom pro děti, ale i pro dospělé. Především za dlouhých zimních večerů.
Poznáváte stolní hru na obrázku? Ano jedná se o legendární Člověče, nezlob se. Autorem této hry byl Němec Josef Fridrich Schmidt a vymyslel ji na přelomu roku 1907 – 1908. Inspirací pro Člověče, nezlob se byla indická hra Pachisi a anglická hra Ludo.
Další oblíbený dětský dárek.
Snad každé prvorepublikové dítě našlo pod vánočním stromečkem někdy medvídka.
Co se týče nadílky, dárky samozřejmě nosil Ježíšek, který kromě hraček naděloval nezbytné a praktické dárky. Nové prádlo, rukavice, ponožky, pletené šály a svetry. Děvčátkům také ubrusy, cíchy a ručníky do výbavy.
Nesmíme zapomenout také na knížky. Těmi nejoblíbenějšími byly bezesporu pohádky Boženy Němcové
A kde se hračky nakupovaly? Chudší rodiny nakupovaly na tržištích, bohaté v obchodních domech.
Už za První republiky měla Praha největší hračkářství ve městě. Byla to elegantní pětipatrová budova stojící kousek od ulice Na Příkopě (viz obr. dnes) na nároží ulic Havířská a Provaznická. Dům byl postaven ve funkcionalistickém stylu mezi lety 1931 – 1932. Hračkářství provozoval J. H. Brandejs, podle kterého dostalo i jmého – Hračkářství Brandejs. Svého času se těšilo dobrému jménu a krásnými hračkami.
Firma si zakládala na tom, že hračky jsou: krásné, vkusné, moderní, hygienické, a ne drahé.
Tomuto obchodnímu domu konkurovaly firmy Hračky Benda a Gartner. Tento obchod se specializoval na loutky a divadélka. Firma B. Mouchy zase na kočárky pro panenky. A společenské hry nabízel podnik Vladimíra Procházky.