ČAS VÁNOČNÍ: Betlémy vystřihujeme a stavíme pro radost sobě i druhým. Snad...

ČAS VÁNOČNÍ: Betlémy vystřihujeme a stavíme pro radost sobě i druhým. Snad i vás také pohladí po duši

 

Malíř Josef Lada takřka před sto lety namaloval český lidový Betlém a Ladův Betlém je jedním z nejkrásnějších adventních dárků.

Vánoce, nejkrásnější svátky v roce, jsou spojeny v symbolice křesťanské víry se stavěním jesliček, chvílí radosti, která podle biblických proroků provázela příchod Spasitele na svět. Betlémy vystřihujeme a stavíme pro radost sobě i druhým. Snad i vás pohladí po duši.

Zásluhy na stavění betlémů v Čechách patří jezuitskému řádu, který se snažil přiblížit věřícím okolnosti Kristova narození. K popularizaci vystřihovacích archů s figurkami přispěl v roce 1782 i zákaz stavění betlémů v kostelech. Lidé se každoročně těšili na tuto podívanou a po zákazu jim nezbylo, než si postavit svůj betlém doma. Ne všichni byli zručnými řezbáři a pořízení hotového betlému bylo velmi nákladné. Po ruce byl ale papír a barvy.

Kromě originálně ručně vyráběných papírových betlémů tu vznikla další možnost – tištění archů s figurkami, které se musely vystřihnout, případně vybarvit. Z potištěného listu za pár krejcarů si betlém dokázal postavit doslova každý. Nejdříve šlo o černobílé ručně kolorované tisky. S rozšířením litografické techniky se objevují i betlémy plnobarevné. Ale kdo by očekával bohaté barevné umělecké dílo, asi by byl zklamán. První vystřihovánky byly pouze černé obrysové linky kolorované červeně, zeleně, modře a žlutě.

Bohužel úroveň ztvárnění spíše klesala, než aby naopak se zdokonalovala. Například už koncem 18. století tiskl v Praze jesličkové archy Josef Jan Rudl, který měl tiskárnu na „svaté obrázky“. Z tohoto období známe vystřihovací betlémy také z německého Magdeburgu, Neuruppinu a Innsbrucku.

Roku 1919 byl vydán jeden z nejslavnějších a umělecky nejhodnotnějších papírových betlémů. Jeho autorem je Josef Lada. Navázal tak na Mikoláše Alše, jehož betlém pochází z let 1902-1904, a Josefa Weniga, který své Pražské jesličky vydal v roce 1916. Všechny tyto tři betlémy vyšly v mnoha vydáních. Alšův betlém a Wenigovy jesličky byly tištěny po válce pro vdovy a sirotky po padlých legionářích jako jedna z forem odškodnění. Místo peněz obdrželi určitý počet betlémů, které pak prodávali, aby získali peníze na živobytí.

Třicátá léta jsou ve znamení reklamních vystřihovánek. Zatím co ty vzácné betlémy byly, soudě podle mnohých vzpomínek pamětníku, v péči rodičů, většinou otce, a děti jen se zatajeným dechem přihlížely. Vystřihovací archy pro svoji dostupnost dovolovaly, aby se na přípravě a stavbě podílely samy děti. Této skutečnosti začali využívat mnozí výrobci zboží, jehož prodej byl v průběhu roku podporován reklamou nejrůznějšího druhu. Šlo především o výrobky průmyslu pracích prostředků, kávovin a cukrovinek. Vznikly ve 30. letech 20. století jako zcela nový jev v historii betlémářství. Firmy vycházely z tradice stavění jesliček pod vánočním stromečkem a z úvahy, že pokud ti přející lidičkové mají Ježíškovi něco nést, tak je to právě jejich výrobek.

K sériím pohádek či vzdělávacích obrázků tak přibyly o Vánocích i jesličkové archy. Vycházely většinou v jednom listu (Hradecká cikorka), ale někdy byl soubor rozdělen tak, aby teprve při získání dalšího archu bylo možno betlém sestavit (Otto Rakovník: „Tento Betlém je vydán ve dvou arších. Druhý arch bude přiložen při další objednávce“). Rozšířeny byly i tištěné firemní betlémy Brandýské Cikorie z 30. let 20. stol. Pro zadavatele bylo nepodstatné, kdo betlém vytvoří. Důležité bylo, aby byly dostatečně výrazné výrobky, které firma propagovala. Na archu tedy nenajdeme podpis výtvarníka, zato darovníci jsou často mýdlem či cikorkou přímo obtěžkáni. K tomuto úkolu se dobře hodili i velbloudi nebo sloni.

Dr. Vaclík ve své knize “Co nevíte o betlémech” vydané v roce 2003, na straně 30 hovoří o dalších reklamních betlémech Plzenského Prazdroje, oděvního konfekčního závodu Nehera, mydlářské firmy Pilnáček v Hradci Králové či německé firmy Schicht v Ústí nad Labem.Továrny na prací prostředky, mýdla, cigaretové výrobky a potraviny se předháněly v tom, jak získat nové a udržet stávající zákazníky.

Dnes už nám jména firem jako Otta Rakovník, Sochor, Schicht nebo Radion možná nic neřeknou. K pracím práškům, mýdlům a kávě se přikládaly např. papírové aršíky s pohádkovými postavičkami. Svět zvířat Abadie, což byl výrobce cigaretových dutinek a papírků, čítal několik desítek figurek zvířat z celého světa.

Od počátku 20. let 20. století se prodávaly v papírnictvích rozkládací betlémy tlačené do nízkého reliéfu. Zabíraly málo místa a snadno se stavěly a stejně rychle uklízely. Betlémská chýše obklopená palmami, v ní Svatá rodina, jí se klanící Tři králové a pastýři s ovečkami v různém počtu podle velikosti jesliček. To vše je sestaveno tak, aby se po vytažení do prostoru postavilo na své místo. Jinou variantou jsou rozkládací betlémy nereliéfní.

Tento typ jesliček je u nás poměrně vzácný až do druhé poloviny 40. let 20. století, kdy jej svou tvorbou oživil architekt Vojtěch Kubašta. Vytvářel jednak tyto rozkládací betlémy, jednak betlémy kombinované, kdy se část rozložila a část figur byla volná a představila se před betlémský základ. V současné době tyto betlémy pro značnou finanční nákladnost při realizaci téměř vymizely.

Spojnicí mezi rozkládacími a stavěcími betlémy jsou tištěné betlémy, které je třeba vystřihnout a pak sestavit do pevného prostorového celku, nebo reliéfní tisk již továrně vyražený, který stačí sestavit. Kromě vánočních betlémů existují ještě varianty: Tříkrálový betlém (Ježíš už tam je odrostlejší, nejsou tam pastýři ani chlév, jen mudrci), Hromniční betlém (v chrámu, Ježíš v náručí Anny a Simeona) a pak Velikonoční betlémy. Ty ale nezobrazují Kristovo narození, ale scény kolem jeho ukřižování, smrti a vzkříšení. Velikonoční betlémy jsou u nás málo známé. Mnohem více jsou rozšířené v sousedním Rakousku (z papírových je nejznámější asi betlém Phila Schumachera).

Právě ve vánočním čase by měl každý z nás najít v sobě osobní vztah k tomuto dávnému dětskému poetismu, který je i nyní nutný pro duševní osvobození. Podívaná na takový soubor roztomilostí v nejrůznějším provedení může v chaotickém každodenním shonu uvolnit ty přepjaté struny a nechat jim zaznít volněji a poetičtěji. Ty malé kousky lidového kumštu, ty světy a životy betlémů a jejich oživovatelů stojí za nakouknutí do světa dětskosti, pokory a třeba i naivity. Srdce opravdu pookřeje, duše trochu zjihne a duch se vyrovná. Ty malé papírové betlémy opravdu stojí za zamyšlení.

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora

 

 

0 0 votes
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře