TÝDEN NA JIHU ČECH: Den třetí. Obec Borová Lada a její okolí se šumavskými slatěmi. Kdo by je neznal?

Šumavské slatě, kdo by je neznal alespoň z vyprávění? My jsme v rámci dovolené některé z nich navštívili a nejen to. My navštívili i pár míst, která také stojí za návštěvu i když nejsou tak známá.

Ale popořádku, první zastávka cestou k vyhlášeným slatím byla u železničního viaduktu mezi Vimperkem a Lipkou. Správně! Nádherný viadukt v Klá…
V nedalekém Klášterci. Cože? Klášterec? Co to, kde to má být?

Klášterec
Možná jste o něm nikdy neslyšeli a právě proto Vám o ní tady něco málo povíme. O Klášterci se první zmínky datují již k 13. století n.l. a stejně jako dříve je i nyní Klášterec malou vesničkou, která se plynutím času stala městskou částí města Vimperk. Je to tak, tato vesnička, je starší než mnohá významná velká města a stále je tady, nezanikla a ani nevyrostla ve velké město. Mimo historie velmi vzdálené jsou nejméně 3 důvody proč tuto maličkou vesničku nevynechat pokud již pojedete okolo.

Prvním z nich je železniční viadukt z roku 1900. Je to impozantní stavba na velmi klidném místě. Most prošel v letech 2003-2004 rekonstrukcí, která viaduktu naštěstí neuškodila. Jen se podívejte o co přichází cestující vlakem a nebo daleko po silnici.

Mnoho lidí denně po tomto viaduktu jezdí, ale krása stavby z vlaku vidět není a jinak než pěšky se k ní dostat nedá. Kratší procházka k viaduktu a zpět do Klášterce je dlouhá necelé 2 km v lehčím terénu, kde si stoupání a klesání nevyžádá více než 40 m v každém směru. Cesta z Vimperka je o něco delší, z náměstí Svobody si vyžádá necelých 5km (k viaduktu a zpět). Touto cestou potkáte staré vimperské domy, projdete se podél toku řeky Volyňky která se klikatí malebnou šumavskou přírodou.

Druhým důvodem proč Klášterec navštívit je místní malebná kaplička Povýšení svatého kříže, která byla vystavěna roku 1898 a v roce 1932 vymalována mistrem Stinglem z Vimperka.

Třetím důvodem proč toto místo navštívit je přírodní rezervace Radost

Vimperákům doporučuji dojít z Vimperka naučnou stezkou Údolím Vimperských památek (odkaz výše na mapu) až sem pěšky a dále po trase naučné stezky Zlatá stezka až na Kubovu Huť odkud se lze svést vláčkem zpět do Vimperka. Nebo přes stávající lesní cesty přes PR Radost na Lipku a z Lipky vlakem. Zajisté lze jít zpět do města i po svých.

Okolí Švajglových lad

My si tentokrát ani jednu z naučných stezek neprošli a autem se přesunuli blíže k Alpské vyhlídce. Chvilku jsme hledali vhodné místo na ponechání auta a nakonec se jako nejvhodnější plácek u místa Přístřešek Švajglova Lada. Švajglova Lada patří mezi zaniklé usedlosti a dnes zde zůstala pouze hájovna a jedna ze 2 lip. Vydali jsme se od stanoviště na necelé 4 km dlouhou trasu, při které jsme mohli vidět myslivnu, památnou Lípu velikosti a po prohlídce tohoto stromu jsme pokračovali na nedalekou Alpskou vyhlídku.

Mít trpaslíka, asi by nám vyrostl a stejně to bylo s Alpami na Alpské vyhlídce. Díky počasí jsem měli nádherný výhled do krajiny, ale Alpy nám zůstaly schovány v mračnech.

Jak je u nás zvykem trošku jsme si zašli, na nedalekou horu Bukovec. Bukovec (1099 m.n.m.) je jedno z míst, které je mimo hlavní zájem turistů. Pro nás to byl cíl za keškou, pro jiné to může být krásná procházka lesem spojená se sběrem borůvek a hub, kterých bylo k vidění hodně. Výhled do okolí ovšem z Bukovce nehledejte. Je krásně zarostlý vysokými stromy.

Borová Lada

Malebná šumavská vesnička ležící na toku Teplé Vltavy u které se nachází nedaleké Chalupské slatě, které jsme se rozhodli také navštívit. Dříve než se vydáme ke slatím, pokusím se upřesnit jak lze řešit parkování vozidla. Nejsnazší a nejpohodlnější je využití centrálního parkoviště. Případně jako my najít někde bezplatné zaparkování, třeba u fotbalového hřiště.

Borová Lada je pro turisty přívětivá a najde se zde vše. Pošta, kde lze zakoupit pohledy s místní tématikou, obchod i restaurace a ubytování. Systém cyklostezek a turistického značení vše uzavírá a pro výletníky je ve všech směrech dobře postaráno.

Mohli jsme se po příjezdu zařadit do davu lidí jdoucích ke slatím a dále, ale my se vydali přesně opačným směrem ke kapli svaté Anny.

K této malebné kapličce patří i Křížová cesta o 14 zastaveních. Krátká procházka tímto místem klidu by měla být předepisována lékaři všem co pracují ve stresu, honí se za zlatou husou, kterou pak promění za podřadný konzum.

Mohl bych zde udělat sáhodlouhý popis informacemi o Křížové cestě, které bych získal z internetu, ale přijde mi vhodnější aby si informace přečetl jen ten, kdo má opravdový zájem o tento druh historie. Výstižný článek již byl vydaný na webovém portále www.turistika.cz.

Chalupská slať

Po prohlídce kapličky a křížové cesty, přišly na řadu cíle, pro které jsme přijeli do těchto míst. První kroky nás vedly přes celou Borovou Ladu až k Chalupské slati. Chalupská slať se nachází v 1. zóně národního parku Šumava, pohyb je možný jen po vyhrazených dřevěných chodníčcích.

Chalupská slať je rašeliniště přechodného typu mezi údolním a horským rašeliništěm. Rozloha slatí je 137ha a od informačního centra až k vyhlídce na jezírko nás dovedla 260m dlouhý dřevěný chodník. Jezírko na které jsme koukali je největší rašelinné jezírko v ČR.

Až se pokocháte výhledem na tuto přírodu a půjdete zpět, nezapomeňte se zastavit v místních Sovích voliérách. Návštěvu sovince si ale připravte předem, mají každý den v týdnu jinou otevírací dobu, pokud zrovna nemají zavřeno.

Jejich návštěvou jsme završili naší dnešní procházku po okolí Borové Lady a se zastávkou u Kramatského rybníka se vrátili zpět do Vimperka. Kramatský rybník je sice nedaleko dvou rušných silnic, ale jejich lomoz sem nedoléhal. O přítomném klidu vypovídá nejen klidná vodní hladina, ale i obliba tohoto místa u rybářů. Občas se najde někdo, kdo miluje otužování a svojí zálibu si tady užije i v letních měsících, kdy voda na koupalištích téměř dosahuje varu.

Text a foto: Karel CHVAL

Předchozí vyprávění:

TÝDEN NA JIHU ČECH: První den jsme si protáhli nohy u Vimperka v nedaleké přírodě Pravětínského údolí

TÝDEN NA JIHU ČECH: Den druhý. Písek nám zmizel za zády a my už přemýšleli, kdy se tam znovu vydáme