NA CESTÁCH ČESKEM: Jihočeský hrad Zvíkov byl založen na sklonku vlády krále...

NA CESTÁCH ČESKEM: Jihočeský hrad Zvíkov byl založen na sklonku vlády krále Přemysla Otakara I.

Zvíkov je hrad nad vodní nádrží Orlík u soutoku Vltavy s Otavou v okrese Písek. Stojí na skalnaté ostrožně asi jeden kilometr severně od obce Zvíkovské Podhradí v nadmořské výšce 370 m. Hrad je ve správě Národního památkového ústavu a v návštěvních hodinách je přístupný veřejnosti. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR a v roce 1978 byl zapsán na seznam národních kulturních památek ČR.

Hrad založil pravděpodobně již král Přemysl Otakar I. a jeho potomkům patřil až do vymření rodu v roce 1306. Poté ho získali do zástavy Rožmberkové, od kterých ho vykoupil král Karel IV. Během husitských válek se však vrátil do zástavy Rožmberkům. Po nich se v držení hradu vystřídali Švamberkové, Eggenbergové a nakonec Schwarzenbergové. Během své historie byl několikrát dobýván a přestavován. Profesor August Sedláček jej ve svém díle nazval králem českých hradů.

Hrad byl založen na sklonku vlády krále Přemysl Otakara I., který zemřel v roce 1230. První písemná zmínka však pochází až z roku 1234, ve které je zmiňován purkrabí Konrád z Janovic, z čehož vyplývá, že alespoň část hradu již musela stát. Dalšími purkrabími byli Konrád (1238), před rokem 1243 Vlček a poté až do roku 1259 Hrz neboli Hirzo. Král Václav I. rozšířil hradní jádro o dvě palácová křídla a v roce 1249 zde věznil svého syna Přemysla a příslušníky šlechty včetně pražského biskupa Mikuláše, kteří se podíleli na kralevicově vzpouře. Během vlády krále Václava II. byl hrad v roce 1285 a snad také o dva roky později obléhán vojskem Záviše z Falkenštejna. Ze druhé poloviny 13. století známe další dva správce: Purkarta z Janovic a Bavora III. ze Strakonic, který byl purkrabím v letech 1289–1306.

V době vlády posledních Přemyslovců začali projevovat snahu o získání hradu jihočeští Rožmberkové, protože pevný královský hrad vnímali jako ohrožení svých zájmů. Povedlo se jim to až v roce 1307, kdy král Rudolf Habsburský hrad zastavil Jindřichu z Rožmberka. V zástavním držení Rožmberků hrad zůstal až do roku 1335, kdy ho ze zástavy vykoupil král Karel IV. Ve svém plánovaném zákoníku Majestas Carolina zařadil Zvíkov mezi nezcizitelné hrady, tj. takové, které by král nemohl zastavit.

Václav IV. jmenoval zvíkovským purkrabím Jana Hájka z Hodětína, kterému se roku 1424 podařilo jednáním odvrátit hrozbu obléhání husitským vojskem. Husité se však vrátili v roce 1429 a hrad oblehli. V okolí hradu se dochovaly stopy obléhacích prací a na hradě samotném sbírka dělostřeleckých kamenných koulí. V roce 1431 hrad získal Oldřich II. z Rožmberka, který nechal na základě padělané listiny výrazně vylepšit systém opevnění. Jindřich V. z Rožmberka v roce 1473 přenechal Zvíkov svému strýci Buhuslavu ze Švamberka.

Jindřich III. starší ze Švamberka zahájil po polovině 16. století renesanční úpravy hradu. V roce 1550 vznikl na místě starých chlévů pivovar, fasády jádra byly vyzdobeny sgrafitovými omítkami, okna získala nová pravoúhlá ostění a vznikla většina dochovaných maleb. Podle nápisů u vjezdu do paláce a u okna v průčelí víme, že v letech 1561 a 1597 práce vedl stavební mistr Hons Vlach. Kromě dalších úprav byla také v roce 1554 zvýšena věž Hláska. V roce 1574 Zvíkov od královské komory koupil Kryštof II. ze Švamberka, a získal ho tak do dědičného držení svého rodu.

Když roku 1582 zemřel, zvíkovské panství zdědil Petr ze Švamberka a po něm v roce 1592 Jan Jiří ze Švamberka. Jeho syn Petr se zúčastnil stavovského povstání. Posádka Zvíkova se po porážce stavů odmítla vzdát a pokračovala ve vzdoru až do roku 1622, kdy byl hrad obležen, dobyt a vyrabován. Kromě škod na vlastní stavbě byl císařským vojskem také poškozen švamberský archiv uspořádaný v roce 1616 archivářem Václavem Březanem. Ve stejném roce se novým majitelem hradu stal Jan Oldřich z Eggenberka. Nechal hrad sice opravit, ale už zde nesídlil a začal ho využívat především k vojenským a hospodářským účelům. Běhemtřicetileté války byl Zvíkov obsazen vojenskou posádkou.

V roce 1719 hrad získali Schwarzenbergové, kteří však sídlili na sousedním Orlíku, a Zvíkov tak přestal být správním střediskem panství. Roku 1741 hrad nakrátko obsadilo francouzské vojsko. O deset let později velkou část hradu zničil velký požár, a přestože byl ještě alespoň částečně udržován (opraveny byly kaple a dvě věže a roku 1777 postaven kamenný most k Písecké bráně), postupně se měnil ve zříceninu. Celkové chátrání zastavil až Karel III. Schwarzenberg v letech 1840–1844, ale k razantnějším stavebním zásahům přistoupil až po roce 1880.

Rodu Schwarzenbergů Zvíkov patřil až do roku 1948, kdy jim byl zabaven a od roku 1950 se stal státním hradem.

Hrad Zvíkov je devátým nejnavštěvovanějším objektem ze třinácti kulturních památek ve správě Národního památkového ústavu v Jihočeském kraji. V roce 2011 jej navštívilo téměř 37 tisíc lidí, v roce 2012 téměř 35 tisíc lidí a v roce 2013 přes 28 tisíc lidí.

K hradu vede silnice II/135 ze Zvíkovského Podhradí, která končí na parkovišti asi 500 metrů před hradem. Podél silnice k hradu vede také zeleně značená turistická trasa a modře značená trasa z Oslova kolem Zvíkovského mostu. Pěší návštěvníci mohou také využít sezónní lodní dopravu od zámku Orlík k přístavišti pod severní částí ostrohu s hradem.

Okolí soutoku Otavy s Vltavou bylo vyhlášeno jako Ptačí oblast v údolí Vltavy a Otavy. Sídlí zde populace největší evropské sovy výra velkého a zároveň nejmenší evropská sovakulíška nejmenšího.

WIKIPEDIE

Foto: Jan KUBITA

This slideshow requires JavaScript.

Komentáře

komentářů