KNIHA: Pohádky z Pekelce. Pohádky plné nápadů Františka Nepila a veselých obrázků Miloslava Jágra
Knížka vynikajícího vypravěče Františka Nepila je plná moderních pohádek pro malé čtenáře. Děti se začtou do krásné češtiny i veselých příběhů ze života dětí, zvířat i rostlin. Toto vydání ilustroval vynikající Miloslav Jágr a proto knížka dvou velikánů dětské literatury bude skvostem vaší knihovny.
Ale nemusíte se bát. Pekelec není žádná díra v podzemí plná čertů, ale vyhřáté místo za pecí na chalupě, kde kdysi dávno sedávaly děti a poslouchaly strašlivé i veselé příběhy.
V knížce najdete například moudrou pohádku o kaštanu, který záviděl smrčkům, že budou o vánocích nazdobené, ale nakonec přišlo jaro a radoval se nejvíc právě malý kaštan. Nebo se dovíte proč kočky neznají žádnou pohádku, proč had brejlovec je vzdělaný had nebo pohádku naruby, O hodné sani a zlé princezně.
Ukázka z knihy… O žábě starostce
Stalo se to, co nepředpokládal ani srnec, ani zajíc, ani kvakoš, jezevec, bobr a tchoř, natož aby to předpokládal jespák, chřástal nebo bekasína. Ale dávno to už věděl muflon, a taky kanec se to nějak dozvěděl předem a vychrochtal to dřemlíkovi, ondatře a volavce: prostě – starostkou lesa na pravém břehu řeky se stala žába. Ne že by měla pod čepicí, to ne, o žábě se vědělo, že nejídá vtipnou kaši. Stala se starostkou z protekce a ani se za to nezačervenala.
Naopak, celá zezelenala pýchou, když jí to přišli oznámit, a kvá-kala, že tedy jaksi děkuje za důvěru a že když bude někdo potřebo-vat tak nějak radu nebo pomoc, ať přijde, že její dveře budou všem vždycky otevřeny.
Potom ty nejbližší poplácala shovívavě po zádech a přestěhovala se od lopuchu k růži. Jako starostka nemohla přece sídlit pod páchnoucím lopuchem, to by bylo, aby za ní přišla strana a musela si držet celou dobu nos!
Sotva ráno vyšlo slunce, vzbudil žábu mladý losos: ,,To je nadělení, to je nadělení!” áchal a jémináčkoval, ,,někdo postavil na řece pře-hradu. Jakpak mám táhnout k moři, hlavou přehradu neprorazím!”
Žába odplavala s lososem k hrázi a tam se dala do smíchu: „Losose, losose, chichichi, vždyť je to tak jednoduché! Vyskočíš na břeh, obskáčeš přehradu a dole zase hopneš do proudu!”
„Tobě se to řekne,” bránil se losos, ,,ale to je pro mě složité, to já nedokážu!”
,,Dokážeš.” “Nedokážu”.
Napsal: Mik Herman