PŘÁTELÉ ČESKÝCH TRADIC: Svatý Havel – 16. října

PŘÁTELÉ ČESKÝCH TRADIC: Svatý Havel – 16. října

Foto: Wikipedie

 

A máme tu svátek svatého Havla a s ním spojené havelské posvícení, jež následuje v neděli. Havelské posvícení je také známo jako císařské. To proto, že se císaři Josefu II. nelíbilo, že v každém místě se slaví posvícení jindy. A protože se lidé o posvícení navštěvovali a při té příležitosti obchodovali a pracovní morálka velice trpěla, chtěl císař posvícení sjednotit právě na sv. Havla. Což se opravdu stalo v roce 1787, kdy vydal nařízení o jednotném posvícení první následující neděli po sv. Havlu.

V mnoha krajích se ovšem posvícení pouze přibralo jako další příležitost k oslavám a slavilo se dvoje posvícení – Havelské nebo-li císařské a „naše posvícení“.

Proto se Havelské posvícení do dnes slaví v mnoha krajích naší krásné země a ke každému posvícení patří dobré jídlo, pití a zábava.

V jižních Čechách nesmí o posvícení chybět posvícenské hnětynky nebo také hnětýnky. Hnětýnky jsou dvou druhů, vykrajované a lité. Lité těsto se dává do malých forem, obsahuje mnoho másla, cukru a vajec. Hnětynka se totiž nekouše, hnětynka se rozplývá. Každý kout jižních Čech má svá specifika na zdobení hnětynek a i každá rodina si je zdobí po svém. Všeobecně se dá říci, že jsou polévané cukrovou polevou s různými příchutěmi a zdobeny sněhovými, cukrovými nebo marcipánovými barevnými ozdobami jež mají povětšinou podobu různých kytiček a lístečků, holubiček a jiných rozličných tvarů. Každoročně se také v mnoha místech jižních Čech vyhlašuje soutěž o nejkrásnější hnětynku a opravdu se jedná doslova o umělecká díla k zakousnutí. Nicméně jedná se o tak nákladný kus pečiva, že se peče opravdu jen o posvícení.

Recepis: Posvícenská hnětynka

•50 dkg polohrubé mouky
•50 dkg másla
•50 dkg cukru moučka (osobně dávám mnohem méně cukru, ale my nemáme rádi příliš sladké pokrmy a pečivo)
•6 vajec
•2 lžíce rumu nebo jedna lžíce ustrouhané citronové kůry a šťávy

Utřeme žloutky s cukrem a máslem. Postupně přidáme mouku, sníh z bílků a rum nebo citron. Vznikne polotuhé těsto, kterým pomoci lžíce naplníme do dobře vymazané a moukou vysypané formičky. Těsta dáváme méně na prostředek a více do stran formičky.

Pečeme ve vyhřáté troubě zhruba 15 – 20 minut asi při 200°C (dle trouby a druhu formiček). Zda jsou upečené, zjistíte pomocí špejle. Hnětynky by měly být zlatavé, ale ne příliž hnědé.

Po vychladnutí polijeme čokoládovou, citronovou či rumovou polevou a zdobíme podle fantazie. Lze použít ozdoby na hnětynky (ty se dají v jižních Čechách koupit okolo posvícení dokonce i v trafice), lentilky, barevnou rýži, marcipán nebo si vyrobíme vlastní zdobící hmotu a z ní různé tvary, dají se zdobit i kornoutkem s cukrovou polevou jako perníčky.

Na zdobení potřebujeme bílek a jemně prosetý moučkový cukr. Velice často se přidával i škrob, ale protože se dnes moučkový cukr bez škrobu (proti hrudkující složka) prakticky nedá sehnat, tak již škrob nepřidáváme. Potom hmotu rozdělíme na části a každou jinak obarvíme potravinářským barvivem. Doporučuji ty přírodní a tekuté. Pokud máme barvu v prášku, musíme ji předem rozmíchat v trošce vody. Pak se hmota plní do zdobících pytlíků a zdobíme buď rovnou na hnětynky, nebo ozdoby vytváříme na povoskovaném či pečícím papíře a pak přenášíme do ještě měkké polevy na hnětynkách.

Velice baví zdobení hnětynek děti, podobně jako perníků v adventu.
Kupované ozdoby pro zajímavost vypadají takto: https://www.regionalni-znacky.cz//upload/products/16/rokyta-ozdoby-s05.jpg

A domácí zdobení třeba takto: http://www.regionalni-znacky.cz//upload/products/16/vokrojova-hnetynka-s02.jpg

a takto vypadá kombinace obojího: https://www.jihoceskatrznice.cz/…/uploads/2020/04/406.jpg

Méně časté, ale v některých místech velmi oblíbené, jsou vykrajované hnětynky.

Hnětýnka – rodinný recept principálky Nepomuckých kuchařinek Jany Augustové na vykrajované hnětýnky:

Suroviny:
50 dkg hladké mouky
28 dkg másla
18 dkg moučkového cukru
2 žloutky
2–4 lžíce mléka

Suroviny smícháme a rukama pořádně prohněteme, aby těsto bylo vláčné. Necháme uležet v chladu 3 dny.
Pak těsto rozválíme na plát silný asi 8 mm, vykrojíme kytičky, srdíčka nebo jiné požadované tvary a při 180 °C (záleží na troubě) upečeme dorůžova.

Necháme nejméně 1 den odležet a nazdobíme čokoládou, bílou cukrovou polevou, cukrovými kytičkami apod.

V Nepomuku se každoročně koná soutěž o nějrásnější hnětynku. Vždy to jsou malá umělecká díla. https://vltava.rozhlas.cz/…/files/images/03939759.jpeg https://www.jfos.cz/…/aktuality_2012/36_2012/foto-01.jpg

Samozřejmě o posvícení nesmí chybět ani dobré pivo jako křen a vydatná pečínka, většinou to je kachna nebo jiná drůbež, neboť husy se tradičně zabíjí až na sv. Martina – to jsou nejtučnější, mají nejvíc prachového peří a dobře se škubou.

Na Vysočině kupříkladu o posvícení dělali zabíjačku a častým posvícenským pokrmem byly jitrnice a samozřejmě posvícenské koláče.

Zdroj:
Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt – Veselé chvíle v životě českého lidu
internetové stránky ceske-tradice.cz
Domácí kuchařka – J. Břízová + Rodinná kuchařka + kuchařka M.D. Rettigová
Český rozhlas Plzeň
Připravuje: Barbora ORSÁGOVÁ

 

 

 

Komentáře

komentářů