ČESKÉ BUDĚJOVICE: Informace hygieniků kraje o vývoji sezónních infekcí typických pro letní měsíce
Sezóna klíšťaty přenášených nemocí je zatím klidná: V kraji je 28 potvrzených případů klíšťové encefalitidy a 131 lymeské borreliózy, aktivita klíšťat pro příští dny na středním stupni rizika
V pátek třináctého jedna pozitivní zpráva: V končícím 32. týdnu byl na území Jihočeského kraje potvrzen pouze 1 nový případ klíšťové encefalitidy a 10 lymeské boreliózy. Sezóna je klidnější než ty předešlé. Pro další dny je předpověď aktivity klíšťat na pětistupňové škále na třetím, středním stupni rizika.
„V kraji k dnešku evidujeme 28 případů klíšťové encefalitidy, v týdnu přibyl jeden případ. Nejvíce onemocnění je na Českobudějovicku a Českokrumlovsku po osmi, Táborsko má pět. Po třech hlásí Prachaticko a Jindřichohradecko. Okres Strakonice má jeden případ a okres Písek, kde dlouhodobě evidujeme nejnižší výskyt, je i letos zatím bez případu. Vloni jsme ve 32. týdnu evidovali 87 případů, tedy o 59 více než letos. Jsme asi na třetině loňského výskytu, ale druhá letně-podzimní vlna teprve přijde v souvislosti s houbařskou sezónou. Pro další dny Český hydrometeorologický ústav predikuje aktivitu klíšťat na třetím stupni, to představuje střední riziko. Stále doporučujeme používání repelentů, vhodné oblečení a obutí a dodržování zásad rozumného pohybu v přírodě mimo křoviny a vysokou trávu. Riziko přenosu infekce výrazně se sníží, podaří-li se klíště na těle objevit, případně odstranit co nejdříve,“ uvedla ředitelka KHS Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.
„V kraji evidujeme rovněž 131 nahlášených a potvrzených onemocnění lymeskou boreliózou. V týdnu přibylo 10 nových případů. Vloni jich bylo ve srovnatelném období 226, tedy o 95 více. U lymeské borreliózy, která je jako zoonóza spojena s přírodními ohnisky, nejvyšší výskyty dlouhodobě registrujeme na Jindřichohradecku. V končícím 32. týdnu je tam již 50 nahlášených a potvrzených případů, na Českobudějovicku je jich 35, na Českokrumlovsku 14, na Prachaticku 10, na Strakonicku 9 a Písecko má 7. Táborsko, které bývalo v minulých letech okresem s vysokými výskyty, letos zatím eviduje pouze 6 potvrzených případů, přitom vloni jich v tomto období mělo již 37,“ doplnila ředitelka protiepidemického odboru KHS Jihočeského kraje Jitka Luňáčková.
Výskyt další skupiny sezónních onemocnění – alimentární infekcí – je podobný loňským statistikám. U salmonelózy hygienici evidují 461 (v týdnu +25) případů, nejvíce na Českobudějovicku (181), Jindřichohradecku (68) a Táborsku (56). Strakonicko má 39, Českokrumlovsko 42, Prachaticko 37 a Písecko 38 případů. Vloni ve 32. týdnu bylo v kraji srovnatelných 459 případů. Kampylobakteriózy je k dnešku evidováno 701 případů (v týdnu +44), vloni v tomto období bylo prokázáno 857 případů. Nejvíce jich je na Českobudějovicku (246), Jindřichohradecku (107) a Táborsku (104). Písecko má 86 případů, Českokrumlovsko hlásí 50 případů, Prachaticko 67 a Strakonicko 41.
• Klíšťová encefalitida je onemocnění virového původu s přírodní ohniskovostí, může mít fatální následky, například poškození nervového systému a ochrnutí
• Onemocnění klíšťovou encefalitidou se projeví v první fázi po jednom až dvou týdnech od přisátí zvýšenou teplotou či horečkou, malátností, bolestmi hlavy či kloubů
• Druhá fáze nastoupí po několika dnech relativního klidu vysokými horečkami a příznaky napadení centrálního nervového systému, kam kromě silných bolestí hlavy patří závratě, poruchy spánku, dezorientace, svalový třes či tuhost svalů v šíji
• U osob s oslabenou imunitou, souběžným chronickým onemocněním či u seniorů může být průběh závažný včetně ochrnutí a selhávání životně důležitých funkcí
• U všech pacientů je důležitý klid na lůžku a podpůrná léčba
• Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění, asi pětkrát častější než klíšťová encefalitida, protože přítomnost borrelií vykazuje v ohniscích až deset procent populace klíšťat. V jižních Čechách se nejvíce případů vyskytuje dlouhodobě především na Jindřichohradecku a Táborsku, tedy v povodí Nežárky a Lužnice a v posledních letech stoupá výskyt i na Českokrumlovsku či Prachaticku, tedy ve vyšších nadmořských výškách
• Proti lymeské borelióze neexistuje v evropských podmínkách očkování, její příznaky je možné léčit antibiotiky
• U boreliózy může být symptomem prvního stádia červená skvrna, šířící se kolem místa přisátí
• Druhé stádium má chronický průběh a nastupuje i několik měsíců po přisátí
• Projevuje se bolestmi kloubů či postižením nervového systému, i borelióza může mít u oslabených pacientů závažný průběh
• Doporučovanou prevencí klíšťové encefalitidy je účinné očkování, které je optimální postoupit před začátkem hlavní sezóny aktivity klíšťat
• Důležitá je aktivní obrana při pobytu v přírodě – správné oblečení a použití repelentů
• Pro přenos infekční dávky z přisátého klíštěte postačí v případě encefalitidy několik málo hodin, třeba i pouhé dvě hodiny
• Aktivita klíšťat závisí na klimatických podmínkách, vyhovuje jim teplé vlhké počasí a může se lišit i v průběhu dne, kdy bývají klíšťata aktivnějších v ranních a dopoledních hodinách
• V našich podmínkách s oteplováním a zimami bez výrazných mrazů klíšťata migrují i do vyšších nadmořských výšek kolem tisíce metrů, o čemž svědčí nárůst počtu případů na Prachaticku a Českokrumlovsku
• Hygienici obvykle evidují první případy onemocnění podle průběhu zimy, charakteru počasí atp. již v březnu či dubnu, první vrchol přichází v jarně-letních měsících, tedy v květnu – červnu, druhá vlna v letně-podzimních měsících, tedy v srpnu a září s tím, že poslední případy se projevují běžně v říjnu i později
• Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazeno ze zdravotního pojištění, samotné očkování realizují praktičtí lékaři nebo očkovací centra, zdravotní pojišťovny na ně přispívají dle svých programů
• Informace k předpokládané aktivitě klíšťat zveřejňuje v sezóně mj. Český hydrometeorologický ústav a informace k onemocnění a prevenci Státní zdravotní ústav či krajské hygienické stanice
(tzkhs)