Z PRVNÍ RUKY: 8. – 14. března 2021
REDAKČNÍ GLOSA – 9. března
V současné diskuzi, zda má vimperská radnice koupit či nekoupit kulturní dům Cihelna, by nemělo zapadnout, že stejnou nabídku dostalo město reprezentované starostkou Stanislavou Chumanovou po volbách v roce 2002. Radním byl i pozdější starosta Pavel Dvořák. Tehdy ovšem byla prodejní cena oproti té dnešní úplný pakatel (cca 5 mil. Kč). Město (starostka) řekly NE. Objekt, postavený svépomocí občanů a uvedený do provozu v roce 1979, tak nakonec koupil Milan Straka. Ten jej nyní nabízí za nějakých třicet milionů korun. Ale to už je jiný příběh.
(zj)
Výběr z médií: zákaz návštěv v dětských zařízeních, nový lék na covid-19 a zájem o samotesty
Kvůli zákazům návštěv trpí děti v ústavech nedostatkem kontaktu s rodiči, kvůli němuž si mohou nést závažné následky. Téma pro regionální Deník. Do Česka by se mohl dostat nový lék proti covidu-19 z Izraele. Informuje o tom deník Mf Dnes. Deník právo se pak věnuje samotestům – jen za březen se jich prodaly stovky tisíc a zájem nadále roste. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Ministerstvo zdravotnictví umožní zdravotnickým zařízením podávat léčivý přípravek s látkou ivermectin
Ministerstvo zdravotnictví umožní poskytovatelům lékařské péče podání léčivého přípravku s léčivou látkou ivermectin, a to v souladu s platnými stanovisky SÚKL. Ivermectin může být podáván jako neregistrovaný léčivý přípravek a jeho podání v souladu se stanoviskem odborných společností bude odvislé od klinického uvážení lékaře.
Léčba ivermectinem představuje v současné době experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů získaných metodami medicíny založené na důkazech a nelze ji proto nyní považovat za součást standardní a standardizované odborné péče v léčbě pacientů s onemocněním COVID-19.
Rozhodnutí o jeho podání jako neregistrovaného léčivého přípravku záleží na klinickém uvážení lékaře a vyžaduje informovaný souhlas pacienta.
„Ministerstvo zdravotnictví umožňuje všem poskytovatelům zdravotní péče podání léčivého přípravku ivermectin, pokud to bude v souladu s platnými stanovisky SÚKL a pacient vyplní informovaný souhlas. Zároveň je ale nutné dodat, že dosud neexistují dostatečné důkazy o prokazatelně kladném vlivu ivermectinu na léčbu onemocnění COVID-19,“ říká k léčivému přípravku ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Podle stanoviska Výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP neexistuje pro využití ivermectinu v primární péči dostatek podkladů medicíny založené na důkazech, a to zejména podkladů z prostředí primární péče, pro které je lék určen.
(tzmz)
Maďarsko, Švédsko a Madeira se přesunou do tmavě červené kategorie zemí podle míry rizika nákazy
Na základě dostupných dat z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) aktualizovalo Ministerstvo zdravotnictví seznam zemí podle míry rizika nákazy. Od pondělí 15. března se do tmavě červené kategorie zemí přesouvají Maďarsko, Švédsko a Madeira. Finsko a Monako se přesunou do červené kategorie, Portugalsko bude naopak oranžové.
Při návratu z tmavě červené kategorie zemí, kam se nově řadí Maďarsko, Švédsko a Madeira, bude nutné vyplnit Příjezdový formulář a předložit výsledek PCR testu před vstupem na území ČR. U PCR testu je maximální stáří 72 hodin před započetím cesty. Následně je povinné podstoupit druhý PCR test v ČR, nejdříve však 5. den od vstupu. Do doby předložení druhého negativního testu je nutná samoizolace. Jedná se o kategorii zemí s velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID-19. Do této kategorie spadají státy Evropské unie a třetí země, které nejsou uvedené v ostatních kategoriích.
Finsko a Monako budou nově v červené kategorii zemí. V kategorii se již nyní nachází Andorra, Belgie, Bulharsko, Francie (mimo zámořské oblasti), Itálie, Irsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Lotyšsko, Nizozemsko (mimo zámořské oblasti), Polsko, Rakousko, Rumunskou, Řecko, Německo, Švýcarsko, Španělsko, Kanárské ostrovy. Před návratem z těchto zemí je nutné předložit výsledek antigenního nebo PCR testu a vyplnit příjezdový formulář. Opět platí, že maximální stáří antigenního testu je 24 hodin, u PCR testu 72 hodin. Nejpozději 5 dní po návratu je zároveň každý cestující povinen podstoupit PCR test. Do té doby musí být dotyčná osoba v samoizolaci.
Cestující, kteří se do České republiky vrací z oranžové kategorie zemí, musí před návratem vyplnit Příjezdový formulář a zároveň předložit výsledek antigenního (maximálně 24 hodin starý) nebo PCR testu (maximálně 72 hodin starý). V kategorii kromě Portugalska již figuruje Dánsko, Norsko, Azorské a nově Baleárské ostrovy.
U tmavě červené, červené a oranžové kategorie zemí zároveň platí, že zaměstnanci a studenti mají povinnost předložit výsledek testu také zaměstnavateli nebo škole, kde studují.
Z preventivních důvodů jsou osoby, které se vrátily ze zemí oranžové, červené a tmavě červené kategorie povinné nosit po dobu čtrnácti dnů všude mimo domov zdravotnickou roušku, ideálně respirátor. A to i ve venkovních prostorech.
Tzv. semafor zahrnuje také kategorii zelených zemí, ve které žádná z těchto povinností neplatí. V této kategorii je momentálně zařazený Island, Vatikánský městský stát a z mimounijních států pak Austrálie, Jižní Korea, Nový Zéland, Singapur, Thajsko.
Vzhledem k výskytu nových mutací onemocnění COVID-19 a komunitnímu šíření napříč Evropou ECDC doporučuje, aby všechny osoby v případě, že to není nezbytně nutné, cestování odložily. Ministerstvo zdravotnictví reaguje také na výskyt tzv. jihoafrické mutace koronaviru. Z důvodu možného šíření této varianty viru Ministerstvo zdravotnictví s účinností od 26. 2. zakázalo cestovat do zemí, kde je extrémní riziko šíření této mutace. Konkrétně se jedná o Botswanu, Brazílii, Svazijsko, Jihoafrickou republiku, Keňu, Lesotho, Malawi, Mosambik, Tanzánii, Zambii a Zimbabwe.
Seznam zemí podle míry rizika nákazy najdete zde.
(tzmz)
Deset případů diskriminace zjistila ČOI v roce 2020
Česká obchodní inspekce (ČOI) v průběhu minulého roku kontrolovala, zda nedochází ze strany obchodníků k některé z forem diskriminace spotřebitelů. Celkem provedla 658 kontrol a v 10 případech vzniklo podezření na diskriminaci spotřebitele.
Česká obchodní inspekce v období od 2. ledna do 31. prosince 2020 provedla kontrolní akci zaměřenou na ochranu spotřebitele. Konkrétně se jednalo o kontroly zaměřené na dodržování § 6 zákona o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb., který zakazuje prodávajícímu diskriminovat spotřebitele při prodeji výrobků nebo poskytování služeb, tj. zakazuje takové jednání, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to zejména z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku zdravotního postižení, víry, náboženského vyznání a světového názoru.
ČOI uskutečnila celkem 658 kontrol a podezření na některou z forem diskriminace zjistila v 10 případech. V 7 případech bylo podezření na diskriminační jednání již prokázáno.
ČOI, vedle kontrol zaměřených na diskriminaci spotřebitele, také prověřovala dodržování dalších právních předpisů. Jejich porušení zaznamenala celkem ve 254 případech.
Zjištěné nedostatky
Podezření na porušení ustanovení § 6 zákona č. 634/1992 Sb., které zakazuje prodávajícímu diskriminovat spotřebitele při prodeji výrobků nebo poskytování služeb, vzniklo celkem v 10 případech. V 7 případech bylo toto podezření na diskriminační jednání již prokázáno.
Jednalo se například o tyto případy diskriminace:
– 1x bylo zjištěno rozdílné stanovení cen vodného a to pro obyvatele s trvalým pobytem ve výši 25 Kč/m3 a pro ostatní obyvatele s jiným, než trvalým pobytem ve výši 50 Kč/m3, aniž by pro to existovaly objektivní a rozumné důvody sledující legitimní cíl, čímž se obviněná obec dopustila diskriminačního jednání vůči obyvatelům bez trvalého pobytu na území obce
– 1x se kontrolovaná osoba dopustila diskriminace spotřebitele když znevýhodnila osoby ruské národnosti (rusky hovořící osoby) oproti česky hovořícím osobám tím, že před učiněním objednávky česky mluvícím osobám (inspektorům ČOI, v postavení spotřebitele), předložila denní obědové menu, nápojový lístek a vícejazyčný jídelní lístek, kdežto rusky mluvícím osobám (inspektorům ČOI, v postavení spotřebitele) denní obědové menu nepředložila s tím, že toto denní menu je k dispozici pouze v českém jazyce, přičemž je s nabídkou denního menu neseznámila ani jiným vhodným způsobem, čímž rusky mluvícím spotřebitelům nebylo umožněno, aby využili poskytované služby v rovnocenném rozsahu, jako spotřebitelé hovořící česky
– 1x byl spotřebitelce odmítnut vstup do prodejny s dětským kočárkem (piktogram, znázorňují tento zákaz, byl umístěn i na vchodových dveřích do prodejny), aniž by k tomu měl prodávající jakýkoli legitimní důvod
Dále bylo zjištěno nedodržení ostatních ustanovení zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele:
– v 81 případech obchodníci neseznámili spotřebitele s cenami nabízených výrobků nebo poskytovaných služeb v souladu s cenovými předpisy (§ 12)
– v 67 případech nebyly dodrženy zásady poctivosti prodeje (§ 3)
– v 50 případech nebyl vydán doklad o zakoupení výrobků, ačkoli si o něj spotřebitel požádal nebo vydání dokladu bez potřebných náležitostí (§ 16)
– v 27 případech prodávající řádně neinformovali spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb (§ 9 odst. 1)
– ve 23 případech prodávající neinformovali spotřebitele jasným, srozumitelným a snadno dostupným způsobem o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (§ 14 odst. 1.)
Porušení dalších ustanovení zákona o ochraně spotřebitele a dalších právních předpisů bylo zjištěno v menším rozsahu.
Uložená opatření
V souvislosti s diskriminačním jednáním Česká obchodní inspekce v roce 2020 pravomocně uložila 15 pokut v celkové výši 702 000 Kč. Z tohoto počtu se 13 pokut vztahuje ke kontrolám provedeným již v roce 2019 a 2 pokuty ke kontrolám provedeným v roce 2020.
Na základě zjištěných porušení právních předpisů bylo celkem (včetně pokut za diskriminační jednání) pravomocně uloženo 198 pokut ve výši 1 330 000 Kč. Dále pro porušení povinností stanovených právními předpisy uložila ČOI zákaz prodeje na 637 kusů výrobků v celkové hodnotě 68 650,40 Kč a zákaz používání na 31 kusů neověřených měřidel, která neodpovídala obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu.
(tzčoi)
Výběr z médií: nákup ručních zbraní pro armádu, dopady izolace na děti s raným traumatem i pečení
12. března – V českém tisku se v pátek dočtete, že armáda nakoupí rekordní počet ručních zbraní. Na letošní rok je naplánované největší plnění smlouvy s Českou zbrojovkou za nejvíc peněz, píše deník E15. Izolace od kamarádů a další protiepidemická omezení můžou mít podle Práva závažné dopady na děti s raným traumatem. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Výběr z médií: nejrizikovější místa českých silnic, ceny letenek nerostou i poptávka po bunkrech
11. března – V českém tisku se ve čtvrtek dočtete, že ministerstvo dopravy zmapovalo nejrizikovější místa na českých silnicích. Přehled sestavený na základě dat o nehodách z let 2017 až 2019 by měl pomoci navrhnout jejich přestavbu, píše Mf Dnes. Ceny letenek podle Hospodářských novin zatím navzdory koronavirové krizi a omezenému létání prakticky nerostou. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Obslužte se sami
Česká spořitelna otevřela ve své pobočce ve Vimperku tzv. samoobslužnou zónu. Nonstop zde můžete své peníze vybírat, vkládat, posílat je na účet svým známým i platit složenky. Získáváte tak nezávislost na otevírací době pobočky.
(čsp)
Omezení železničního provozu
V období 13. 4. – 19. 5. 2021 budou na železniční trati Strakonice – Vimperk probíhat rozsáhlé údržbové práce. Z tohoto důvodu bude zavedena nepřetržitá výluka, všechny vlaky budou nahrazeny autobusy, jedoucími ve stejné časové poloze. Aktuální informace naleznete na stránkách dopravce GW Train Regio a na vývěskách v železničních stanicích a zastávkách. Za případné zpoždění se omlouváme.
(sž)
Šanci na zkrácený pracovní úvazek pro nezaměstnané otevírá nový projekt Úřadu práce ČR s názvem FLEXI
Až čtyři tisícovky lidí dostanou šanci získat zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek v rámci sdíleného pracovního místa nebo generačního tandemu. Projekt s názvem „Podpora forem flexibilního zaměstnávání“, zkráceně FLEXI, spustil nově Úřad práce ČR (ÚP ČR) a poběží až do 30. června 2023. Spolufinancuje ho Evropský sociální fond prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a počítá s příspěvkem i pro zaměstnavatele, kteří taková místa vytvoří.
Projekt je určen všem, kteří obtížně hledají práci, protože jim jejich situace z různých důvodů objektivně neumožňuje pracovat na plný úvazek. „Splní se díky němu sen mnoha lidem, kteří jsou momentálně bez práce nebo musejí náročně hledat kompromis mezi péčí o děti a zaměstnáním. Pro spoustu takových lidí je v současné době obtížné najít pracovní uplatnění, protože je nabídka částečných úvazků stále ještě nedostatečná,“ zdůrazňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní navíc větší možnost sdílení pracovních míst povede k větší výměně zkušeností a lepší firemní kultuře u zaměstnavatelů, kteří se do projektu zapojí. „Přínosem projektu FLEXI je vytváření takových pracovních míst, na kterých se bude střídat více lidí a budou sdílet i své zkušenosti,“ dodává Jana Maláčová.
Projekt FLEXI je zaměřený především na rodiče vracející se do práce po skončení mateřské či rodičovské dovolené, na lidi do 30 let, kterým se opakovaně nedaří najít práci a nedostali tak vůbec šanci vytvořit si pracovní návyky a získat potřebnou praxi. V neposlední řadě jde také o uchazeče, kteří jsou v evidenci ÚP ČR déle než 12 měsíců, a naopak své pracovní návyky už dávno ztratili, osoby se zdravotním postižením, nezaměstnané nad 60 let nebo klienty pečující o dítě ve věku do 10 let či o své blízké v některém stupni závislosti. „Cílem projektu je pomoci primárně těmto skupinám nezaměstnaných s návratem nebo vstupem na pracovní trh a, především v případě rodičů malých dětí, umožnit sladění rodinného a profesního života. Úřad práce ČR tak vychází vstříc všem, kteří nemohou z nejrůznějších důvodů, například rodinných nebo zdravotních, pracovat na plný úvazek. Projektem podporujeme moderní a flexibilní formy zaměstnávání,“ vysvětluje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Do projektu se mohou zapojit zájemci a uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci Úřadu práce ČR bez ohledu na jejich vzdělání či pracovní zkušenosti. Podstatou projektu je nejen poskytnutí poradenství, možnost rekvalifikace, úhrada cestovních nákladů nebo třeba příspěvek na hlídání dětí, ale především podpora zaměstnání v podobě sdílených pracovních míst či generačního tandemu prostřednictvím příspěvků v rámci společensky účelných pracovních míst – vyhrazených. V praxi to u sdíleného pracovního místa znamená, že se o jednu pozici dělí hned několik zaměstnanců.
Generační tandem je založen na předávání zkušeností. Vstupuje do něj stávající zaměstnanec, kterému vznikne během následujících maximálně tří let nárok na řádný odchod do starobního důchodu, hrozí mu ztráta zaměstnání a zapracovává nově přijatého kolegu do 30 let věku, jenž byl před nástupem do firmy v evidenci ÚP ČR.
Na sdílené pracovní místo pak může zaměstnavatel přijmout dva a více zaměstnanců bez ohledu na jejich věk. Na zkrácený pracovní úvazek v délce minimálně 25 % týdenní pracovní doby tak mohou pracovat například rodiče malých dětí, lidé se zdravotním postižením či v předdůchodovém věku. Zkrátka ti, kteří nemohou být z objektivních důvodů zaměstnáni na plný úvazek, ale zároveň chtějí nebo potřebují pracovat.
Úřad práce ČR pamatuje v projektu i na samotné zaměstnavatele. Těm, u nichž proběhne tzv. generační výměna nebo přijmou zaměstnance na sdílené pracovní místo, může vyplácet po dobu 6–12 měsíců finanční příspěvky. Podmínkou v generačním tandemu je, že uzavřené pracovní poměry budou v souběhu a že firma udrží v pracovním poměru stávajícího seniorního zaměstnance dalšího půl roku po ukončení poskytování příspěvku.
Zájemci o vstup do projektu se mohou obracet na nejbližší kontaktní pracoviště ÚP ČR, případně psát na e-mail flexi@uradprace.cz. Podrobnosti se dozví také od zaměstnanců Call centra ÚP ČR na bezplatné telefonní lince 800 77 99 00 nebo na těchto e-mailech: kontaktni.centrum@mpsv.cz, callcentrum@mpsv.cz.
(tzmpsv)
Výběr z médií: investování do komodit, kraj Vysočina v exekuci i extrémně velká spotřeba kyslíku
10. března – Ve středečním českém tisku se dočtete, že světoví investoři se ve velkém vrhli na komodity. Vysoká procenta na burze vynášejí energetické suroviny, stavební materiály, ale i základní potraviny, píše deník E15. Kraj Vysočina se podle Hospodářských novin dostal kvůli tajení platů do exekuce. Úřad i přes loňské rozhodnutí soudu odmítá zveřejnit údaje o platech lidí z jeho vedení. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
22 zásad imunologa, jak se vyhnout viru. Praktické rady pro konkrétní situace
„Pomozte našim zdravotníkům tím, že se sami nenakazíte,“ vyzývá Čechy imunolog Zdeněk Hel, který zhotovil seznam 40 rad, jak se nenakazit, jak ochránit druhé i co dělat, pokud se nakazíte. Seznam Zprávy nyní přináší první část.
Výběr z médií: Česko zaostává v počtu start-upů, stav silnic po zimě i méně peněz za slevy pro dopravce
9. března – V českém tisku se v úterý dočtete, že Česko zaostává za Evropou v počtu start-upů i v objemu investic, které do nich tečou. Hůř je na tom už jen Albánie, píší Hospodářské noviny. Regionální Deník upozorňuje řidiče na výmoly, které po zimě zůstaly na silnicích. Mráz a sníh se nejvíc podepsaly na stavu silnic v Olomouckém, Středočeském, Plzeňském či Ústeckém kraji. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Vláda schválila odměny pro zaměstnance ve zdravotnictví a v sociálních službách, podnikatelům pomohou nové programy
Až 75 000 korun dostanou formou mimořádné odměny lékaři a další zdravotnický personál v zařízeních poskytujících lůžkovou péči o pacienty s covid-19. Mimořádné odměny za nasazení během epidemie dostanou i pracovníci v nezdravotnických profesích a v sociálních službách. Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 8. března 2021 schválila i dva nové podpůrné programy pro podnikatele postižené dopady koronavirové krize v roce 2021. Navýšen bude i objem peněz na program Antivirus.
Zdravotnickým pracovníkům zaměstnaným u poskytovatelů lůžkové péče bude prostřednictvím dotačního programu Ministerstva zdravotnictví vyplacena odměna až 75 000 korun, a to v závislosti na počtu skutečně odpracovaných hodin za období od 1. října 2020 do 28. února 2021 na pracovišti poskytovatele, maximálně však do výše úvazku. Na rozdíl od jarních odměn tentokrát bude možné vykázat všechny odpracované hodiny do úvazku 1,0 i zdravotníkům s kratším úvazkem, kteří z důvodu zajištění péče v nemocnicích byli nuceni pracovat nad jejich úvazek ve smlouvě. Nezdravotničtí zaměstnanci v těchto zařízeních dostanou v případě odpracování celého pracovního úvazku odměnu 30 000 korun. Vláda na tyto odměny vyhradila ze státního rozpočtu 12,2 miliardy korun a odměny by zaměstnanci měli dostat v dubnové výplatě. Více v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.
Mimořádné odměny dostanou i zaměstnanci v sociálních službách. Výše jejich mimořádné odměny bude závislá na výši pracovního úvazku a počtu skutečně odpracovaných hodin a náročnosti práce. Pracovníci u zřizovatelů I. kategorie v přímé péči a zdravotní personál budou mít v přímé péči nárok až na 50 000 korun, ostatní zaměstnanci 30 000 korun, ve II. kategorii pro ostatní služby to bude 25 000 korun pro zaměstnance v přímé péči a 15 000 korun pro ostatní. Ministerstvo práce a sociálních věcí vypíše i dotační titul na mimořádné odměny ve výši 25 000 korun pro sociální pracovníky obecních a krajských úřadů a pro zaměstnance v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Na tyto odměny vláda uvolnila nad rámec finančních možností MPSV dalších pět miliard korun. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.
Vláda odsouhlasila také dva nové dotační programy na pomoc podnikatelům postiženým dopady vládních protiepidemických opatření a koronavirové krize obecně. Oba jsou alternativou současných covidových programů s výjimkou Antiviru a Covid – Nájemné. Mají za cíl zjednodušit dosavadní systém podpor a podnikatelům nabídnout možnost výběru té formy, která pro ně bude výhodnější.
První program Covid 2021 bude dotací na provozní náklady ve výši až 500 korun na den za každého zaměstnance v pracovním poměru včetně spolupracujících osob a jednatelů se smlouvou o výkonu funkce jednatele. Podmínkou pro přiznání podpory je alespoň padesátiprocentní pokles tržeb za rozhodné období oproti srovnávacímu období, což je pro první výzvu 1. leden až 28. únor 2021 v porovnání se stejnými měsíci roku 2019 nebo 2020. mezi dalšími podmínkami pro přiznání dotace například je, že žadatel nebyl ke dni 31. 12. 2019 podnikem v obtížích. Na tento program bylo vládou vyčleněno 6 miliard korun.
Alternativou pro podnikatele bude program Covid – Nepokryté náklady. O pomoc z tohoto programu si budou moci zažádat ti podnikatelé, pro které nebude program Covid 2021 výhodný, či ty subjekty, které doposud nemohly získat odpovídající podporu, protože neprovozují svou činnost v provozovně na základě nájemní smlouvy či nemají zaměstnance. I tento program je založen na podmínce poklesu obratu nejméně o 50 procent za rozhodné období (leden a únor 2021) ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 a zároveň na podmínce, že se podnikatelský subjekt nachází za rozhodné období ve ztrátě. Dotace ve výši 60 procent nepokrytých fixních nákladů, maximálně 40 milionů korun, má těmto podnikatelům pomoci s úhradou části nákladů či výdajů, které nejsou pokryty výnosy nebo příjmy. Také na tento program bude připraveno až šest miliard korun.
Dalších osm miliard korun přidá vláda na pokrytí nákladů cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus v letošním roce. Důvodem navýšení alokace je skutečnost, že vláda 22. února rozhodla o prodloužení programu Antivirus do 30. dubna, s čímž původní schválený rozpočet programu nepočítal. Dosud měl program Antivirus k dispozici 12 miliard korun, po jeho prodloužení odhadlo Ministerstvo práce a sociálních věcí možné náklady až na 20 miliard korun.
Vláda také pověřila vicepremiérku a ministryni financí, aby vydala rozhodnutí, kterým se prodlouží prominutí daně z přidané hodnoty při prodeji filtračních polomasek a respirátorů třídy minimálně FFP2 a dalších typů respirátorů bez výdechového ventilu. Odpuštění DPH zatím platilo do 3. dubna, ministryně financí ho generálním pardonem prodlouží až do 3. června a nově se bude vztahovat i na filtry a další příslušenství.
Ministerstvo financí současně také prodlouží možnost podat daňové přiznání. Pro daňové subjekty, které mají povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období 2020 do 1. dubna, se termín bez pokut a úroku z prodlení posouvá na 3. května, u subjektů, které mají podávat daňové přiznání v prodloužené lhůtě do 3. května, se posouvá do 1. června. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva financí.
Vláda schválila také úhradu převozů pacientů mezi Českou republikou a dalšími evropskými státy z prostředků státního rozpočtu. Jedná se o případy, kdy by byli pacienti s nemocí covid-19 kvůli kapacitním problémům českých nemocnic na základě dohody se zahraniční stranou převezeni do zdravotnického zařízení mimo ČR. Pokud by takovému českému pacientovi v důsledku legislativy platné v zemi, kam byl převezen, vznikla povinnost uhradit spoluúčast, stát ji uhradí za něj. Výplatu případných finančních náhrad za tyto případy dostalo na starost Ministerstvo zdravotnictví, o refundaci výdajů za převozu může následně požádat Evropskou komisi.
Vláda se zabývala také plánem na postupné zavedení plošného testování žáků, studentů a zaměstnanců ve školách a školských zařízeních. S testováním by se mělo začít tak, jak se budou postupně v závislosti na epidemické situaci vracet k prezenční výuce jednotlivé ročníky škol. Ministři rozhodli, že pro účely testování ve školách vyčlení ze státních hmotných rezerv 7 654 450 kusů testovacích sad vhodných k samotestování. Testy zajistí Správa státních hmotných rezerv, a to z převodu z Ministerstva vnitra ve výši 2 654 450 sad a zbytek nákupem formou veřejné zakázky s využitím všech možností zákona o zadávání veřejných zakázek.
Vláda souhlasila i s vydáním dvou nových mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, která reagují na výskyt nových, nebezpečnějších mutací koronaviru na českém území – britské, brazilské a jihoafrické. Pokud laboratoře budou mít podezření, že testovaný vzorek může být některou z těchto mutací, budou mít nově povinnost nahlásit tuto skutečnost do Informačního systému infekčních nemocí a na výzvu Státního zdravotního ústavu odeslat vzorek ke konfirmačnímu vyšetření v Národní referenční laboratoři pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění. Pacienti, u nichž se pak prokáže nákaza jihoafrickou mutací nebo rizikový kontakt s takto nakaženou osobou, budou muset nejdříve po 14 dnech od pozitivního testu či od posledního kontaktu absolvovat ještě jeden PCR test s negativním výsledkem.
Vláda na pondělním jednání projednala a schválila také několik kontrolních nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu, podpořila poslanecký návrh novel zákonů odsouvajících zavedení tzv. chráněného účtu a účinnost pravidla o zákazu provádění výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a pravidla, že se zákaz nakládat s peněžními prostředky na účtu povinného postiženého výkonem rozhodnutí nevztahuje na částku do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce. Přijala i čtyři koncepční dokumenty – Dopravní politiku ČR pro období 2021–2027 s výhledem do roku 2050, Vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce ČR, Strategii podpory malých a středních podniků v České republice pro období 2021–2027 a Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030.
Rozhodla také na návrh ministra zdravotnictví o odvolání MUDr. Jarmily Rážové, Ph.D. ze služebního místa hlavního hygienika, a to ke dni 14. března 2021. Od 15. března bude pověřena zastupováním hlavního hygienika MUDr. Pavla Svrčinová, Ph.D., a to do doby jmenování nového hlavního hygienika.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-8-brezna-2021-187166/.
(tzvláda)
Vláda schválila mimořádné ohodnocení zdravotníků a úhrady převozů pacientů do zahraničních nemocnic
Vláda dnes schválila návrh dotačního programu na podporu mimořádného finančního ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů péče v souvislosti s epidemií COVID-19 pro rok 2021 ve výši 75 tisíc pro všechny zdravotnické a 30 tisíc korun pro všechny nezdravotnické pracovníky, a to za nadměrné úsilí v boji proti epidemii. Kabinet také rozhodl o úhradě případných převozů pacientů mezi Českou republikou a dalšími evropskými státy z prostředků státního rozpočtu.
Zdravotnickým pracovníkům zaměstnaným u poskytovatelů lůžkové péče bude v případě odpracování celého pracovního úvazku vyplacena odměna 75 tisíc korun. „Jedná se o stejnou výši odměny, která byla stanovena i za jarní vlnu epidemie COVID-19 v roce 2020. Odměna pro konkrétního pracovníka se bude odvíjet od počtu skutečně odpracovaných hodin za období od začátku října minulého roku do konce února tohoto roku,“ řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný. Maximální výše odměny se bude odvíjet od odpracovaných hodin do maximálního úvazku 1,0.
Zatímco státním příspěvkovým organizacím ministerstev bude částka převedena jako provozní příspěvek zřizovatele, dotační program, který bude zveřejněn na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR tento týden, bude určen pro ostatní poskytovatele lůžkové péče. Podle počtu přepočtených úvazků zdravotníků na základě dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky odhaduje Ministerstvo zdravotnictví, že by dopad na státní rozpočet měl činit cca 12,2 miliard korun. Ministerstvo počítá i s odměnou 30 tisíc pro nezdravotnické pracovníky.
S ohledem na to, že Ministerstvo zdravotnictví minulý týden rozhodlo o možnosti využití nabídky evropských států převzít české pacienty do své péče, projednala dnes vláda také návrh na úhradu převozů pacientů mezi ČR a dalšími evropskými státy z prostředků státního rozpočtu. „Výši nákladů na transporty nelze přesně odhadnout, protože nevíme, kolik pacientů bude nutné do zahraničí poslat, ani jak daleko budou muset cestovat, a tedy zda pojedou sanitkou nebo poletí vrtulníkem. Předpokládáme, že tyto náklady nepřesáhnou 100 milionů a bude je hradit Ministerstvo zdravotnictví. Tyto náklady by pak měla dle všeho refundovat Evropská komise ze speciálního rozpočtu, který na tyto případy vyhradila,“ řekl ministr Blatný.
(tzmz)
Sociální služby dostanou peníze na mimořádné odměny pro zaměstnance. Pro každého až 50 tisíc korun
Zaměstnanci v sociálních službách, včetně zdravotnického personálu, si mohou sáhnout na mimořádné odměny. „V období, kdy musejí čelit obrovskému tlaku, si to rozhodně zaslouží,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), jejíž návrh na dofinancování sociálních služeb v souvislosti s epidemií COVID-19 dnes schválila vláda. Zařízení dostanou, kromě financí určených na odměny, i peníze na pokrytí zvýšených nákladů v souvislosti s epidemií. V mimořádném dotačním titulu je vyčleněno zhruba 6,4 mld. Kč.
Z této sumy půjde téměř 5,7 miliardy korun právě na mimořádné odměny pro všechny zaměstnance sociálních služeb, a to včetně zdravotnických pracovníků. „Zejména druhá vlna koronavirové epidemie udeřila velmi silně. Pracovníci v sociálních službách pracují ve ztížených podmínkách, často na hranici psychického a fyzického vyčerpání. Nejen, že dělají vše pro to, aby ochránili klienty, ale jsou sami vystaveni silnému riziku nákazy. Za jejich nasazení jim moc děkuji! Mimořádné odměny pro ně jsou určitě na místě,“ říká ministryně Maláčová, která zároveň vyzývá všechna zařízení sociálních služeb, aby si o prostředky na odměny požádaly.
1. Odměny zaměstnanců
Peníze půjdou na mimořádné odměny pro všechny zaměstnance v sociálních službách za mimořádné pracovní nasazení v období od října 2020 do února 2021. Podobně dostanou své odměny také zdravotníci. Oceněni budou nejen zaměstnanci v přímé péči, sociální pracovníci ale i ostatní zaměstnanci sociálních služeb, kteří pomáhali zajistit fungování zařízení. Tedy zaměstnanci v kuchyni, úklidu, údržbě, administrativě a vedoucí pracovníci. Odměnu dostanou zaměstnanci jednorázově, výše odměny se bude určovat podle druhu sociální služby, výkonu práce a rozsahu úvazku. Prostředky na odměny budou sociálním službám poskytnuty na základě jejich žádosti u MPSV. Tuto žádost si budou moci podat všechny registrované sociální služby.
2. Dofinancování vícenákladů pro poskytovatele sociálních služeb
Poskytovatelé sociálních služeb v průběhu pandemie zaznamenali prudký nárůst provozních výdajů a propad zdrojů financování. Mimořádný dotační titul za období leden až květen 2021 tak pomůže sociálním službám částečně pokrýt i tyto náklady. Peníze půjdou zároveň i na proplacení antigenního testování návštěv a klientů vracející se z vycházek.
Kolik dostanou sociální služby celkem
Pro oblast mimořádných odměn pro pracovníky v sociálních službách bude vyčleněno téměř 5,7 mld. Kč, pro odměny sociálních pracovníků na úřadech bude vyčleněno více jak 146 mil. Kč. Na zvýšené náklady a výpadky zdrojů je určeno přes 600 mil. Kč. Dotační výzvy budou vypsány na začátku března. Výplatu finančních prostředků ze strany MPSV lze očekávat v měsíci dubnu.
(tzmpsv
Výběr z médií: řešení bytové krize, méně zákazníků u benzinových stanic a zájem o potravinové banky
8. března – Česká města skupují byty od developerů i jednotlivců, chtějí tak řešit bytovou krizi. Téma pro deník E15. Kvůli omezení volného pohybu mezi okresy klesá počet zákazníků u benzinových pump, píší Lidové noviny. A deník Mf Dnes se věnuje rekordnímu zájmu o potravinové banky. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Pohyb mezi okresy – vše, co potřebujete vědět!
Na níže uvedeném odkazu naleznete přehledně zpracovaná pravidla pro pohyb mezi okresy, která zpracoval odbor tisku a public relations MV ve spolupráci s odborem bezpečnostní politiky a kanceláře MV.
(mv)
Opustili nás
Ve spolupráci s pohřebními službami na Prachaticku, přinášíme jména zemřelých, s nimiž se jejich příbuzní a přátelé v uplynulém týdnu rozloučili.
Právě jsme přišli na svět. Prohlédněte si fotky novorozenců
Díky vstřícnosti novorozeneckých oddělení jihočeských nemocnic vám každou neděli na stránkách Deníku přinášíme fotky nejmladších dětí, které se narodily v Jihočeském kraji.
MPO podporuje rodinné firmy, zaregistrováno je jich už 500
Za rok od spuštění se registrovalo již celkem 500 rodinných firem. Dobrovolnou registraci podle definice rodinného podnikání spustila Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) loni v březnu.
„Těší mě, že rodinné firmy mají o registraci zájem i za nynější složité situace a za rok od spuštění je jich zaregistrováno už 500,” říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Systém dobrovolné registrace je vstupenkou k tomu, že rodinné firmy mohou žádat o bezúročné úvěry a zvýhodněné záruky u ČMZRB. Za sebe mohu slíbit, že pro podporu rodinných firem uděláme i do budoucna maximum.”
V minulém roce ČMZRB poskytla napřímo nebo zaručila formou bankovních záruk financování 77 zaregistrovaným rodinným firmám. Tedy zhruba každá pátá v roce 2020 registrovaná rodinná firma byla financována pomocí programů ČMZRB. Objemově jde o přibližně 370 mil. Kč poskytnutých či zaručených úvěrů. Nejčastěji rodinné firmy v roce 2020 využily programy spojené s opatřeními proti šíření koronaviru, tzn. úvěrové a záruční programy COVID, a program Expanze. Podrobnosti k tomu, jakou podporu mohou rodinné firmy v současné době využít, jsou na stránkách ČMZRB.
„Jsem velice rád, že kvalita produktů a služeb, které poskytují rodinné firmy, má vzestupnou tendenci, a proto jsme i ve spolupráci s AMSP zařadili nové ocenění pro rodinné podniky v rámci každoročně udělovaných Národních cen kvality. Vítězové Národní ceny kvality za rodinné podnikání budou poprvé vyhlášeni už 19. května,“ říká 1. místopředseda Rady kvality ČR a ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání Pavel Vinkler.
„Registrací pokládáme základy vzniku unikátní komunity majitelů firem, kteří rozhodují o vývoji naší ekonomiky, na kterou rodinné firmy mají již zásadní vliv. Věříme, že velký zájem firem o registraci přiměje vládu k vytváření dalších programů podpory rodinného podnikání. Rodinné firmy by tak mohly být hlavním tahounem při zvládnutí krize, ve které ocitlo se naše hospodářství. Stát by neměl tuto příležitost promeškat,“ říká předseda Výboru pro rodinné podnikání a registraci rodinných podniků a místopředseda představenstva AMSP ČR Libor Musil.
Jubilejní 500. registrovanou firmou je firma DFH s.r.o. z moravského Slavičína. „Naše společnost působí již řadu let na poli obchodu se zemědělskou a stavební technikou. Důvodem naší registrace bylo především získání zvýhodněného úvěru od ČMZRB určeného rodinným firmám v rámci této registrace,“ říká jednatel společnosti DFH Egon Heckel.
(tzmpo)
KARANTÉNNÍ PŘÍSPĚVEK – „izolačka“
Zaměstnanci mají v období 1. 3. 2021 do 30. 4. 2021 nárok na mimořádný příspěvek při nařízené karanténě (izolaci). Příspěvek jim vyplatí jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatelé tyto příspěvky odečtou od pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“).
Parlament ČR schválil vládní návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Karanténou se rozumí též izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Příspěvek přísluší zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa (izolace) po 28. 2. 2021 a kterému podle zákoníku práce vznikl z důvodu nařízené karantény nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „náhrada příjmu“). Obdobně u zaměstnanců, kteří mají v době karantény (izolace) nárok na snížený plat nebo odměnu. Příspěvek však nepřísluší zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa (izolace) v období do 5 dnů ode dne návratu ze zahraničí (s výjimkou pracovních a služebních cest) – vychází se z toho, že karanténa (izolace) byla zaměstnanci nařízena v příčinné souvislosti s jeho zahraničním pobytem.
Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény (izolace), příspěvek ve výši 370 Kč. Pokud by ale součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhnul 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží. Čili zaměstnanci přísluší příspěvek nejvýše v takové výši, která společně s náhradou příjmu činí 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin. Příspěvek nepřísluší za kalendářní den, ve kterém zaměstnanec směnu odpracoval, a vzniklo mu tak právo na mzdu, plat nebo odměnu.
Příspěvek je osvobozen od daně z příjmu, a proto se nezahrnuje ani do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného.
Zaměstnavatel má nárok na odečet příspěvku z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc pouze tehdy, pokud příspěvek vyplatí zaměstnanci nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém si příspěvek odečetl od pojistného. To znamená, že pokud zaměstnavatel zúčtuje např. do března 2021 zaměstnanci karanténní příspěvek, odečte jej od pojistného za březen 2021, musí příspěvek zaměstnanci reálně vyplatit nejpozději do 31. 5. 2021. V opačném případě nárok na odečet od pojistného zaměstnavatel nemá a částka, o kterou pojistné snížil, je dlužným pojistným, ze kterého je povinen zaměstnavatel platit penále.
Zaměstnavatel uplatňuje odečet příspěvku od pojistného na předepsaném tiskopisu Přehled o výši pojistného, na kterém zároveň vykáže údaj o počtu zaměstnanců, za které tento odečet uplatňuje, a také úhrn příspěvků, které od pojistného odečítá. Nárok na odečet od pojistného zaměstnavatel může uplatnit nejpozději do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény (izolace). Pokud skončí karanténa (izolace) např. 10. 5. 2021, zaměstnavatel musí nárok uplatnit – příspěvek od pojistného odečíst – nejpozději do 31. 8. 2021 (zaměstnanec má však na příspěvek nárok naposledy za 30. 4. 2021).
Pro tyto účely bude Přehled o výši pojistného upraven a z důvodu minimalizace dalších změn pro zaměstnavatele zůstane v platnosti až do konce tohoto kalendářního roku. Tím bude zajištěno, že v případě prodloužení tohoto opatření nebudou potřeba další jeho úpravy. V kalendářních měsících, ve kterých zaměstnavatel neuplatňuje odečet, vykáže počet zaměstnanců i úhrn karanténních příspěvků v nulové výši.
Bude-li úhrn karanténních příspěvků, které od pojistného zaměstnavatel odečítá, vyšší než celkové pojistné (pojistné za zaměstnance + pojistné za zaměstnavatele), bude na přehledu vykázána částka pojistného k úhradě v záporné hodnotě. V takovém případě se tato částka považuje za přeplatek na pojistném a Přehled o výši pojistného se považuje za žádost o vrácení tohoto přeplatku. Přeplatek bude zaměstnavateli vrácen, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení.
V případě, že zaměstnavatel odečte od pojistného vyšší částku, než která měla být odečtena, nebo pokud provede odečet, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Z dlužného pojistného je zaměstnavatel povinen platit penále ve výši 0,05 % za každý den prodlení.
(tzčssz)
