DĚJINNÉ OKAMŽIKY: 8. říjen – památný den sokolstva
“Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa.” Těmito slovy hodnotil prezident Tomáš Garrigue Masaryk příspěvek sokolů ke vzniku samostatného státu v listopadu 1918. Také po vzniku Protektorátu Čechy a Morava sokolové zůstali věrni své vlasti a ve velkém se zapojovali do činnosti odbojových organizací, včetně vytvoření organizace vlastní – Obce sokolské v odboji.
Odbojové aktivity sokolů nezůstaly před gestapem utajeny. Činnost Sokola byla proto K. H. Frankem v dubnu 1941 nejprve zastavena a po nástupu říšského protektora Reinharda Heydricha v září 1941 začaly popravy. Konečné vypořádání se Sokolem proběhlo v noci na 8. října 1941 v rámci tzv. Akce Sokol. Zatčeno při ní bylo na 1500 sokolů, kteří putovali do Terezína a odtud dále do Osvětimi. Část zatčených byla popravena, konce války se nedožila ani většina ostatních zadržených. Sokolský odboj však Němci nezlomili, naopak, později sehrál důležitou roli při přípravách atentátu právě na Reinharda Heydricha.
V průběhu let 1939-1945 bylo podle poválečných součtů, vytvořených na základě odpovědí z 80 % českých a moravských sokolských jednot, vězněno celkem 11 611 sokolů a sokolek, 1 212 bylo popraveno, v koncentračních táborech a věznicích zemřelo dalších 2 176. V Květnovém povstání padlo dalších 654 sokolů a 164 bylo raněno.
Snímek je z X. všesokolského sletu v Praze, publikovaný na titulní straně Pestrého týdne 9. července 1938 zachycuje slavnou prostnou »Přísaha republice«: “Dvacet osm tisíc Sokolů, dvacet osm tisíc ukázněných mužů, dvacet osm tisíc bijících srdcí pro svoji vlast, masa jednolitá, silná a bratrská – tak se jevila úžasná prostná mužů, třikrát přesně a dokonale zacvičená na X. všesokolském sletě v Praze. – Na snímku pohled na cvičiště s náčelnického můstku.”
Text zpracován na základě informačních materiálů z www.sokol.eu
FB – Kramerius – Digitální knihovna NK ČR