STRAKONICE: Rakeťáci absolvovali první slaďovací výcvik v rámci přípravy do zahraniční operace v Litvě
Jednotky Armády České republiky působí v Pobaltí v rámci alianční předsunuté přítomnosti eFP (enhanced Forward Presence). Součástí bojového uskupení, jež působí v Litvě pod vedením Německa, se od července příštího roku stane jednotka pozemní protivzdušné obrany. Strakoničtí vojáci, tvořící jádro této jednotky, absolvovali začátkem září na Oldřichově první slaďovací výcvik.
Přestože řada z nich má bohaté zkušenosti z působení v zahraničí, budou poprvé stavět úkolové uskupení do zahraniční operace. To bude působit na litevské základně Rukla od července 2021 do ledna 2022. „V souladu s konceptem alianční předsunuté přítomnosti se budeme podílet na kolektivní obraně NATO v prostoru nasazení v době míru, krize a případně konfliktu,“ přiblížil úkol jednotky její velitel major Roman Dvořák.
Strakoničtí vojáci budou přispívat k zabezpečení protivzdušné obrany bojového uskupení a budou cvičit společně s jednotkami z dalších zemí Severoatlantické aliance. „Výcvik bude veden na reálných cílech v rámci přímé bojové podpory jednotek alianční předsunuté přítomnosti eFP (enhanced Forward Presence), Sil velmi rychlé reakce NATO (takzvané VJTF – Very High Readiness Joint Task Force) a Baltic Air Policing,“ doplnil major Dvořák.
Ladili taktické postupy
Vojáci cvičili v uplynulých dnech na Oldřichově, aby ujednotili taktické postupy. „Bylo potřeba sladit jednotlivá družstva a místo velení baterie s četou ochrany. Procvičovali jsme taktické postupy palebné jednotky a ověřili také standardní operační postupy místa velení baterie,“ přiblížil náplň komplexního výcviku major Roman Dvořák.
V reálu tak vojáci procvičovali nejen boj se vzdušným protivníkem, ale také činnost při pozemních incidentech. Museli například reagovat na nastřelení jednotky, zvolit správný postup při nálezu nevybuchlé munice nebo improvizovaného výbušného zařízení, museli ošetřit zraněného kolegu a nacvičovali další věci, jež mohou nastat při operačním nasazení.
Strakonický útvar vyšle do Litvy jednotku, která drží třetím rokem hotovost pro Síly rychlé reakce NATO. Na spolupráci s jinými aliančními jednotkami se české úkolové uskupení pozemní protivzdušné obrany připravuje podle programu NATO – TACEVAL (Tactical Evaluation). Jednotku čeká náročná, více než půlroční příprava, kterou příští rok v červnu završí závěrečná kontrola před výjezdem do zahraničí z Velitelství pro operace.
Co je alianční předsunutá přítomnost
Alianční předsunutá přítomnost je jedním z hlavních výstupů Varšavského summitu z července 2016. Spočívá ve vytvoření čtyř bojových uskupení v síle posíleného praporu umístěných v Polsku pod vedením USA, v Litvě pod vedením Německa, v Lotyšsku pod vedením Kanady a v Estonsku pod vedením Velké Británie. Konkrétní vojenský příspěvek členských států je potvrzením národního závazku vyplývajícího z principu kolektivní obrany NATO.
Čeští vojáci působí v Pobaltí v rámci alianční předsunuté přítomnosti od června 2018. Střídají se zde v zhruba půlročních rotacích. Aktuálně působí v Litvě a Lotyšsku.
V Litvě momentálně působí 3. úkolové uskupení elektronického boje, které tvoří vojáci 53. pluku průzkumu a elektronického boje z Opavy. V Lotyšsku aktuálně působí 5. úkolové uskupení, jehož jádro tvoří příslušníci minometné čety 44. lehkého motorizovaného praporu z Jindřichova Hradce.
Text a foto: kapitánka Jana SAMCOVÁ, tisková a informační důstojnice 25. protiletadlového raketového pluku
