STARÁ ŠUMAVA: Týdeník Šumavan pro zábavu a poučení
V 60. letech 19. století byla v Klatovech pouze německá tiskárna, která vydávala od roku 1863 do roku 1867 týdeník Bote aus dem Bӧhmerwald. Proto se klatovští vlastenci dohodli na tom, že by bylo dobré vrátit se k myšlence Čenka Bendla, který v 50. letech 19. století chtěl vydávat české noviny Šumavan.
Nejprve bylo ale třeba založit českou tiskárnu. To se podařilo na podzim roku 1867. Ještě předtím však kupec, měšťan a klatovský vlastenec Ludvík Král poslal svého synovce Maxmiliána Čermáka do Prahy do tiskárny nabýt zkušenosti, aby pak mohl požádat o tiskařskou koncesi, která byla podmínkou založení tiskárny. Čermák se činil a tak na přímluvu Františka Palackého, Ladislava Riegra a rady Hlávky byla podpořena žádost o tiskařskou koncesi.
Sotva se rozběhla první česká tiskárna v Klatovech, Maxmilián Čermák, Ludvík Král a další vlastenečtí činovníci Klatov pracovali na druhém bodu celého plánu zrozeného již na počátku 60. let v mysli Václava Čeňka Bendla, což byl vznik českého časopisu s původním Čeňkovým názvem Šumavan. Pro celou vlasteneckou společnost bylo zřízení tiskárny mezníkem nutným ke zřízení časopisu.
„Slavný cís. král. okresní úřade!
Přihlížeje k § 10. zákona tiskového ze dne 17. prosince 1862, v úctě oznamuji, že od 1. ledna počínaje vydávati budu v Klatovech týdeník pod názvem Šumavan. Šumavan,
týdeník pro zábavu a poučení, bude v Klatovech vycházeti vždy ve středu v každém týdnu.“
Z podtitulu listu vyplývalo, že Šumavan bude mít část zábavnou a poučnou. V části zábavné se budou moci čtenáři těšit na literární díla či ukázky z povídek, novel, pověstí či básní. Za tím účelem žádá redakce již teď ty, kteří se chtějí začlenit do odběratelské rodiny Šumavana, aby své přihlášky k odběru listu s uvedením jména a adresy bydliště doručili na expedici Šumavana. Znovu je třeba připomenout, že první číslo Šumavana vyjde ve středu dne 1. ledna 1968 a dále bude vycházet vždy v sobotu o desáté hodině ráno. Redakce také prostřednictvím tohoto prohlášení vybízí všechny ty, kdo by chtěli se Šumavanem spolupracovat a občasně či pravidelně dodávat své příspěvky. Takovým dopisovatelům potom vydavatelstvo věnuje prozatím jedno číslo listu zdarma.
Blížil se onen významný termín, kdy měl poprvé vyjít nový klatovský list. Pro dům číslo 101/I to znamenalo změnu. Kromě knihtiskárny se stal i domovem redakce vlasteneckého klatovského časopisu. Od počátku vydávání Šumavana na domě visely dvě cedule oznamující, že zde sídlí jednak „Kněh a kamenotiskárna Max. Čermáka“, ale i „Redakce a administrace Šumavana“.
Ve středu dne 1. ledna 1868 vyšlo očekávané první číslo Šumavana, jehož podnázev „Týdeník pro zábavu a poučení“ odpovídal směru, kterým se Šumavan chtěl ubírat a čemu se zavázal úřadům. Šumavan měl čtyři strany a hned v záhlaví upozorňoval na možnost předplacení, nastiňoval ceny a vybízel k možnosti otisknutí inzerce a navázání spolupráce s dopisovateli a občasnými či stálými přispěvateli.
„Předplacení v Klatovech na čtvrt roku 80 kr., na půl roku 1 zl. 60 kr., na celý rok 3 zl. 20 kr. Se zásýlkou poštovní na čtvrt roku 95 kr., na půl roku 1 zl 90 kr., na celý rok 3 zl. 80 kr. Číslo o sobě prodává se za 7 kr. Za oznámení čili inseraty platí se za prostoru každého řádku drobného tisku (petitového) při vytištění prvním 4 kr., při druhém 3 kr., za každý další otisk 2 kr. mimo poplatek kolkovní.“
V 70. letech se rozšířily řady o známého klatovského gymnazistu Emila Frídu, který byl známější pod pseudonymem Jaroslav Vrchlický. Dne 26. července 1914 byla mobilizace, o dva dny později byla vypovězena válka Srbsku, ze které vzešla válka světová. Protože Šumavan byl vždy pohotový, připravoval v polovině roku 1914 zvláštní vydání, kterými informoval o probíhajících událostech: sarajevský atentát, válečný stav se Srbskem, vypovězení války a válku rusko-německou.
Dlouho na sebe ale nenechala čekat upozornění a zákazy, která šla ruku v ruce s válečnou situací a snahou kontrolovat obsah informací, jaký se ke čtenářům dostával. Hned v prvních dnech rakouské války se Srbskem dostala redakce dvě upozornění. „První upozornění obdržela redakce dne 28. července 1914 od okresního hejtmanství a týkalo se otiskování zpráv obsahu srbofilského.“ Otakar Čermák totiž neuposlechl výstrahy z 20. srpna 1914 a dál psal podle svého svědomí a ne podle nařízení. Ještě jednou neuškodí zmínit, že poprvé po čtyřech letech umlčení vyšel Šumavan dne 16. listopadu 1918 a byl označen jako 50. ročník.
Oproti první etapě vycházení se po první světové válce a čtyřletém odmlčení Šumavan nijak výrazně graficky a vnitřní úpravou nezměnil. Jak šel technický vývoj kupředu, začaly se během 30. let pomalu objevovat na stranách Šumavana černobílé fotografie. Nešlo o fotografie doplňující zpravodajský text, ale o obrázky jako součást reklamního sdělení. Během roku 1940 se potom fotografie daleko častěji začala objevovat také jako součást zpravodajství. Když potom listujeme květnovými vydáními časopisu Šumavana, který stále vycházel dvakrát týdně ve středu a v sobotu, nikde nejsou vidět známky toho, že se blíží konec a poslední vydání na hodně dlouho dobu. Po válce vyšlo v sobotu 19. května 1945 první a zároveň poslední vydání Šumavana, které neslo podtitul „Pokrokový demokratický list pro zájmy Pošumaví“.
Zdroj: Čermák, Vratislav. Dějiny první české tiskárny v Klatovech. Kolín 1950 – 1960. Str. 27. Archiv Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, fond osobní archiv, složka Čermák, Čermák, Otakar. Šedesát let Šumavana. Klatovy: Knihtiskárna Ot. Čermáka, 1928
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora