NA CESTÁCH: Bechyně
Město Bechyně leží v regionu Tábor, kraj Jihočeský. Město Bechyně, k němuž náleží místní části Dobronice, Hodonice, Hvožďany, Radětice, Rataje a Senožaty, se nachází jihozápadním směrem 24 km od Tábora na řece Lužnice.
Na místě města v 9. století bývalo slovanské hradiště (podle Kosmovy kroniky jedním z nejdůležitějších správních center tehdejších Čech). První písemná zmínka pochází z roku 1268, koupí města Bechyně (Do té doby pustá osada na skále, patřící pažským biskupům.), králem Přemyslem Otakarem II. Po koupi se Přemysl Otakar II. rozhodl, že zde postaví svůj hrad. Nejvýznamnější majitelé Bechyně byli Šternberkové, na které upomínají náhrobní kameny v klášterním kostele. Do roku 1776 byla Bechyně krajským městem, přišel úpadek na město okresní a dále jen ztrácela svůj význam. Byla jinými městy předstižena a proto je dnes jen šestitisícovým, jihočeským městečkem.
První užítí jména města se objevilo v roce 1167. Po smrti krále Přemysla Otakara II. se však majitelé zatím jen osady(Než Jan Lucemburský rozhodl o změně z osady na město a nechal opevnit předhradí.), často střídali. Od 15. století vzkvétalo ve městě také hrnčířství, které zde založilo keramickou tradici. První keramická dílna tu vznikla koncem 19. století. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší odborná keramická škola v Čechách, která dodnes funguje a nadále se v ní vyučuje.
Město Bechyně má veškerou moderní městskou infrastrukturu. Děti zde mohou navštěvovat mateřskou a dvě základní školy, uměleckou školu, speciální školu a střední keramickou školu. Ve městě jsou také zdravotní a sociální služby – lékařské ordinace, dvě lékárny, domov pro seniory, dům s pečovatelskou službou a centrum pro zdravotně postižené. Na bohatou divadelní tradici města, kde se již v roce 1855 hrálo ochotnické divadlo, navazují divadelní přehlídky Kulturního domu. V kulturním domě je i Galerie u Hrocha a městská knihovna.
Ke sportovnímu vyžití ve městě Bechyně slouží městský stadion. Nachází se zde fotbalové hřiště (hlavní plocha + hřiště na trénink) – působiště místního fotbalového klubu FC Bechyně. Na tenisových kurtech (5 hracích ploch) působí tenisový oddíl TJ Jiskra Bechyně. K dispozici je také hřiště na volejbal a plážový volejbal. V roce 2005 byla do užívání veřejnosti předána nová hřiště s umělými povrchy pro minifotbal, tenis, basketbal. Ve městě je také nově zrekonstruovaný plavecký venkovní bazén. Působí zde několik sportovních oddílů – 1. Jihočeský Golfový Klub Bechyně, FC Bechyně, FC Leader 90, HC Bechyně, Shotokan Karate Klub Bechyně, Šachový spolek Bechyně a další.
Bechyňské spolky a organizace jsou zastoupeny Bechyňským divadelním spolkem Lužnice, Duha – lidová dudácká muzika, Junák – svaz skautů a skautek ČR – středisko Bechyně, Klub českých filatelistů v Bechyni, Klub českých turistů – odbor Bechyně, Sbor dobrovolných hasičů Bechyně a Svaz tělesně postižených ČR – ZO Bechyně.
Významnou zdravotnickou organizací v Bechyni jsou Lázně Bechyně a jsou jedny z nejstarších lázní v Čechách. V bechyňských lázních se léčí především revmatická artritis, Bechtěrevova choroba, koxartróza a ostatní artrózy, metabolická onemocnění s postižením kloubů, bolestivé syndromy šlach a svalů, předoperační a pooperační stavy, osteoporóza a další. K léčbě se využívá nejmodernějších léčebných metod – vodoléčba, elektroléčba, magnetoterapie, masáže klasické, aromaterapeutické, podvodní, tělocvik individuální, skupinový i v bazénu, techniky reflexní terapie, lymfodrenáž, plavání, vířivé koupele, a zejména slatinné zábaly a koupele.
Významné akce se v Bechyni konají každoročně – Koloběžková Grand Prix – netradiční závod koloběžek, který se koná již od roku 1973. Průvod čarodějnic se vydává na svou pouť městem vždy 30. dubna. Nostalgické jízdy – během letní sezóny vyjíždí několikrát na trati mezi Táborem a Bechyní vlak původní elektrické dráhy.
Město Bechyně je známo výrobou keramiky, keramickou školou a lázněmi. Zachovalé historické jádro města představuje od roku 1990 jednu z nejhodnotnějších městských památkových částí v Čechách.
Dominantu náměstí T. G. Masaryka s řadou historických domů tvoří děkanský kostel sv. Matěje, který vznikl na přelomu 13. a 14. století. Dnešní podobu kostel získal po přestavbě v roce 1740, kdy byla přistavěna i věž, jedna z dominant města Bechyně s krásným rozhledem po okolí. V baroku byl kostelu upraven štít nad presbytářem. Historicky zajímavé je vnitřní zařízení kostela, jež pochází převážně ze 16.–18. století.
Na místě dnešního bechyňského zámku stával původně hrad Bechyně, postavený na rozsáhlém, strmém ostrohu mezi řekou Lužnicí a Smutným potokem. Koncem 15. století byl hrad rodem Šternberků pozdně goticky přestavěn, jeho současný vzhled je však především výsledkem stavebních úprav a rozšíření za Petra Voka z Rožmberka, který se zde v roce 1580 oženil s Kateřinou z Ludanic. Komplex bechyňského zámku je veřejně přístupný a prohlídková expozice představuje především historicky nejvýznamnějšího majitele panství Petra Voka z Rožmberka. V bývalém zámeckém pivovaru jsou umístěny výstavní expozice keramiky Alšovy jihočeské galerie, tvořené převážně exponáty z mezinárodních keramických sympozií. V bývalé zámecké sýpce je umístěno Muzeum Vladimíra Preclíka.
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, vévodící skále nad Lužnicí, vznikl v roce 1491. V interiéru zaujme vzácná sklípková klenba a náhrobní kameny držitelů Bechyně. Dnes je opět majetkem františkánského řádu. Součástí areálu je i klášterní zahrada s možností příjemného posezení a krásným výhledem na údolí Lužnice rámované obloukem bechyňského mostu.
Hřbitovní kostel sv. Michala s barokní eliptickou centrálou nechal postavit ve 2. polovině 17. století Jan Norbert ze Šternberka. Dnes slouží jako výstavní a koncertní síň. Na přilehlém starém hřbitově najdeme rozsáhlý soubor litinových křížů.
Poblíž kostela sv. Michala upomíná na zaniklou židovskou komunitu ve městě bývalý židovský hřbitov. Dochovaly se zde hodnotné náhrobky renesančního a barokního typu, nejstarší je datován rokem 1687. V Bechyni se nachází také budova synagogy, kde bylo v roce 2006 otevřeno vůbec první české Muzeum turistiky.
Lázně Bechyně se specializují na léčbu a rekondici pohybového ústrojí s využitím přírodního léčebného zdroje – slatiny z nedalekých blat. Nejstarší dosud známá tištěná zpráva o Libušiných lázní v Bechyni pochází z roku 1730. Vynikající léčebné výsledky Libušiných lázní zaznamenali i význační pražští lékaři a profesoři. Na jejich popud se v Praze utvořilo družstvo, které lázně zakoupilo v roce 1884 a upravilo tak, aby vyhovovaly všem požadavkům balneologickým i hygienickým.
V roce 1923 se stal majitelem lázní v Bechyni pan Josef Krátký, který v roce 1934 nechal vybudovat novou hlavní budovu v moderním stylu 30. let a rozšířil objekt Šárka o nové severní křídlo. Již v této době je v lázních využíván přírodní léčivý zdroj slatina.
Nová etapa Lázní Bechyně se začala psát v roce 2003, kdy došlo k uvedení do provozu nového lázeňského domu Olga, který se stal moderním centrálním léčebným a ubytovacím objektem.
V roce 1928 překlenul hluboké údolí Lužnice ve výšce 50 m nad řekou odvážným obloukem nový železobetonový most, nazývaný Bechyňská duha, který byl postaven podle projektu Eduarda Viktory, a dokončen byl k 10. výročí republiky 28. 10. 1928.
Bechyňská železnice je dílem známého elektrotechnika a vynálezce Františka Křižíka. Pravidelná doprava odstartovala 21. června 1903. Z technického hlediska by se dala Bechyňka přirovnat k malému zázraku. Železniční vagóny byly osvětlené, vytápěné, vybavené přenosnými telefony a bleskosvody na střechách. Pro pohon vlaku byla založena centrální elektrická stanice na stejnosměrný proud, energie zde byla vyráběna parním pohonem. Bechyňka zůstává v provozu dodnes, v letní sezóně se zde konají oblíbené nostalgické jízdy.
Tipy na výlet v obci Bechyně a jejím okolí.
Foto: Ivana PISKÁČKOVÁ
