ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV: Velikonoce, to jsou pohyblivé svátky se sněhem i velmi teplým počasím
Každé Velikonoce zastihnou přírodu v jiné vegetační fázi. Jak jsou na tom proutky na pomlázku?
Velikonoce jsou svátkem pohyblivým. Nejdříve mohou nastat 22. března a nejpozději je slavíme 25. dubna. Klimatologové nám popsali teploty a počasí za posledních 10 let, kdy datum Velikonoc (velikonoční neděle) připadlo na období od 27. března – 24. dubna. Rozpětí mezi termíny velikonoční neděle v letech 1992–2018 dosahuje 33 dnů, do kterých nám fenologové zasadili pozorování rostlin a změny ve svém vegetačním období.
Velikonoční teploty za roky 2009-2018
Za posledních 10 let byla podle průměrné denní teploty vzduchu na území ČR nejteplejší velikonoční neděle zaznamenána v roce 2011 (24. dubna) s průměrnou teplotou 12,7 °C, podobně teplé byly Velikonoce i v roce 2009 (12. dubna) s teplotou 12,3 °C. Naopak nejchladněji bylo v letech 2012 (8. dubna) a 2013 (31. března) s průměrnou teplotou -1,8 a -1,3 °C.
V letech 2009 a 2011 se hodnoty maximální denní teploty vzduchu pohybovaly nad 20 °C na většině území ČR. Nad 20 °C se teplota vyšplhala na několika stanicích i v roce 2014. V roce 2009 byl na stanici Ústí nad Labem, Vaňov zaznamenán letní den, tj. den s maximální denní teplotou 25 °C a vyšší. Naopak v roce 2013 nepřesáhla denní maxima teploty 5 °C.
Velikonoce a rostliny
Druhem, který je pro toto období typický, je vrba jíva, jejíž žlutavé samčí jehnědy jsou známé jako „kočičky.“ V roce 2011, kdy připadla velikonoční neděle na 24. dubna, byla např. ve Vlašimi odkvetlá již celý měsíc. Naopak ve dvou nebo třech případech ještě jíva nezačala kvést. V roce 2013, kdy velikonoční neděle připadla na 31. března, scházelo u Třebechovic pod Orebem do začátku kvetení jívy 18 dní.
„V této době procházejí rostliny každoročně poměrně intenzivním vývojem, takže v případě velmi pozdního data Velikonoc bývá v přírodě daleko více zeleně, kvete více druhů, než v případě velmi časného data. K tomu se ještě připojuje vliv každoročního kolísání začátku vegetační sezóny,“ popisuje fenolog Jan David Raitschläger.
Kdy bylo na Vánoce tepleji než na Velikonoce?
„V období 2009-2018 se vyskytly čtyři roky, kdy bylo o Velikonocích chladněji než o předcházejících Vánocích,“ upozorňuje klimatoložka Lenka Crhová.
Průměrná denní teplota na území ČR byla na velikonoční neděli nižší než o předešlém Štědrém dnu v letech 2012, 2013, 2015 a 2018. Rozdíl byl nejvýraznější právě v roce 2013, kdy průměrná teplota o Štědrém dnu 2012 byla o 5 °C vyšší než na velikonoční neděli v roce 2013. Nejvyšší maximální denní teplota na Štědrý den 2012 byla naměřena ve Vlkonicích v okrese Klatovy (13,6 °C), o Velikonocích 2013 činila pouze 4,9 °C na stanici Semčice (okres Mladá Boleslav).
Nižší teploty způsobí pozdější kvetení sněženky podsněžníku, nebo naopak vyšší teploty umožní kvetení sasanky hajní (o chladných Velikonocích v roce 2013 kvetla v Horní Rokytnici (740 m n. m.) až 26 dní po svátcích).
Srážky o Velikonocích a potřebná vláha pro rostliny
Srážky se alespoň na části území ČR vyskytly ve většině let období 2009–2018. Beze srážek se Velikonoční neděle obešla na našem území pouze v roce 2009. Naopak v roce 2013 (31. března) se srážky vyskytly téměř na celém území ČR. Denní srážkové úhrny často přesahovaly 20 mm s nejvyšším denním úhrnem 43,1 mm zaznamenaným ve Frenštátu pod Radhoštěm. Většinou se jednalo o srážky sněhové, nejvíce nového sněhu napadlo tento den na stanici Lysá hora, a to 39 cm. Rok 2013 byl na nový sníh o Velikonocích jednoznačně nejbohatší z hodnocených let, v ostatních letech byl nový sníh zaznamenán pouze na několika výše položených stanicích. V roce 2013 tedy ležel sníh na velké části našeho území (na téměř 500 stanicích).
V roce 2012 a 2015 pak ležel sníh na více jak 100 stanicích. “Nejvyšší sněhová pokrývka na velikonoční neděli za posledních 10 let byla zaznamenána minulý rok, a to 198 cm na stanici Labská bouda,“ sděluje klimatoložka Lenka Crhová.
Ve zmíněné době také řada listnáčů nasazuje první listy. Jedním z druhů, který tak činí nejdříve, je bříza bělokorá. Ta měla v Benešově na sobě alespoň 10 % nových listů o čtyřech velikonočních nedělích, zatímco v pěti případech měla první listy již v celé koruně. V devatenácti případech byla ještě před začátkem olisťování. V Horní Rokytnici bylo možné vidět první listy o třech Velikonocích, zatímco v 23 případech byla ještě holá (za období 1992-2018).
Pranostiky na Velikonoce s „podmínkou když…“
Nejdříve několik rčení, která se váží k velikonoční neděli. Opět upozorňujeme, chce to vše vzít s rezervou, rozptyl svátků je měsíční. „Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.“ Velikonoční pranostiky často opakují „deštivo, nevlídno a dobu trvání nepříjemného počasí“. „Na Velkou noc bude-li pršeti, ne mnoho píce pro sucho budem měti; pakli ten den jasno bude, máslo, vomastek lacino přijde.“ A to nám potvrzuje i tato pranostika „Na Velikonoce jasno-bude laciné máslo“. Věřme v krásné a teplé počasí, abychom měli skvělé a štědré léto.
Letošní Velikonoce budou výrazně teplejší než poslední Vánoce. Odpolední teploty o velikonoční neděli by měly být podle dnešní předpovědi kolem 18 °C, na Vánoce jsme měřili odpolední teploty kolem 4 °C.
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV
Ilustrační foto: Miroslav PECKA