LIPENSKO: Studenti Jihoč. univerzity se pod vedením vodních záchranářů u Dolní Vltavice učí přežít v ledu
Každou zimu se na lipenské přehradě prolomí led pod desítkami lidí. Většinou tonoucím pomohou jejich blízcí nebo sami, lipenští vodní záchranáři řeší během zimy několik případů, to už se ale jedná o často fatální případy, kdy jde o život. Osvojit si správné postupy, při kterých i vteřiny rozhodují o životě toho, který se topí, se učili studenti Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity pod vedením zkušených lipenských záchranářů z Vodní záchranné služby ČČK.
„Cílem kurzu je připravit studenty na zvládání a řešení krizových situací v problematice vodní záchrany a dalších specifických terénů v zimních podmínkách, se kterými se mohou setkat při výkonu reálných záchranářských činností, se zaměřením sebezáchrana a záchrana osob při proboření do ledu,“ uvedl Milan Bukáček, vedoucí kurzu i zdejších záchranářů.
Při jednotlivých dnech řeší studenti mnoho modelových situací. Název jednoho výukového odpoledne je například hypotermie v praxi, kdy studenti plavou ve studené vodě v plavkách a v botách, dále se učí zachraňovat tonoucího při proboření do ledu improvizovanými či k tomu určenými záchrannými prostředky a sebezáchraně. „Důležitou součástí výuky je osvojení teoretických znalostí týkajících se vlastností ledu, taktiky záchrany z ledu nebo toho, jak se připravit na pobyt ve studené vodě,“ dodal Bukáček.
Dalšími tématy kurzu je také topografie, práce s mapou a orientace v krajině. „Strávili jsme také 24 hodin v terénu. Jednalo se o jakýsi kurz přežití ve volné přírodě. Jednu noc jsme také přespali v improvizovaných přístřešcích,“ doplnil Bukáčkův kolega Jan Wimmer.
Součástí byla také demonstrace práce záchranářského psa, který vytáhl z ledové vody topícího se figuranta. Vodní záchranáři mají dva psy, kteří jsou cvičeni i pro záchranu tonoucích v ledové vodě. Oba jsou nyní k dispozici studentům v Dolní Vltavici. Jedním z nich je čtyřletý německý ovčák jménem Aiwy. „Nejdůležitější je, aby měl pes kořistnický pud, aby měla chuť si pořád hrát. Záchrana tonoucího je pro ni vlastně soubojem o lano. Ona ho odnese figurantovi, ten ho chytne a ona se přetahuje,“ uvádí jeho majitel a záchranář Jan Wimmer.
Tento týden se kurzu zúčastní druhá skupina studentů z téže školy. I na ně čeká sebezkušenostní výcvik zaměřený na ověření jejich psychické a fyzické odolnosti a schopnost týmové spolupráce tu pořádají již po patnácté. „Určitě se výrazně zlepšilo vybavení studentů. To se začátkem nedá srovnávat. Také je evidentní, že studenti jsou měkčí a měkčí, tvrdá výchova se vytrácí. Holky vydrží více než chlapi, nebojí se převzít vedoucí úlohu na kurzu,“ uzavřel Bukáček
Vodní záchranná služba ČČK má bohaté zkušenosti s pořádáním kurzů, včetně mezinárodních, které tu pravidelně organizují pro složky IZS, studenty a záchranáře z Rakouska, Bavorska atd. mohou podobný kurz uspořádat i veřejnost a pro další subjekty. Stačí se jen domluvit na formě a délce kurzu. Více pak najdete na www.zachranari.com.
Text a foto: (pp)
