LIPENSKO: Invazivní rak pruhovaný ohrožuje Lipensko

LIPENSKO: Invazivní rak pruhovaný ohrožuje Lipensko

 

Invazní americký rak pruhovaný narušuje biologickou rovnováhu a život v Lipenské přehradě. Je totiž přenašečem račího moru, který devastuje naše původní chráněné druhy, kterými jsou rak říční a rak kamenáč. Pro Lipno to může znamenat rozklad původního ekosystému a vážnou hrozbu pro ohrožené a vzácné druhy vodních rostlin a živočichů.

Zjistili to vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, kteří na Lipensku hodnotí část svého výzkumného projektu. Turistický spolek Lipenska proto chce iniciovat vážnou diskusi nad tvorbou záchranného programu zaměřeného na raka říčního, který v České republice doposud chybí.

Výskyt raka pruhovaného na Lipensku vědci poprvé zjistili v roce 2006 v Černé v Pošumaví. Tehdy se na dalších více jak 20 místech včetně řeky Vltavy pod nádrží Lipno jeho výskyt nepotvrdil. Nejbližší známý výskyt v roce 2006 byl až 35 kilometrů daleko, v řece Vltavě u Českých Budějovic, což představuje vzdálenost asi 100 říčních kilometrů po proudu včetně několika významných migračních bariér. Dnes rak pruhovaný prokazatelně žije na 10 místech Lipna.

„Počet lokalit s výskytem raka pruhovaného se na Lipně od roku 2006 zněkolikanásobil. Můžeme ho najít v lokalitách od Horní Plané po Frymburk,“ uvedl Pavel Kozák, děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univezity v Českých Budějovicích. „Velmi pravděpodobné je tedy jeho umělé vysazení patrně rybáři,“ uvedl Kozák. Na vysvětlenou – lipenská přehrada je významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody, sportovní rybolov a ostatní vodní sporty, vyvstává zde reálné nebezpečí přenosu račího moru na mokrém rybářském náčiní, ale i na potřebách určených ke sportovnímu využití.

Kromě našich původních druhů raků, raka říčního (Astacus astacus) a raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) se u nás vyskytuje i několik nepůvodních druhů raků, kteří nejsou tak nároční na kvalitu vody a navíc našim rakům dokonce škodí. „Škodí jim nejen svou agresivitou, ale hlavně přenosem onemocnění račího moru, vůči kterému jsou američtí raci imunní, ale pro naše raky je bohužel toto onemocnění fatální,“ vysvětlil profesor Kozák. Jedním z těchto nebezpečných a na našem území hojně rozšířeným rakem je právě v Lipně se šířící rak pruhovaný (Orconectes limosus).

„Výskyt našeho raka říčního je pro každého laika i odborníka radost. Ukazuje to na čistotu vody i životního prostředí. Ale není rak jako rak. Široká veřejnost vůbec netuší, že existuje rak, který může v naší přírodě nadělat ohromnou paseku. Z výzkumu profesora Kozáka vyplývá, že amerického raka pruhovaného k nám na Lipno musel někdo zavléct a vysadit uměle. Dopady jsou pro přírodu katastrofální,“ říká Jiří Mánek, předseda Turistického spolku Lipenska.

Podle Pavla Kozáka může mít přítomnost raka pruhovaného negativní dopad nejenom na ekosystémy lipenské nádrže, ale i na přítoky Lipna v důsledku rozrůstání jeho populace a následné kolonizace těchto vodních toků. „Vyvíjí enormní tlak na původní společenstva vodních rostlin, hmyzu, měkkýše a vajíčka a vývojová stádia obojživelníků a ryb. Výskyt raka pruhovaného je vážnou hrozbou z pohledu ohrožených a vzácných vodních rostlin a živočichů,“ uvedl.

Přitom na Lipensku, konkrétně v Nové Peci, umí místní podnikatel Michael Trampota raka říčního úspěšně množit a odchovávat. Je připraven české přírodě svojí odchovnou původního raka říčního pomáhat, ale pro profesionální chov mu chybí prostředky. Proto již několik let hledá způsob jak odchovnu financovat. „Máme osm rybníků o celkové ploše 4,5 hektaru vodní plochy. Raka říčního tu začal chovat už můj otec a měli jsme roky s produkcí i desítek tisíc kusů ročně. Zájem o naše raky byl a stále je ať už u státních lesů, vojenských lesů nebo u řady soukromníků, kteří mají na svých pozemcích drobné vodní toky vhodné pro raky říční. Uměli bychom jim efektivně pomáhat a raky dodávat, ale pro takovou práci mi dnes chybí čas i prostředky,“ říká Michael Trampota, který v Nové Peci provozuje hotel Marlin a ten mu zabírá veškerý volný čas.

„Napadlo nás, že z odchovny raka říčního by se dala udělat i turistická atrakce. Ochrana přírody by tak šla ruku v ruce s turismem, který zde na Lipensku podporujeme. Zkoušeli jsme oslovit i Státní fond pro životní prostředí, ale protože v České republice pro raka říčního neexistuje záchranný program, tak dotaci pan Trampota získat nemůže,“ říká Jiří Mánek, který má jako bývalý ředitel Správy Národního parku Šumava s podobným projektem rybí líhně v Borových Ladech zkušenosti.

Neustálé zvětšování populace raka pruhovaného v Lipenské přehradě je důkazem, že rozšiřování původce račího moru nabírá na obrátkách. Proto se nabízí otázka, zda by se Ministerstvo životního prostředí a jím řízená Agentura ochrany přírody o problematiku záchrany raka říčního nemělo více zajímat. „Na základě zjištěných výsledků výzkumu bychom se chtěli pokusit vyvolat diskusi a iniciovat vznik odborně zpracovaného záchranného programu raka říčního, protože se již nedá jen přihlížet na rostoucí zdroj račího moru, který naše původní raky může brzy úplně vyhubit,“ uzavřel Jiří Mánek.


 

* O výsledcích výzkumu raka pruhovaného v Lipně informoval i časopis Lipensko v létě roku 2018.

* O prvních záměrech chovu raka říčního Michaela Trampoty v Nové Peci informoval také časopis Lipensko, léto 2017.

* Časopis Lipensko přináší zajímavosti z oblasti od Stožce až po Rožmberk nad Vltavou a informuje o přírodě, lidech, historii, tipech na výlety a zajímavostech z regionu Lipenska. Distribuuje se zdarma a všechna čísla jsou také ke stažení na adrese www.lipensko.cz/casopis


 

Rak pruhovaný je relativně malý druh raka, jehož délka těla obvykle nepřevyšuje 10 centimetrů. Jeho krunýř má charakteristické trny vpředu po stranách hlavohrudi a na zadečku má charakteristické červenohnědé příčné proužky. Je dobře přizpůsobený životu ve stálých tekoucích i stojatých vodách. Daří se mu také na lokalitách s bahnitým dnem, které jsou pro evropské druhy raků méně vhodné. Je známý svou agresivitou, vysokou plodností, tolerancí ke sníženým hodnotám kyslíku a k znečištění. Je to všežravec, živí se například rostlinami, řasami, bezobratlými, rybami, ale také živočišnými a rostlinnými zbytky. Sám se stává potravou některých ryb (např. úhořů, sumců, okounů) a dalších predátorů lovících ve vodách (volavky, vydry, norci aj.).

Text a foto: (pp)

This slideshow requires JavaScript.

 

Komentáře

komentářů