STARÁ ŠUMAVA: O masopustních maskách

STARÁ ŠUMAVA: O masopustních maskách

 

Masky bývali a jsou dodnes velmi rozmanité. Některé, zejména ty zvířecí, jsou velmi staré a pocházejí z doby před rozšířením křesťanství. Lidi vždy lákalo brát na sebe podobu zvířat a s ní i jejich vlastnosti – sílu, lstivost a další, které jim připisovali.

Masky zvířat se v Evropě užívali po celý středověk, a to zejména v období zimního slunovratu a v průběhu zimních měsíců. Dokonce se objevovali v kostelích a chrámech, kam se lidé chodili nejen modlit, ale také zpívat a tancovat. Mnoho set let se církev kvůli tomu rozčilovala a vydávala přísné zákazy, které brojily proti zábavám v kostelích a na hřbitovech. Nejstarší jsou dochovány ze 6. století a poslední z poloviny 16 století.

Teprve v době rekatolizace, tedy obnovování vlivu katolické církve v českých zemích (zhruba od poloviny 17. do poloviny 18. století) se církvi podařilo aspoň omezit chození masek o vánočních svátcích. Vánoce byly v církevním pojetí spíše svátky klidu, rozjímání a tiché radosti nad narozením Krista, a pobíhání a tancování maškar se k nim vůbec nehodilo.

V průběhu staletí se reje masek omezily převážně na masopust, který byl vždy rozverný a stal se příležitostí pro jejich uplatnění. Se zánikem spousty lidových zvyků a obyčejů mizeli pozvolna i maškary. Až v poslední čtvrtině 19. století se začaly znovu obnovovat. Velkou na tom měli národopisní pracovníci a další nadšenci, kteří v lidových zvycích viděli způsob ovlivňování českého vlastenectví A tak masopustní průvody a také jednotlivé typy masek, které dnes považujeme za tradiční, pocházejí až z novější doby, i když jejich základ je skutečně prastarý.

Každá maska má typický způsob chování, podle něhož hraje svou roli. Další záleží na fantazii a také trochu na hereckých schopnostech toho, kdo se pod ní skrývá. Každá postava vyjadřuje určitý typ, a proto bylo někde zvykem je dělit na červené – pěkné – a černé – škaredé. Někdy masky sehrávali v domech malá divadelní představení podle daného scénáře. Jejich cílem vylo pobavit místní i sebe, způsobit chaos a nepořádek, zatancovat si s děvčaty…

V každém kraji se tradice vyvíjeli jinak, těžko by se hledali dva stejné masopustní průvody. V Zákupech se masopustní a karnevalové masky vyrábí již 130 let a místní firma je poslední firmou v Evropě, která je vyrábí tradičním postupem. Právě proto by se rádi stali součástí národního seznamu nemateriálního dědictví tradiční a lidové kultury. Masopustní masky zde po celou dobu trvání firmy vyrábí stále stejně – vylepováním do negativních forem. Útržky papíru se škrobovým lepidlem se vymačkávají do forem v několika vrstvách. Vše pak musí dostatečně vyschnout a poté se nožem vyřezávají otvory pro ústa, nos a oči. Poslední fází je malování masek.


Zdroj: Lidové umění

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora

 

 

 

 

 

Komentáře

komentářů